15.12.2018 | Svátek má Radana, Radan



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


FEJETON: Francouzské trapasy



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 30, poslední: 3.1.2018 17:50, přehled diskusí

chichichi :):
Autor: J. Kanioková Datum: 3.1.2018 17:50

A měl jste s tím u mladých, chtivých Francouzů:
Autor: F. Houžňák Datum: 3.1.2018 17:19

úspěch? To je něco, jako když u nás Argentinec viděl to velké auto s názvem "Pajero", taky se potěšeně culil.

Ano, syfilidě se, jak známo, v Anglii říká:
Autor: F. Houžňák Datum: 3.1.2018 17:14

francouzská nemoc, a ve Francii zase nemoc italská. Francouzák (tedy to nářadí) je v Německu taky Engländer (oni mají spoustu slov z francouzštiny). Seele je dobrý. Němci mají vůbec občas pěkná slova, jako třeba Busenfreund. Google to překládá do češtiny podobně jako váš tatínek tu Seele do němčiny.

Re: Fw: Pozor na nástrahy cizích jazyků:
Autor: S. Netzer Datum: 3.1.2018 15:49

Není to pojem výhradně nábožensko - filozofický.

Seele se říká ve Švábsku tomuto druhu pečiva https://de.wikipedia.org/wiki/Seele_(Geb%C3%A4ck)

Re: Fw: Pozor na nástrahy cizích jazyků:
Autor: P. Vandas Datum: 3.1.2018 15:03

( je mi teplo a jsem teplej.)

Re: Fw: Pozor na nástrahy cizích jazyků:
Autor: P. Vandas Datum: 3.1.2018 15:02

Jako puberťák ve Francii jsem mezi kamarády zaperlil záměnou : "Jˇai chaud" za poněkud překvapivé sdělení "Je suis chaud." :-):-):-)

Fw: Pozor na nástrahy cizích jazyků:
Autor: V. Křepelka Datum: 3.1.2018 14:49

Zapomněl jsem napsat, že Seele jako duše je pojmem výhradně nábožensko - filozofickým.

Pozor na nástrahy cizích jazyků:
Autor: V. Křepelka Datum: 3.1.2018 14:47

V roce 1970 jsem projel se svými rodiči východní Německo. Socialismus tam byl k vidění na každém kroku - ovšem zabodoval můj otec: Pro jistotu jsme pátrali zda bychom do byli s to pro jistotu k našemu tehdejšímu Fiatu 850 přikoupit novou duši. Byť oba rodiče hovořili německy plynně, matka byla vystudovaná germanistka a jako studenti ve třicátých letech jezdili na němčinu do Sudet. Otec ovšem ve specializovaném obchodě vznesl dotaz zda mají duše, tedy německy Seele. A prodavačka na něj vyvalila vyděšeně oči jak houpací kůň. Ona totiž duše do pneumatiky je německy prachobyčejně Schlauch. Matka se přitom mohla usmát. Jiné známé věci se mohou projevit jako unikátní blbosti a snad ani ne tak jazykové, jako např. chtít ve Vídni vídeňskou kávu či v Moskvě ruské vejce. Francouzsky se francouzský klíč řekne le clef anglais. Polsky komornik je tuším exekutor. Anglicky elektrická izolace je insulation, zatímco isolation je oddělení, viz splendid isolation. atd. atd. Jedni známí na letišti suverénně říkali že jejich let směruje ke gatím 28.

Re: Tak zrovna Francouzi:
Autor: J. Schwarz Datum: 3.1.2018 14:15

To jim teda dá zabrat než se všichni naučí arabsky...

To jste se:
Autor: J. Schwarz Datum: 3.1.2018 14:11

jich ani nemusela ptát, vždyť jste viděla že je nestojí nic. Evidentně se ani nikdo nesnažil je chytit a pokutovat, když jsou to takoví chudáci. Kdo by si vzal na svědomí že by měli hlad nebo nedej Bože museli "pást" sestru?

Re: Díky za info, že i v jiných zemích nemluví:
Autor: M. Valenta Datum: 3.1.2018 13:47

Je to maličko jinak. Velké národy (Francie, Itálie a spol.)a anglicky mluvící národy mají v průměru mizerné jazykové znalosti. A menší národy, zvláště ty sousedící s velkým národem, mají logicky jazykové znalosti podstatně vyšší. No a potom také malé a vyspělé země s vysokou úrovní školství. Např. v Dánsku mluví anglicky téměř každý. Naopak v nacionálně zaměřeném Maďarsku, dnes bez velkého souseda nemluví cizí řečí skoro nikdo, včetně mladých.

Jo, u nás v Praze se zařízení na ohřívání vody:
Autor: F. Houžňák Datum: 3.1.2018 13:26

jmenuje karma, a jak jsem se před lety dočetl (naživo jsem to vlastně nikdy neslyšel), na Moravě tomutéž říkají junker. Prý si to kdysi firmy rozdělily, Karel Macháček prodával v Čechách a německá firma Junkers na Moravě.

