Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Bobík na zahradě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Crossette 17.4.2018 18:54Re: Maričko, Díky Alex, zatím výměny zvířectva zvládáme. Jen se vždy raději 2x ujistím, že v ložnici jsou zavřené opravdu všechny 3 kočky, než jdu vedle pro Trixie :) Když je Trixie někde v domě a z ložnice ozve žalostné mňoukání Woody, které se po mně stýská, raději T. pustím na zahradu, než do ložnice vejdu Woody uklidnit. Co kdyby mi kočka proklouzla ven ! Raději nemyslet !!! |
|
A. Lex 17.4.2018 11:29Maričko, Fotky jsem už shlédla nedávno, jsou kouzelné. Bohužel ke čtení článku jsem se dostala až dnes. Stále více a více obdivuji tvou trpělivost s přemísťováním všech chlupatých stvoření ve vaší domácnosti, aby si navzájem neublížili. Nevím, nevím, zda bych to jednou nějak nepopletla. |
|
J. Jovo 17.4.2018 9:36Re: OTéčko Pěkné jarní fotoalbum. |
|
Z. Vave 17.4.2018 8:34Re: Album i vyprávění Je moc dobře, že má Bobík svou velkou ochránkyni. I kdyby to do budoucna s Woody bylo jen příměří (ale věřím, že to bude mnohem lepší), tak nebude žádná kočenka osamělá proti dvěma. Rozhodně je to skvělá výchozí pozice. |
|
|
M. Crossette 17.4.2018 1:42Re: Maričko krásné četní Tady je odkaz na můj článek : http://www.dedenik.cz/2013/06/26/kocky-ksirovana-dixie/ |
|
|
M. Crossette 17.4.2018 1:42Re: Maričko krásné četní Míšo, vím, že jsi o tomhle už psala a tenkrát moje rada byla "závěsný klícka" na okně. Psala jsem to hlavně proto, že nevím, jak to na vaší zahradě vypadá. Ale i naše Dixie kdysi chodila na provázku. Když jsme se jí ujali, řešili jsme podobný problém. Tedy ne vozit ji na chatu, ale pouštět ji ven. Posílám odkaz na starší článek, který jsem o tom napsala. Na konci je i odkaz na fotky. Na fotkách není vidět "kolík" na který jsem šňůrku v začátcích přivazovala. Prodává se to tu na přivázání psa. Vypadal takhle, třeba se u vás též dá koupit. 1url.cz/Ct8tZ Kroužek na který jsem šňůrku přivázala se volně točil kolem vlastní osy, takže kočka měla velký pohybový obvod. Jinak bych doporučila Daníkovi také sama zkusit ušít ruční postroj jako měla ode mne Dixie. My měli s Dixie štěstí, že si rychle zvykla (i její předchůdkyně Kotě nosila obojek, když to bylo při nutné), ale např. Smoky ho vehementně odmítla. Možná kdyby si Daník na postroj zvyknul a máte na zahradě stromy dost daleko od sebe, můžete mu mezi 2 natáhnout silné lano a kocourka dát na klatku na dlouhou šňůru (tady se tak běžně na zahradách dávají psi). Ale nutně tak, aby se do ničeho (nebo na něco) nenamotal a aby měl možnost stínu a i s provázkem si pohodlně lehnout na zem (aniž by se cítil "vytažený za krk"). A hlavně s ním ze začátku být celou dobu venku. Nejen aby byl pod odzorem, ale aby věděl, že vás a nebyl zvytečně vystrašený. Budu opravdu zvědavá, jak a jestli jste to zvládli - přeji aby ano ! |
|
|
M. Crossette 17.4.2018 1:07Re: Maričko, Hihi Dede, správě jsi uhádla :) To víš, že když ho nesu domů a tisknu tvář k jeho teplé předoucí hlavičce, tak bych ho láskou umuchlovala :) Ale kdybych ho nesla domů, protože ke mně přiběhl na zavolání, muchlala bych ho ještě o trochu radostněji :) |
|
|
