29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

FEJETON: Stromy svobody

Na pozadí dnes už tradiční debaty na téma komu ano a komu nedají medajli se mi z rozhlasu vyloupla do ucha připomínka, že Nadace partnerství pátrá po Stromech svobody. Jde převážně o lípy vysazené v prvních létech Československé republiky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jílek 16.11.2017 0:16

že by?

:-)

V. Klepetko 2.11.2017 18:05

Symboly jsou důležité i pro mě!

Napřesrok určitě s našim spolkem nějaké ty lípy svobody k výročí Republiky vysázíme, je to bezva nápad!

A. Alda 2.11.2017 13:00

Nejvíce lip se na českých návsích,

kolem kostelů a v městských parcích sázelo kolem roku 1880. Byl to výraz slovanství a národního uvědomění. Mnohé ty lípy stále stojí a rostou, ale protože obvykle nebyly udržovány a formovány a "rostly jako dříví v lese", jsme dnes v etapě jejich nuceného kácení.

L. Zemek 2.11.2017 12:09

Ke 100. výročí

vzniku společného státu Čechů, Slováků a všech dalších národů, kterým nebyla lhostejná idea samostatného státu v českých zemích i na Slovensku, by možná nebylo špatné navázat na tuto iniciativu a vysadit znovu Stromy svobody (lhostejno zda lípy, duby, buky či jiné stromy). Protože krásný a zdravý strom je potřebný a žádoucí v každé době.

Z. Žíkovecký 2.11.2017 10:13

příležitost pro zasazení nových stromů svobody

Vhodná příležitost pro zasazení nových stromů svobody bude po vystoupení z unie.

E. Holancová 2.11.2017 9:50

Kácení stromů svobody

Podle zprávy BBC z 24.10.1940 ve 21.30 (přepis v deníku Naše noviny 25.10.1940, s. 2, dostupné online na www.digitalniknihovna.cz/nm) bylo vydáno nařízení, aby byly poraženy všechny lípy svobody. Zvláštní předpisy určovaly, jak má být po vykácení srovnána půda, aby ani nejmenší vyvýšenina nepřipomínala, že tam byla kdysi zasazena lípa svobody.

A. Hrbek 2.11.2017 8:17

Pokud si pamatuji

tak koncem šedesátých let zasazoval Alexander Dubček lípu svobody, a to mezi Národním muzeem a dálniční spojkou. Vykopali ji sice kdesi na Blaníku, opatřili již zmizelou pamětní destičkou, ale dál už se o ni nikdo pořádně nestaral.