Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: IQ, nedostatková surovina
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Lunák 25.10.2018 0:11Re: IQ na rase záleží Prakticky segregace probíhala déle, v řadě ohledů dodnes, jistě ne právně, avšak ekonomicky. Flynnův efekt je především statistické zjištění, teorií jsou až jeho jednotlivé argumentace. Školství v ekonomicky znevýhodněných oblastech je v US dramaticky podfinancované, to se netýká pouze černých (chudých). Posledním odstavcem se úžasně chytáte do vlastních sítí. To, že je takový výskyt daný talentem, tvrdí lidé vašeho rasistického přesvědčení. Ostatní vědí, že je to dáno nabídkou příležitostí. Když jsou černoši tak úžasně atleticky nadaní, proč je nevidíte v plavání, proč jejich zastoupení v baseballu zhruba od 80. let dramaticky kleslo, proč jsou údajně předurčeni pro basket, když jsou ve skutečnosti v průměru nižší než běloši v US (při prakticky stejné variabilitě),atd... |
|
|
V. Lunák 25.10.2018 0:04Re: Pro V. Lunáka Pokud narážíte na Flynnův efekt, ten je považován za ukončený. Velmi pravděpodobně to souvisí s ekonomickým vývojem od 80. let. |
|
|
D. Spal 24.10.2018 21:31Re: IQ na rase záleží Dobrá, přesně je to 57 let, affirmative action začala 1961. Segregace byla ukončena v roce 1954. Tím okamžikem začal pád amerického vzdělání z nejlepšího na světě až na jedno z nejhorších v OECD. Státní základní a střední školy jsou tak špatné právě díky integraci s černochy, protože náplň musí kvůli nim být snížena na absurdní úroveň. Kdo jenom trochu může, tak posílá děti do soukromých škol nebo je učí raději doma. Flynnův efekt je mnohokrát zdiskreditovaná teorie. Co se týká černých absolventů technických oborů, podívejte se na oficiální statistiky. Výjimka z Nigérie na tom nic nemění, výjimky jsou, samozřejmě. V armádě existují již 60 let speciální výcvikové programy pro černé piloty. Přesto však skoro žádní nejsou, jelikož nezvládnou základy trochu pokročilé matematiky. Politicky korektní lži černochům jenom škodí, protože maskují jejich skutečné problémy. Ty jsou v tomto pořadí - rozbité rodiny, kriminalita, zfalšované vzdělání. Trapná lež, že jsou si všichni rovni, ještě nic nevyřešila. Za bolševika v Česku měly děti z dělnických rodin přednost na vysokých školách a přesto jejich počet zůstal skoro stejný jako dřív. Neboli, když je 70-80% hráčů NBA a NFL černých, je to OK, je to talent. Ale když na departmentu matematiky nejsme schopni sehnat jediného černocha, protože žádní s takovým vzděláním prostě neexistují, je to diskriminace. Nejvyšší soud však brzy tuto šarádu, která představuje skutečnou diskriminaci, změní a snad se věci vrátí do mezí zdravého rozumu a fantasmagoriím sociálních inženýrů bude konec. |
|
|
M. Pivoda 24.10.2018 21:10Pro V. Lunáka Já se domnívám, že proces dorovnání intelektuálního lidského výkonu u znevýhodněných sociálních skupin (jako jsou černoši v USA) bude trvat delší dobu. 70 let ještě není dostatečný čas k takové změně. O praktickém lidském výkonu rozhoduje jak IQ jednotlivce, tak i jeho motivace. Rychlejšího vyrovnání intelektuálního výkonu u lidí by bylo možno dosáhnout jen pomocí technologie, tzn. kdy lidský mozek se napojí na výkonný počítač v cloudu. Takové možnosti jsou Kurzweilem odhadovány již na budoucí 30. léta. Takže vydržte, prosím. Pak si to vyjasníme - i bez osobního napadání. |
|
M. Prokop 24.10.2018 20:49Re: Záleží jak leží Tak to se nedivím těm průserům v USA, když si tam pustili i vás. "Jenže manželství černochů jsou silně nestabilní, žáci pak nemají patřičné zázemí." - slepice, nebo vejce? Dobře, že to vaše vyhození stále připomínáte, jen ty důvody byly zaručeně jiné. Dificil. |
|
|
K. Janyška 24.10.2018 20:32Re: FATA MORGÁNA SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOSTI. Protože však nelze určit princip, podle kterého by se postupovalo, je to jen fata morgána, za kterou si ženou hloupí lidé, tedy socialisté všemožných druhů. Nemají ani tušení, že lidský svět řídí je a nás a ne oni a my, lidé, jeho. Nevědí, že jejich mysli jsou složeny z pravidel jediné možnosti jejich přežití a existence lidstva, spontánního řádu lidského světa. A ten se nikoho z lidí na nic neptá a sebereguluje, sebepořádává se a sebezachovává. Je doslova špičkovou trapností, že Církev svatá, pod vlivem inspirace socialismem na přelomu 19. a 20. století a strachem před útěkem svých oveček od ní, přijala tuhle pitomost, která nemá obdoby, v roce 1931 a poté potvrdila v roce 1937, do své doktríny. Dopustila se pro mne, věřícího v Boha 50 na 50, superhříhu, když pohrdá Božím dílem. Kdyby to tak Bůh chtěl, udělal by to tak. Důkaz zařazení křesťanů mezi socialisty se nabízí v případě největším a nejviditelnějším. Každý vidí, že socialistickou, tedy příkaznickou, EU drží nad vodou společně právě rudí a černí socialisté, kterých dobroserství, tedy neomarxismus, nezná mezí... Dzp. |
|
|
K. Janyška 24.10.2018 20:31FATA MORGÁNA SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOSTI. Co je to spravedlnost ? Je to jen a jen rovnost všech občanů před soudem, právem a zákony země bez ohledu na cokoliv, je vlastností jen a jen lidského chování a nezná přívlastků. Co je to však tzv. spravedlnost sociální ? Je to největší nespravedlnost lidstva na sobě samém a nesmysl, který nemá svojí rozšířeností obdoby. Spočívá totiž v naivní představě, že každý má právo na stejný díl všeho dobrodiní světa, jako ostatní, ať už je sám velký nebo malý, líný nebo pracovitý, hezký nebo škaredý, chytrý nebo hloupý, nadaný nebo bez nadání. Prý má právo i na stejné počasí a prostředí, kde žije i na nové krásné a stejné auto a hodnou a krásnou manželku a ideálního muže. Všichni mají právo na stejné platy a parádní vedoucí. Prostě mají prý právo na všechno úplně stejně, zejména co se materiálních a jiných výhod týká. Sociální spravedlnost je tedy morálním středobodem socialimu, tedy přesvědčení, že lidský svět lze zorganizovat lidmi ve jménu dobra. Nic takového však nelze za žádných okolností dosáhnout a to z jednoduchého důvodu. To by totiž okolnosti, za kterých člověk "vzniká" a kde žije a roste a pracuje nebo taky ne, musely být absolutně stejné. Musel by mít shodně chytré a materiálně zajištěné rodiče se stejnými zájmy. Všechno by prostě muselo být stejné, včetně genetického založení lidí. To je ideální model sociální spravedlnosti. |
|
|
Z. Lapil 24.10.2018 20:16Re: ovšem zcela rozhodující GRRRR! Já myslím, že posunula: vitamíny (článek byl sice o železe, ale budiž) neovlivňují geny - návod, ale ovlivňují výslednou práci, dávajíce genům materiál. Ad absurdum dovedeno: bez jídla umřete hlady, kdyby se geny na hlavu postavily. |
|
|
V. Lunák 24.10.2018 19:52Re: IQ na rase záleží 70 let přednost na VŠ?? Skutečně máte dojem, že segragace na Jihu se v té době opírala o přednostní právo tamějších černochů studovat cokoliv? Kdo se baví o podvýživě, je řeč o dostupnosti zcela konkrétních látek. A jak to vypadá s US, si vyhledejte. Jednoznačně se v průměru dostanou na jasně podfinancované střední školy, ze kterých se na VŠ těžko dostane kdokoliv. Naopak relativní silný ekonomický pokrok tamějších černochů především v 50. a 60. letech se odrazil v tom, že jejich výsledky v IQ testech rostly v rámci Flynnova efektu rychleji, než u zbytku populace. To, že neznáte žádné černochy ve vědě, je váš problém, obvykleto současně nikoho moc nezajímá, jaké barvy vědci jsou. Mimochodem, víte kdo je v současné době zřejmě nejlépe placeným inženýrem na poli robotiky? Samozřejmě, že ne. Je to Silas Adekunle. Proč se poušíte do komentářu, na které vaše inteligence evidentně nestačí...? |
|
