V. Novák 26.10.2017 9:21

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Rusko politické korektnosti, a tedy ani degeneraci nepodléhá a multikulturalismus zvládá lépe než Evropa i USA.

Možná zatím...

A Čína je rozhodně na vzestupné větvi vývoje kosmických technologií.

K vaší vizi - "výhodou" takové společnosti by bylo, že by se o úderu asteroidu dověděla až v okamžiku, kdy by prolétal atmosférou, takže na nějaké krvavé nebo nekrvavé rituály ani na strach by nebylo dost času. Leknutí - a konec! S následky ve vzdálenějších končinách by to bylo horší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 9:49

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Čínská ekonomika sice relativně roste ale zároven relativně pomaleji jak v minulosti a doposud tak její "větev" sice roste na stromu pozemské kosmonautiky jaksi odspodu. Tak má co dohánět.

Jestli nám tedy něco vbrzku s kosmu spadne na hlavu takto pravděpodobněji nebude meteorit ale spíše kus s čínského vesmírného paláce.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/452902-kdykoli-nam-muze-spadnout-na-hlavu-kus-druzice-varuje-americky-vyzkumnik.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 10:55

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

1) Odkud by asi tak měla čínská kosmonautika růst, když ne odspodu? Zhora? Zažívat regres jako ta americká, která se musí spoléhat na ruské "izvozčiky"? Čínská kosmonautila roste logickými kroky a už dohnala fázi jednoduchých orbitálních stanic jako byl ruský Saljut.

2) Družice halt padají - a světe div se! - vůbec to nezávisí na vyspělosti kosmonautiky, natož ekonomiky státu. Zejména slušné družice padají místo aby vytvářely kosmický odpad. Některé jsou dokonce úmyslně navedeny do atmosféry, aby tam zanikly. Jenže málokterá družice dokáže nadělat aspoň takový rámus jako ten čeljabinský dvanáctimetrový šutr a pokud padají řízeně, padají někam, kde nenapáchají škodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 11:27

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

https://ekonomika.idnes.cz/cinska-ekonomika-zpomaluje-klesa-prumysl-a-zeme-ma-velkou-miru-zadluzeni-1l4-/eko-zahranicni.aspx?c=A160119_173904_eko-zahranicni_rts

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 13:08

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

A souvislost?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 16:10

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Souvislost růstu ekonomiky a potenciálu pro kosmickou obranu proti ataku zvenčí... mi přijde zřejmá asi tak, jak je zřejmé, že jaksi natruc nerozumíme - že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 28.10.2017 20:22

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

A tti ruští izvoščikové dostávají za vesmírné taxikaření slušné peníze a to jim umožňuje, aby mohli, při omezených zdrojích od vlastní vlády, aspoň něco podnikat. Příkladný způsob spolupráce dokazuje, že když jde spolupracovat v kosmu,mohlo by jít spolupracovat i na Zemi. Bylo by méně problémů a napětí. Žít a nechat žít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 26.10.2017 10:18

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Chlast a nízká porodnost, jsou věci, které Rusa zatím drží v šachu a částečně přibržďují v jeho lumpárnách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 10:23

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Zapoměl jste na vážnější problém - infekci HIV která kosí potenciálně nejaktivnější část obyvatelstva.

https://zpravy.idnes.cz/rusko-hiv-aids-0pf-/zahranicni.aspx?c=A170222_174816_zahranicni_aha

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 11:04

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Nízká porodnost - to jsou staré pověsti ruské 90. let. Od r. 2005 porodnost v Rusku roste a poslední 4 roky už má Rusko opět kladný přirozený přírůstek (tedy porodnost předčila úmrtnost). Zjevně v důsledku toho, že Rusové začali věřit v pozitivní vývoj a dobrpu budoucnost.

