16.12.2018 | Svátek má Albína



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


105 PLUS: Konec jedné zahrady



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 31, poslední: 11.10.2018 22:10, přehled diskusí

Děkuju vám všem za úžasné komentáře,:
Autor: Z. Vave Datum: 9.10.2018 19:22

moje milé přítelkyně. Omlouvám se, že nebudu reagovat jednotlivě, musela bych se opakovat.

Myslím, že víc je dotčen Vašek, než já. Už dávno jsem se odnaučila čekat vděk, i když pochvala či projev radosti a potěšení mi vždycky udělá radost. Vím téměř jistě, že dokud zahrádka fungovala, nebyl nikdo, komu by se nelíbila. Proto jsem zadoufala, že by se jí někdo mohl ujmout. Maričko, nevadilo by mi, kdyby ji někdo předělal, potěšilo by mě, že někdo chce investovat své síly, čas i peníze pro krásu. Možná, že paradoxně zapůsobilo i to, že se nikdo nechce starat zdarma o společné. Dřív to bylo vlastně ničí.

Liko, když jsem to psala, vzpomněla jsem si na všechny ty obrazy a mandaly z barevného písku či rýže. Někdy se tvoří i několik dnů a pak jejich krása jediným pohybem zmizí. Já jsem zahradu tvořila víc než patnáct let a bude problém ji během jediného dne zlikvidovat. Nějaké kameny a rostliny si si vezme dcera, něco ještě převezu k sobě.

Vznik, trvání i zánik zahrady mě nesmírně obohatil, stejně jako vaše dnešní účast, zamyšlení a úvahy. Děkuju vám všem.

Dede, překročit hranici od "to je jen tvoje zábava" k "to je tvoje práce" je nesmírně těžké. Ale doufám a věřím, že se to časem podaří mě i Tobě.

Vave,:
Autor: E. Šusová Datum: 9.10.2018 19:16

vrátila jsem se teď do diskuze a čtu si, co ostatní napsali - tedy spíše napsaly. A myslím, že sem přijdeš, a všechno si to přečteš, tak Ti bude líp. A je moc dobře, moc dobře, že něco novýho začíná, že je možnost, aby začínalo a že je pravda, že Tvoje původní zahrádka bude žít v tý nový. Tak holky ať se vám oběma dobře daří.

Je mi líto, milá Vave,:
Autor: Z. Hanča Datum: 9.10.2018 18:10

zahrádky, kterou jsi stvořila, ale zároveň i obyvatel toho paneláku. Hm, kolik tam asi žije lidí, že se nenašel žádný pokračovatel? Všichni budou raději přihlížet likvidaci místa, kterým byl ten dům výjimečný. :-(( Asi bych jim tam pár těch kopřiv dosadila, když teda do původního stavu!

Je to pro tebe zkušenost, trpká, ale nakonec tě posílí. Máš talent tvořit krásné věci, krásná místa a tvoje nová zahrádka je toho obrazem. Přeji ti hodně hodně radosti s prsty v hlíně!

Milá Vave, tohle muselo ( a musí) hodně bolet:
Autor: M. Crossette Datum: 9.10.2018 17:35

pamatuji se na různé fotky tvojí úžasné panelákové zahrádky. Zdůvodnění jejího založení jsi moc hezky "rozebrala" a jistě ti dlouhá léta dělal pohled "z balkonu" radost. No máš náhradu, vlastní překrásnou zahrádku(zase u domu), kterou jsi také vykouzlila z trávníku. Mě jen napadl jiný pohled na to, proč se netrápit. Představ si, že by se někdo tvé zahrádky ujal (třeba ti i přímo slíbil, že se o ní bude starat, pokračovat tak jak je). Jenže místo toho ji hned co ses odstěhovala začal předělávat podle jeho představ - úplně jinak. Vytrhal by letité keříky, vydloubal cibulky, změnil cestičky atd. Ty bys později kolem jela a viděla tu změnu, která by se ti nelíbila. Možná by to pro tebe bylo ještě smutnější, cítila by ses podvedená. Ano, na stejném místě by stále byla zahrádka, ale už vůbec ne ta tvoje, protože tu "dědic" zničil a udělal tam úplně jinou. Takže jsi udělala to nejlepší, cos v dané situaci mohla - zachránila (přesadila) jsi do své nové, co jsi mohla. A říkej si, že je lepší a méně bolestnější, vidět na místě trávník, než vědomí, že někdo bezcitně zničil léta tého snažení, protože "on/ona" to chtěli mít jinak. Moc ti přeji, aby se přesazeným keříkům v nové zahrádce dařilo a kameny dělaly parádu.

U nás je zataženo, do zálivu (a dál naším směrem) se blíží hurikán Michael. Snad dost zeslábne, než postoupí dál na pevninu. Ale pro jistotu si napouštíme vany vodou na splachování (když už nemáme zdroj z bazénu), a zásobu pitné, pro případ delšího výpadu elektřiny. Včera jsem byli na Floridě a cestou domů už byly docela kolony aut a fronty u benzinek, jak se lidé z kempů a od moře stahovali víc do vnitrozemí. Dost těch aut a karavan asi byl i návrat lidí domů z prodlouženého víkendu, včera tu byl státní svátek.

Re: Milá Vave, tohle muselo ( a musí) hodně bolet:
Autor: T. Zana Datum: 9.10.2018 18:26

Maričko, myslím na vás a držím palce, ať se vám Michael vyhne!

Re: Milá Vave, tohle muselo ( a musí) hodně bolet:
Autor: E. Šusová Datum: 9.10.2018 19:20

Maričko, držím palce a myslím na vás, ať jste v pořádku

Re: Milá Vave, tohle muselo ( a musí) hodně bolet:
Autor: Z. Hanča Datum: 9.10.2018 20:08

Maričko, doufám, že se hurikán vyčerpá ještě nad mořem, držím palce a myslím na vás!

Re: Milá Vave, tohle muselo ( a musí) hodně bolet:
Autor: Z. Vave Datum: 10.10.2018 0:51

Maričko, pevně věřím, že se vám Michael cyhne a že nikde nenapáchá velké škody.

Já bych nad tím brečela Vave:
Autor: V. Glover Datum: 9.10.2018 14:20

Mně se to zdá strašně nevděčné ze strany lidí, kteří měli námahy krásné prostředí kolem domu. Určitě je to jenom jeden zatrpklý člověk co tam chce radši plevel a píše sprosté dopisy na družstvo

Ach jaj:
Autor: K. Miháliková Datum: 9.10.2018 13:54

Milá Vave, pôvodne som sa tu chcela posťažovať, ako to ide od 10 k 5 s mojím záhonom pod oknami, uprostred tohto 35°kového leta u nás niekto zadal prerábať "parkovací" chodník pred ním a na osadenie 15 cm širokých obrubníkov zobrali minibager a vykopali s ním do meter širokého záhona 40 cm širokú jamu, videla som, ako v lyžici miznú kosatce, prvosienky, atď., moje sťažnosti im boli na smiech. Živému plotu z vtáčieho zobu pri vedľajšom vchode odbagrovali polovicu koreňov a potom ich zabetónovali, aj s tými novými obrubníkmi. Dielo skazy dovŕšili nasypaním švrťmetra dovezenej hliny na rastliny, ktoré ešte zostali. A teraz nám vraj idú izolovať základy domu, takže vykopú aj posledný zvyšok zo strany od baráku. Ale keď čítam o tvojej skúsenosti typu "kedy to uvediete do pôvodného stavu", tak by som asi mala byť ticho, vyhrávaš :-( . Z rastlín zachráň čo sa dá, do novej záhrady alebo rozdaj a odpíš to ako plánované straty. Určitá horkosť zostane, o tom potom, ale "není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem", alebo inak povedané, čo ako dobre by človek niečo myslel, vždy sa nájde aspoň jeden taký, ktorému sa to páčiť nebude. Teš sa z nového!

Myslím,:
Autor: A. Bytová Datum: 9.10.2018 12:52

že něco tvořit, jak pro sebe tak pro druhé, je vždy pozitivní. Není to žití na dluh. Ničit svévolně cokoliv, co jinému přináší radost či všem užitek je špatně.

Tvá zahrada Vave nezemře, zůstane v té tvé nové.

Dodatek - nedávno starostka Prahy 3 Hujová vydala nařízení zničit všechny minizahrádky okolo stromů na ulicích, které si občané Žižkova nezávisle vybudovali. Že obecní prostor, tudíž zakázáno využívat. Ech, tentokrát se lid města Žižkova sjednotil, madam byla z postu odvolána ještě před volbama.

Re: Myslím,:
Autor: Z. Lika Datum: 9.10.2018 13:41

Prokristapána, už zase je to popadlo?! Vždyť podobná aféra se odehrála ne tak dávno, baba si mohla vzít poučení, když už to v té hlavě nemá naděleno.

Re: Myslím,:
Autor: Z. Jenny Datum: 9.10.2018 14:58

Jo, sakra, co to do té politiky leze za blbce a chce to lidem poroučet?!

Re: Myslím,:
Autor: A. Bytová Datum: 9.10.2018 15:17

Bych věděla, Jenny, jak to pojmenovat. Dvě slova by stačila. Možná jedno . :D

Re: Myslím,:
Autor: A. Bytová Datum: 9.10.2018 15:16

To je tak, když do prázdného mozku vleze pocit moci. Ale kytí tentokrát zvítězily, už to zas kolem stromů svítí barvama a zelená se. :)

Zázrak mezi paneláky:
Autor: Z. Zdena-B-P Datum: 9.10.2018 12:31

Achjo, často jsem o tvé modřanské zahradě přemýšlela. Považovala jsem ji za zázračný ostrůvek. Už nebude. Neumím se optimisticky dívat dopředu. Jsem v situaci, kdy od sebe jen odstřihuji to, co jsem měla ráda. Vave, tvoje nová zahrádka je přesně taková, jako jsi ty. Tady nemusíš řešit nenápadnost.

Opouštět plody své práce:
Autor: Z. Lika Datum: 9.10.2018 11:35

a ještě vědět, že nepřetrvají, to je opravdu těžké. Vzpomněla jsem si na babičku, jak s věkem postupně likvidovala zvířectvo. Aby ji netrápilo, co s nimi bude. Vzpomněla jsem si na Rpuť, jak zavčas předala pejska do dobrých rukou. Vzpomněla jsem si na jednu knihu - je to teda scifárna - kde součástí výchovy je vytvořit něco krásného, užitečného (a pracného), a pak to vlastnoručně zničit (umět se toho pustit). Vzpomněla jsem si na spoustu věcí. Včetně té očekávané vděčnosti, to je velká past. Zahrady mají velkou výhodu - v nějaké podobě se jim člověk může s trochou štěstí věnovat nadosmrti, a zahrady jsou opravdu vděčné :-)

Nová zahrada ožívá a vylupuje se, nadělá spoustu radosti vám i okolí.

jojo, holky:
Autor: M. Beda Datum: 9.10.2018 11:32

to zvládly dobře napsat už přede mnou, Oskarina, Yga... těžko k tomu něco dodat...

"nespoléhala jsem na svou věčnost?" - to je dobrá poznámka a je fakt, že člověk málokdy skutečně počítá se svým koncem, teď myslím hlavně ten definitivní... snad jen ty moje kočenky, o těch občas přemýšlím, co s nimi bude a jak to mám zařídit

nejhorší na tom se mi zdá, že to chtějí po tobě!!!! po tobě chtějí, abys zabila co jsi tak dlouho budovala, žila tím a těšilo tě to :-((((( ... ať si to teda hernajs zplundrují sami, když jim to tolik vadí :-(((

Re: jojo, holky:
Autor: R. Žaludová Datum: 11.10.2018 22:10

Milá Bedo, ta poznámka jak to zařídit s kočičkami až tu nebudeme, mi mluví z duše - má s tím někdo nějaké zkušenosti? Zatím uvažuji o příbuzné co zvířata má ráda, ale je mladá a možná má a bude mít i jiné zájmy, že bych jí odkázala kočičky i peníze na jejich živobytí, nebo aspoň byt. Nebo je lepší svěřit nalezení vhodného člověka spolehlivému útulku? Přímo v útulku by asi umřely, jsou rozmazlené, zvyklé spát v posteli .... A najít člověka, co má rád kočky a žádnou nemá, není asi jednoduché

Vzhledem k tomu,:
Autor: Z. Maya Datum: 9.10.2018 10:38

že já jsem taky člověk dávající přednost sekacímu trávníku před zahrádkou, tak ty lidi z paneláku chápu. Ne každý to vidí stejně, zahrádky hezké na pohled se mi líbí, ale osobně bych se neangažovala ve vytváření a udržování něčeho takového.

Milá Vave:
Autor: T. Zana Datum: 9.10.2018 9:50

Yga a Oskarina mají pravdu, tak to prostě chodí. Chápu naprosto, že tě to trápí (když se prodávala chalupa u Ještědu, zůstalo tam spousta mého potu, možná i nějaká krev by se našla), ale ... přidám ještě jedno moudro: něco končí a něco začíná.

Snaž se dívat dopředu.

Milá Vave,:
Autor: Z. Jenny Datum: 9.10.2018 9:04

plně Tě chápu a dobře vím,co se Ti honí v tomto případě hlavou. Dopadla jsem nemlich stejně s mým zahrádkovým koutkem a posezením na oplocence. Dnes je posečené do mrtě a to jak keříky, tak rostliny, pískovcové květníky se mi podařilo zachránit, vše jest jinak zmařené a to zcela záměrně. Ono by to možná zarostlo samo ale bylo to třeba zničit. Vedle na hrázi si však v klídku roste buřina, neposečená.

Nu což,zahradní koutek potěšil dost lidí, líbil se,teď je zase jiná doba a jiný mrav. Tak to chodí s lidmi a s přírodou ruku v ruce.

Dneska kvítek naděje, zítra kosa zmaru, říkala v jedné ze svých knih Eliška Krásnohorská. Už jen vše pozoruji okem stoika. Tož tak.

mrtvým zahrady netřeba....:
Autor: Š. Matyášová Datum: 9.10.2018 8:44

a ti lidé,co v domě v Modřanech zůstali, jsou mrtví...tací si tvůj pot,slzy a krásnou zahradu nezaslouží...ona nezemře, ona bude žít dál...a těm mrtvým v domě, nevydrží ani ten trávník....

Vave,:
Autor: E. Šusová Datum: 9.10.2018 8:31

tohle jsou věci, který bolí. Jsi s tou zahradou srostlá, pomáhala ona Tobě, pomáhalas Ty jí. A tak zasejc nevím vůbe,c co napsat, protože bych to cítila úplně stejně. Smekám před tím moudrem , co napsaly Yga a Oskarina, teď jen to přenést dovnitř sebe.

Vave,:
Autor: D. Ruščáková Datum: 9.10.2018 8:20

nemám zatím zkušenost s rušením zahrady (mám dědice na tu svoji, bude to na nich:)), ale zaujala mě jiná tvoje myšlenka - mít svoji oblíbenou činnost, takovou, ve které jsem dobrá a těší mě z celého srdce jen... za odměnu. Jo!

Ze všeho nejvíc chci psát Alžbětu. Z nějakého důvodu si myslím, že to má cenu. Jenže si k tomu psaní dovolím sednout až poté, co mám všechno ostatní hotovo. Protože jen tak psát příběh je... zvlčilost, ne? je tolik užitečnějších věcí, které bych měla dělat. A já se - stejně jako ty - občas ptám: Opravdu? Jen jsem si ještě nedokázala odpovědět jinak... :)

Milá Vave,:
Autor: Z. Yga Datum: 9.10.2018 8:12

tvá modřanská paneláková zahrada byla krásná a určitě jsi mnoha lidem zvedla náladu, když se na ni zadívali. Ale už když jsi odcházela jsi tušila, že není za tebe náhrada. A tak se nediv, že ostatní, kteří nemají takový vztah k zahradničení, to chtějí mít co nejjednodušší - trávník poseká najmutá firma a je zalíčený. Je to smutné, ale je to života běh. A nakonec - podívej se na zahradu ve tvém sousedství - nikdo se o ni nestará a ona umřela - stala se z ní divočina, která navíc oku nelahodí. A to samé by se stalo s tvým panelákovým parčíkem. Zkrátka - když si něco ochočíme (lišku či růži anebo zahrádku), musíme se pak o ni starat, a když přijde jejich čas, pomůžeme jim skončit, aby netrpěli - a ty to dokážeš. Ty dokážeš všechno, protože jsi silná žena.

Re: Milá Vave,:
Autor: D. Ruščáková Datum: 9.10.2018 8:15

Ygo, jsi moudrá žena, byť to schováváš pod spoustu legrace:))

Dnes jsi to napsala naprosto přesně a já ti za to děkuju (srdíčko)

hezký den:
Autor: Z. Xerxová Datum: 9.10.2018 6:07

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

zahrada, o kterou se někdo s láskou stará, je krásná. Zahrada zarostlá a proschlá je smutná. Pokud nemáš zahradníka nástupce... holt bude trávník. Asi to bude pár lidí mrzet, určitě to bude mrzet ptáčky a ježky... ale život půjde dál. Bude to pro tebe těžké, ale nemá cenu se s tím moc trápit, protože to změnit nemůžeš.

Je čas sázet a čas sadbu vytrhat...:
Autor: Z. Oskarina Datum: 9.10.2018 1:05

Chápu vás. Ale myslím si, že tady nejde jen o zahradu, patříte, stejně jako já a řada dalších lidí, k těm, co jim není lhostejný veřejný prostor. A jsme ochotni pro to něco dělat, z vlastní vůle.

Mě v mládí, kdy jsem se snažila vylepšit čtyřpatrový činžák, kde jsme bydleli, sousedé ohlásili na NV a soudruzi z úřadu mě přišli vyšetřovat, protože prý moc dělám a ostatní nájemníci to tak nechtějí! Byla jsem tak zklamaná z lidského nevděku (zařídila jsem v 70. letech přeměnu na 220 pro celý dům, kdo pral či používal jiné el. spotřebiče přes transformátor, tomu rozumí). Hrozně mě to ranilo.

Tehdy mi jedna stará dáma řekla - když něco děláte pro lidi, nečekejte vděk. Dělejte to, protože to chcete dělat, sama za sebe. A tím se řídím celý život. Dělám věci pro zlepšení veřejného prostoru nebo domu, kde bydlím, protože to tak cítím a chci to udělat. Nic nečekám a s možným nevděkem druhých počítám (i když to vždycky trochu zamrzí, to je jasné).

Se zahradou před Vaším domem je to stejné. Dělala jste to pro sebe i pro druhé, některé lidi to těšilo, jiným to vadilo. Ti mají taky právo na názor a nemusí to vidět vašima očima. Teď v tom nebudete moci pokračovat, od druhých nemůžete žádat, aby to cítili stejně jako vy. Možná tam bude jen tráva, možná to zaroste. Něco si převezete na svou novou, vysněnou zahradu. Z Kazatele: vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas: Je čas rodit se a čas umírat, čas sázet a čas sadbu vytrhat, čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas budovat....Tak ať se Vám daří Vaši novou zahradu utvořit podle vašich představ a pěkně si ji užívejte!

Re: Je čas sázet a čas sadbu vytrhat...:
Autor: Z. Inka Datum: 9.10.2018 8:03

Tak tohle mi mluví z duše.

Jo a vděčnost? Když moje maminka nadávala svým dcerám, že jsme nevděčné a co všechno pro nás udělala... tak tatínek vždycky říkal: Rvaly se na svět? My jsme je chtěli. Takže dělám, co dělám, doufám, že nikomu neškodím a snažím se nenechat se znechutit "nevděkem" ostatních. Spíše špatně snáším to jak mi to říkají než to, co mi říkají.