21.2.2019 | Svátek má Lenka



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


LESNICTVÍ: Za kůrovcovou kalamitu nemůže jen počasí



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 19, poslední: 18.5.2018 21:26, přehled diskusí

Základním zločinem bylo:
Autor: A. Hrbek Datum: 18.5.2018 18:24

zbavení možnosti Státních lesů a statků na lesních pozemcích komplexně hospodařit, to je od přípravy půdy a sázení až po zpracování vytěženého dřeva na produkt s vysokou hodnotou.

Státní lesy pokračovaly za první republiky v rozumném lesním a zpracovatelském hospodaření a měly k tomu dostatek kapacit a nikým neomezenou pravomoc. Po roce 1945 pokračovaly v rozumném hospodaření pouze Vojenské lesy, protože VE Státních lesích se objevila řada ničemu nerozumějících politických kecalů. A vývoj po roce 1989 je tragédie.

Značný vliv na hospodaření má uživatelské struktury vytěženého dřeva. Tak například se postupně podstatně snížila spotřeba důlního dříví, ve stavebnictví klesla spotřeba dřeva jako konstrukčního materiálu, v nábytkářství poklesla výroba z masivu, snížila se spotřeba palivového dřeva, atd., atd. Je hezké blekotat o nutnosti posílit podíl listnatých porostů, ale co například s bukovým, dubovým, jasanovým, jilmovým, habrovým,

lipovým, javorovým, topolovým, vrbovým, olšovým dřívím? Jak je zhodnotit. Současná podpora spalování biomateriálů je absolutním nesmyslem rabujícím půdu.

Prakticky je zaděláno na potíže v trvání nejméně dvaceti let.

Re: Základním zločinem?:
Autor: P. Rada Datum: 18.5.2018 21:26

Jsem pro aby se hospodařilo "komplexně" - ale záleží i na tom co si pod pojem komplexnost kdo představuje?:

Ve chvili kdy bude chtít kdokoliv komplexně dřevoprodukčně a zpracovatelsky hospodařit ve stepních podmínkách tak beze změny mikroklimatu nutně "komplexně" zkrachuje.

Základním zločinem - když už - tak je nerespektování okrajových podmínek jakéhokoli hospodaření a v případě lesů je to opomíjení klimatické změny jako dominance celého komplexu vnějších vlivů.

Pokud by např posledních dest let bylo telotně a vláhově alespon průměrných - tak jako v době výsadby dřevin které dnes kalamitně schnou - nenastala by součastná situace a dál by se hospodařilo třeba i tzv "nekomplexně" ale v relativně zdavých lesích.

Kdo/co za to může?:
Autor: G. Kovář Datum: 18.5.2018 12:14

Nemůže za to druhová skladba, ani počasí, ani sucho ani meliorace ani žádný přírodní vliv. Desítky a stovky let byly lesy převážně smrkové a žádné katastrofické kůrovcové kalamity se nekonaly. Such z roku 1947 asi zatím nebylo překonáno ani dosaženo a při tom v roce 1947-1948 žádná mimořádná kůrovcová kalamita nebyla. Jiné vlivy počasí, že by globální oteplování? To jak se zdá se u nás zatím neprojevuje. Meliorace? Ona se snad provádí v lesích?

Tak kdo/co za to může?

Je to především naše legislativa, která vede k opuštění starých lesnických principů, nedůvěra k znalostem a poctivosti lesních hospodářů a zavádění všechno brzdící administrativy. Přispívá k tomu také obliba toho "lékaře lesů" u řady vlivných osobností.

Problematika je to složitá a jako neodborník pouze se zdravým rozumem odkazuji na článek Vladimíra Simanova na NP:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-svazane-ruce-reditele-lesu-cr-dhv-/p_politika.aspx?c=A180512_204759_p_politika_wag

Re: Kdo/co za to může?:
Autor: P. Rada Datum: 18.5.2018 13:14

Zásadně se mýlíte v tvrzení:..."Such z roku 1947 asi zatím nebylo překonáno ani dosaženo"... Index sucha SPEI 12 je totiž na hodnorě -1 už zhruba 20let a takovéto období se v letech 1947/48 rozhodně nevyskytovalo - tehdy bylo sotva pětileté. Viz publikace "Sucho v českých zemích... Brázdil a kol"

Další okolností je rostoucí průměrná teplota která umožnuje vícegenerační rozvoj kůrovce. Významný je i vleklý vliv kyselých deštů které sice po odsíření hlavních zdrojů zmírnily na intenzitě ale celková kyselá depozice poklesla od extrémních 80-tých let jen na jednu čtvrtinu a to proto, že se odfiltrovává i popílek který ale byl zásadotvorný.

Celkově proto lesy trpí stresem ze sucha, imisí i horka zejména od roku 2015 který byl u nás teplotně rekordní spolu s rokem 2016 dokonce od roku 1775 a také rekordně suchý a toto sucho vlekle pokračuje. Podívejte se pro ilustraci na stav vody v hlubokých vrtech:

http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_pzv.php

Re: Kdo/co za to může?:
Autor: G. Kovář Datum: 18.5.2018 15:25

Já pane Rado nepopírám, že lesy nějak trpí vlivy, které uvádíte. Ale nepovažuji je za primární příčiny kůrovcových kalamit v současné době. Primární příčinu vidím v tom, že se v důsledku administrativních a legislativních překážek proti šíření kůrovce účelně nebojuje. Až bude tato příčina eliminována, pak lze zhodnotit míru ostatních vlivů.

Znovu odkazuji na článek pana Simanova a tam uvedený časový graf. Také je tam trefné srovnání praxe hasičů a dnešních lesních hospodářů

Re: Kdo/co za to může?:
Autor: P. Rada Datum: 18.5.2018 19:28

Ten článek jsem četl růst kalamity popisuje co do míry eskalace správně.

Na druhou stranu je kůrovec latentní součástí ekosystému smrkového lesa už 65milionů let a za tuto dobu se navzájem navyhuhuli - ba naopak, Kůrovec se přitom pravidelně přemnožuje zejména ve stejnověkých monokulturách pokud jsou výrazně oslabené. Míra defoliace je jedním s kriterií které vypovídá o dlouhodobě špatném stavu smrkových porostů.

Tvrdím tedy, že kůrovec není příčinou ale symptomem který ukazuje na výraznou nestabilitu systému kůrovec+ teplé suché klima + kyselé deště +stejnověká monokultura. Tato situace je neudržitelná už nyní - natož později. Další dřeviny budou s rozvojem klimatické změny mnohde následovat. Smrkové porosty lze sice v česku dál sázet, jako mladé ještě místy porostou do velikosti těch Vánočních... ale jakmile dospějí do stádia kdy jim zesílí kůra tak aby se na nich mohl kůrovec namnožit, dojde vzhledem k růstovým podmínkám které tento druch stále více stresuí k rozvoji až kalamitní situace dříve než stromy stačí dorůst do těžební zralosti.

Jediné prostředí kde smrk ještě u nás může obstát jsou chladné a vlhké horské partie např. Krkonoš či Šumavy.

Re: Kdo/co za to může?:
Autor: M. Prokop Datum: 18.5.2018 15:07

Jo, taky to vidím jednak na legislativu, druhak na praktickou beztrestnost těch, kdo škodí. Zelených i úředníků.

Re: Kdo/co za to může?:
Autor: P. Rada Datum: 18.5.2018 15:29

Pane Prokope Vy zřejmě velmi rád plivete na všechno zelené a přitom tak aby jste jediného konkrétního zeleného úředníka a jeho konkrétní pochybení nejmenoval. Je tedy otázkou zdali vůbec víte na jakou situaci reagujete.

Analogický postoj ale právě měli všichni ti kteří rozhodovali o transformaci lesnictví do zbožně tržního pojetí maximalizujícího momentální zisky s těžeb (vaše pojetí mít hlavně své penízky nedotčeny), kdy správy lesů prakticky jen vypisovaly tendry - ale odpovědnost za faktrický vývoj/skladbu lesů už zřejmě nenesly a nikdo se k tomu dnes nehlásí podobně jak nikdo nechce přiznat vinu, že za změnu klimatu může i naše míra spotřeby - tedy ty všelijak transformované peníze které znovu a znovu upřednostnujeme před vším ostatním.

Příliš optimisticky napsáno.:
Autor: P. Rada Datum: 18.5.2018 12:00

Výčet příčin udělal autor široký ale té podstatné se vyhnul. Klima se totiž mění v neprospěch lesní ekonomiky a bude se měnit dál ještě minimálnědo konce století do situace kterou planeta nepamatuje 10milionů let. Za období vzrůstu stromů tedy dojde k posunu klimatických pásem místy až o tisíc kilometrů a na takové podmínky není naprostá většina lesních porostů připravena a sotva kdy bude. Připraveni ale nejsou ani lidé kteří doposud strkají hlavu do písku:

https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne

Je dobře, že autor zmínil ekonomickou stránku věci ale tam tkví podstatný háček. Smrky rostly doposud pěkně rovně, rychle a proto je lesníci preferovali. Podoné vitální dřeviny které by ale obstály oproti změně klimatu o další dva až tři stupně přitom lesnictví nezná. Nebude proto mít nejspíše ani v budoucnu prostředky ani na dosavadní dosavadní míru údržby natož na radikální restrukturalizaci po které se dnes volá.

Lesy přesto přetrvají v okolí vodních toků, na štěrkopískových naplaveninách s velkou akumulací spodní vody. V kopcích se skalnatým podložím si ale sucho zřejmě postupně bude vybírat dan na dalších a dalších a dalších typech dřevin. Na mnoha vyvýšených místech poklesne retenční schopnost krajiny až tak, že obyvatelstvo bude konfrontováno se stále většími podnebními extrémy od such po přívalové deště s bahnotoky... a toto vše bezprostřední bude polykat zbylé společenské prostředky.

Celosvětově se odhaduje, že ekosystémové služby do kterých patříl doposud běžný fakt stability, že např. zavčas a v pravidelnou dobu zaprší obvykle mnoho (v rámci např desetiletého shlazení)... až po to, že do našich lesů se dalo chodit na houby.... představují násobek světového HDP. Pokud změnou klimatu o značnou část ekosystémové ekonomiky lidé přijdou, nebude tuto ztrátu s čeho uhradit a optomismus vize, že prakticky jen změnou hospodaření v lesích lze lesy všude kde dosud rostly zachránit vezme zasvé ale to už bude definitivně pozdě.

Pane Rado, .:
Autor: B. Hudzieczek Datum: 18.5.2018 17:32

pěkně rovně rostou i buky, duby, javory, olše, jedle, modříny nebo borovice. Smrkové dřevo bylo preferováno pro své technické vlastnosti - lehké, pružné, snadno opracovatelné a navíc "varující" ( než smrkové nosníky praskly pod tíhou sněhu, začaly několik hodin předtím praštět a lidé mohli z ohrožených prostor utéci. V dobách, kdy naše podnebí bylo vlhčí se smrk vysazoval i do 2. a 3. lesního vegetačního stupně - kolem Ostravy se pěstovala smrková dolovina, právě z důvodů výše uvedených vlastností, smrkové porosty s obmýtím 60 let. Kůrovec parazitoval na smrku odpradávna, ale v pradávnu rostl smrk v nadmořských výškách nad 900 m.n.m. a kůrovec tam dokázal zplodit jenom jednu generaci ročně. Tím, jak lesníci vysadili smrk do lokalit, kde dokáže kůrovec zplodit dvě i tři generace za rok, vytvořili problém. Ale i tak se dokázali s tímto hospodářským škůdcem vyrovnat. Až nepružný model obhospodařování státního podniku ve spojení s nepříznivými klimatickými podmínkami vytvořil současný problém. Protože mám už ve svém věku nějaké zkušenosti, nebojím se o naše lesy; ony zase vyrostou, ale budou vypadat jinak - smrku tam bude pomálu, převládnou listnáče, možná se budeme muset smířit s vyšším podílem keřů, ale lesy budou žít dál.

Silva semper viva!

Re: Pane Hudzieczek, .:
Autor: P. Rada Datum: 18.5.2018 19:56

Sohlasím s prvou částí Vašeho příspěvku.

Závěrem ale píšete víc o svém přání jak o realitě lesních porostů v klimatických oblastech planety kde je už dnes tepota v průměru o cca 2C vyšší - ale přesto tam hrozí zimní mrazy a výraznější tam bývají i sucha. Takové krajiny jsou pravidelně v kopcích jen křovinaté a lesními porosty v úžlabinách a kolem řek. Jestli jste někdy navštívil Balkán či Španělsko tak si můžete lépe představit jaké tam jsou lesní porosty a co nás tedy čeká.

Nejpravděpodobnější klimatický scénář při dnešním vývoji kdy lidé nechtějí produkci CO2 a dalších skleníkových plynů neomezují je ale otreplení dvojnásobné tedy o 4C v konci století. Takovou změnu nejspíše nepřežije naprostá většina našich součastných lesních porostů a to nejen pro výši průměrných ročních teplot ale i pro docela jinou dynamiku podnebí v kterém se běžná stanou vedle extrémě vytrvalých such či záplav dokonce tornáda.

Příklad. Doposud je na většině území Čech v průměru 5 tropických dnů v roce. V konci století jich v průměru bude průměrně 40 ale občas přitom přijdou i výkyvy až násobně větší. Před tímto atakem se člověk může schovat do klimatizované místnosti může i chránit ojedinělé stromy ale sotva udrží při životě celé lesy a dokonce po celá dlouhá desetiletí.

Celé desetiletí jsme meliorovali, odvodňovali kdejaký:
Autor: J. Chaloupka Datum: 18.5.2018 10:07

mokřad, no a teď máme výsledky. Není čemu se divit.

Re: Celé desetiletí jsme meliorovali, odvodňovali kdejaký:
Autor: Š. Hašek Datum: 18.5.2018 11:43

Pokud jsem si všiml, tak budovatelské (jaký je rozdíl mezi ním a budováním štrasbrusele?) meliorační potrubí je již zanesené a moc nefunguje. ostatně bylo plánováno na pár pětiletek.

Každý sedlák plánoval až do vnoučat, příroda "plánuje" na desítky staletí. Minimálně u sebe na chalupě po mamince to "nějak tak fackuju", aspoň na století".

Re: Celé desetiletí jsme meliorovali, odvodňovali kdejaký:
Autor: M. Prokop Datum: 18.5.2018 15:08

Narovnané a vydlážděné toky zůstávají.

Re: Celé desetiletí jsme meliorovali, odvodňovali kdejaký:
Autor: V. Kotas Datum: 18.5.2018 19:20

Nemůže být přece problém, stavět na nich jednoduché hrázky, stačilo by tak 0,5metru, postupovat proti proudu tak, aby každá další byla v místech, kde končí hladina z té předchozí - kaskádovitě.. Zelení mohou nastoupit na práci a byrokrati to nesmí sabotovat.

Brzo jste si vzpomněl, autore. :
Autor: K. Janyška Datum: 18.5.2018 8:50

Já se podívám z okna a vidím tu katastrofu každý den. Bydlím v Jeseníkách... Dzp.

Re: Brzo jste si vzpomněl, autore. :
Autor: Š. Hašek Datum: 18.5.2018 10:07

Též pozoruji, již 63 let, jaké to vylomeniny/katastrofy/nesmysly/hubení všeho dělá počasí. Jako kluk jsem měl naprané břicho třešněma, dnes "plením" zahradu v Praze, sad na chaloupce - protože to roste jak divý!!!!! Roste to "samo jak dříví v lese".

Když nevím, co s tím, tak si poslechnu navečer/ráno kosa na stodole. Ten zas furt si zpívá, nějak asi to všechno televizní varování má na háku. Zkráceno.

V televizi opakovaně kdákali, že po zmrzlých (nebo jindy, většinou každý týden - furt) bude pohroma. Dotačníci na počasí si už brousí tužky. Zkráceno.

Místní hajní mají prakticky nulovou pravomoc:
Autor: M. Krátký Datum: 18.5.2018 3:15

rozhodovat o vytěžení dvou kůrovcem napadených smrků o průměru 15 cm 50m od mého plotu zahrady ve Středním Posázaví, abych si je na stojato koupil,a porazil - musel bych žádat o zařazení do výběrového řízení - aukce, která se bude konat v Pardubicích. Takže se ty dva smrky stanou líhní pro tisíce kůrovců a až jich bude napadených 50 tak přijede těžká technika a zdemoluje 1 km2 lesa. Před šedesáti lety by mě to místní hajnej prodal za hubičku a byl by klid - a kdyby jich bylo víc tak by přišli 2 lesní dělníci s párem koní a na místě porazili, oloupali, kůru spálili, klády by koňmi odtáhli mimo les, místní babky by ty větve odnosily domů a zatopily si ve sporáku. Jak říkávala moje máma - řídí to blbci tak výsledek musí být blbej - dobré ráno

Re: Místní hajní mají prakticky nulovou pravomoc:
Autor: V. Kotas Datum: 18.5.2018 6:40

Takhle to dopadá, když začnou vládnout panelákový zelení a přebujelá ( i závistivá ) státní správa.