Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KULTURA: Kam spěje dnešní opera?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Lapil 10.5.2018 10:51Jak se říká: hudba je dobrá a špatná Ani operní režiséři nejsou imunní proti fachidiotismu a vzít existující dílo a nějak ho aktualizovat nemusí být nutně špatné. To je taky Werich: Hamlet(?) měl sice na ruce hodinky, ale jinak to bylo úplně středověký představení. Ony ty aktualizace mají i druhý konec: moc pochybuju, že by se zlobil Monteverdi nebo kdokoliv, kdyby věděl, že jeho věci budou ve 21. století lidem připadat zajímavé aspoň jako základ pro "modernizaci", i kdyby to byla modernizace naprosto strašná. Jestli Nohavica dotáhne svou představu, že z Kouzelné flétny udělá aktuální divadlo o ostravské MHD, bude to přinejmenším zajímavé. Viz ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=3eDJjYm3KAM. Lucerna letos v únoru na oslavách 80 let Dušana Vančury, u klavíru šéf Jekatěrinburské opery Oliver Dohnányi, vzdor tomu jménu Slovák. |
|
|
M. Krátký 10.5.2018 10:48Po dlouhém půstu jsem před lety navštívil Vinohradské divadlo a nestačil jsem zírat na tu hovadinu co dávali a korunu tomu nasadili samotní diváci - já blbec tam přišel v saku s košilí a kravatou - a diváci se předháněli v roztrhaných džínách a svetrech - dekadence dokonalá - asi stárnu ačkoliv mi je teprve 75 let |
|
|
P. Harabaska 10.5.2018 18:06Re: Po dlouhém půstu jsem před lety navštívil Proces, který nazývám debilizací, postihl celou lidskou společnost. Alespoň tedy u nás. Snaha být za každou cenu IN a COOL není sice zárukou, že člověk bude také FREE - spíše naopak, nicméně přicházející generace se ztrátou povědomí o evropské kultuře se o manifestování dosaženého stupně osobní debilizace vehementně snaží. Žít okamžiku je apel dnešní doby. Ženské se zdobí tetováží snad opravdu všude (viděl jsem na plovárně vytetované obrázky i těsně u toho provázku vzadu), takže o nějaké originalitě nemůže být řeč, kdejaký zpěváček - ve snaze být originální - si na hlavu natahuje čepici obvykle nošenou na lyže, jako by v "music hallu" protahoval silný vítr. Jenže nějakou čepici si natahuje na hlavu už každý druhý. V MHD člověka ve slušných kalhotách nevidíte, kolena lezou ven skoro všem. A to je ta nová, vyšší, svobodná kultura, po níž jsme kdysi toužili ve frontě na džínsy před Tuzexem. |
|
|
D. Stirský 10.5.2018 8:55Vzpomínám si na Pitínského Dalibora: Byl jsem z toho zmatený. V jednom dějství seděli zpěváci u nějakých PC, v jiném měli zase kostýmy z druhé půle 19. století. Je to snaha být za každou cenu originální. A týká se to i činohry. Rád bych viděl třeba Macbetha, ale bojím se, že Lady M. bude majitelkou nevěstince, Macbeth bude šéf motorkářského gangu... |
|
J. Lepka 10.5.2018 8:29No jo, v podstatě jste potvrdil klasický Werichův výrok: "Autor bylvůl, ale režisér není, ne!" Problém je v to, že režiséři, ovšem mohutně podporovaní scénografy, se snaží být tak strašně originální, že jednak naprosto ignorují dobu a okolnosti vzniku té které opery a to co jde v pohádce ovšem dost dobře nejde v žánrově jiném libretu, maně mi napadá Prodaná nevěsta ( a jaký paskvil by vzešel z pokusu o přenesení do jiných časových reálií: už to vidím, jak prvorozený syn Tobiáše Jíchy restituuje rodinný statek a dobývá polnosti, techniku a dobytek ze stále fungujícího družstva !!!) P.S. S tím obsazováním rolí jsem si vzpomněl na případ dávno již proběhnuvšího Pražského jara, kdy do Vodníka v Rusalce pořadatelé angažovali amerického zpěváka Mr. Whitea a tím přivodili infarktový stav maskérům, byl to totiž černoch, tedy nyní afroameričan a toho natřít na zeleno, nepochybně nutný atribut českého vodníka, není vůbec sranda. |
|
|
J. Kovaříček 10.5.2018 5:58Pokrok Dobrý článek. Opera žije, jenže se přestěhovala z divadel do parlementů, jde ovšem o operu buffa, tedy operu komickou. Možná se ale pletu, je to opera tragická nebo jde jen o operetu. Pozoruhodná je poznámka o tom, že se na scéně objevují zpěváci mimoevropští, hlavně z východní Asie. Tak třeba Jižní Korea nabízí světu vynikající houslisty a houslistky. Populární a půvabná houslistka Vanessa Mae je napůl Thajka. O hudebních Japoncích a Číňanech ani nemluvě. Doporučuji shlédnout na YouTube nějaké nahrávky čínské pianistky a krasavice jménem Juja Wang. Evropská klasická hudba je ve východní Asii čím dál tím více provozována. Zatímco v Čechách, kdysi hudební velmoci, holdují dnes mladí lidé technoparty. Na to asi ti Asiaté ještě nemají dost talentu. |
|
V. Koreis 10.5.2018 22:19Re: Pokrok Vanessa Mae, obávám se, na můj vkus se už trochu moc komercionalizovala. Čím je starší, tím víc to takhle dohání. Ti jihokorejští zpěváci mi mě opravdu zaujali. Není tomu dávno, viděl jsem produkci Rusalky vídeňské opery. Zajímavá produkce, ovšem Rusalka se dá dělat různě, ta není nijak omezená, je to fantazie. Takže dost režisérů ji už pojalo jako psychologické drama a dají se s tím tak dělat celkem divy. Ta vídeňská produkce vůbec nebyla špatná, mně se ale líbil nejvíc jiný korejský basista Jongmin Park, který zpíval Vodníka. Ze všech představitelů hlavních rolí, kteří se tam s češtinou poprali, dopadl asi nejlépe, od Asiata by člověk něco takového nečekal! Je to poměrně nedávná produkce, jen asi 2 roky stará, ale dá se najít na YouTube. Zajímavá je i svými dost originálními režijními nápady. |
