16.12.2018 | Svátek má Albína



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


ŠUMAVA: Setrvalá nejistota



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 25, poslední: 8.3.2018 18:17, přehled diskusí

Ministerstvo životního prostředí je třeba obestavět:
Autor: A. Alda Datum: 8.3.2018 16:10

nepropustnou stěnou a do vzniklého prostoru nalít až po vrchol lučavku královskou.

Děsně by mne zajímalo:
Autor: J. Schwarz Datum: 8.3.2018 10:07

odkud Babiš ten svůj "Dream team" - Pelikán, Brabec, Stropnický či Šlechtová vyhrabal. Pochybuju, že by podobnými figurami obsadil manažerské pozice ve svých firmách.

Re: Děsně by mne zajímalo:
Autor: I. Schlägel Datum: 8.3.2018 14:06

Tam má jiné koně z doby, kdy aktivně spolupracoval s bdělými ochránci socialistické zákonnosti.

Babišovi slouhové přírodní zákony nepředělají:
Autor: F. Vejr Datum: 8.3.2018 9:17

Kdo se chce trochu v šumavské problematice orientovat musí si položit otázku: Kdy a čím to začalo a jak by Šumava dnes vypadala kdyby se to tehdy nestalo. Myslím, že by byla zdravá. Místo toho se ale stala přírodní laboratoří lidí podobných nápadů pánů Lysenků a Mičurinů, i když český lesák má více znalostí nežli oni "zachránci planety", kteří také chtějí předělat přírodní zákony a netuší, že se příroda nikdy nezničí (ani jejich devastací).

Do toho všeho ještě zásah některých politiků (hlavně Brabce - vím, měli jsme ho v ODS),pan Brabec shodil celkem slušnou novelu a nahradil ji nevím kým napsanou novou. Dle mě tato novela má za úkol velkou zonací utvořit ze Šumavy jeden velký prales. Hlavní síla tohoto problému musí vzejít z regionu a mít na paměti že nic netrvá věčně, ani toto impérium neroste až do nebe s povolným ministrem této vlády a dalších často zbytečných institucí jako zde předvedl třeba pan Rada.

Re: Přírodní zákony a zákonitosti lidé nepředělají:
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 10:10

Nejen, že lidé přírodní Zákony nepředělají ale ve své pýše si stanovují společenská pravidla která často formálně povýšili a úroven zákonů přírodních a naivně věří, že je takto významem natrvalo předčí.

Hluboký rozpor zákonodárství přírodního a společenslého je proto spíše jen projevem lidské hlouposti a chtivosti.

Re: Přírodní zákony a zákonitosti lidé nepředělají:
Autor: R. Langer Datum: 8.3.2018 14:40

Bavíme se teď o globálním oteplování, Zelený sedmilháři? Na to totiž ten tvůj příspěvek přesně sedí... :-D

Re: Přírodní zákony a zákonitosti lidé nepředělají:
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 17:27

"Bavíme se" ?!

Předně u mě nejde o "zábavu". Na rozpravách po pohřbech nenalézám zábavné okolnosti tak pravidelně jako mementa. Biosféra planety Země přitom právě začíná odumírat a týká se to právě všeobecně i našich lesů.

Když už mám v diskusní ssituaci co sdělit na úšklebky, tak na Vašem příkladu konstatuji, že při kounikaci s lidmi kteří v komplexním systému ignoruní souvislosti jde sotva o věcnou diskusi a spíše jen o projekci emocí které si příznačně R.L. "sedmi-sesebeobelháváním" plete s realitou a navíc se tím baví.

Skotská vysočina není vůbec špatná.:
Autor: J. Pospíšil 402 Datum: 8.3.2018 3:35

Jde jen o to přečkat to trapné období, kdy Šumavu hyzdí ty suché stromy. Proto je vhodné na čas zakázat přístup, než se krajina přetvoří.

Re: Skotská vysočina není vůbec špatná.:
Autor: R. Langer Datum: 8.3.2018 6:49

Myslíte těch předpokládaných 200-300 let, ano?

Re: Skotská vysočina není vůbec špatná.:
Autor: Š. Hašek Datum: 8.3.2018 9:04

Padesát let, pane Langere.

A za deset už je skoro hotovo/nastartováno do budoucna. Nevěřte Pithartovi, ten řekl, že tam po kůrovci nebude nic dvestě let.

Re: Skotská vysočina není vůbec špatná.:
Autor: R. Langer Datum: 8.3.2018 12:56

Hm, já jsem to slyšel jinak. No, ale pokud bude Šumava za 10 let zelená, máte u mě pivko... :-)

Re: Skotská vysočina není vůbec špatná.:
Autor: Š. Hašek Datum: 8.3.2018 14:15

Pojeďme spolu do Böhmerwaldu!

Místní zeměpisná šířka a celkové poměry nedovolí nic jiného, než to, co tam bylo za Karla IV. Neprostupné hvozdy. Jest to v každé učebnici, i na lesnické fakultě. Nejsilnější rostlinnou formací (až na promilové výjimky) je u nás les. Ten přemůže postupně všechno, tady žádné savany nevzniknou. Samozřejmě nikoliv až tak les podle Pražáků a překližkářů, fotky z magazínů taky nefungujou. Jsem Pražák. Klikněte na internet, či nalistujte nějakou encyklopedii přírody severní polokoule. Tam to je, nechat být, bude prales, bez dotací a keců politiků.

Ale tehdy ještě nebyla potřeba průmyslového lesa všude, nebyli Zelení, nebyli švihlí turistové v bílých teniskách, nebyly Lesy ČR, ........ . Možná, že i dnes můžeme být trošku v nadhledu. Zkráceno.

Re: Skotská vysočina není vůbec špatná.:
Autor: R. Langer Datum: 8.3.2018 14:44

Když nad tím tak uvažuji, tak je dost dobře možné, že máte pravdu. Bylo by to jenom dobře. Přece jenom mám ale obavu, že se to nemusí zdaleka tak dobře vyvíjet. Aby tam nakonec nebylo větší sucho, než se čekalo.

Re: Skotská vysočina není vůbec špatná.:
Autor: Š. Hašek Datum: 8.3.2018 18:17

Pokud bude někde sucho, ať je.

Pokud bude sucho místním nežádoucí, oni se postarají. Sucho a málo vody není pro pracovité problém. Viz historie. Od Srbska po Čínu. Pro moderní afroevropany asi bude problém i vstát ráno na šichtu. Vše souvisí se vším. Zde dosti zkráceno. No moc ne.

Re: Nejsilnější rostlinnou formací ....?:
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 15:04

Tvrzení :..."Nejsilnější rostlinnou formací (až na promilové výjimky) je u nás les.." platilo obecně posledních 10tis let ale přitom jen zas v našem podnebním pásmu. Zdaleka už neplatí dnes v tzv kulturních lesích a zejména né pro monokulturní a dokonce stejnověké porosty. Takové se pro nestabilitu mohou projevovat dokonce až jako citlivé indikátory změn podnebí.

Jeden stupen průměrného oteplení u nás celoročně znamená potřebu srážek zhruba o 100mm vyšší. Víme anad oba, že teplota dokonce globálně roste a kontinentálně to je už více jak desetiletí přes stupen. Výhled je pro konci století přitom cca 4C! Srážkovost se sice v úhrnu zatím skoro nemění přitom ale ta zimní stéká pravidelně bez vyzužití fotosyntézou a letní pak bývá častšji ve formě přívalové která odteče mnohdy i s půdou.

Důsledkem je vysychání krajiny kterému se zdravé lesní porosty oproti travnatým zpočátku úspěšněji brání brání a navozují dokonce stav hysterezního chování. Drží se totiš i tam, kde už nemají šamci se pro pokles spodní vody rozrůstat. Dojdeli za takového stavu k odumření pak to ale znamená konec celých rozloh na dlouhá desetiletí i trvale.

