Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Jenny 10.12.2017 18:02Taky nejsem mobilový maniak, řeknu jen to nejdůležitější a končím. Do ruda mně dovede vytočit, když mi někdo volá a MLP se vměšuje do MÉHO hovoru,v tu chvíli pomýšlím na domácí zabíjačku. U lékařů vypínám a v prostředcích MHD sděluji , že neslyším a ozvu se. Mobil mi chybí, když ho zapomenu a vím, že jdu se psy na delší tůru a vzdálené bezlidné místo, to se raději i vracím pro přístroj, už jsem jednou zůstala s vymknutým kotníkem a pejskou mimo obydlenou oblast, na ja ale to jsem byla mladší. Pokud v mé blízkosti někdo "voluje" většinou ho těsně míjím a větou, "dovolíš vole se mu vyhnu". Všem přeji krásný zbytek druhé adventní neděle a teplé pelíšky. :-) |
|
Z. Matylda 10.12.2017 17:33Re: Mobil Přesně :) |
|
Z. Lika 10.12.2017 15:06Re: Mobil Muži jsou často velice utento, umluvení :-) A stejně jako některé ženy a děti nedokážou chvíli mlčet :D |
|
|
Z. Lika 10.12.2017 14:08Re: hezký den Olčavo, to je moc pěkné a názorné video - taky jsem netušila, že sklo je potřeba polepit hustěji (a je jedno jakými samolepkami), aby do něj ptáci nevráželi. |
|
Z. Olčava 10.12.2017 13:41Re: hezký den koukala jsem na to video už včera, a dneska znovu, protože jsem zapomněla, že už jsem koukala včera, ale dneska jsem u toho měla tohle jako reklamu: https://www.youtube.com/watch?v=9oetNdi0gLw |
|
T. Zana 10.12.2017 12:59Re: hezký den Však jsem si na tebe vzpomněla :-) |
|
|
K. Holubová 10.12.2017 11:59Re: Kdysi jsem věnovala Blahořečím všemu náhodně upadlému a rozbitému! |
|
|
Z. Matylda 10.12.2017 11:49Mobil je úžasná věc, když sdílíte kancelář s dalšími dvěma lidmi :) To se pak dozvíte!Sranda je, že to jsou dva chlapi :) |
|
J. Jovo 10.12.2017 11:08Žena v čekárně. Jedno z možných řešení, jak ukončit hovor v čekárně u lékaře. Je to necelá minuta. Pusťte si zvuk a počkejte až na konec. https://www.youtube.com/watch?v=ZkvJyz7e5ls |
|
Z. Iva 10.12.2017 9:32Re: Kdysi jsem věnovala Vave, opouštíš Prahu, nebo se jen stěhuješ z jednoho bytu do druhého? |
|
|
Z. Lika 10.12.2017 8:08Re: Maw, to je úžasný hepyjend!! Mobilisti do kolcentra! |
|
Z. Xerxová 10.12.2017 7:28hezký den hezkou druhou adventní neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ... Mrzne, sníh křupe pod nohama. Opět vyrazíme do lesa. K těm ptáčkům (píše úplně dole zana) - když narazí do skla, odhodí je auto... tak jsou často pouze v šoku. A zemřou na podchlazení (i v létě!) . Takže takového ptáčka seberu do měkkého hadříku (mikiny, čepice) a dýchám na něj z blízka teplý vzduch. A je krásně vidět, jak se pipina začíná probírat, jak očka jasnou - přestanu na něj "funět" a jsou dvě varianty - opeřenec zůstává aktivní a lze ho vypustit ven (bacha - často se drží hadru a drápky se musí opatrně vysvobodit) a nebo začne zase "omdlívat" - očka šednou a hlavička padá... a musí se dávat dýchání z úst do peří dál... Ale funguje to. Už jsem rozdýchala mnoho pipin - u nás za to většinou může kámoška krahujčice (naše borovice jsou její oblíbený lovecký revír). Ona vyrazí a ptáci to bezhlavě berou prudkým letem na všechny strany. I do skla... |
|
|
Z. Maw 10.12.2017 7:16muj neouhlasny projev vetsinou vyresi tim, ze nastvane odejde ze nemuze telefonovat :D ale pripomela mi pani co ted v autobuse vol - nutno rict ze ma asi nemocnyho potomka doma a snazi se byt tise - meli sme v praci kolegu a ten celej den mluvil se svou pritelkyni, se kterou bydlel "milacku, ted sem si sel udelat kafe, ale zrovna si ho nekdo dela, tak musim pockat, milacku prave si pipam.pauzu a jdu na obed... nejlepsi bylo kdyz neco udelal blbe - pres zkusebku neprosel - sef mu neco vysvetloval/vycital, on na nej koukal a jen co se sef otocil, tak se ozvalo milacku, ted tu na me kricel sef, ale uz se ti muzu venovat" :D od nas odesel delat do call centra a kdyz sem ho asi po roce potkala, byl nadsenej z novy prace :D takze nakonec to skvele zuzitkoval :) |
