25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 440

Nedávno jsem jel tramvají a nechtě jsem vyslechl hovor dvou asi tak patnáctiletých dam na kulinářské téma, hodnotily jídlo ve školní jídelně. Jely se mnou dost dlouho a mluvily nahlas, takže jsem je musel poslouchat, i když se to nesluší.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Farda 7.11.2017 21:18

Milý pane Čechu,

to jste ještě měl docela štěstí na probírané téma; občas je našinci možno vyslechnout chcanechca i jiné teenagerovské úvahy. Píšete ale sqěle a já Vám za to děkuji! :-)

J. Lepka 7.11.2017 20:05

Re: Lahůdky

Myslím, že klasické české obložené chlebíčky jsou dostupnější než ovar.

J. Lepka 7.11.2017 20:04

Re: Jó pražské flaxárny,

K pravému jsem se nedostal, přestože mám asi židovské předky a od náhražek mne odrazuje ten klasický vtip.

J. Jurax 7.11.2017 19:18

No jo,

dneska tak akorát umělohmotnou bagetu v celofánu nebo pizzu ... pizza taky může být dobrá, ale často není. A grilované kuře ... jenže to já nemusím.

Ono ty bufety s dršťkovkou, cibulačkou, prejtem, ovarem, pečeným kolenem, sekanou či smaženým sýrem s bramborovým salátem (nikdy s hranolky!), s obloženými chlebíčky a s vejci našich přátel na věčné časy během doby nějak vymizely. A bývalo to levné a chutné ... asi proto vymizely ... :-)

A. Alda 7.11.2017 14:41

Ach

I. Lyčka 7.11.2017 13:37

Že já blbec sem lezu.

Před chvílí jsem poobědval a po přečtení všech komentářů už mám zase hlad. Nebo je to chuť? Asi obojí. No nic, jdu raději na zahradu něco dělat, třeba to přejde :o)

M. Krátký 7.11.2017 12:02

Moje hrachová kaše z letošní sklizně

před časem jsem musel rozšířit moje skladovací plochy palivového dřeva a tak, když se mi to "políčko" 3 x 10 metrů uvolnilo, tak zrovna jel okolo můj soused Martin a věnoval mi několik kg semen hrachu opatřených ochranou krustou proti škůdcům - a tak jsem to již zorané políčko osil hrachem, zalejval, trhal plevely, kopřivy atd až jsem se propracoval ke sklizni cca 4 kg hrachu ( bratru tak asi 2.000,-kč - počítám-li i práci čas atd ), ale kaše je z toho nátramná, s cibulkou a opečenou klobáskou - NÁDHERA

S. Rehulka 7.11.2017 11:52

Já miluji Tvé články, Honousku,

ale dnes mě potěšily i reakce čtenářů. K tomu bych poznamenal, že záleží na okolnostech. Měl jse milující mámu, která vařila většinou to, co já rád. Na vojně jsem zjistil, že mi chutná i armádní strava, ba později, když mě Kontráši ubytovali na Ruzyni, zjistil jsem, že hlad je nejlepší kuchař, tehdy jsem hltal vězenské blafy bez odmítání. Přesto jsem tam za tři měsíce vyšetřovačky ztratil asi 5kg. Málem mě trefil šlak, když mi jednou bachař strčil do cely místo ešusu s blafem, plechový talíř s telecími medajlonky a mladými brambůrkami. To ve mně zmizelo během tří minut a když bachař, který to spletl pro to přišel, dal jsem mu jen vylízaný talíř ! Až teprve když jsem o tom debatoval se spoluvězni na Tmaváku ve Rtyni v Podkrkonoší, spočítali jsme dny pozpátku a jeden chytrý mukl mi řekl : sežral jsi nějakému prominentovi oběd, možná Rudolfu Barákovi !

M. Rafnik 7.11.2017 11:26

Ta hrachová kaše je zajímavá...

1) Miluji hustou hrachovou polévku. Doma jsme ji měli vždy o Vánocích a dodnes ji dělám na Vánoce (nejen) už já. Mnoho známých a přátel si ji přímo vyžaduje. Nejvíc mně ale polichotilo hodnocení: "Nikdy bych nevěřila, že lze z obyčejné hrachové polévky udělat prvotřídní lahůdku!"

2) Nenávidím a nejím hrachovou kaši!!! Je fakt, že jsem ji poznal až na vojně, ale ani dnes v 75 ji nemohu ani vidět.

A včil mudruj...

T. Kočí 7.11.2017 11:02

Re: Jó pražské flaxárny,

Přesné to jsem měl na mysli. A co takový šoulet?

T. Kočí 7.11.2017 11:00

Drahé slečny

by potřebovaly jednou do měsíce půst. Za sebe říkám , že jsem vždy byl s jídlem spokojen, školní jídelna 1955-1964, intr 64-68, menza 68-74,vojna 75-76.Co jiného taky zbývalo?

Ovšem taková jídelna na rohu Myslíkovi a Spálené, nebo v 1.p naproti Labuti, to byla klasa.Dnes by to neprošlo kvůli EU, hygieně atd.Něco podobného přežívá na Pankráci-super.

J. Lepka 7.11.2017 10:55

Jó pražské flaxárny,

pečené koleno, ovar, teplá sekaná, dršťková ( nejlepší dršťková polévka je z kotrče, ale to sem nepatří), zabijačkový guláš gastronomické divy mého mládí. Ty pličky na smetaně jsem trefil jen jednou a kupodivu je to velmi chutné! Stejně jsem byl překvapen, když jsem, v hluboce dospělém věku, ochutnal pravou hrachovou kaši. Na rozdíl od té hnusoty z hrachové mouky, nabízené ve školní jídelně, je velmi jedlá, přesto jsem v ní již nedokázal najít zalíbení.

J. Jelínek 7.11.2017 10:44

Re: Vajíčkový chlebíček

Vaše srovnání vajíčkového chlebíčku s reaktorovou nádobou PWR je pozoruhodné a svým způsobem i milé. Líbí se mi to, fakt.

J. Jelínek 7.11.2017 10:41

Re: Čočková

No, já si myslím, že vím.....

C. Manana 7.11.2017 10:39

Lahůdky

Zlatý chlebíčkárny a ovarový masny s drštkovou, guláškem a špekovejma knedlíkama se zelným salátem! A plíčky na smetaně? Neskutečná lahůdka!!

A. Alda 7.11.2017 10:34

Vajíčkový chlebíček

je vrchol lidského umu, přesahující i reaktorovou nádobu pro atomovou elektrárnu.

Ale to skotské hagys či ako sa to volá jsem ještě neochutnal, takže se k tomu nemohu nijak vyjádřit.

A. Alda 7.11.2017 10:32

Ano, pane.

Jsou dva základní zákony lidského světa:

1. Každému nechutná nějaké pro jiné normální a chutné jídlo.

2. Každý má rád nějaké jídlo, které je pro jiné odporně nechutné.

Plíčky na smetaně, dršťkovou polévku a koprovou omáčku nedokážu pozřít. Ale ledvinky, játra i hrachovou kaši s cibulkou miluji nepříčetně.

J. Hanzal 7.11.2017 9:35

Čočková

Kdysi jsem si dával v podnikové kantýně po noční čočkovou polívku s párkem a k tomu dva tři, tehdy v 80 letech křupavé (kde je brali nevím), rohlíky a 1/2l plnotučného mlíka. Dost lidí na mě čumělo divně, ale mě to chutnalo, a hlavně byl jsem mladej a zažívání fungovalo. Dnes nevím, nevím...

J. Jelínek 7.11.2017 8:07

Mňam

Chlebíček s vajíčkem!!! A hodně majonézy!!!! To je vášeň!!!! Jinak ta skotská tlačenka mi připomínala spíš prejt. Docela jsem se osypal, než jsem to pozřel. Inu, každému co jeho jest.