Podstata růstu stromů totiž tkví oproti travinám v jejich korunách. Uschneli tráva - ponechává si pravidelně životaschopné jádro své existence chráněné pod povrchem půdy. Takto mohou savany přečkat sucha i požáry prakticky bez úhony oproti lesům které jakmile jen na krátko ztratí schopnost růstu - už se nemusí s této fáze zpamatovat. I když se tedy stepní rostlinstvo jeví masivností daleko méně vitální - chceteli slabší - dokáže přežívat tam, kde "silnější"stromy nemají šanci.

Uberte nulu a vynásobte dvěma.:
Autor: M. Valenta Datum: 8.3.2018 9:22

Mezi listnatým lesem a mou zahradou je více než 20 let opuštěný asi půl hektarový sad, založený ve třicátých letech. Z původně ostružino-bezinkové zcela neprostupné houštiny, z které koukali zplaněné ovocné stromy a která ovládla pozemek v prvních deseti letech nestarání se, je v současnosti houština dubovo-habrovo-březová dosahující výšky kolem 7 m. Kupodivu pár jabloní a hlavně hrušní (skoro stoletých) z toho pořád koukají. Příroda si vezme, když má možnost, bleskově vše zpět. Jsou toho tisíce příkladů.

Hermann Hesse o tom, co dovede příroda, napsal kdysi dávno, snad v době kdy ten sad zakládali, ve své krásné povídce "Město".

Re: Uberte nulu a vynásobte dvěma?:
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 11:27

V ustálené klimatickém systému to co píšete o spontálním rozšiřování lesů donedávna platilo. V součastnosti jsme ale v období kdy se během století změní klima na planetě směrem k tomu které zde stabilně vládlo v třetihorách někdy před 10miliony let.

V nevím v jaké lokalitě ten Váš sad leží ale pro většinu našeho území začne brzy platit, že se vzhledem k vysoušení, za čas kratší jak je jedna generace smrků velikánů... bude podobat dnešním krajině balkánského či španělského typu. Tedy s kopci spíše křovinatými a trvalými lesy jen na zvodnělém podloží v úžlabí kolem vodních toků které ale přesto budou tu a tam atakovat i tuhé zimní mrazy.

Paradoxně právě ve vrcholových partiích Š. ale smrk ještě šanci mít bude a to pro stále vyhovující teplotu a dostatečné srážky.

http://www.klimatickazmena.cz/cs/vse-o-klimaticke-zmene/dopady-zmeny-klimatu-na-eu-a-cr-lesnictvi/

http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-81-2002/lesnicka-prace-c-2-02/pravdepodobny-dopad-klimaticke-zmeny-na-evropske-lesy

Re: Uberte nulu a vynásobte dvěma.:
Autor: I. Schlägel Datum: 8.3.2018 14:08

Ano, když má možnost. Kde nic není, ani příroda nebere. ;-)

Re: Uberte nulu a vynásobte dvěma.:
Autor: R. Langer Datum: 8.3.2018 14:35

Pokud to tak bude, budu jenom rád. Otázkou je, jestli je z takových houštin schopen opravdu vyrůst nějaký normální les.

Re: Uberte nulu a vynásobte dvěma.:
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 18:01

Normální les je pojem dost vágní. Podmínkou pro něj pravidelně ale bývá, aby dotyčné druhy vykazovali v prostředí schopnost přežití jak díky svým zvláštním možnostem. Pro stromy v ČR je jedním s hlavních limitů hladina spodní vody. Ta ale všeobecně s postupem sucha klesá. Podívejte se pro ilustraci na údaje v hlubokých vrtech a to je teprve konec zimy kdy by měli být hladiny na maximech:.... http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho

http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-02-08&to=2018-03-08&current=2018-03-04

Tam kde kořeny do zvodnělých vrstev dosáhnou - budou mít stromy podmínky pro přežití oproti křovinám a travinám spíše lepší. Ty nejvzrostlejší se o živiny i vodu přitom pravidelně (sociálně) dělí napříč celým svým druhem vyskytujícím se v dosahu - tedy i třeba se začínajícími stromky. Postupně ale s činnosti takových velikánů těží celý les a celek si vytváří příznivější mikroklima než jsou schopni vytvořit jedinci atd.