J. Holíček 24.10.2018 19:42Re: ovšem zcela rozhodující Děkuji za obsáhlý výklad, korelace s vitaminy se tím ale spíš neposunula. Pěkný večer. :-)) |
|
|
M. Pivoda 24.10.2018 17:54Záleží jak leží Už před několika desetiletími vymyslel profesor na Harvardu 7 druhů lidských inteligencí, mám dojem že ten počet byl zvýšen na 8 druhů. Takže klid, prosím. Pokud jde o úspěch černochů v USA, je to složitější, než si myslí kdejaký český Pepík. Pro školní úspěch je všude na světě důležitá podpora žáka v jeho rodině. Jenže manželství černochů jsou silně nestabilní, žáci pak nemají patřičné zázemí. Funguje tam také z dlouhé historie navyknutý zvyk u černochů nechovat se tak, jak se chovají běloši ("acting white"). Pokud se černoch ve škole dobře učí, provozuje "acting white" a jeho spolužáci se mu pak posmívají. No a pak záleží na podpoře žáka v jeho rodině, tzn., aby pokračoval ve svém dobrém školním výkonu navzdory spolužákům-posměváčkům. Během mého působení na univerzitě v USA jsem musel přečíst i disertaci z pedagogického oboru, která měla název Krabi v sudu (Crabs in the Barrel). Byla to analogie v názvu práce: Podobně jako krab nemůže vylézt ze sudu, protože mu v tom překážejí jeho kolegové krabi, nemůže se posunout do vyšší společenské třídy ani černoch, protože mu v tom překážejí právě jeho kolegové-černoši. Ale toto funguje i v českých institucích. Já jsem byl vyhozen z VUT Brno, protože jsem se už za doby českého socialismu věnoval tzv. umělé inteligenci. Ale to by byl dlouhý a složitý příklad. |
|
|
J. Kombercová 24.10.2018 17:21Re: Z toho my vychází, A sestěhovávají se tam lidé z oblastí chudých na jód. Jak za magnetem. |
|
|
D. Spal 24.10.2018 17:09IQ na rase záleží Politicky korektní lži a zmanipulované statistiky, které ke škodě všech, protlačuje nová levice. Černoši v USA rozhodně žádnou podvýživou netrpí a při přijímacích řízeních na VŠ mají už 70 let přednost. Existuje pro ně dále mnoho speciálních programů, kvót, preferencí stipendií, atd. Přesto prakticky neexistují černí matematici, fyzici ani inženýři. Černý vědec je vzácný jak bílá vrána. Jejich průměrné IQ 85-90 na matematiku prostě nestačí. Také IQ je skoro stejné u ras a národností, ať už žijí v kterékoli zemi. Zavádějící je také údaj, že průměrné IQ v USA bylo 80. V roce 1932 to bylo průměrné IQ na celém světě podle dnešních testů, které jsou každých pět let těžší. |
|
|
V. Lunák 24.10.2018 16:09Vztah mezi IQ a výkonností je nezajímavý. Jedná se o typickou korelaci, kde je to s kauzalitou velmi pochybné a spíše s ohledem na další výzkum ji najdete směrem od HDP či bohatství k IQ. Jak sám píšete, IQ je silně determinováno zdravím a rovněž přístupem ke vzdělání a dalšími socioekonomickými faktory. Většina z nich je právě vázána na bohatství či výkon ekonomik. Chudé ekonomiky si obecně nemohou dovolit tak vysokou míru a kvalitu vzdělání jako bohaté, tudíž lze automaticky předpokládat nižší výkonnost v IQ testech. Dopad vyššího vzdělání na HDP je velmi sporný. Pokud jde o inovace, které se zakládají na základním a částečně aplikovaném výzkumu, tak jeho úroveň je vzděláním většiny populace prakticky nedotčena, protože se jej ve skutečnosti účastní velmi malé procento populace. Velká míra současné vyšší vzdělanosti má pouze formální úroveň, kdy dotyční často vykonávají práce, které vykonávali již před tím. To na ekonomický růst nemá vůbec žádný vliv. Nakonec průmyslové revoluce se odehrály s jakou všeobecnou vzdělaností obyvatelstva? K čistě IQ. To, že je závislé na vnějším prostředí plyne i ze samotného Flynnova efektu, který zmiňujete. Na tak krátké časové ploše pozorovaný růst IQ samozřejmě nemohl být dán změnou genetických faktorů. Nakonec snad i většina vědců vylučuje, že by se genetické předpoklady pro inteligenci lidí jakkoliv změnily již od migrace z Afriky. Vliv genů na průměrné IQ populací je zcela zanedbatelný. |
|
|
M. Košařová 24.10.2018 15:39Vliv na IQ má také antikoncepce Vliv na výšku IQ dětí má jistě také zdědná dispozice po matce. Ve 20 letech se dívky musí rozhodnout, zda budou studovat nebo se věnovat mateřství. V naší současné bohaté, moderní a pokrokové společnosti, si dívky z finančních důvodů nemohou dovolit obojí současně. Ty, které mají vyšší IQ se rozhodnou pro studium, ty s nižším IQ pro mateřství. Odložením mateřství na dobu kolem 30 let už posunujeme průměrem. Další posun je vlivem toho, že ženy se po studiu začnou věnovat kariéře, takže zase odloží mateřství. A některé ho odloží natrvalo. Ty ostatní z důvodu pozdnějšího začátku už nestihnou mít tolik dětí, jako jejich méně vzdělané vrstevnice. |
|
M. Drašner 24.10.2018 15:35Re: Svým dlouhým životem jsem prošel hladce, .... četl jsem kdysi o testu, prováděném na bázi hry Monopoly (tedy myslím). Pokusných subjektů byly 3 skupiny, jmenovitě IQ +/- 100-110, 120-140 a 150+. Výsledky byly zajímavé. Nejlépe si vedli nepřekvapivě ti s nejvyším IQ (rozhodovali se rychle a správně), pak překvapivě ta první parta (50:50, ale rychle) a IQ průměr skončil poslední (moc a pomalu uvažovali, ne vždy správně). Takže možná... |
|
|
Z. Lapil 24.10.2018 15:28Re: ovšem zcela rozhodující Zásadní vliv ano, jediný rozhodně ne, řekl bych. Vše ostatní může být pravda zároveň. Nikdo snad netvrdí, že Einstein vynalezl teorii relativity právě a jedině proto, že v dětství olizoval zábradlí. Železné, nelakované :-). |
|
|
Z. Lapil 24.10.2018 15:21Re: ovšem zcela rozhodující Moje laická intuice praví: geny jsou podstatou té jediné buňky, která vznikne splynutím spermie a vajíčka. Žádné další geny už nikdy nikdo nedostane. Ad 2; 3/ Mám dojem, že to chce trochu výkladu. DNA je molekula, která je řetězcem "jednotlivých genů". Tato DNA se přenáší (vysloveně replikuje) při každém dělení buňky. V každé krvince a v každém vlasové buňce (doufám, že nekecám) máte kompletní molekulu DNA. Viz jednoduchost odběru pro genetické testy. Stává se, že tato molekula je lokálně porušena (typicky radioaktivním zářením nebo chemicky - tuším nějaký úžasný lék se posléze ukázal být solidním mutagenem, ale stačí pořádně kouřit, chlastat a tak). Pak jsou dvě možnosti: je-li buňka součástí velkého organismu, pak funguje nějak poškozeně. Jednou z nepříjemných možností je rakovina, ale (tady trochu tápu) třeba i prosté stárnutí. Je-li takto poškozená DNA zárodečnou buňkou (sama, řekl bych, poškozena moc často není, ale může převzít poškozenou DNA třeba toho alkoholika), pak je nějakým způsobem nestandartní to mimino. A tady jsou zase dvě možnosti: nejspíš ten nestandart vede k potížím v životě (od naprosté neschopnosti žít až k různým Downovým syndromům, nemocím motýlích křídel a tak), ale taky se může stát, že odchylka je příznivá. Například rostliny se s oblibou šlechtí (šlechtily?) tak, že se semena ozářila a doufalo se, že některé z nich bude nějak lepší. Proti čemuž mi, ať se na mě zelení nezlobí, přijde cílená genetická manipulace jako neškodný čajíček. Lidé (a tvorové obecně) mají DNA každý dost jinou, takže když je jejich prostředí postiženo nepřízní, (skoro) vždycky těch pár aktuálně nejschopnějších přežije či se přinejmenším nejzdatněji rozmnoží. A když nepřežijí dinosauři, přežijí aspoň savci. Viz Darwin. A taky: DNA je (nějak; nevím) v chromozómech, a ty má každá slušná buňka v párech (člověk má párů 23). Poezie pohlavního rozmnožování je v tom, že potomek má půlku svého páru od otce a půlku od matky. PROTO ta pestrost a PROTO problémy s příbuznými. |
|
M. Mikulec 24.10.2018 14:58Re: Kohout: Na stravě záleží. Souhlas, ale ... Tady je propastny rozdil mezi globalni a lokalni ekonomikou. Globalni firmy se uspesne vyhybaji placeni dani a na maleho cloveka je toho nalozeno denne vic a vic. |
