Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ANALÝZA: Trvale neudržitelná ochrana přírody
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Lapil 23.3.2018 11:48Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách. Podle mě vaše metafora těžce kulhá, a to takto: současný les je stovky a stovky (spíš tisíce) let pěstován a hospodářsky využíván. Jeho analogií je proto jakýsi na kapačkách pěstovaný průběžně dorůstající steak; rozhodně to není divoký zubr, jak si představujete vy. Dál už je to jednoduché: přestaňte se o ten steak starat a za nějaký čas máte shnilou flákotu, nikoliv divokého zubra. |
|
P. Rada 23.3.2018 12:16Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách. Naše představy se zjevně velice různí a to už proto, že nemáte podobně jak pan Karlík výhradu k postojům autora typu:........"Středoevropské lesnictví je trvale udržitelným využíváním lesů, což dokládá už několik století trvající stabilita a zachovalost lesních společenstev, doložitelná srovnáním katastrálních map" .... Hodnotit stav lesa podle toho co je formálně uvedeno na katastrální mapě naopak já považuji za ..."těžce kulhající metaforu" O mě fantazijně předpokládáte představu "divokého zubra" kterou jsem nikde ani nezmínil. Za ilustrativní ke stavu lesů v minulosti - když už - tak totiž spíše považuji např. pasáž z "Nařízení ministerstvva orby o pustošení lesů" z 3 července 1873 ale vypovídá o něčem jiném jak se autor, pan Karlík i Vy zřejmě domníváte. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesnictv%C3%AD). |
|
|
J. Karlík 23.3.2018 13:46Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách. Těžko mít výhrady k postojům typu "středoevropské lesnictví", když je to, nejméně 200 let, pravda. O práci hajných a dalších velmi pěkně píše K. Klostermann. O našem tématu píše velmi poutavě v románu "V ráji šumavském". V době, kdy vysychá Šumava, pramen Vltavy, studánka u Hausvaldske kaple atd., se přestat starat o les a chtít tam jakousi divočinu, může jen ekodivoch z města. Tak se řádný hospodář nechová. |
|
|
P. Rada 23.3.2018 16:41Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách. Zkusme rozlišovat mezi pojmy chtít se starat ve smyslu starostlivosti - chtít se starat ve smyslu někde těžit s cílem jednorázového zisku. Řádný hospodář by toto měl umět poměřit - v tom se snad shodneme. V důsledku klimatických změn přitom přitom vysychá daleko spíše podšumaví a aktuálně to ani tam není zas tak zlé (http://www.intersucho.cz/cz/mapy/intenzita-sucha/18-brezen-2018/). Právě aby nevyschlo příliš se ve vrcholové části začínají revitalizovat dříve odvodnované plochy. Snad se současnníkům podaří napravit alespo něco. V následující práci je i ten Klostermann zmíněn. Já toto zminuji právě proto, že tato oblast je i zde autorem hodnocena právě jen s významu dřevařského. Pojem "divočina" spíše osobně vztahuji k těžařským aktivitám které za Stránského zasahovali podle momentální zvůle až o prvé chráněné zony kde se ani za toho Klostermana v klimaxových smrčinách netěžilo. https://theses.cz/id/hpfz0o/Kaiferov_Olga_bakal_sk_prce.pdf |
|
|
J. Karlík 23.3.2018 19:39Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách. Omlouvám se, ale starost o jednorázový zisk nazývám plundrováním. Vytěžit se může jen to, co znovu vyroste. Ohledně vysychání nižších poloh, docela mne zarazilo, že Bolevecký rybník u Plzně má hladinu o 40cm nižší, než je obvyklé. Vysychá tedy celá soustava rybníků, založených někdy poč. 15 stol. Údajně za to může vybudování obrovského sídliště v 80letech min. stol. a jeho odkanalizovani. Doufám, že snaha o zadržení vody v krajině, deklarovana ministerstvem, neskončí v koši nesplněnych slibů. |
|
|
