Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Období přerodu podruhé, aneb Ty za to stojíš
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Vave 29.8.2018 16:38Re: ještě něco málo Ano, většinou nastane okamžik, kdy domácí péče začne být kontraproduktivní pro všechny zúčastněné. Ale poznat a přijmout ten okamžik je obtížné. A když se pak teprve začne žádat o domov, může to být už pozdě. A žádat dřív se většinou nechce. Začarovaný kruh. |
|
O. Joklová 29.8.2018 11:55Re: ještě něco málo Inko, to je strašné, oba případy - naštěstí oba se šťastným koncem "A hranice až už nebudu moct se stále odsouvala" - myslím že toto je velmi typické a nejspíš to ani nebude jenom o tom, že senior do toho domova nechce, docela věřím tomu, že jak se to zhoršuje plíživě, tak má opravdu pocit, že to ještě zvládne |
|
|
Z. Vave 29.8.2018 8:53Re: Myslím, že vím, No jasně, ale stejně jsi tím tahounem musela být Ty. |
|
Z. Inka 29.8.2018 7:50ještě něco málo k tomuto tématu - včera už jsem neměla možnost. Rok k mamince chodily sestry převazovat nohy. Aby nemusela vstávat, seděla třeba celé dopoledne a dveře na chodbu byly otevřené! Léky, byť nadávkované v dávkovači zásadně brala jak se jí zrovna zdálo či nezdálo, po pádu se sama nezdvihla, několikrát vyvařila jídlo, usnula i na záchodě. I když jsme sehnaly polohovací postel, spala v křesle, čímž se dále zhoršovaly nohy a kruh se roztáčel. I když od smrti našeho tatínka mluvila o domově seniorů - prakticky patnáct let - bylo to v kontextu až už nebudu moct. A hranice až už nebudu moct se stále odsouvala. Dneska je rok v domově seniorů, i když to není doma, jsou tam zase jiné "výhody" a třeba ty nohy se jí zázrakem zlepšily, problémy s inkontinencí se silně zmenšily, pokud spadne, neleží nikde několik hodin. Bimbova bezdětná tetička vdova letos o Velikonocích spadla v chodbě v pátek po obědě, mobil pochopitelně nenosila, nad ní telefon, který vyzváněl a ona tam ve svých 81 letech ležela až do neděle dopoledne, kdy maminka poslala svého bratra, aby se šel podívat, jestli se jí něco nestalo. Jako zázrakem se noha dala operovat, ledviny neskolabovaly, ona se po čtyřech měsících vrátila jen o jedné holi! |
|
Z. Matylda 29.8.2018 7:16Re: Myslím, že vím, V tu nejhorší chvíli ne a pak ale musela, protože se mnou by se úřady nebavily vůbec! |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 21:55Re: Myslím, že vím, To je smutný příběh, který dobře znám. A proto také vím, že většina vyřizování byla na Tobě, protože Tvoje maminka nebyla schopná ty věci vyřídit, jaky by něco v ní popíralo nutnost takto jednat. Tady úřady selhávají, měly by být nápomocné v pro rodinu těžké situaci, ne všechno dělat ještě horší. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 21:24Re: Taky znám Tohle je moc složité téma, záleží na tolika okolnostech. |
|
|
O. Joklová 28.8.2018 20:18Re: Taky znám asi ano... možná... záleželo by na okolnostech, ale je to prostě problém... proto píšu o tom Švýcarsku tak nevím zda mám chtít vyhrát ve Sportce abych mohla žít - nebo abych mohla zemřít... asi přijde na to, jak v kolika letech |
|
|
O. Joklová 28.8.2018 20:14Re: Myslím, že vím, Matyldo................. :-(((( |
|
|
Z. Matylda 28.8.2018 18:45Myslím, že vím, o čem je řeč. Oba rdiče jsou v důchodu, ale péči ještě nepotřebují. Zato babička (94) ano a musím říct, že sehnat ji bylo martyrium. nemyslím si, že je normální, když ve věku 84 let měla malou mrtvici a spadla a zlomila si sedm žeber, že bylo správně, že nám ji jen po rentgenu vrátili s tím, že dobrý a ať si bere Ibalgin na bolest. Nemyslím si, že je správně, že ji obvodní lékařka odmítla navštívit, že na ni nemá čas, ať si to nějak pořešíme sami. Pracně jsem ji dostali do LDN, protože jsme ještě všichni pracovali a nemohli jsme s ní být 24 hodin denně. Ale srostlo to křivě a už nemohla být doma a zase nikoho nezajímalo, že potřebuje pomoc. Obíhali jsme různé sociální pracovnice, ale všude jen krčili rameny. Navíc obíhat je v pracovní době- zaměstnavatelé jásali, že. Všude musíte přijít osobně, i k té obovodní doktorce jsme si pro lístek na sanitku museli dojít osobně y vysedět frontu, nešlo zavolat a předat lístek ve dveřích. Babička je dneska ležák a moc si přeje umřít... |