|
|
Z. Lika 9.12.2017 23:05Re: Kdysi jsem věnovala Vave, dávala jsem si tu velkou práci a počítala krychlový objem polic a skříní. A podle toho objednala krabice. A odpovídalo to. Bylo jich strašné množství. |
|
Z. Vave 9.12.2017 22:17Re: mobil běžně nepoužívám To je hezký, Liko! |
|
|
O. Joklová 9.12.2017 22:16Re: mobil běžně nepoužívám no jo, Maričko, ale třeba naši v už dosti vysokém věku k mobilu moc důvěry neměli a pokročilo to časem až natolik, že aby chránil baterku(!) měl ho otec trvale vypnutý(!!!) a zapnul ho jen občas když ON chtěl se podívat jestli nemá nějakou SMS... nebylo boha přesvědčit ho, co když někdo jiný chce sehnat jeho!!!! taky na zabití, k čemu pak takový telefon je :-((((((( |
|
|
Z. Lika 9.12.2017 21:52Re: tak to já Situace v posledním odstavci jsou opravdu na zabití :/ Třeba si začít zpívat? |
|
|
Z. Lika 9.12.2017 21:50Re: hezký den Zano, to je moc pěkný příběh. Předvánoční :-) Připomněla jsi mi tohle video (taky má dobrý konec): https://www.youtube.com/watch?v=7ioXKtON5Ws A ten článek by klidně mohl být - o vlivu rozcestníků na žíly :D |
|
|
Z. Maw 9.12.2017 20:25tak to já se nedozvěděla asi nic světoborného :) ale taky se mi někdy stane, že potřebuju telefonovat v prostředku dopravním nebo někde, holt někdy není zbytí... ja teda taky nerada telefonuj, spis vsechno resim pres SMS, jen muj muz SMS zasadne necte :D muj muz zato telefonuje porad a porad neco resi. V jednu chvili se me na neco pta a po moji odpovedi nasleduje zmateny komentar z jeho strany. Tak se ptam coze?? a on "telefonuju, vydrz". To uplne nesnasim, jak ma to hansfree... takze ja ani nevidim, ze si treba mezitim vzal hovor a dost me vytaci, ze nemuze rict moment, nekdo vola, vyridim to. proste to vezme nekde dotykem na hansfree a uz je v jinym svete. Zabit malo :D |
|
|
T. Zana 9.12.2017 19:23Re: hezký den Byli jsme ve Vlašimi (a nebude rozcestník, protože jsem tam byla na nějaké konzultaci žílama), ale přesto zážitek mám. Jednak tam byl docela solidní poprašek sněhu a děsná kosa. Druhak a hlavně se nám (doufám) podařilo zachránit sýkorku - seděla na silnici a nehýbala se. Ale byla živá a - když jsem ji zvedla - trochu se bránila. Co teď? Říkala jsem si, hlavně zahřát - nějak zrnaněná nevypadala, možná ji srazil proud vzduchu. Tak jsem ji hřála v dlani a ona se pomalinku začala trošičku vrtět. Šli jsme se zeptat do hospody, jestli neví, kam bychom s ní mohli. Poslali nás, že prý u zámku je ParaZOO. Bylo to kousek cesty, sýkorka se pomalu postavila, pak mi vylezla trochu výš z dlaně - a když už jsme ParaZOO měli na dohled, udělala frrr a ulítla. Tak snad se jen potřebovala v teple trochu sebrat. Stejně něli zavřeno. |
|
|
T. Zana 9.12.2017 19:14Mobil... Začínala jsem na úsvitu mobilních věků někdy v roce 91 nebo 92 - v budově, kam nás posadili v nové práci nebyl telefon. Tak jsem dostala mobil! Vážil asi 15 kilo, nejvíc se podobal autobaterii a moc mobilní teda nebyl - snad kdybych k němu měla dvoukolák. Ale volat se dalo, i když se teda vybíjel rychlostí blesku. Ale já (po překonání puberty, ale to zase ještě, milé děti, nebyly mobily) nerada telefonuju, takže to nevadilo. Ani dneska toho moc nenamobiluju, spíš googlím, koukám do map a tak. Ale fakt je, že poslouchat - ba i jen pozorovat - některé lidi je ... zajímavé :-)) |
|
|
Z. Lika 9.12.2017 19:10Re: Traduje se historka, Ona asi v hlavě chybí nějaká záklopka nebo kolečko, které umožní mozku rozlišit, že ostatní toho člověka v mobilu nevidí. Ještě pikantnější je, když někdo mobiluje a slyší v uchu svoji vlastní ozvěnu. Nevím, jestli se vám to někomu stalo, ale pro vaše okolí je to fakt prča :-) |