Z. Lapil 24.3.2018 15:38Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách. Podle mě nejsme úplně ve při. Vámi odkazovaný ministerský text rozhodně nezpochybňuji já ani - předpokládám - pan Karlík ani autor článku. Praví se tam, že les snese leccos, ale ne všechno a už vůbec ne pořád. Jinak celý odkaz na wiki vypráví, podobně jako zdejší článek, o tom, že jakmile se přišlo na to, že lze les zničit (a že to něčemu vadí), nastalo lesnické hospodaření typu maximalizovat zisk při co možná nulové ztrátě. Tak to funguje dodnes (neříkám, že vždy dokonale) a jsme u toho, co jsem se pokusil napsat: současný les, s výjimkou kusu boubínské rezervace a pár dalších, je něčím jako stromovou plantáží, a na péči typu "vykašli se na to, ono to nějak dopadne" není stavěný. Respektive nevěřím, že "nějak" znamená v tomto případě dobře. Nanejvýš je možné ten les - plantáž nějak přestavět. Neboli - prafrázuji - současný les je tu s námi mnoho set let a obešel by se bez nás stejně těžko, jako my bez něj. Jen poznámka: myslím, že pan Karlík psal (aspoň já to tak četl) o rozsahu lesa. Rozsah a kvalita samozřejmě není totéž. |
|
|
P. Vaňura 23.3.2018 12:13Pane Bože, to je ale blábol! Černý mor byl také "užitečný?" |
|
|
R. Langer 23.3.2018 12:31Re: Pane Bože, to je ale blábol! Samozřejmě, bránil přemnožení a likvidoval slabé kusy. Zelení to vnímají takto. ;-) |
|
|
P. Rada 23.3.2018 13:20Re: Pane Bože, to je ale blábol! Zajímavá otázka. Mě to také vrtá hlavou. Faktem třeba je, že až do období než se člověk usadil a zásadně tak změnil životní styl, namnožil se... nepostihovali ho "morové rány" a další hromadné infekční nemoci jak tomu býalo zejména ve středověku nebo i dříve v oblastch bez vodovodů a kanalizací... Dodnes máme ve svém střevním traktu celé plejády bakterií které ve složitých intrakcích rozhodují o tom, zdali a jaké se k nám dostanou výživné látky. Navíc dokonce spolurozhodují o naší imunitě i našich náladách. Úhrnem dle počtu geneticky specifických buněk nese přitom náš organismus jen zhruba desetinu četnosti vlastních a tím i informačního obsahu. Naše bunky mají ale daleko vyšší energetickou spotřebu, rozměrnost a bleskovější provázanost reakcí napříč celým organismem a to nás asi vede k mylné doměnce o naší svrchovanosti kterou někdy korunuje egoismus. Ja redy docela možné, že v jiných situacích mohli i kmeny černého moru plnit jinou primární úlohu v celé biosféře. Např se ale uvádí, že pád indiánských kmenů Ameriky při ataku daleko méně početných evropanů byl způsoben hlavně virovou nákazou vůči které byli evropané odolní právě proto, že ve své domovině dlouhodobě žili v těsném svazku se zásadně jinými typy domácího zvířectva. Dodnes je naopak příkladným faktem, že vůči malárii jsou někteří afričtí domorodci imuní kdežto pro většinu evropanů jde o velice vážné riziko ačkoli patříme ke stejnému druhu. Odpověd sám proto hledám v pochopení souvislostí na kterých je koncipován imunitní systém. |
|
|
A. Bocek 23.3.2018 10:18Re: Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci Kůrovec je až druhotný brouček, základem je houba Václavka a kyselá půda, kdypak se u vás naposledy v lese vápnilo ? |
|
|
J. Chaloupka 23.3.2018 11:01Pře cca 12 léty jsme byli v Yellowstonském parku. Vyprávěli nám, jak cca v 80. letech 20 století se ty řízené požáry vymkly kontrole a shořelo tři čtvrtiny parku. Nijak se toho nedotkli, a my jsme za cca 30 let viděli mladý les. Jak nám to vysvětlíte? |
|
|
R. Langer 23.3.2018 12:33Re: Pře cca 12 léty jsme byli v Yellowstonském parku. Hm, na tři čtvrtiny spálené Šumavy se fakt nepamatuju. |
|
|
P. Čížek 23.3.2018 0:49Ona v tom Šumava není sama Úplně stejně ničivě se projevuje kšeft, vydávající se za boj proti suchu i na podzemní vodě. |
|
|
V. Kotas 23.3.2018 6:06Re: Ona v tom Šumava není sama K tomu lze připočíst i snahu, udělat ze Šumavy lunapark. |
|
|
P. Harabaska 23.3.2018 10:17Re: Ona v tom Šumava není sama Kšeft je kšeft. A prachy jsou vždycky až na prvním místě. |