|
T. Zana 28.8.2018 17:20Re: Taky znám Vave - ano, naštěstí to šlo rychle. Rozhodně naštěstí. Nevím, třeba už je dneska líp - ale nevěřím tomu, tady nejde o technickou stránku věci, ale o lidský, případně nelidský, přístup ke starým lidem. Samozřejmě, stát by měl pomáhat... |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 17:10Re: dneska mi zase tohle téma Ano, na vesnici je to problém mnohem větší, než ve městě. Psala mi to kamarádka na fb, jaké má potíže. Navíc si tam všichni vidí do polívky a asi častěji než ve městě jsou odsouzeni ti, kteří umístí rodiče do domova pro seniory. Jenže na to se prostě dát nedá. Velký problém vidím v předlouhých čekacích lhůtách i v tom, že rodiče nechtějí zavčasu podat žádost o umístění do nějakého domova. A jejich děti jim o to nedokážou říct, přesvědčit je třeba o tom, že je to určitá pojistka do budoucnosti. Protože řešení pomocí pečovatelky je dobré jen tam, kde je starší člověk víceméně soběstačný, jen nezvládne větší úklid a větší nákup, takže pečovatelku potřebuje jen na omezený čas. Celodenní péče prostřednictvím pečovatelek je nemožná. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 16:50Re: dneska mi zase tohle téma Není to snadné a samozřejmé a někdy je třeba se smířit s tím, že je to daleko. Jestli si dobře vzpomínám, Olčavička měla maminku až kde si Plzní. Jednou za měsíc si tam objednala ubytování v penzionu a s maminkou strávila dva tři dny. A dokud maminka byla schopná telefovat, volala jí. Taky je to řešení a myslím, že vůbec ne špatné. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 16:46Re: Milá Vave, Jenny, Ty jsi skvělá baba. Obdivuju už řadu let, jak se srovnáváš s měnícími se životními situacemi a jak se na ně dokonce připravuješ. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 16:44Re: Vave, Xerxová Ptakopysče, teď jsi mi připomněl Rpuť. Nebo www. Ti také uměli takové skvělé šrapnely. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 16:42Re: Vave! Děkuju, Alex. Ty jsi měla velké štěstí, že jsi pro maminku našla laskavý domov. A patříš k těm, kdo vypomáhají a starají se, jak jen můžou. Je dobré vědět, že ta vlastní péče má hranice, přijmout to, jako jsi to dokázala Ty. A netřeba mít za to výčitky. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 16:40Re: Všechny/všichni Ano, "univerzální řešení není a furt se do toho navíc pletou výčitky svědomí". Je to téma, o kterém se nemluví, a spousta žen se s tím pere sama. Je to podobné, jako s neláskou matky, za tu se stydíme, a stejně tak se stydíme za to, že už nezvládáme péči o blízké. Ale to není naše vina. Takové břímě nemůže a nesmí být naloženo jen na jednu dvě osoby, které jsou navíc často ve věku, kdy začínají mít starosti sami se sebou. A přitom odchod do důchodu se stále prodlužuje, takže nároky na starší člověka se neúměrně zvyšují. Prodlužuje se věk práce i doba péče o blízké, to není v pořádku. V tomto ohledu mám pocit, že stát sice bere, ale nevrací. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 16:24Re: Taky znám Když to je právě hrůza. Někdy staří či nemocní říkají "nechte mě umřít", případně prosí o pomoc, chtějí uspíšit konec, jenže co ty děti, které by to udělaly? Nestrašilo by je to? Určitě ano. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 16:21Re: Taky znám Zlatá slova, zano - mám na mysli tu poslední větu. Pamatuju, jak ses tou situací trápila. Naštěstí to šlo relativně rychle; slovo naštěstí je vzhledem k situaci asi přiměřené, i když to zní hrozně. Ale kdyby to trvalo delší čas, celé roky, asi bys nakonec nemohla nic jiného dělat, než najít pro maminku místo s celodenní péčí. Vždycky si vzpomenu na veram. Půl roku intenzivně pečovala a myslím, že to vyčerpání se na ní tragicky podepsalo. A takových případů znám víc. Pečovat do sebezničení nejde, jenže člověk jednak težko pozná míru, jednak "to prostě nemůže mít na svědomí". Ale tak by to asi být nemělo, ta zainteresovanost státu by tu měla být. |
|
|
V. Vovák 28.8.2018 15:38Re: Vave, Xerxová Ani zpopelnění není bez nebezpečí. A když jsou kočky v baráku, je nebezpečí několikráte vyšší. Tatínka zpopelnili a přišel dopis, aby si vyzvedli urnu. Maminka poslala Pepíčka. Pepíček byl zvědavej, cestou urnu rozšrouboval a čučel dovnitř. Přitom zakopl, plácnul sebou a tatínka vysypal do kanálu. Sedí tak nad kanálem a pláče. Jde okolo pán a když to nadělení vidí, vezme urnu, hrábne s ní do popelnice a nabere trochu popelu, že to stejně nikdo nepozná. Pepíček přijde domů a maminka, že se na ten popel podívá. Kouká do urny, drbe si hlavu a mumlá si: "To je zajímavý, takovej let jsem s tatínkem líhala a že má na vejcích skořápky, jsem si nikdy nevšimla." Taky jsem viděl jsem film Fotr je lotr. Tam měli maminku budoucího tchána v urně na krbové římse. Budoucí ženich ji shodil na zem, maminka se vysypala, načež přiběhla siamská kočka, do popela vykonala potřebu a zahrabala ji. |
|
|
V. Vovák 28.8.2018 15:04Re: Taky znám Já už jsem požádal budoucí pozůstalé, že až na mě budou pozorovat příznaky blbnutí, nebo až neujdu víc než deset metrů, ať mě dovezou k mostu přes Želivku, nechají mě vystoupit z auta a v klidu ať odjedou domů. :-) |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 13:39Re: dneska mi zase tohle téma Chybí příslušná zařízení, ať už stacionáře, nebo různé typy seniorských domovů. Trocfám si tvrdit, že by tohle mělo být silné téma nejen v komunálních volbách. Protože tohle se bude za čas týkat i nás. |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 13:36Re: hezký den Souhlasím se zanou. Tak nějak by to mělo být. |
|
|
O. Joklová 28.8.2018 13:35Re: Taky znám sem se dneska přidám... nebudu rozebírat jak to bylo složité s našimi, to by bylo na hodně dlouho, ale podepíšu se pod to přání zemřít včas - nebo moci o tom nějak rozhodnout... akorát že na cestu do Švýcarska asi těžko budu mít :-((((( ale pokud nastane doba, kdy už nebudu moci mít kočičky, naléhavě prosím - nechte mě uspat !!!!!!!!!!!!!!!! |
|
|
Z. Vave 28.8.2018 13:33Re: Vave, Xerxová Ptakopysče! Musím se smát, ovšem současně musím přiznat, že jsi mě jen utvrdil v mém rozptylovém rozhodnutí. To tak, aby po mně chlapi zírali ještě TAM. Vlastně spíš AŽ tam. Chichichi. |
|
|
O. Joklová 28.8.2018 13:29Re: Vave, Xerxová též zdravím ptakopyska, ale pro pohřeb žehem jsem už z toho důvodu, že je to tak nějak "lepší" pro pozůstalé, než jezdit někam třeba do daleka opečovávat hrob |
|
|
T. Zana 28.8.2018 12:59Taky znám Pár let mi po maminčině smrti trvalo, než jsem se vzpamatovala. Byla duševně v pořádku, ale prakticky komplet nepohyblivá. Navíc špatně slyšela. Zoufale nechtěla do nějakého zařízení a s ohledem na to, co jsem s ní zažila u pár doktorů a v nemocnici, uznala jsem, že tohle bych prostě na svědomí mít nemohla. Pro sebe si úpěnlivě přeju jednu věc - umřít včas. |
|
|
T. Zana 28.8.2018 12:52Re: hezký den To je naprosto ideální způsob, jak odejít. |
|
Ž. Petrs01 28.8.2018 12:49Re: dneska mi zase tohle téma Celodenně to nikdy nezaplatíš (a pečovatelka by se ukousala nudou). Tohle je dobrý když máš seniora daleko a potřebuješ mu zařídit nákup, uvaření, úklid. Hodina nebo dvě denně. Nesmí ale 10 minut po odchodu pečovatelky uklouznout... |
|
|
T. Zana 28.8.2018 12:47Re: dneska mi zase tohle téma Z vlastní zkušenosti souhlasím se vším, co píšete, ale bohužel Maya má pravdu taky. A sehnat dobré zařízení - třeba jako má pro maminku Alex - není vůbec snadné a samozřejmé. |
