Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

25.4.2024 | Svátek má Marek

Diskuse k článku

VODA: Bude jako v sedmačtyřicátém?

Již se prosadil názor, že sucha a povodně představují dvě strany téže mince změny klimatu. Čím více klesá zadržovací schopnost krajiny, tím rychleji z ní odteče voda i z vydatných srážek a tím snazší je nástup sucha.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V. Novák 10.8.2018 13:49

No, ono s koněm se oře poněkud obtížněji

než s traktorem, takže těžko porovnávat s roke 1947...

F. Houžňák 10.8.2018 13:07

A to my v severním Německu máme vody dost,

i když už je sucho stejně tak dlouho jako v Čechách. Hladina spodní vody zůstává stabilní. Zemědělci naříkají, ale před pár lety naříkali kvůli suchu taky a pak byla nadprůměrná úroda. Tak huvidíme.

P. Rada 10.8.2018 14:06

Re: A to my v severním Německu máme vody dost,

Jak jste přišel na to, že hladina podzemních vod zůstává stabilní? Kde? Vypadá to, že Vy asi žádnou studnu nikde nemáte a ani nesledujete co se děje...

Hluboké i mělké vrty ČHMÚ přeci vykazují docela něco jiného - dlouhodobý pokles!

http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_pzv.php

O tom, že severní Německo má podobnou hydrologickou situaci jako ČR velice pochybuji. Výše k severu Evropy modely totiž ukazují na rozdíl od nás nárůsty celoročních úhrnů srážek.

P. Kubáč 10.8.2018 11:40

Pořád mi není jasné

jak by se muselo oteplit aby nastalo, co už tady jednou bylo - to jest aby jih Grónska byl opravdový "Greenland" tedy travnaté pastviny schopné dobytkářstvím uživit lidi.

L. Novák 13.8.2018 16:31

Re: Pořád mi není jasné

Oteplisti tohle neradi slyší. Přitom je jasné, že klimatické změny (krátkodobé i dlouhodobé - z pohledu nepatrné délky lidského života) jsou naprosto běžné a život na Zemi je takovým změnám přizpůsoben. V krajním případě se omezí na minimum populace živých organizmů, které ve změněných podmínkách přežít neumí... nebo vyhynou.

J. Jančura 10.8.2018 10:12

Kroniky jsou opravdu zajímavé

Přepsal jsem všechny kroniky Starých Hamer a dal je na internet. Staré Hamry na Frýdecku jsou sice netypická horská obec, ale i ji značně zasáhly sucha v roce 1947.Píše se v nich, že v zima byla enormně studená s množstvím sněhu, ale když celé jaro a léto nepršelo, tak sklizeň obili byla velmi špatná, jen brambory se vydařily.

Jinak výkyvy počasí byly časté, povodně skoro co druhý rok. Problém byl zejména v tom, že následkem pasekářské kolonizace bylo v té době lesů podstatně méně než dnes. Lesníci sice už v 2. polovině 19. stol. se snažili Beskydy opět zalesnit, ale viditelné výsledky se objevily až v 2. pol. 20. stol.Existují pohlednice Gruně, kde je celý "holý". Bohužel zejména z ekonomických důvodů se tehdy zalesňovalo především rychleji rostoucími smrky, což se dnes neblaze projevuji na výskytu kůrovce.

J. Kanioková 10.8.2018 20:23

Už jsem si to našla, díííííky..

S. Ševeček 10.8.2018 9:36

"pošilhávání po Marshallově plánu"

Zvonka to vyzerá, že plán U.S.A. prosadit Marshallův plán i U Nás pod tlakem sucha a hladu (pšenici nenabídly) zhatili ti sovětští vepři boubelatí, byť draho, dodávkami kanadské pšenice.

K. Janyška 10.8.2018 8:52

Však ono to zase přejde.

Jednou naprší až se nám z toho bude hlava točit. Spontánní řád podnebí reaguje na jinačí spontánní síly, než jsou lidé vůbec chopni vnímat... Dzp.

P. Rada 10.8.2018 10:10

Re: Však ono to zase přejde?

Ano pane Janyško - voda která se odpaří zas někde spadne. Bude to však nejspíše stále dominantněji nad severskými státy Evropy nebo nad oceány ... Suchý vzduch je totiž oproti stejně teplému vlhkému mimo jiné těžší.

Za tu změnu ale nejspíše nemůže nepodložená ekonomická F.A. Hayekůva fantazie o spontální řádu ale přírodovědná zákonitost vedoucí ke změnám cirkulace atmosféry. Ta právě splu s další antropogrenní činností bude znamenat vysušování jednoho území a intenzivnější srážky a jiné povahy jinde... a také to - nač možná narážíte -, že i malý deštík může na území se změněnou retenční schopností mít docela jiné odezvy ve vodnatosti toků atd.

To co bude všem těmto jevům společné pak půjde pojmenovat jako relativní ztráta dřívější stability jako základu života.

J. Lepka 10.8.2018 10:55

Re: Však ono to zase přejde.

Trochu si pletete pojmy podnebí a počasí, nehledě na to, že spontánnost na to nemá vůbec žádný vliv, jsou to prostě přírodní zákony, platné na matičce rodné planetě přece jen trochu dýl, než existuje náš druh.

K. Janyška 10.8.2018 21:11

Re: Však ono to zase přejde.

Jéžišimarjá. To je mi novina. Když spontánnímu řádu nerozumíte, stačí se podívat na nebe, na mraky... Dzp.

J. Krejčí 10.8.2018 7:47

Hodně vážné úvahy

se pokusím trochu odlehčit vtipem, který se vyprávěl snad v osmdesátých letech: Kdysi bylo sucho, velké sucho, v zemi byly takové praskliny, že hrozilo odtržení od SSSR.

Na rok 1947 se moc nepamatuju, bylo mi 7 let, ale chodil jsem s maminkou v procesí s panem farářem v polích okolo vesnice a modlili jsme se za déšť, aby zapršelo. Asi to nepomohlo, přišly JZD a s nimi léta mizerie, než se o dvacet let později do vedení družstev dostali zkušení hospodáři místo blbců z KSČ a přece jen se začalo i v těch zastydlých kolchozech více dařit. Slušovice byly jen vyjímka.

R. Langer 10.8.2018 8:09

Re: Hodně vážné úvahy

Slušovice měly jiné páky, ne že by tam byli tak dobří hospodáři. ;-)

M. Prokop 10.8.2018 8:26

Re: Hodně vážné úvahy

Měly obojí.

D. Polanský 10.8.2018 7:33

Jsem z Brna.

Na zahrádku šlapu přes pole, takže vnímám a vidím. Ti, co mají na zahrádkách vyvrtané studny, již vodu nemají. Nechávají si ji dovážet. Jablíčka jsou bez šťávy. Dobře dopadly švestky a ostružiny. Nemám vodu, takže již není co řešit. Vše uschlo. Doufám, že na podzim naprší, abych mohl půdu zarýt.

P. Rada 10.8.2018 8:41

Re: Jsem ....

Hůře jak Vy jsou na tom např ti co chovají hospodářská zvířata která je nutné celou zimu krmit senem. Seno ale celostátně cenově roste a nejspíš nebude pro všechny. Může to znamenat znamenat dokonce vybíjení stád ...

https://zpravy.idnes.cz/trava-sucho-zivotni-prostredi-seno-kone-skot-fas-/domaci.aspx?c=A180803_171425_domaci_linv

Analogicky avého času začala válka v Sýrii kterou postihlo sucho tam nebývalé 900let. Farmáři nejprve vybili dobytek a když ani to nestačilo, začali se stahovat za obživou do měst. Tam ale panoval jiný klan, jiná pravidla, tam se žilo s jiných zdrojů ... a tak prvotní hlad části populace vehnal zemi do ničivé občanské války.

J. Kanioková 10.8.2018 20:51

Ano k Sýrii, přesně .

M. Krátký 10.8.2018 5:48

Už jsem to psal včera - tak znovu

Odbor životního prostředí MÚ Benešov vyhlásil plošný zákaz až do 30.11.2018 používat v katastru Nespeky vodu ze studní k jinému účelu než pití a hygieny na základě stížností obyvatel v Nespekách. Jak to vidím já - chatařím zde intenzivně od roku 1946. A tak jsem si před 15ti lety nechal vyvrtat studnu o průměru 160 mm a 45 metrů hlubokou abych ji měl skutečně jistou i v budoucnu. Tehdy tam byl vodní sloupec cca 35 m - dnes sotva 25 m. Mí přímí dva sousedi mají 45 let starou studnu 100 mm a hlubokou 15 m. Už nejméně 10 roků vědí o tom , že jim ta jejich studna dává 10 litrů vody za hodinu - přesto si po kýblech napouštějí své bazény - k řece Sázavě to máme 100 metrů daleko. Že by investovali do pořádné studny se jim nechce. A tak vznikl tento zákaz - od pitomců, kteří závidí sousedům, kteří mají vody dost.

P. Rada 10.8.2018 8:50

Tak znovu.

Jistotu do budoucna nevnímám tolik v hloubce vrtu ale spíše ve schopnosti vyjít delší dobu s menším množstvím.

Navíc by mě zajímalo zdali máte ke studni např povolení bánského úřadu které je pro velké hloubky už potřeba. Voda obecně totiž patří všem a zákon naštěstí pamatuje na to aby jedinci nemohli ztrhnout prameny ostatním.

Nebo máte snad za to, že by mělo platit to, že bohatší si mohou dělat nárok na zásadně bohatší zdroje v daleko širším okolí než které obývají?

M. Krátký 10.8.2018 10:06

Re: Tak znovu.

Už jsem si myslel, že si toho nevšimnete - jste pašák pane Rado - samozřejmě, že mám souhlas báňského úřadu včetně řádné kolaudace. Tojik k vašemu zájmu zda se nejedná o černou stavbu . jinak byste to musel někde hlásit ??? Ale chybí mi váš názor na ty Nespečáky, kteří dlouhá léta podceňují stav svých studní ( ale bazény si napouštějí ) a teď nám, kteří se staráme závidí a píšou stížnosti. A mimochodem - ti samí již 20 let nevyváželi svoje žumpy a mě počítají, kolikrát ročně ke mě jezdí fekál - účtenky si schovávám. Hezký den i vám, vážený pane starostlivý.

P. Rada 10.8.2018 14:25

Re: Tak znovu.

K té údajné starostlivosti. Jakpak "starostlivý" by jste asi byl Vy, pokud by Vaši sousedi vrtali své studny dvojnásob hluboko? Typuji, že by jste se zajímal o to podobné co já.

Souhlasím ale s Vámi v tom smyslu, že ti co zainvestovali do hlubších studní jsou dnes ve výhodě a i v tom, že lecjaká dříve využívaná studna se tam kde byl zaveden vodovod posléze začala používat jako žumpa také s neblahými následky pro široké okolí.

Pokud jde o princip čerpání vody s hloubek, tak ten ve velkém už tisíciletí praktikuje příroda - zejména některé stromy - a takto dokázaly lesy udržovat vláhu i mikroklima dokonce tam kde předtím byly výkyvy půdní vlhkosti vyší a pravidelně větší sucho které zvládali tak akorát traviny. Zkusme si s toho vzít ponaučení kde to ještě jde.

J. Babička 10.8.2018 5:17

no jo

Tenkrát nám pomohl Sovětský Svaz, co budeme dělat kdž již neexistuje ,

L. Novák 13.8.2018 16:35

Re: no jo

Otázka je, kolik občanů SSSR muselo umřít hlady nebo hladovět, když jim komunisti sebrali vypěstované obilí, aby se "ukázali", jak dobrá je internacionální pomoc soudruhům v Československu...

P. Rada 10.8.2018 2:39

Katastrofa jak pro koho či pro co a od kdy?

Předně letošnímu suchému roku předcházelo hned několik let více suchých a to ukazuje cleoroční index sucha SPEI který je na hodnotě -1 a nižší už prakticky od roku 2000.

Rok 1947 byl jen výkyvem a měl proti dnešku ale zásadní odlišnost pro českou populaci. Jednak bylo krátce po válce ale předně v závislosti na zemědělství tehdá žilo daleko větší procento populace jak dnes, kdy potraviny lze dovést zdaleka, vodovod je samozřejmostí a naprostá většina národa žije s průmyslu či služeb. Přímo na dopadu sucha je proto dnes závislé jen podstatně menší procento populace a zbytek si za aktvitu /drancovačku v jiné sféře doveze co je libo.

Docela jinak je na tom přírodní prostředí (lesy...) které na rozdíl od lidí nežije s rabování neobnovitelného bohatsství země.

Až tento zásadní výživový paradox zmizí, možná dojde autorovi s jakou stupiditou srovnává nesrovnatelné. Typuji, že ale v té době už bude pro společnost pozdě. Asi tak pozdě jak zpozdile se dnes tu a tam někdo snaží zachranovat smrkové porosty..

Letošní sucho je totiž jen předzvěstí vývoje který s plnou silou nastane v důsledku změny klimatu za zhruba půlstoletí. Tedy s obdobně stejným odstupem jaký dnes máme k roku 47. V té době už ale dojde fosfor nezbytný na umělé přihnojování půdy intenzivního zemědělství. Ta ale už dnes má bonitu menší jak v roce 47. Měd a další klíčové suroviny - dnes ještě běžná - začne být už celosvětově vzácná jak u nás po válce.... Proto lidé budoucnosti nejspíše přijdou o možnost opírat se o dnes ještě kouzelnou technologicko-surovinovou berličku. Asi zbude velmi rozvinutá informatika ale ta podá spíše nedobré zprávy. Na rozdíl od roku 47 už tedy nebude ani po znovuzavlažení půda zdaleka tak úrodná, o lesy v kopcovité části země přijde a tím i o retenční schopnost. Nepůjde o jednotlivé roky ale o nástup režimu který potrvá dlouhá tisíciletí. Katastrofa je změnou scénáře. Ta už spíše proběhla. Blíží se stále více jen závěr / konec a to tím spíše čím více tuto hrozbu budeme ignorovat.