U buků je to dokonce tak, že i při jejich seříznutí na pařez, zůstává kořenový systém akltivní pro ty rostoucí do korun v okolí.

Nedosáhnouli ale ani ti nejsilnější pro vodu - systém se hroutí a i při znovu nastolení vhodných podmínek by trvalo od pionýrských dřevin dlouhá desetiletí než by se obnovil původní stabilní porost a po celou tu dobu by musely být vhodnější podmínky jak před kolapsem.

ad "zakázat přístup":
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 7:08

Háček tkví v tom, že fyzický přístup po zemi - tedy hlavně technice zlatokopeckých těžařů a turistickou aktivitou tvůrcům lunaparků... zakázat lze a stalo se.

K tomu aby se krajina sama "přetvořila" do něčeho stabilně životaschopného by ale ještě bylo třeba zastabilizovat celkovou situaci. Tedy jaksi "zakázat" i nenápadné ale o to významější antropogenní působení s okolí. Konkrétně kyselé seště a klimatickou změnu.

Toto zakázat se ale ukazuje prakticky nemožné. Právě v tomto směru je zákon o NPŠ neúčinný a tak se krajina sice bude přetvářet ale s koncepčností nadále ještě problematickou. Kyselá depozice přitom oproti 80tým letům klesla jen 4x a hlavně klimatocká změna je teprve v prvé rozvojové fázi a jak to vypadá tak i nejdramatičtější část neodezní dříve jak za století svého nejradikálnějšího rozvoje který teprve přijde.

Přístup lidem na planetu totiž spolu s jejich gradující chtivostí zakázat nelze a regulace pravidly působí jen částčně a nedůsledně. Pohádky o trestnosti zneužívaných pokladů uložených v hlubinách země dnes dominantního tvora na planetě dostatečně nevarovali ještě za mlada dokud měl naději jako duševně tvárný. Proto myšlením zkostnatělí jak autor doposud řvou a řvou na téma nekoncepčnosti už jen v situaci, když ve svém za tisíciletí nejvyším stupni blahobytu přijdou o možnost stavět si další a další lunaparky. Vše za stavu, kdy se dokonce celá biosféra planety začíná pro systémové nestability planetárních mezí hroutit.

http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html

Člověče nešťastná:
Autor: P. Skála 874 Datum: 8.3.2018 8:44

jste jak ten pověstný gin z láhve. Stačí napsat "Šumava" a vy se vždy odněkud vynoříte se svými žvejky... ☺

Re: Člověče nešťastná:
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 9:58

Pověstný gin s láhve je spíše v podobě lidmi uvolnovaného CO2 které totiž už prakticky nic živého na této lanetě nedokáže uzavřít pod povrch do podoby pevných uhelných slojí kde byl onen "CO2 gin" uvězněn po stamiliony let až do dneška.

Geohistoricky náhle začíná mít tento gin zas neobyčejnou sílu kterou v pradávnu posloužil teplem celé planetě za situace slabého slunce.

Dnes opět v prvé chvíli za uvolnění posloužil ale dál už živelně přetváří prostředí kontraproduktivně k přání nedovtipných osvoboditelů.

Také k nim patříte - že "člověče neštastnáL.

Re: ad "zakázat přístup":
Autor: P. Stupka Datum: 8.3.2018 9:25

Ano, pane Rado, po těch Vašich rozumech a šumavských lunaparcích se mi už stýskalo.

Re: ad "zakázat přístup":
Autor: P. Rada Datum: 8.3.2018 11:06

Je mi pane Stupko líto, že jste na tom tak špatně, že si doposud nedokážete něco "rozumného" i při dnešní rozvinuté informatice přihrát odjinud.:

http://kbe.prf.jcu.cz/sites/default/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf

https://www.lipno-sternstein-hochficht.cz/vystavba-nove-lanovky-na-hochfichtu-zacala