|
|
M. Mikulec 24.10.2018 14:55Ze zrovna lekarske studie, Kdyz je znamo, ze medicina popira souvislost mezi stravou a zdravim a rada na vsechny neduhy nabidne chemikalie od farmaceutickych firem. O vyzive se medici neuci a inzenyri chemie vedi o vyzive v souvislostech se zdravim mnohem Vice nez lekari. Medicina je prilis soustredena na choroby misto na zdravi. |
|
|
Z. Lapil 24.10.2018 14:49Re: ovšem zcela rozhodující Neřekl bych. Pokouším se tvrdit, že stejně jako lze nedostatečnou stravou dospět k podvyživeným (=slabým) svalům, tak lze nedostatečnou výživou dospět k podvyživenému (=blbému) mozku. Samozřejmě: sebedokonalejší strava nadupaného siláka ani génia neudělá z nikoho, kdo bude jenom sedět a koukat do zdi. Nezapomínám, že i s horšími dispozicemi dokážete tréninkem víc, než geny nadupaný lenoch. Moc se mi líbí příměr: Talent je číslo 0-9. Práce - to jsou nuly za tímto číslem. |
|
|
Š. Hašek 24.10.2018 14:24Re: Kreténi se nám zase vrátí Zažil jsem bio-matku, která (když nebyla voda dle směrnice štrasbrusele) nejdřív hodinu vymíchávala prstem ve skleničce CO2 z mírně perlivé minerální vody, která jí byla nabídnuta! Aby jako to skoro tříleté mrně neumřelo na nafouknutí bříška a plynné jedy. Marný, marný, marný!!! Ta paní kohokoliv z okolí, co jí bramboračku připravenou bez tyčového mixéru, otaxuje za zaostalého dementa! Hlavně tu himalájskou sůl!!!!!!!!! |
|
|
M. Bílý 24.10.2018 14:21Re: Dobrý den, pane Grigare! Jsem spokojený a bez IQ ...,. .... se docela obejdu, jenom nechci vypadat jako náfuka. Přeji hezký den! Bílý |
|
|
R. Vacek 24.10.2018 14:17Vliv sociálního státu Třeba má na střední hodnotu IQ vliv sociální stát. Ten ve své typické podobě podporuje množení těch s nízkým IQ a vytváří horší podmínky pro množení těch inteligentních. Takže časem inteligenti vyhynou a jejich místa zaujmou kreteni. Toto je vidět i v komedii "Absurdistán" ("Idiocracy"). |
|
|
J. Holíček 24.10.2018 13:35Re: ovšem zcela rozhodující Nejsem v genetice expert, jen poučený laik, který používá hlavu s přiměřeným IQ. Budu-li, takto determinován, uvažovat s vámi, tak se ptám. 1. Jde o "výživu" rodičů nebo dítěte, aby zde byla schopnost předat nebo "přijmout" "geny"? 2. Co nahradí genetický "fond" rodičů, když se z důvodu nedostatečného přísunu vitacitu někde ztratí? Zůstane nějaká mezera v DNA? 3. Jak se změní řetězec DNA, když se z důvodu vitacitové podvýživy nějaká informace po narození existující, později "vypaří"? (Může se změnit původní DNA?) Etc. :-)) |
|
|
M. Bílý 24.10.2018 12:53Re: Dobrý den, pane Langře! Dovolil bych si ještě naši .... .... úvahu doplnit tím, že jsem se o pochopení IQ snažil minimálně, považoval jsem je pro život za skoro zbytečné. Vynakládat námahu na jejich objasnění mi nepřipadalo účelné. Přeji hezký den. Bílý |
|
|
P. Grigar 24.10.2018 12:51Re: ovšem zcela rozhodující .. to už ovšem hovoříte o časem získaných praktických dovednostech, používaných pro váš dlaší rozvoj. Jejich úroveň je zpětně závislá na vašich genetických predispozicích. Pevnost řetězu je daná nejslabším článkem, tedy po moravsku řečeno - z houna bič neupleteš a když přece jenom, stejně nezapráskáš. |
|
|
Z. Lapil 24.10.2018 12:42Re: Svým dlouhým životem jsem prošel hladce, .... Ještě mě napadá: "Testy IQ testují schopnost řešit testy IQ". |
|
|
Z. Lapil 24.10.2018 12:41Re: Svým dlouhým životem jsem prošel hladce, .... Vysvětlit vám to nemůžu, ale potěšit vás ano. Já vyplňoval testy 3x, s výsledným IQ 132; 75; výrazně horší než delfín. |
|
|
P. Grigar 24.10.2018 12:40Re: Svým dlouhým životem jsem prošel hladce, .... ...s velkou pravděpodobností máte vysoký IQ, dokážete přijímat, třídit, spojovat, ukládat a následně používat získané k řešení nastávajících situací. S jeho číselným vyjádřením si hlavu nelámejte. Jste spokojen sám se sebou? |