Re: No, o nic nejde, mě to jenom poněkud irituje:
Autor: J. Berger Datum: 3.1.2018 12:54

No, ono "pars pro toto" je obecné. U nás luxovat. Vysavač, alias "lux", byl jednou (nejrozšířenější, vlastně první) značkou vysavače. V Rusku gramofon na kliku je "patěfon", neb ho dodávala firma Pathé. Tužka se nazývá "karandaš", neb je dodávala švýcarská firma Caran d ́ache. Ostatně o tom hovoří i ruský vtip, kdy Rus říká o návštěvě Německa: što vodka skažetsja šnaps, eto ja vzpomnil, no kak skažetsja šniceĺ i butěrbrot, nikak vspomniť němog...

Re: Tak zrovna Francouzi:
Autor: M. Prokop Datum: 3.1.2018 11:55

Když ovšem musí, tak anglicky opravdu umějí. Jen neradi používají.

Re: Není každý den posvícení....:
Autor: A. Pakosta Datum: 3.1.2018 11:35

Ano, paní Šichtařovou bych chtěl mít na ministerstvu financí....

Re: Není každý den posvícení....:
Autor: P. Aron Datum: 3.1.2018 11:34

Ten článek o myších a lidech byl opravdu skvělý, mám ho uložený. Texty Markéty Šichtařové čtu velmi rád a má můj obdiv. Matka 5 dětí, nesmírně inteligentní, vtipná a krásná k tomu :-)

Je to jméno místní, etymologii a použití:
Autor: F. Houžňák Datum: 3.1.2018 11:13

viz anglická Wikipedie.

Když von chce asi bejt:
Autor: F. Houžňák Datum: 3.1.2018 11:11

chytrej a světovej, ale nejde mu to. Němci taky všude cpou pseudoanglické názvy všeho možného, aby vypadali světově, a Angličan s Američanem si pak lámou hlavu, co tím ti Němci chtějí vlastně říct? Třeba přístroji, známému všeobecně po světě pod názvem mobil nebo cellphone říkají Němci "Handy", a flešce (flash drive) říkají USB-Stick. Jaksi anglicky to obojí zní, ale anglický mluvčí neví, co to je. Proč vybrali zrovna tahle slova, pámbu ví.

a co znamená slovo :
Autor: A. Alda Datum: 3.1.2018 10:58

vaukshál (či jak se to má číst)?

No, o nic nejde, mě to jenom poněkud irituje:
Autor: F. Houžňák Datum: 3.1.2018 10:55

pokaždé, když vidím historku s podtónem, jací jsou ti Rusové hlupáci a nevzdělanci. Nic ve zlém, když říkáte, že jste to tak nemyslel. S Vauxhallem jsem to slyšel už dávno, resp. přišel jsem na to částečně sám, když jsem četl o londýnském Vauxhallu a přišlo mi na mysl ono ruské slovo, tak jsem po tom trochu pátral. To je v každém jazyce, napadlo vás třeba někdy, jaké zvláštní slovo je české "tábor", resp. jeho používání a historie toho používání? S tím máslem a butěrbrótem nám to říkala na gymplu (1975 nebo tak nějak, a nijaké odvahy nebylo třeba, to z Rusů pitomce nedělá) učitelka ruštiny, ovšem s pedagogickým cílem, aby nám ukázala, jak různě přejímáme cizí (tedy především německá) slova my a jak Rusové. Od té doby vím, když není jasné, je nějaké české slovo originální slovanské nebo převzaté odjinud, je třeba se podívat na příslušné slovo ruské. Rusové nikdy nepřejímají stejně.

Díky za info, že i v jiných zemích nemluví:
Autor: J. Chaloupka Datum: 3.1.2018 10:47

obyvatelé cizím jazykem, jako u nás. Často býváme plísnění za naši neznalost cizích jazyků. A ono je to jinde také!!!

Re: Vauxhall to byl, ne Wauxhall,:
Autor: A. Pakosta Datum: 3.1.2018 10:17

Ano, máte pravdu, pane Houžňáku, dvojité vé je mou velikou chybou, omlouvám se za ni.

Že je ta legenda na Wikipedii, o tom se dovídám až teď od Vás. Já ji slyšel v době svých středoškolských studií od jednoho z profesorů na gymnáziu. Bylo to tehdy v rámci lingvistického rozboru jevu, že v ruštině existuje spousta slov převzatých z jiných evropských jazyků, a to někdy převzatých dosti - řekněme bizarně. Hezký byl i další příklad tehdy panem profesorem uvedený - chleba se rusky řekne "chljeb", máslo se řekne "maslo", ale chleba s máslem už je "butěrbrot".

V té době let sedmdesátých bylo poněkud nebezpečné "dělat z Rusů pitomce", jak jste se zde vyjádřil, a vyžadovalo to jistě od pana profesora jistou osobní odvahu. Nicméně, konkrétní příběh byl o carských expertech, tak by se to bylo dalo snad i před komisí obhájit. Z Vašeho odkazu na Wikipedii jsem se dozvěděl trochu jinou verzi původu tohoto slova, ne tolik humornou ani poetickou, nicméně potvrzující, že původ tvaru ruského slova "vokzal" je skutečně v anglickém slově Vauxhall.

