Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Stromy svobody
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Jílek 16.11.2017 0:16že by? :-) |
V. Klepetko 2.11.2017 18:05Symboly jsou důležité i pro mě! Napřesrok určitě s našim spolkem nějaké ty lípy svobody k výročí Republiky vysázíme, je to bezva nápad! |
A. Alda 2.11.2017 13:00Nejvíce lip se na českých návsích, kolem kostelů a v městských parcích sázelo kolem roku 1880. Byl to výraz slovanství a národního uvědomění. Mnohé ty lípy stále stojí a rostou, ale protože obvykle nebyly udržovány a formovány a "rostly jako dříví v lese", jsme dnes v etapě jejich nuceného kácení. |
L. Zemek 2.11.2017 12:09Ke 100. výročí vzniku společného státu Čechů, Slováků a všech dalších národů, kterým nebyla lhostejná idea samostatného státu v českých zemích i na Slovensku, by možná nebylo špatné navázat na tuto iniciativu a vysadit znovu Stromy svobody (lhostejno zda lípy, duby, buky či jiné stromy). Protože krásný a zdravý strom je potřebný a žádoucí v každé době. |
Z. Žíkovecký 2.11.2017 10:13příležitost pro zasazení nových stromů svobody Vhodná příležitost pro zasazení nových stromů svobody bude po vystoupení z unie. |
E. Holancová 2.11.2017 9:50Kácení stromů svobody Podle zprávy BBC z 24.10.1940 ve 21.30 (přepis v deníku Naše noviny 25.10.1940, s. 2, dostupné online na www.digitalniknihovna.cz/nm) bylo vydáno nařízení, aby byly poraženy všechny lípy svobody. Zvláštní předpisy určovaly, jak má být po vykácení srovnána půda, aby ani nejmenší vyvýšenina nepřipomínala, že tam byla kdysi zasazena lípa svobody. |
A. Hrbek 2.11.2017 8:17Pokud si pamatuji tak koncem šedesátých let zasazoval Alexander Dubček lípu svobody, a to mezi Národním muzeem a dálniční spojkou. Vykopali ji sice kdesi na Blaníku, opatřili již zmizelou pamětní destičkou, ale dál už se o ni nikdo pořádně nestaral. |