M. Crossette 17.4.2018 1:00Re: kočičí domácnost Wendulko, to víš, že jsem to zkoušela. V dome zatřepu krabičkou a Bobík přibehne (tedy pokud má na jídlo chuť). Venku nereaguje, přestože, když ho konečně donesu domů, po chvilce odpočinku ho slyším v kuchyni hladově chroupat granule. |
|
D. Ruščáková 16.4.2018 22:38Re: Maričko, Maričko, tentokrát mi Hanča mluví z duše, tak se připojím:)) Jinak si myslím, že když ho poškrábaná a s listím ve vlasech neseš domů... nejsi u toho náhodou šťastná? Pak by byl jeho cíl splněn:)) |
|
E. Šusová 16.4.2018 22:08Re: Máááričkoooooo :-) Maričko..... hmmm... tak bych si řekla, že...Bobík je kříenec. Kříženec mezi Rumíčkem - tak jak se chová obecně, a Talinkou..... tak jak se chová venku. Ale!!! Ono se to zlomí a sečte a Bobík bude takový, jak jsem říkala ondynoj - bude to Rumíček. Je to totiž měkký hošíček> :-) |
|
V. Glover 16.4.2018 22:08kočičí domácnost To muselo být dobrodružství pro malého koucourka poprvé prozkoumávat zahradu. Ale jak tě zlobí. Šlo by ho naučit přivolání na dobrůtku? |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 21:55Re: Maričko, Hančo, jak jsem právě napsala Petře, začínám B. podezírat, že si ze mne dělá sprťouchlata. Když ho nakonec chytnu, on mi v náručí přede a je mu fuk, že já vcházím do domu rozcuchaná a poškrábaná, jak jsem se pro něho marně natahovala do ne vždy hladkého porostu a větví. A jak píšeš, doufám, že až mu zahrada zevšední, bude se vracet sám, nebo se dá snáze chytit. |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 21:52Re: Máááričkoooooo :-) Petro, představuješ si to správně :) Bobíka podezírám, že ho ty naše honičky venku baví. V dome nejenže přiběhne na zavolání, ale když k němu sama přijdu, neuteče, ale nechá se pohladit, případně zvednou a jen začne příst. Možná ze svého mazlení časem vyroste, což by bude škoda, je tak něžný. Všechny naše kočky, než se u nás na posteli (nebo na klíně) uvelebí, tak chvilku přešlapují, hnětou, různě se štymují, než ulehnou. Bobík přiběhne, vyskočí a padne :). Nanejvíš se jednou mírně "zformuje" to půlkruhu, ale většinou ani to ne - prostě sebou žuchne (na klín, na postel) a je mu jedno, že kdybych ho třeba nepodepřela, tak spadne. Venku je jako tvoje Talinka :) |
|
Z. Hanča 16.4.2018 21:15Maričko, já naprosto chápu Bobíka, že se mu nechce ze zahrady, kde je toho tolik zajímavého! Kdyby uměl mluvit, určitě by volal "ještě chvilku!" jako děti, kterým se nechce domú. :-)) Ale přeju ti, aby si zvykl na denní rytmus a nechal se odnést, když je čas, abys ho nemusela nahánět po zahradě. A ono to určitě půjde, až Bobíkovi pobyt venku trošku zevšední. |
|
|
E. Šusová 16.4.2018 19:44Máááričkoooooo :-) snad se na mě nebudeš moc zlobit, že se Ti tady směju, že ne? Mám tu velkou představivost, takže Tě tak nějak vidím poletující po zahradě tu sem, tu tam, kam Tě - nikoliv vítr, ale Bobík zavane :-D . Dovedu si představit, že to ovšem bylo značně náročný, uhlídat toho malýho čertíka :-D a je skvělý, že holky u toho takhle dobře asistovaly (ať už to bylo z jakéhokoliv důvodu, ale každý oko se při hlídání raracha hodí). S návraty to má jako Talimůra - ta na tom byla zpočátku naprosto stejně - mládě v prostoru, objevující a hluché. Vydržet se to musí, ono se to postupně posune. A jestli něco vyšlo na jedničku, tak to bylo setkání s Trixie, mlaďas chytil respekt a tak si snad dobře spočítá, že tam teda ne-e. Moc děkuju, Maričko, za akční a velmi veselý čtení. |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 19:13Re: Maričko, Tečko, děkuji. Bobík je mazlík zatím jen k nám. S Trixie doufám nikdy do přímého kontaktu nepřijde, na lidi si musí časem zvyknout (stejně jako na vysavač, či můj mixer apod). Cizích lidí se zatím bojí, možná má proč. Ale všechny naše kočky ze začátku byly lekavé. Tedy kromě Rusty, ta nikdy nebyla takový plašan jako ty ostatní. Měli jsme tu teď pár dnů návštěvu. Věděli už z mailů, že máme nové kotě, ale Bobíka po vstupu do domu zahlédli jen jako šmouhu, když se kolem nich přehnal z jídelny do ložnice. Tam zapadl za pelest a celé 4 dny, co u nás byli, vylézal až když hosté večer odešli do vedlejšího domu a než zase ráno přišli. Rusty a Woody už tyhle lidi znaly od dříve, takže neutekly. |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 19:04Re: Album i vyprávění Vave děkuji a také v to dokonalé soužití doufáme. Tedy jen pokud jde o Woody. S Rusty je to ideální. A Bobík to moc dobře ví. Když při honičce v domě se Woody naštve, zasyčí a dá B. pár facek, on uteče "pod ochranu Rusty", která ho skoro vždy olízne na uklidnění. To je až dojemné. |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 18:59Re: Ach, Maričko, Miko, dík ! Manžel sice tvrdí, že vše, co má lespoň dvě nohy je na zahradě vítáno, ale "nohaté" blechy jsou jistě i u něho vyjímkou. K nim jsme nemilosrdní ! Takže v jiné, než bleší podobě budeš vítaná, opečovávaná a rozmazlovaná :) |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 18:56Re: Krásný kocourek Maya děkujů! Ano pozorovat venku pobíhat tři kočky je nesporně větší zábava, než jen jednu. Já si tam chodím tak na půl hod. sednou skoro po každé večeři a je to skvělý způsob, jak jídlo v milém rozpoložení zažít :) |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 18:52Re: Maričko Bedo, no já také nebyla připravená na to, jak Bobíka budou R&W šmírovat a dělat mu celou dobu stín. Fakt jsem se tomu musela smát. Teď už si ho všímají dost málo, jdou si každá po svých. Jen když se Bobík někam zaujatě kouká, nebo se přikrčený pomalu posunuje vpřed - zvědavost jim nedá. Bobík umí úžasně skákat "do vzduchu". Dělá to už od kotěte, hrála jsem si tak s ním na posteli - zvedala provázek a on se za ním vymršťoval opravdu bravůrně a vysoko. Takže jak je teď podstatně delší umí vyskočit vysokou "vrtulku nahoru". Často ho vidím, jak se k něčemu v trávě plýží a pak "to něco neviditelného" asi vyletí do vzduchu a Bobík se po tom vymrští a snaží se to chytit. Zřejmě nějaká titi muška či brouček, což se mi bohužel nikdy nepovede vyfotit (skok je jen mžik). Obě velké kočky zdaleka takhle mrštné nejsou a Bobíkova akrobacie je většnou fascinuje a běží se podívat, co tam v té travě má :) |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 18:42Re: Jak dvě Jenny, těší mě, že ti můj článek a pomohly k úsměvům. Jen já ti nevím, jestli kočky hlídaly a vychovávaly, nebo čekaly, jestli Bobík nezmizí hleda si jiný domov :) A nebo prostě byly zvědavé, co na zahradě, kterou ony už tak dobře znají tenhle malý kluk vidí tak zajímavého :) |
|
T. Zana 16.4.2018 18:30Re: moc... On si snad zvykne, až mu to venku trošku zevšední, co myslíš? |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 18:25Re: Milá Maričko, Zano děkuji. Ano, Bobík je náš první kocourek. Před ním bylo 7 kočiček (vlastně 8, když počítám i černou Mášu. Kotě, které mi dal manžel k prvním narozeninám v Anglii. Ale tu jsme měli jen rok, než jsme se stěhovali do Am. Naštěstí kočičku si vzali (vlastně vyžádali) naši milí starší sousedé. Jim zrovna zemřel milovaný kocour a naše Máša u nich (na zahradě i v dome) stejně byla pečená vařená a hlídali ji, když my byli na cestách. Prostě až dosud se nám kocourci vyhýbali :) |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 18:19Re: Pozorovat Bobíka Liko - "pozorné mopy" :))) Můj prvotní adrenalin už opadl, Bobík už venku běhá bez mého a vlastně i "přísného" kočičího dozoru. Jen když ho jdu zkontrolovat a nenajdu během pár minut, přeci jen ve mně trochu hrkne. V poslední době je venku u nás i v okolí jarní frmol - zvuky sekaček a jiných "rámusících nástrojů", jsou víc slyšet hlasy sousedů. A na tyhle zvuky si Bobík zatím nezvykl a leká se jich. Pak buď přiběhne sám domů, nebo se venku schová. Naštěstí jsem zjistila, že nejlepší úkryt našel pod nízkými a dlouhými listy velkého cykasu u bazénu. Pak mi stačí jen listy zvednout a schouleného kocourka vytáhnout - neprotestuje, je vlastně rád a jak ho v domě pustím, téměř s úlevou běží do ložnice za polest postele. To je jeho oblíbený vnitřní úkryt (vlastně všech koček). |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 17:58Re: Maw,děkuji, Bobík už dávno není to maličké koťátko, ale hezký a hlavně milý je dále. A v zahrabávání je neúnavný a velice pečlivý. |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 17:54Re: To je tak milé počtení, Díky Dalmi. No já při tvém popisu souladu psů a koček bohužel mohu jen "závistivě" postesknout - kéž by to tak bylo u nás. Obávám se, že kočku "u misky" by Trixie považovala za "čerstvé sousto" :) Naše okna na zahradu jsou nízko a když si Trixie všimne za oknem sedící kočky (stalo se už několikrát) tak začne s těmi popsanými zvuky a vrhá se na okno. Takže od té doby musíme mít před oběma okny ložnice nízkou židli, aby Trixie k oknu nedoskočila. Nemá cenu s tím něco dělat, je to prostě v ní. A protože je jinak úžasná dobračka, řešíme to tak jak to řešíme. A já používám tu židli jako odpolední posed - jsou z ní foceny třeba všechny fotky s Bobíkem u krmítka :) |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 17:42Re: moc... Ale ona to je pravdáá :) Tedy v posledních dnech se to lepší. Ale jen rádno, kdy občas přiběhne a já ho jen pohladím, nezvedám, aby věděl, že ne vždy, to znamená "s de se domů" :) |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 17:39Re: OTéčko na album kouknu později. |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 17:38Re: Milá Maričko, Díky YGO! No venku myslím Woody stresovaná není, má velký prostor před Bobíkem prchnout a tam si už honičku dokonce občas užije. V dome to stale není ono, ale to už pochopil i Bobík. A řeší to tak, že místo Woody v dome teď prohání Rusty, která docel spolupracuje, ale někdy take na prcka zasyčí. Jsem těmhle vnitřním honičkám ráda, protože Rusty je jinak děsný lenoch a trochu svižného běhu ji neuškodí. |
|
|
M. Crossette 16.4.2018 17:32Re: přečtu za chvíli, ale... Jitu, lepší se to, ale ideální to stále není. |
