P. Rada 31.5.2018 7:14

Voda v krajině.

U nás zhruba platí, že odpar vzroste s průměrným nárůstem roční teploty o 100mm. V oblastech do cca 400m n.m. jsou přitom průměrné roční srážky asi 500mm a tak při oteplení o jen stupínek ročně asi pětina vody chybí. Zároven ale zimní srážky častěji bez užitku odtečou a ty letní spadnou častěji přívalově a proto odtečou navíc v době kdy je vegetace potřebuje nejnalléhavěji.Zásadním faktorem je i změna proudění vrduchu a změna rytmu vázaná na rychlejší oteplování polárních oblastí vedocí k snížení četnosti mírného a vlhkého západního proudění. Celkově tak riziko sucha zásadně vzroste i když se průměrné roční srážky prakticky nezmění nebo i trochu vzrostou což lze poslední dekády doložit pozorováním.

Takto výrazný deficit vody nutně změní naši součastnou krajinu na v kopcích křovinatou s lesními porosty zejména kolem vodních toků s převahou listnatých. Takové oblasti si lze dnes prohlédnout v podobné výšce ale na balkánu či ve Španělsku. Riziko zimních sucho-mazů u nás přitom nepoleví. O míře změny rozhodne míra GW a o tu mohou globálně ovlivnit lidé tím jak velkou část fosilních zdrojů a zejména uhlí ponechají nedostupnou oxyddačním procesům pod zemí a lokálně trochu péčí o krajinu. Prakticky žádný uvolněný uhlík se totiž do podzemních slojí které desítky milionů let ležely mimo hlavní uhlíkový cyklus už nemůže navrátit. "Uhlíkový džin" proto jen nabude svého vlivu na planetě a jen celková míra lidské spotřeby může ovlivnit míru jeho vlivu. Dopady nebudou rovnoměrné a to jen zkomplikuje možnosti lidstva se dohodnout. Průměrná teplota shlazená klmatologicky na 30let kolísala za posdních 10tis let o jen +-0.5C. Dnes už jsme s této tolerance mimo a trend zatím pokračuje 0.17C/dekádu a gradient jak memento roste.

http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg

https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/pecho-klima-se-meni-kvuli-nasi-spotrebe-musime-se-naucit-zit-skromneji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 31.5.2018 6:54

Ruční kácení nepomůže, dokonce

jeden ekolog mi vysvětloval, že když se půda rozryje různými stroji, že je to jenom dobře, začne se tam dařit broukům a různým rostlinám. Rybníčky a mokřady jistě krásná věc, jenomže voda je plná chemického svinstva. Kdysi se podporovali meliorace, bylo to zle, mám obavu že dnes se začne podporovat zase něco, co bude zle. Raději nic nepodporovat, ať si každý investuje dle sebe a svých finančních možností. To je prý nejefektivnější ekonomika.

Prostě žijeme v období sucha. Je si potřeba zvykat a přijímat individuálně opatření, ale stát ať v nich nefiguruje, jelikož to dopadne jako se solární energií. Ročně doplácíme 26 miliard, hezky všichni, pardon, kromě těch miliardářů, kteří si těch 26 miliard ročně mezi sebou podělí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 31.5.2018 1:35

Naprostý souhlas

jsem intenzivní chatař a zahrádkář od roku 1946 v chatové osadě Čížov naproti Zbořenému Kostelci na pravém břehu Sázavy. Znám to tam lépe než většina místních. Naše osada těsně sousedí s lesem nad námi. V tom lese byly tři funkční studánky, stromy se kácely ručně, kůra oloupala a na místě spálila, kvalitní větve si odnosily Kostelecké babky v plachtě na zádech domů ( osobně jsem je převážel převoznickou lodí přes řeku ), ty horší větve a další odpad jsme si my chataři nanosili domů. Dnes je jedna studánka zavezena bordelem, druhá vyschla a třetí - ta hlavní kam jsme chodili pro pitnou vodu je v žalostném stavu, ale je tam furt plná vody. Po lese se prohání moderní technika ve vyježděných, hlubokých kolejích, kterými dešťová voda prolítne a splaví bahno až dolů k řece. O řádění "motorových myslivců" v tomto revíru ani nemluvě. Smutné

• reagovat
• nahlásit příspěvek