|
|
Z. Lika 9.12.2017 19:06Re: Kdysi jsem věnovala Paní Holubová, jak vás tak čtu, tak si říkám, že určitě blahořečíte kočenám, že vám onehdy sejmuly tu velkou vázu. Sice byla památeční, ale hnedle máte o balení míň :-) |
|
|
Z. Lika 9.12.2017 19:04Re: mobil běžně nepoužívám Maričko, s těmi posledními větami z duše souhlasím - a o skutečných "bláznech" - a že takové taky potkávám - si říkám, že mají "hands free" přímo s pánem bohem :-) |
|
|
K. Holubová 9.12.2017 18:14Re: Kdysi jsem věnovala Knihy sbaleny jsou, svázané provázky do malých balíčků. Při počtu 2.500 kousků je jich fakt hodně. Nádobí, sklo, vše v krabicích. Bublinky to jistily, jinak se spotřebovává spooooooousta papírových rolí. Oblečení v papírových obřích pevných pytlech. Povlečení, ručníky, osušky, utěrky....... vše v krabicích. Cenné drobnosti jsem si ohlídala. Nejhorší ze všeho jsou tzv. "doprcávky". To je to, co zbude po veškerém tom balení, nechcete se toho zbavit, tak to dáváte kamkoliv. To je šílený. Člověk by si řekl, že už je sbaleno vše, ale pak projde zbytky a to se nestačí divit, co tam ještě najde. Stěhovat se z jedné domácnosti do jedné je relativně sranda. Stěhovat se ze tří už je fakt na palici! Ještě, že na to tolik nespěchám. Času mám dost, zatím to nehoří. Krom toho - do hor pro nábytek se už kvůli sněhu nedostanu, takže jaro to jistí. |
|
M. Crossette 9.12.2017 17:54mobil běžně nepoužívám máme jen jeden, zcela jednoduchý, společný "na případ nouze". Manžel ho s sebou nosí na procházky se Sadie, já si ho beru kdykoliv jedu někam autem sama, kdybych náhodou potřebovala pomoc. V autě je s námi když jedeme mimo domov, jinak leží v předsíni. Jeho číslo zná jen pár lidí a i ti jsou varováni, aby raději vždy nejprve volali na pevnou linku, protože zvonění bychom nemuseli slyšet a na příjem SMS není úmylně napojený. Ale s "odposlechy" mobilních hovorů kolemjdoucích a v obchodech mám zkušenosti podobné. Když někdo drží mobil v ruce, alespoň vím, že "s někým" mluví. Ale velmi často - hlavně při procházkách v parku - proti nám nějkdo jde, nebo dokonce kluše. Je sám, hlasitě mluví, gestikujje, chechtá se, nebo se naopak zlobí. A v ruce nic, mobil má připeněný na uchu :) Dříve by si jeden okamžitě myslel, že proti němu jde nějaký duševně postižený chudák a politoval ho. Dneska je to normální zdravý člověk, hovořící do mobilu :) |
|
|
O. Joklová 9.12.2017 17:44Re: Kdysi jsem věnovala taky jsem v jisté fázi vzdala krabice a oblečení VŠECHNO naházela do pytlů :-DDDDDDDDDD |
|
|
K. Holubová 9.12.2017 17:12Re: Kdysi jsem věnovala Ještě chvíli mi o tom povídej! |
|
|
Z. Vave 9.12.2017 16:37Kdysi jsem věnovala telefonování stopětku, ale nemůžu si vzpomenout, jak se jmenovala. :) Tak dám radši hádanku: Když se chce člověk přesunout bodu A do bodu B, kolik na to potřebuje krabic a pevnejch nervů? No jasně, vždycky o dost víc, než čekal. Ovšem do rána času dost, že, a když nejsou krabice, nastoupí pytle. :) |
|
Z. Yga 9.12.2017 14:58Ach mobily myslím, že JiLe tu kdysi měla na toto téma moc hezký příspěvek. Jak vstupuje mobilujícím do života. Namátkou, co si vzpomínám, dělala si hbitě čárky za každý vole, nahlas je sčítala, popřípadě upozorňovala, že v této větě nebylo použito ... Často si na to vzpomínám, když mi mobilmeni vstupují do mých kruhu, ale nemám tu odvahu narušit ty jejich (:o)) Na druhou stranu určitě i já mám v tomto ohledu nejeden vroubek, většinou, když volá Terka - s ní je to vždy na dlouhé lokte. Naštěstí z mé strany se toho kolemjdoucí naslouchající moc nedoví - většinou "uhm" ... "no to víš" ... "výborně" ... "to je blbé" ... "ano" ... "hmmm" ... "hmmm" ... "hmmmmmmmmm" ... "ahoj". |
