Z. Hanča 6.11.2018 18:11

Obrovské množství věcí

jsem vyházela při posledním stěhování a ty zbylé se, potvory, snad množí dělením či co, neboť po dvanácti letech jsou úložné prostory zaplněné a chtělo by to zopakovat probírku. Naštěstí je tu v blízkosti kontejner na šatstvo, kam odkládám to nepotřebné, a stejně mám oblečení "na doma" a do lesa na léta dopředu! Něco málo jsem spotřebovala na šaty pro panenky, ale zase tak moc jsem toho neušila. Knih máme tolik, že jsem raději začala chodit do knihovny, ale stejně přibývají, občas nějakou prostě musím mít doma. Pak přivezl MLP knihy po svých rodičích, a to už bylo neúnosné, některé jsme měli dvojmo. Naštěstí jsem u nás objevila antikvariát, kde paní majitelka byla ochotná si ze seznamu knih vybrat - a tak jsme udali jeden vrchovatě naložený prádelní koš knih. Dokonce jsme dostali i odměnu, s tím jsem ani nepočítala. A vím, jak jsem se tím zabývala, že ve větších městech existují antikvariáty, kde (nejspíš zadarmo) vezmou knihy, jen je potřeba je tam dopravit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 6.11.2018 17:55

Děkuju vám za povzbudivé

komentáře - není nad to, když člověk zjistí, že v tom není sám, hned se cítí lépe.

Co se týče knih, vždycky jsem je přinášela odevšad, z panelákové chodby i od popelnice, ale jednoho dne jsem došla k pocitu, že ve většině z nich je nějaká divná magie a že je doma už mít nechci. Takže následovaly několikakolové čistky. Knihy, které jsem třeba dvacet let nevzala do ruky, prostě šly k jiným čtenářům, pokud se tedy nejednalo o něco výjimečného. Stejně tak různé jednorázové záležitosti. Kdysi jsem si to nedovedla představit, že se zbavím knih, ale ono stačí si nechat kolem sebe jen ty opravdu důležité věci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 6.11.2018 16:20

Milá Vave, krásně se to čte....

souhlasně přikyvuji, ale také nejsem schopná vyhodit to co léta syslím - různé zbytky látek, vlny a příze na pletení či háčkování (kdysi to byly moje oblíbené ruční práce). Přesně jak tu bylo zmíněno "třeba se to bude ještě hodit". A také mám spoustu sentimentálních věci, kterých se nezbavím nikdy I když vím, že je mám jedině právě ze sentimentality, vzpomínkově(vyhodit je bude muset někdo jiný).Ovšem na druhé straně jsou věci, kterých bych se zbavila hodně ráda, ale byl by to zbytečný "domácí boj", tak "s tím žijeme dál". Ovšem různé zbytky prkýnek, tyček, květináčů a podobného "zahradního" materiálu, co se v garáži, nebo před ní hromadí, opravdu často přijdou vhod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 6.11.2018 15:10

Měla jsem humornou příhodu

Při výletu z rodného hnízda jsem vytřídila věci ke spálení a požádala naše, aby je tedy spálili - měli k tomu možnost a nešlo o žádné plasty apod. No a co se nestalo. Sotva jsem se trochu usadila, máti mi to zase přivezla. Byla jsem na mrtvici a ona celá spokojená. Od té doby pořád sháním volné ohniště, ke kterému bych mohla přijet s kolečkem :DD

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 6.11.2018 14:20

Jj, člověk je tvor shánčlivý

U nás teda zejména Franta, já jsem obecně ta osoba, která mu furt něco vyhazuje (občas má pravdu ;-) . Ale i mně se podaří ledacos nasyslit - ono dokud je kam věci dávat, je to snadné.

Probírku šatstva umím udělat dost drsnou (jenže odhodlám se k ní tak jednou za pět až deset let :P), ale kuchyň - teda Vave, to jsi mi nasadila brouka do hlavy. Tam by se asi našlo - občas nějakým gerétům neodolám, abych posléze zjistila, že pro dvě osoby je to stejně nejrychlejší ručně...

O knihách nemluvím, knihy vyhodit nedokážu.Dokázala bych vyhodit staré LP desky, ale to zase neuhraju s Frantou. Hm - mapy míst, kam už nikdy nepojedu, bižuterie - a bohužel i šperky - co už nenosím, protože mi to nedělá dobře...

Chicht, čeká nás výměna podlahy v předsíni. Franta vyklízel vestavěnou almaru, ve které má údajně vercajk. Dva dny!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 6.11.2018 14:20

Také...

...neumím vyhodit knihy. A podobně jako s látkami, to mám já s ubrousky na techniku decoupage, a stejně znovu a znovu neodolám, když se mi nějaký ubrousek líbí, protože by se přece mohl hodit... no ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Joklová 6.11.2018 13:44

a jejda

já asi hromadič jsem, přesněji "nevyhazovač" - prostě nedokážu vyhodit věc, které "nic není"... přesněji řečeno až minulý týden jsem odnesla do popelnice dvoje roztrhaný tepláky, který tu asi rok čekaly, že je přece zašiju!!! jenže jsem se ulakomila na dvoje flanelový gatě, takové ve kterých mi v loňské zimě bylo moc příjemně, takže to bylo "kus za kus"... já totiž hromadění čelím tím, že prostě (skoro) NIC nekupuju, takže toho aspoň nepřibývá

nahoře v kumbálu je asi deset nevybalených banánovek po minulém stěhování - bydlím tu od 2010 a dosud jsem z toho nic nepotřebovala, vlastně ani NETUŠÍM co v nich je!!!! teda, asi ve třech jsou knížky :-(((((

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 6.11.2018 13:10

Tak to je přesné

Kdybych měla spočítat, kolik peněz mám v materiálu v atelieru, asi bych se divila. No, tedy, já to tak trochu vím z inventury, ale dělám před sebou, jako že to není možné :))

Ale člověku se strašně moc uleví, když se zbaví věcí kolem sebe. Taky jsem začínala knížkami :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maw 6.11.2018 12:54

moc krasne napsano - chci najit tu cestu, jak zit spokojene bez tech hromad a hromad veci, ktere zarucene potrebuju... i jdyz pak treba ani nevim, kde jsou... a vlastne je ani nepouzivam...

co zpusobuje tu fixaci na vecech?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 6.11.2018 12:33

Vave

úplně jsem se osypala. Moc a moc bych potřebovala probrat domácnost (snad i přistavený kontejner by to jistil) JENŽE! MLP jse SBĚRATEL, to je prosím psychiatrický termín. On mi lustruje každý pytel, který přenáším přes práh domu někam pryč (většinou směr Ekodvůr).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 6.11.2018 12:28

Heh,

jak aktuální téma u mé maličkosti. Zahájila jsem ten vánoční úklid a tím pádem vzniká i průvan v ruzných skříních. Moje svatosvatě slíbený, že - "čistka v hadrech bude krutá!" se mi tak nějak asi úplně nepodařilo naplnit. Ta hromádka, kde je jedna bunda, kalhoty a triko je trapně malá. Jo a ještě vlastně tepláky s dírou! Jsem si teď vzpomněla. A kupka se přesunula do zadního pokoje, že bude na charitu odnesena.... a bude tam muset být odnesena zatraceně rychle, protože včera jsem vzala do ruky tu bundu..... a ZKOUMALAL JÍ!!! Bunda by mi byla, o to nejde, ale je tak trochu nepraktická, protože tělo bundy je péřový a rukávy fleesový. Takže tak trochu jako bunda na nic.Ale slušela mi, že jo... no. A nedala by se teda aspoň ešče se psama vzít??? Zamyslela jsem se........... NE! nešla. Nakázala jsem si.:-D :-D . O těch kalhotech, co jsou mi fakt jako už spíš fest a uložila jsem je dolů do šuplíku, protože teď přece zase pravidelně cvičím a.............. mno zeptejte se mě za nějakej čas, ešivá sem je někdy vzala na sebe :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 6.11.2018 12:22

Heh,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 6.11.2018 11:53

Ach Vave!

Hm, Vave rozhodila jsi mi svědomí, protože vím, že bych měla... . Současně přišla úleva, ...že nejsem sama jediná, děvčat je plná dědina... . Nemyslím, že jsem nadměrný shomažďovač, věci se dostávají do domu jaksi samy od sebe a tak uvažuji, jestli neexistuje nějaka pobočka CD, která má v agendě neživé objekty.

Copak o to, vůle by byla, ale je to kapánek nedotažené. Hadry. Udělám hromadu a udělám chybu, že si věci znovu prohlížím. I na sebe vezmu a propadnu chamtivosti. Pak pokradmu, zahanbená sama sebou, strkám polovinu zase zpátky. Knihy. Ty se nevyhazují! Tak tedy zákaz koupě nových. Přesto čas od času nacházím propašované nové, z nichž některé jsem pašovala sama. Tak je to se vším, připadám si nemožná a nic s tím nedělám. Jen to svědomí si čas od času hryzne. A dobře mi tak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek