Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOSMONAUTIKA: Test havárií
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Zinga 16.10.2018 14:43Pouze škarohlíd nedokáže tento "neúspěch" docenit. A nejlepší -bez ironie- že se o tom referovalo jako by vypověděl trolejbus. Asi nebylo možné vysmát se ruské technice, aniž by se uvedlo, že ne-li vyšší spolehlivost prokázal záchranný systém. Už jako kluk jsem zjistil, že nahoru je to snažší, než dolů. |
|
|
V. Loula 16.10.2018 12:46Rád bych zmínil ještě jeden případ, i když nešlo o havarii rakety a nikdo nebyl ohrožen na životě. Šlo o Hubbleův dalekohled, který obsahuje výrobní vadu hlavního zrcadla. Na tuto vadu se přišlo až po vynesení dalekohledu na oběžnou dráhu. Protože hlavní zrcadlo nelze ve vesmíru měnit, NASA vypracovala záchranný plán spočívající ve výrobě menšího korekčního zrcadla, které bylo také zmetek, ale řízený zmetek vyrobený tak, aby jako brýle korigoval vadu hlavního zrcadla. A tak ten dalekohled obsahuje v optické soustavě dva zmetky, ovšem vyrobené tak, že se vzájemně korigují a snímky z Hubble jsou vynikající. |
|
|
A. Alda 16.10.2018 12:03Přesně to mne napadlo hned, jak o tom media informovala. Je to úžasné - raketa kolabuje, ale systém je tak sqělý, že posádka přežije. To je opravdu na jedničku s hvězdičkou. |
|
|
V. Novák 16.10.2018 12:12Re: Přesně to mne napadlo hned, jak o tom media informovala. Na rozdíl od situace, kdy raketa kolabuje, a systém je tak nesqělý, že posádka nepřežije. Viz Challenger nebo Columbia. |
|
|
R. Langer 16.10.2018 18:25Re: Přesně to mne napadlo hned, jak o tom media informovala. No, upřímně, jako inženýr si myslím, že to je opravdu skvělé. Je dobré si uvědomit, že havárie rakety je něco trochu jiného, než když třeba píchneme kolo. |
|
|
Z. Lapil 16.10.2018 8:27Je to tak NEXISTUJE 100% bezpečná technologie. I při chůzi si lze zvrtnout kotník a když anděl strážný zrovna kouká jinam, tak následné klopýtnutí skončí pod autem nebo rovnou hlavou na šutru. Důležité je zvládnutí následků a poučení. Jak známo - člověk se učí chybami; je-li jen trošku moudrý, tak i chybami těch druhých. |
|
|
V. Novák 16.10.2018 12:13Re: Je to tak A proto konstruktéři nesmějí být optimisté, jako byl hlavní konstruktér Tianicu nebo konstruktéři raketoplánů. |
|
|
Z. Lapil 16.10.2018 12:58Re: Je to tak Nevím, je-li optimismus to pravé slovo. Spíš si uvědomit "zadání míry rizika". Když svařujete ocel, kontrolujete jinak svar řekněme schůdku do vany, kde i při průšvihu si ten dotyčný nanejvýš zlomí nohu, zatímco reaktorovou nádobu rentgenujete centimetr po centimetru. Titanic počítal s přímým nárazem, takže kdyby to kapitánovi v pravý okamžik došlo, tak by ledovec taranoval a při pokusu se mu vyhnout by nerozpáral bok lodi; asi nečetl technickou zprávu, ale teď se mi to samozřejmě ironizuje. A raketoplán byl navržen s 2% pravděpodobností neúspěchu při jednotlivém letu. Ze 113 letů Chalenger vybuchl těsně po startu a Columbia se rozpadla při nepodařeném návratu do atmosféry. Takže z čistě inženýrského hlediska zadání splněno. |
|
|
V. Novák 16.10.2018 13:29Re: Je to tak Titanic se ukázal být potopitelným - a proto měl mít záchranné prostředky pro všechny cestující i členy posádky. Měl - optimisticky - pro třetinu. Raketoplán byl-li už plánován s 2% pravděpodobností selhání (co to je? nedosažení orbity s nutností se vrátit, dosednutí mimo dráhu se zničením podvozku - nebo exploze?), měl mít záchranné prostředky pro posádku. Neměl - optimisticky - žádné. Protože v obou případech šlo o lidské životy, šlo nejen o primární "nepotopitelnost", ale i o záchranu v případě, že se nepotopitelnost ukáže být chimérou. |
|
|
J. Jurax 16.10.2018 15:13Re: Je to tak No, pro případ nemožnosti řízeného přistání ssebou raketoplán vozil padáky - astronauti by při rychlosti nepřevyšující cca 500 km - to číslo si ale nepamatuju přesně - mohli vyskákat jak paragáni z Anduly. Ovšem obě dvě reálné havárie tohle neumožnily. Při vývoji raketoplánu se zvažovalo leccos - třeba že modul s astronauty by se mohl oddělit a přistát na padáku - ale vše bylo zavrženo jako technicky obtížné a nákladné. Nicméně při prvních zkušebních letech pouze se dvěma astronauty měli tito k dispozici vystřelovací sedadla, jež by jim při havárii typu Challengeru mohla zachránit život; ovšem při havárii Columbie ne. |
|
|
P. Grigar 16.10.2018 19:49Re: Je to tak ... žádné skákání jako z Anduly, raketoplány byly vybaveny vystřelovacími sedačkami, k odblokování jejich mechanismu docházelo už při startovní sekvenci ve výšce 15 metrů, umožňovaly katapultáž až do rychlosti M3 a výšky 36km. |
|
|
J. Jurax 16.10.2018 22:01Re: Je to tak Ano, jen první letový exemplář po první čtyři lety, kdy letěli jen dva piloti. Pak už ne. |
|
|
Z. Lapil 17.10.2018 8:47Re: Je to tak Ještě reaguju, protože tohle téma mě zajímá. Titanic, co vím, byl vybaven dobově standardně. Kus průšvihu byl v tom, že ani ty standardy pořádně nefungovaly - viz poloprázdné záchranné čluny. Na základě této katastrofy byly výrazně změněny/zpřísněny předpisy: každý musí mít místo v záchranném člunu a musí vědět, kde ten člun je, a by se - aspoň teoreticky - předešlo zmatkům. Další kus průšvihu - chiméra nepotopitelnosti způsobila, že nebyla pořádně provedena zkušební jízda, takže kapitán, byť zkušený mořský vlk, s tou lodí neuměl pořádně zacházet (nevěděl jak přesně reaguje na řízení); možná proto se pustil do manévru objíždění ledovce místo aby to do něj narval (určitě taky průšvih - jak rychle jede taková loď?) a Titanic ASPOŇ udržel na hladině. Takže jako každý velký průšvih: součástí dějů bylo i nevyužití těch možností, které byly. Jak s oblibou píšu: libovolná nenulová bezpečnost. Bude-li někdo trvat na bezpečnosti 100%, nakonec skončí u doprovodných lodí doprovázejících doprovodné lodě a stejně těch 100% mít nebude. Raketoplán je jiný příběh: na rozdíl od veřejné dopravy jsou zde "ztráty povoleny", protože se ohybuje na hranici technicky dosažitelného, a to občas nemusí vyjít. Nakonec - ve štychu vás dokáže nechat i auto a vaší jedinou klikou je, že následně nepadáte z vesmíru. Upřímně věřím, že bezpečnost byla zajištěna tak dobře, jak jen to dokázali. Ta "věštba" 2% shodující se se skutečností je jen indicie, že konstruktéři věděli, co dělají. |
|
M. Prokop 16.10.2018 17:29Re: Je to tak Nehledě na to, že raketoplán byla zásadně nová konstrukce, s výkony, o kterých se Sojuzu ani nezdá. |
|
|
R. Langer 16.10.2018 18:28Re: Je to tak No, to je ovšem otázka. Cenově se to evidentně nevyplácelo. |
|
|
R. Langer 16.10.2018 18:48Re: Je to tak Upřímně řečeno, podle toho, co jsem slyšel o svařování reaktorů, tak bych si nedělal přehnané iluze. ;-) |
|
|
P. Grigar 16.10.2018 19:54Re: Je to tak .. možná díky tomuto poučení z cizích chyb Rusové stopli program Buran. |