Mnohem hůř jsou na tom pobaltské země nebo Moldova - žebrák Evropy. Tamní obyvatelé hlasují nohama a ekonomicky činné obyvatelstvo žije všude jinde, než "doma".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 11:30

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

http://populace.population.city/rusko/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 11:38

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D1%81%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8#/media/File:%D0%95%D1%81%D1%82%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D0%BD%D1%8B%D0%B9_%D0%BF%D1%80%D0%B8%D1%80%D0%BE%D1%81%D1%82_%D0%BD%D0%B0%D1%81%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8.jpg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 11:47

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Graf výše končí v roce 2012 - další Vás zřejmě nezajímá ačkoli o tom to je. Čím to?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 13:14

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Zato graf uváděný vámi velmi "věrohodně" pokračuje do r. 2100, tedy je vycucán z prstu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 13:30

Re: Zbyde někdo, kdo zvládne ochranu Země?

Zde máte co nejpřesnější odhady až do r. 2017. Nic novějšího ani přesnějšího není k dispozici:

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B0%D1%81%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 9:16

Re: Optimismus autora.

Milý pane Rada, váš druhý odstavec je naprosto nesmyslný, protože 1) včas zjistit je mnohem jednodušší než "alespoň odklonit" (zo prvníumíme, to druhé ne), 2) asteroid, který přilétá od Slunce (což není až tak atypické) se nejdřív musel ke Slunci dostat, a to po dráze velmi blízké eliptické a 3) řeč byla velkých asteroidech, tedy ne o meteoroidu zvíci toho čeljabinského.

Protože se váš příspěvek skládá z citace a nesmyslného odstavce, je nesmyslný celý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 9:36

Re: Optimismus autora.

Pane nemilý Nováku "nesmyslnost" právě předvádíte. Zrovna ten Čeljabinský totiž přiletěl "od Slunce" ale toto základní Vám nedošlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 10:47

Re: Optimismus autora.

Tak znova -

1) VY píšete, že přílet od Slunce je atypický - pokusil jsem se vám vysvětlit, že atypický není a že u toho Slunce asteroid nevznikne, ale musí tam přiletět po dráze vedoucí před tím KE Slunci

2) čeljabinský METEOroid nebyl zaznamenán včas, protože byl MALÝ - ne tedy z těch VELKÝCH a tedy potenciálně nebezpečných ASTEroidů, o nichž píše autor.

A konečně se mi nelíbila vaše nesmyslá věta "dokáže včas zjistit, ba dokonce alespon odklonit objekty", protože zjistit je o několik řádů jednodušší než odklonit, takže psát o "aspoň odklonit" je nesmysl na kvadrát.

Už jste pochopil?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 11:44

Re: Optimismus autora.

Tak znova.

1. Kde že píši o tom, že přílet od Slunce je atypický?

2. Čeljabinský meteorit byl "malý" tak, že uvolnil energii 30až 500kilotun TNT což je min 3x tolik co hirošimská puma a i ta mi na rozdíl od Vás připadá už jen energeticky nebezpečná.

3. Nesmyslnost argumentační - viz body 1 a 2 - se nelíbí i mě.

Už jste pochopil?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 13:29

Re: Optimismus autora.

1) O tom, že přílet od Slunce je atypický, píšete zde: "objekty k Zemi přilétající atypicky ve směru od Slunce".

2) Čeljabinský meteoROID (dokud nedopadne, není to meteoRIT) prostě byl malý - byl to kámen odpovídající kouli o průměru 15-17 m. Udělal ohňostroj (meteor - bolid), ránu, vysklil spoustu oken, ta zranila několik stovek lidí letícími střepy, rozpadl se a to, co zbylo, spadlo volným pádem na Zem.

Protože se naprostá většina energie uvolnila ve výšce 30-45 km, byly účinky na zemském povrchu výrazně menší, než u srovnatelné bomby, který vybuchla ve výšce 0.6 km.

Prostě malý - rozměry i účinkem - meteoroid.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 14:53

Re: Optimismus autora.

1. Upozornil jsem na atypický případ - netvrdil jsem ale že nic o četnosti. Rozumíme si?

2. V oblasti mezi Zemí a Sluncem naopak od Vašeho předpokladu meteority vznikají. Vznikají nikoliv s ničeho ale v důsledku drobení větších teles prolétávajících příslujím. Dokonce jejich dráha proto nemusí být zcela eliptická a tím je obtížněji predikovatelná.

