28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KLIMA: Mohou za sucho větrné elektrárny?

Máme za sebou suché a horké léto, několikáté v posledních letech. S dozníváním malé ledové doby a nástupem klimatického optima (případně s katastrofálním přehříváním planety, kterou způsobuje spalování fosilních paliv a prdění hovězího dobytka – ať si p.t. čtenář vybere) dochází ke zvyšování množství energie v atmosféře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Novák 18.9.2018 0:15

Re: Větrmé elektrárny

A zelený blb s komunistickým myšlením "Rada" samozřejmě podpoří každou pitomost, včetně zamořování prostoru infrahlukem z neefektivních větrných pomníků lidské blbosti.

P. Rada 17.9.2018 18:56

Re: magor?

Nesmyslem se mohou pozorované události jevit právě nemocným magorům či navedeným....

Vleklé sucho u nás či opakované nebývalé směry hurikánů v Atlantiku pustošcích stále častěji východ USA považuji za realitu těchto dní.

Odůvodnuji si to změnou vzdušné cirkulace která je navozená posílením proudění v severní cirkulační bunce v návaznosti na odtávání oceánského ledu jako jeden s důsledků GW.

http://nsidc.org/arcticseaicenews/charctic-interactive-sea-ice-graph/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry

L. Novák 17.9.2018 17:51

Re: zelený magor Rada

Člověče nemocnej, přestaň už konečně plácat nesmysly stále dokola...

P. Rada 17.9.2018 13:00

Re: Takže sucho v roce 1947?

To současné sucho je ale nejspíše docela jiného kalibru a příčin než v roce 47. Jednak proto, že jej lidé podcenují tím, jak žijou dnes nikoliv s práce na polích... ale jsou masivně živeni průmyslem i obchodem. Na úrodnosti místí půdy, stavu lesů... jsme proto většinově momentálně daleko méně závislí.

Dalším a významějším faktorem sucha je jeho daleko dlouhodobější souvislost. Index SPEI 12 je totiž v záporné úrovni už více jak desetiletí o posledních třech letech nemluvě. Za poslední tři roky tak na značné části území už chybí prakticky celoroční srážky.

Jde tedy nejspíše už o projev dlouhodobé změny podnebí/klimatu a nikoliv jen o anomálii jednoho roku kterou další roky vykompenzovaly. Toto se sice s jistotou potvrdí až za delší období ale v té době už zároven bude zřejmě pozdě na efektivní protiopatření. Naše krajina se tak najspíš za pár desetiletí začne podobat té kterou je dnes možné vidět ve stejné nadmořské výšce na Balkánu či vcentrálním Španělsku. Tedy bezlesé křovinaté kopce a dynamicky kolísající toky.

Hlubším důvodem je nejspíše odtávání severní ledové čepičky kde nově na plchu cca milionu kilometrů čtverečních už dnes pro změnu albeda dopadá v létě celodenně energie 100 milionů megawatů což je o čtyři řády více než autorem zmíněná energie odebíraná s větrníků. Takto navozená změna vzdušného proudění začíná vést k rozpadu chodu počasí na které jsme byli doposud přivyklí.

I. Širůček 17.9.2018 11:51

Takže sucho v roce 1947

zavinily větrné elektrárny?

P. Rada 17.9.2018 11:07

Re: Větrmé elektrárny

Ano v oblastech kde dříve bylo ticho dnes hučí automobily, letadla, továrny... a i ty větrníky.

Další oblastí antropogenního problému ale je, že ty relativně málo hlučné provozy energetiky a zejména tepelných elektráren, mají naopak zásadní dopad na krajinu co se týče kyselých depozic (u nás poklesly jen na čtvrtinu katastrofálních úrovní kolem roku 1980) a celosvětově navozují změny podnebních pásem s tak mimořádným dopadem, že po vybíjení dobytka a ztráte lesů to pokračuje hladem, migracemi až ničivými válkami.

Je tedy otázkou co při lidské nátuře upřednostnit a tedy o jak velké míry např hlukového znečištění komu jde?

Osobně jsem nabyl přesvědšení, že celospolečenský extenzivní růst pro růst je cestou do pekel a to at se zvolí jakákoliv cesta trvalé extenzifikace. Zejména ale nejmocnější bankovní sektor o přibrždění rozvoje na udržitelnou úroven nechce slyšet a s ním většina populace penězmi ovládaná.

V. Šťastný 17.9.2018 10:21

Re: Větrmé elektrárny

Můžu vám říci, že se bráníme zuby nehty, někdy až zoufale. Obecní zastupitelstvo dělá, co může, ale ostatní to nezajímá a skrytě se snaží pomáhat investorovi

P. Rada 17.9.2018 9:03

Re: Mám také rád lidi co umí položit otázku

Máte pravdu jen v tom smyslu: ..že žádná otázka nemusí být apriory špatná - špatná může jednoznačně být až odpověd.

Vaší chyboutedy ale u je, že jste v článku nerozlišil otázku od odpovědi.

O odpověd která má energetické dopady v proudění vzdušných mas jste přitom ale sám trochu zavadil nadnesením energetiky. Zkuste v tom pokračovat třeba vyčíslením kolik energie nesou vzdušné masy větrů ... a ta si srovnejte v hlavě s o moho řádů menším vlivem lidmi budovaných větrníků.

Pokud ale není matematika a fyzika vůbec Vašim koníčkem tak si alespon pustte animaci družicových snímků vzdušného proudění či alespon prográmek Windyty (https://www.windy.com) a pokuste se vysledovat i vlyvy daleko zásadnější orografie terénu na rozložení tlakových útvarů, srážkovost atd. nejspíš vám pak ale vyjde, že jste musel něco podstatnějšího jak dokonce výšky běžných kopců násobně mohutnějších jak jakýkoli větrník přehlídnout a pominout.

Fyzika určující vzdušná prouděni to ale zřejmě nepomíjí. Tak v čem tkví zásadní cyba energetického bilancování? Napovím, že pokud si dohledáte co už jsem k tématu napsal tak tam nápovědu najdete a jde o energie mnohařádově větší jak suučet všech větrníků světa.

D. Šimáček 17.9.2018 3:05

mám rád lidi co umí položit

"hloupou" otázku (nehledě na to že tohle jsem tu nadhodil asi měsíc zpátky, že energie odebraná větru musí někde chybět :-) ) protože "hloupé" otázky zachraňují lidi od hloupých chyb a mnohdy by mohly zachránit i životy.

J. Tolman 16.9.2018 22:57

Re: Teorie efektu motýlích křídel?

Na tuhle špínu snad ani nebylo třeba reagovat.

P. Rada 16.9.2018 19:38

Re: Teorie efektu motýlích křídel?

Mě spíše podle reakcí vychází, že na mě "čeká" nejaký "trouba" jako Vy!

P. Rada 16.9.2018 15:58

Re: základy meteorologie pro klimapopírače

Jen na dokreslení, že to může být i složitější a né až tak moc vyjímečně.

Za jistých podmínek totiž může vypadávat vláha dokonce s obou vzduchových hmot. Takové podmínky nastanou např na okluzní frontě za situace, kdy se obě vzduchové hmoty míchají a soušasně i zvedají do výšky. Třeba na návětrné straně pohoří nebo v centrech hlubokých tlakových níží kde obě hmoty promíchaně postupují daleko výše jak do příslušné kondensační hladiny.

Kdejaký bouřkový cumulonimbus je toho také příkladem a cirovitá oblačnost jako pozůstatek jeho kovadliny někde v desetikilometrové výšce vypovídá o malých zbytcích dříve relativně hojně rozpuštěné vody.

J. Pražák 16.9.2018 15:37

Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání.

Sorry, ale když nevíte, co jste napsal, tak nemá smysl diskutovat.

P. Rada 16.9.2018 15:33

Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání.

Konfrontační rétoriku plnou plků opravdu máte ale ty uváděné gramáže nejsou vůbec v rozporu s tím o čem jsem psal výše. Nemusíte ani moc studovat - jen stačí se nučit číst.

L. Novák 16.9.2018 12:58

Re: Větrmé elektrárny

Jak se proti takovému zamořování prostředí hlukem bráníte? Co vaši zástupci v obecních volbách a v Parlamentu ČR?

L. Novák 16.9.2018 12:55

Re: V poslední odstavci příspěvku

Protože to je "lidové téma". Má ekonomický efekt. Mnoho shlédnutí a naklikání reklam přinese Babišovým Lidovkám víc peněz... :-)

L. Novák 16.9.2018 12:26

Re: Hypotézy jsou různé

Zatímco vegetace ukládá teplo do uhelných vrstev a tam se těží o stovky milionů let později. Nebo ne? :-D :-P

J. Jurax 16.9.2018 12:26

Ano. Třeba i tohle jsem měl na mysli.

L. Novák 16.9.2018 12:24

Re: základy meteorologie pro pana Pražáka

S demagogem Šejnou je diskuse zbytečná.

L. Novák 16.9.2018 12:19

Re:

Chcete snad říct, že energie slunce je po dopadu na zemský povrch někde ukládána, a že se tedy někde "skrývá " a je vyřazena ze systému? :-D Možná krátkodobě odpařováním vody na zelených porostech a v chemických produktech fotosyntézy. Co dál? :-D

L. Novák 16.9.2018 12:11

Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání.

"Rada" není normálně uvažující člověk. Spíš bych uvažoval o duševní nemoci kombinované s hlubokou indoktrinací zeleným náboženstvím.

L. Novák 16.9.2018 12:06

Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma.

Sám jsi komunista. Zelený!

L. Novák 16.9.2018 12:04

Re: Teorie efektu motýlích křídel?

Mávej si "svýmy křídli" jak chceš, troubo, před vlastní blbostí tě to nezachrání. A běž už konečně k tomu MUDr. Chocholouškovi, čeká na tebe už několik let.

L. Novák 16.9.2018 11:59

Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma.

Ekonomická efektivnost slunečních a větrných "elektráren" je nízká a mnohem horší, než u klasických nebo jaderných. Jejich dotované využívání zavedené ekonomicky negramotnými zelenými magory do zákona vede k výraznému zdražování elektrické energie, ačkoliv technický rozvoj a nové technologie by měly vést spíš k opačnému trendu. Daňové poplatníky stojí takové nesmyslné vyhazování peněz skrze státní politiku zelených magorů astronomicky velké částky, kterí mohly být využity na mnohem užitečnější projekty. Zelené fanatiky tohle nezajímá. Melou si svou, jako pitomec "Rada".

L. Novák 16.9.2018 11:50

Re: Teorie efektu motýlích křídel

:-D

J. Pražák 16.9.2018 11:36

Re: základy meteorologie pro pana Pražáka

To je snad jasné každému, tak proč to pořád opakujete? Prší tehdy, když nastane stav, kdy je vodní párou nasycený vzduch při dané teplotě a tlaku. Studenější vzduch může způsobit kondenzaci v teplejším vzduchu. Čím nižší teplota, tím méně vodních par ve vzduchu.

Kontrolní otázka pro vás: Když dlouhodobě neprší (jako letos v létě), země je rozpálená, protože se žádný déšť nevypařuje a svítí slunce, protože nejsou mraky a i vlkost vzduchu je nízká, fouká z východu nebo nefouká vůbec, tak je skutečně vlhkost vzduchu taková, aby obsahoval dostatek vodní páry aby mohlo pršet při příchodu studené fronty o teplotě těch např. 18 oC? Nebo je ta vlhkost podstatně nižší a nezaprší?

Není tento stav spoluzapříčiněn i tím, že je oceánský vzduch brzděn větrníky a je přetlačen východním suchým a teplým prouděním?

I. Mertl 16.9.2018 11:28

V poslední odstavci příspěvku

autor explicitně říká, že nemá ani ponětí o realitě klimatických dějů, jen takový pocit. Právě takoví se považují za nejpovolanější k šíření poplašných zpráv. Normální. Jen proč je kolem takové evidentní blbosti tolik řečí?

M. Šejna 16.9.2018 11:24

základy meteorologie pro klimapopírače

V letním horkém dnu má "suchý" vzduch o teplotě 30°C relativní vlhkost obvykle okolo 60%. Takový vzduch obsahuje 18,2 g/m3 vody.

Pokud se blíží studená fronta od oceánu s "vlhkým" studeným vzduchem o teplotě 18°C a relativní vlhkostí 95%, pak takový vzduch obsahuje 14,6 g/m3 vody.

Na studené frontě dochází ke srážce těchto dvou vzduchových mas. Teplý vzduch se při styku se studeným vzduchem ochlazuje, studený se začně oteplovat. Každopádně je to provázeno vydatným deštěm.

A teď kontrolní otázka : ze kterého vzduchu prší? Z ochlazujícího se "suchého" teplého vzduchu, nebo z oteplujícího se "vlhkého" oceánského studeného vzduchu?

Kontrolní odpověď: jakmile se "suchý" teplý vzduch o relativní vlhkosti 60% ochladí na teplotu 21,4°C (teplota rosného bodu), začné z tohoto "suchého" vzduchu padat déšť. Ze studeného vlhkého oceánského vzduchu, nevypadne na zem ani kapka. Je tedy úplně jedno, jestli ten "vhlký" oceánský vzduch musel po cestě překonávat nějaké větrníky, nebo ne. Vždy rozhoduje, zda je při setkání dvou různých teplotních mas vzduchu dosažen ROSNÝ BOD.

M. Šejna 16.9.2018 11:14

základy meteorologie pro pana Pražáka

V letním horkém dnu má "suchý" vzduch o teplotě 30°C relativní vlhkost obvykle okolo 60%. Takový vzduch obsahuje 18,2 g/m3 vody.

Pokud se blíží studená fronta od oceánu s "vlhkým" studeným vzduchem o teplotě 18°C a relativní vlhkostí 95%, pak takový vzduch obsahuje 14,6 g/m3 vody.

Na studené frontě dochází ke srážce těchto dvou vzduchových mas. Teplý vzduch se při styku se studeným vzduchem ochlazuje, studený se začně oteplovat. Každopádně je to provázeno vydatným deštěm.

A teď kontrolní otázka pro pana Pražáka: ze kterého vzduchu prší? Z ochlazujícího se "suchého" teplého vzduchu, nebo z oteplujícího se "vlhkého" oceánského studeného vzduchu?

J. Pražák 16.9.2018 10:21

Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma.

Letadlo spálí na každého cestujícího necelé 3 litry na 100 km. Tedy srovnatelně s plně obsazeným autem. Kolik lidí najede autem jen do práce desetitisíce km ročně, tedy více, než při cestě na dovolenou?

Teplo spalovacích motorů mařené v chladičích je skutečně ohromné. Když na vytopení 1m3 klasické budovy stačí cca 30 W, tak každé auto by jen odpadním teplem vytopilo desítky bytů. Proto je teplota ve městech o dost vyšší než v okolí.