A ještě k Vámi naznačené "oblibě dělat z Rusů pitomce" - toto nařčení odmítám. Nemám v oblibě dělat pitomce z Rusů o nic více než z koho jiného. Více mne baví tiše sledovat, jak ze sebe lidé dělají pitomce sami. Nepopírám ovšem, že se to tu a tam nepodaří i mně samotnému - dobře mi tak.

Nic to však nemění na tom, že legenda o nádraží Vauxhall je milá a půvabná, a koho svrbí, nechať se podrbe.

Re: Já jsem z generace, kdy :
Autor: P. Švejnoch Datum: 3.1.2018 9:55

... mně spíš přijde zvláštní, že jste jim musel mailem sdělovat, že Váš ajťák není v jejich kanceláři...

Připomnělo mi to Jirotkova Saturnina, konkrétně pasáž, kde doktor Vlach pronáší posměšnou řeč o příslovích - cituji: "... Úplně zmatené je přísloví, že kdo za pecí sedá, jiného tam hledá. Představte si, prosím, selskou jizbu, trámový strop a pec. Za pecí někdo sedá a hledá tam někoho jiného. Protože prostor za pecí je malý a přítomnost někoho jiného dala by se jediným pohledem zjistit, je jakékoliv hledání zcela zbytečné a svědčí o pomatenosti ducha...".

V tomto kontextu považuji Vaše sdělení, že Váš ajťák není v mé kanceláři za svědčící o tomtéž... :-)

Vauxhall to byl, ne Wauxhall,:
Autor: F. Houžňák Datum: 3.1.2018 9:04

a bylo to nejspíš podle Vauxhall Pleasure Gardens, i na té blbé Wikipedii to píšou, přečtěte si to tam (tedy na té englické). Taky patříte k lidem, co jim dělá dobře dělat z Rusů pitomce?

úklona:
Autor: O. Schnabl Datum: 3.1.2018 8:47

Jako vždy palec nahoru. díky.

Tak zrovna Francouzi:
Autor: B. Hudzieczek Datum: 3.1.2018 8:28

jsou vyhlášeni svoji jazykovou negramotností, případně neochotou hovořit jiný jazykem, než svou mateřštinou.

A ještě si vzpomínám na toto::
Autor: D. Stirský Datum: 3.1.2018 8:23

Tatínek spisovatele Miroslava Ivanova (literatura faktu) se jmenoval Job. Byl v Rusku za první války a jakémusi ruskému generálovi se představil: "Meňja zovut Job." Od generála dostal facku, pak se vše vysvětlilo a generál se omluvil. Ovšem tatínek si musel změnit příjmení na Ivanov.

Já jsem z generace, kdy :
Autor: D. Stirský Datum: 3.1.2018 8:21

cizí jazyky byly popelkou - k čemu také, že? Ještě tak ta ruština. Z francouzštiny něco umím, ale trapas se mně stal s angličtinou: napsal jsem tento e-mail do ciziny jako odpověď na jakýsi dotaz: "Unfortunately, our ET specialist is not in your office". (samozřejmě, mělo být IT). :-)

I dnes bezva, úsměvné.. Také jsem po revoluci :
Autor: J. Fridrich Datum: 3.1.2018 7:34

I dnes bezva, úsměvné.. Také jsem po revoluci doháněl deficit v poznávání světa - 4 už jsem navštívil a chybí mi pátý světadíl, Austrálie. Podobných úsměvných historek bylo dost a dost. Ale POZOR, Vaše otázka položená v Pařížském metru před cca 25 léty by nyní dopadla hodně zle, pro Vás..

Není každý den posvícení....:
Autor: A. Pakosta Datum: 3.1.2018 7:30

Z Vašeho včerejšího příspěvku "o myších a lidech" jsem byl nadšen.

Ten dnešní je v podstatě o ničem. Každý z nás, kdo byl v cizině, má podobných zážitků v paměti dost. V Maďarsku například bylo pověstné marné hledání obce Útepités, na níž odkazovala spousta šipek u silnic (znamená to "Objížďka" či "Oprava vozovky"). Mladé české dámy, opalující se na plážích v Chorvatsku, mohou zase slyšet od místních mladíků otázku "volite opalanije?" a bezelstně na ni přisvědčit, o nápisu "Hladna pića" nad kdejakou chorvatskou restaurací ani nemluvě....

Nejlepší story tohoto typu je však podle mne legenda o vzniku ruského slova "Vokzal", znamenající "nádraží". Ta legenda praví, že experti, které tehdejší car vyslal do Anglie, aby okoukli, jak se staví železnice, udělali to samé, o čem se zmiňuje autorka - když přijeli vlakem na nádraží, přeluštili a co nejlépe do azbuky opsali výrazný nápis na ceduli v průčelí. Ten nápis zněl "Wauxhall"...