3. Rozměrem i účinkem malý nebyl - malý byl mírou škod. Pokud by letěl po jiné dráze a nad obydlenější oblastí.... - mohlo být ledacos jinak. Mě to jako memento stačí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 16:43

Re: Optimismus autora.

Rada: Kde že píši o tom, že přílet od Slunce je atypický?

Novák: O tom, že přílet od Slunce je atypický, píšete zde: "objekty k Zemi přilétající atypicky ve směru od Slunce".

Rada: Upozornil jsem na atypický případ - netvrdil jsem ale že nic o četnosti. Rozumíme si?

Ano - prostě se vyjadřujete jinak než je mezi lidmi obvyklé a atypický není u vás atypický. Není to poprvé, kdy se popíráte, aniž byste to přiznal, byť sám sobě...

Meteority vznikají pádem na Zem. Meteoroidy mohou vzniknout rozdělením komety nebo nestabilního asteroidu, ale pořád zachovávají dráhu - proto existují meteorické roje, způsobované meteoroidy pohybujícími se po téměř stejných drahách - a u některých lze dokonce určit mateřské těleso, jako u toho čeljabinského. Vznik meteoroidů srážkou dvou asteroidů je velmi nepravděpodobný, Sluneční soustava je už hodně vyčištěná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.10.2017 19:04

Re: Optimismus autora.

Pane Nováku je od Vás pěkné, že si zakládáte na astronomické preciznosti ve vyjadřování ale přijde mi na druhou stranu podivné až záměrně hloupé, že slepotu přístrojovou která má bezesporu směrový charakter, zaměnujete vytržením s kontextu se směrovostí pohybu meziplanetární hmoty.

Pokud by ty Vaše meteoroidy i komety zachovávali své dráhy a kašlali by na průběžné gravitační vlivy všech ostatních těles (jak Vy kašlete na rozdíl mezi směrovostí přístrojovou a pohybu těles) asi by situace byla daleko jednodušší - tedy i bez života na této planetě.

O míře "vyčištění" Sluneční soustavy vzhledem k situaci před miliardami let nepochybuji stejně jako ale nepochybuji o existenci Ortova oblaku a každoročním objevu nových a nových komet.

Některé z nich vlivem těles jako je Pluto, Sedna... mohou být vrženy se svého relativního poklidu do divokého letu ke středu Sluneční soustavy .... a přitetíli k Zemi směrem od Slunce nemusí je zavčas zachyttit ani vojenské radary ani dosavadní optické metody které jinak jsou schopny dohlédnout téměř na "konec vesmíru" jak to pěkně předvádí Hublův dalekohled.

Může s toho ale být velký civilizační problém už proto, že dnešní civilizace skrze výkonou logistiku odvykla celé populace tvorbě zásob na zimu a pod a také proto, že lidé jako Vy jsou o své nevykolejitelnosti skálopevně přesvědčeni a není Vás málo. Vždyt nakonec i autor toto riziko pominul a to přesto že u Čeljabinsku nedávno dopadlo do atmosféry do té doby nepozorované těleso o průměru cca 20m kdežto jindy podobná už zjistí technika na desetitisíce kilometrů daleko. Hmotnost 10tis tun při prvé kosmické rychlosti dává zhruba energii 30hirošimských bomb a to není zanedbatelně málo. Proto na rozdíl od Vás souhlasím s autorem ve výroku "Těsně vedele" a dodávám, že v případě takového projektilu přilétajícího smerem od Sluce nemusí mít lidstvo ani tušení až do doby dopadu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.10.2017 16:52

Re: Optimismus autora.

Malý ten meteoroid byl - velké asteroidy mají rozměry ve stovkách metrů nebo kilometrech, ne v metrech. Asteroid, který vytvořil Riesský kráter (a pravděpodobně vltavíny) měl cca 1 km. Chicxulubský asteroid se odhaduje na 10 km.

Malý byl i účinkem, dopadl do oblasti celkem hustě obydlené (na Rusko), Čeljabinsk je velké město a i v okolí jsou další města. Rusové sice počítají škody na miliony, ale co všechno započítali, je ve hvězdách. Reálně vysklil tisíce oken, poranil (většinou střepy z těch oken) stovky lidí, snad dokonce 1500, ale nikoho nezabil ani neporanil těžce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek