M. Mikulec 17.1.2018 11:57

Tak proto

se ty světlé zítřky nedaří realizovat: vyprázdní se dřív než se ideologicky ujmou. :-)) Žiji v horách a často se nestačím divit, jaké hloupé malichernosti se shora řeší, a na nás hrnou. Jednoduchý život vám nedovolí vyrábět umělé problémy.

Mimochodem EU razí heslo "Každý den jeden blbý nápad". Pozor na ně, na výrobce Nového euročlověka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 17.1.2018 11:20

ach...

...to je opět tak hlubokomyslné nádherné zamyšlení... díky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 16.1.2018 22:24

Děkuju

vám za přečtení, zamyšlení i milé reakce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Dalmi 16.1.2018 20:44

Ahááá,

teď jsem pochopila, proč jsi mluvila o duši. No, však víš. Moje tělo a moje duše kmitají kolem sebe a občas se jejich cesty protnou :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 16.1.2018 18:20

Já nevím

nějak mě moje duše pronásleduje nevzdává to. Tak se čas od času zastavím a koukám kolem sebe. Možná je to tím, že jsem s psíma holkama často v přírodě a ta člověka podle počasí zabrzdí. Jen někdy jí unikám, ale ne nadlouho. Naopak, někdy podle Ygy se moje duše toulá za obzorem a tělo je pomalé. Ne, asi je to na mě moc složité...

Ale mám konkrétní OT. Fleur bude mít štěňátka. Bude to už naše pátá generace fletíků. Aja je docela dobrá, tak snad ještě odchová pra pra vnoučata. Už máme hodně zájemců, takže jsme dokonce museli přestat brát záznamy. Tak snad vše dobře dopadne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 16.1.2018 17:05

Vave, zase hezká 105ka

No já myslím, že jsme - duša a já - spolu zajedno. Jen to má moje dušička v současném světě čím dál těžší. Ze všech stran se na ní valí názory společnosti a především medií, po většině ták velmi vzdálené těm jejím. Podsouvají jí názory (dokreslené patřičně "vyčítavými tony hlasů"), nutí ji (ne radí!) jak se má chovat, jak má myslet, aby vůbec obstála. Co má považovat za správné, co naopak za špatné, zastaralé" a co má to vehementně odsuzovat. Koho má ze své "plné duše" nenávidět, koho naopak bezmezně milovat a obdivovat. Co přijímat jako samozřejmost(ač pro ní je to třeba nemorální). Prostě se snaží moji chudinku duši sakum prásk předělat "podle obrazu společnosti" a ona se tomu silně brání, chce "zůstat svá"! A tak já ji pomáhám oddechnout si mezi zvířaty a přírodou, kde je nám dobře, kde odoláváme "bouři, větru" a myslím, že se nám to daří a žijeme spolu ve spokojeném souladu.

Tobě milá Vave přeji, abys také nacházela únikovou cestu pohody. Vlastně myslím, že už sis jí našla !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Nelina 16.1.2018 16:00

Zatímní shrnutí

Vave, jako vždy krásná úvaha, Yga je perlou každé diskuse, Šusová to podtrhla, Jenny přidala zkušenosti času, s volbou má pravdu, ovšem jsou životní situace, které té volbě nedovolí realizaci a fest tělo i duši zatlačí do kouta.

Všem přeji ten soulad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 16.1.2018 13:52

moje duše je v souladu s mým tělem

alespoň já to tak pociťuji a ne jen teď, když se vleču pomalu. Mám pocit že i má duše je robusní zařízení, které se jen tak nedá ponechat vzadu a nemá tendenci mne předbíhat. Jako jsem se zuby nehty držela na koňském hřbetě abych nespadla, tak stejně se chová i má duše. Snad má strach, aby to tělo neudělalo něco nekalého a dozoruje mne jako Mařka bedlivým okem. Alespoň takový je můj pocit. Pocit mé duše? těla? nebo je v souladu celá bytost? Já nevím. Co vím je, že se snažím nepopohánět čas, dělat vše s důkladně, ale vyčlenit si čas pro sebe, i když třeba odpoledne usnu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 16.1.2018 13:37

Rychle a zběsile

Žijeme překotně, děláme několik věcí najednou, myslíme za roh... ona ta duše potřebuje trochu klidu.

Snad se nám aspoň občas podaří trochu ubrat plyn, zařadit duševní hygienu někam k čistění zubů a bot :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Joklová 16.1.2018 12:26

Vavísku milená

" nejspíš se nakonec stanou malou tečkou na obzoru, zatímco naše skořápka bude pokračovat k čím dál rychlejším zítřkům, které pravděpodobně budou stejně nereálné a mizerné, jako kdysi slibované zítřky světlé." - to je teda pořádně černá vize...

jelikož jsem ze zdravotních důvodů vlastně setrvale doma, mám pocit, že moje duše to má vcelku jednoduché - kupříkladu dnes jsem ještě nevylezla z pyžama a přemýšlím, že možná ani nevylezu (snad nepřijde pošťačka)

plus navíc tady mám ty dvě moje zlatíčka chlupatý a vrnivý a mám pocit, že ty tu moji duši drží hebkou tlapičkou, ba někdy ji dokonce i hladí :-)))))

pěkné zamyšlení

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 16.1.2018 12:06

Milá Vave,

dobrá úvaha o zadýchané duši.Harmonizace duše s tělem přijde až později, zatím je to u Vás mladších o tom ,jak se spolu škorpí duše s tělem, i když by chtěly být spolu, moc jim to nejde.

Čas zde hraje svou roli neb přijdete na to, kolik těch problémů bylo jen ve vaší hlavě a že to, co jste si mysleli a čím jste se trápili je všechno jinak a pomíjivé. Ano, doba je uspěchaná a velmi povrchní,takže je to jen na nás jak vše prožijeme.Naštěstí máme možnost volby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 16.1.2018 10:48

Milá Vave,

krásné a vskutku pravdivé zamyšlení. I když ... i když někdy mám dojem, že moje duše je sice na obzoru, ale přede mnou! A tělo furt trčí doma na prd...zadku a ne a ne ji dohnat. To jsou ty paradoxy...

A protože my, lidi z rovin, jsme takový - oduševnělí (jakože duše i tělo drží docela pohromadě, protože jak to řekl o tom ponáhlání a hovadu Jan Ámos?! to je o nás, rovinářích), tak věřím, že i ty to teď budeš mí taky tak. Hmm - jenom aby ti ta všudepřítomnost duše nelezla časem na nervy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 16.1.2018 9:59

Vave

tvoje příspěvky odráží dění ve tvé duši - a já mám dojem, že se konečně doháníš:)) Popravdě neznám moc lidí, kteří by toho stíhali tolik, co ty, takže mě to neudivuje:))

Já s tím až takový problém nemám, možná díky tomu že jsem denně v přírodě. Než jsem se odstěhovala na venkov, měla jsem aspoň Maxe a na vycházkách se psem mě taky duše snadno dohnala. :) Vlastně u mě to jsou asi hlavně psi (a denní procházky v přírodě, díky nim), kteří mi drží duši a tělo snadno pohromadě:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.1.2018 9:57

Myslím, že tomu "stíhání"

hodně pomáhají domácí zvířata. Abych zpomalila. Jinak s těmi letadly - oč jsou rychlejší, o to víc času zaberou procedury kolem. Je to taková pěkná rovnováha :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 16.1.2018 9:47

Ta tu zas sedím a

přemýšlím a zpytuju svědomí....mám sice výhodu v tom, že moje duše už si od malička asi zvykla, že jsem hrozně zrychlená (a zrovna dneska hned ráno mi v jídelně jeden člověk říká - "Vy jste jako vítr!", a o minutu později paní u pokladny zase "Vy jste na mě moc rychlá!" :D :D ) - ale je pravda, že někdy asi nestíhá i ona. Ale snažím se, snažím - alespoň doufám :- ) aby měla vždycky dostatek prostoru mě dohnat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 16.1.2018 6:20

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům... :o)

Zase nás Vavís po ránu nutí přemýšlet... No vezmu si hrablo a jdu bojovat s vánicí . Asi marně - neb vichr rychle sníh vrátí do míst, která odházím... ale mám ráda tenhle boj s větrnými mlýny :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek