23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

HISTORIE: Zápas mezi vědou a náboženstvím

Svět antického Středomoří oplýval množstvím božstev a nejrůznějších kultů, avšak toto nikterak podstatně neovlivňovalo tehdejší oblast rodící se vědy. Řekové byli výbornými pozorovateli, navázali na vědění svých předchůdců a vytvořili základy vědeckého poznání.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Sedmík 12.10.2017 10:28

Zvláštní

Dnes je celkem často citován sv. Augustin: „Mou knihou je stvořený svět. Tato kniha leží stále přede mnou, kdykoli se chci zahloubat do Božího slova“ „Stránkám Boží knihy naslouchejte a knihu vesmíru pozorujte. Stránky Písma svatého mohou číst jen ti, kdo umějí číst a psát, ale knihu vesmíru může číst každý, i negramotný.“

Tedy přesně opačné vyznění, než uvádí autor; teologie a věda jsou zde kompatibilní různé přístupy poznání.

J. Schwarz 12.10.2017 10:13

Dnešní

"političtí korektníci" si se sv. Augustinem v ničem nazadají.

R. Langer 12.10.2017 9:56

Ano,

to je velmi dobrý článek, který ukazuje, jak to ve skutečnosti bylo s tou křesťanskou "podporou" vědy a učení. Ano, křesťanství sice podporovalo vzdělanost a školství, ale pouze takové, jaké se jim hodilo do krámu (jako ostatně každá totalitní ideologie). Všechno ostatní bylo kacířství a rouhání. A o tom to je. Nevěřte tomu, že se křesťanství nějak liší od podobných monoteických náboženství. A k tomu rozkvětu vědy a techniky, ke vzniku moderní západní společnosti došlo křesťanství NAVZDORY, až tehdy, kdy se víra přestala plést do světských věcí (osvícenství), nikoliv díky němu. Ale každý věřící vám bude tvrdit pravý opak.

P. Princ 12.10.2017 10:41

Přesné,

děkuji.

F. Houžňák 12.10.2017 11:13

Žvaníte a dobře to víte,

nebýt židovství a křesťanství, byl byste už dávno pod kytičkama.

P. Remeš 12.10.2017 14:50

Re: Ano,

To jsou jen ideologické bláboly. Ve skutečnosti šlo o prosazování nové vědecké metodologie stojící na deduktivní empiričnosti. Z dob antických (zejména šlo o tradici aristotelismu pokračujícího ve scholastice) se mělo za to, že nejhlubší metodou poznávání věcí je deduktivní logičnost a racionalita (dneska bychom mohli vidět pokračování tohoto myšlenkového proudu v důrazu na vědeckost teoretické matematiky). Renesanční věda přišla nově s důrazem na jevovou stránku věcí a s ní na experiment, indukci a empiričnost. Je ovšem pravda, že každá doba měla své ideologické bláboly, nechápu ovšem, proč nám to tu ilustrujete ...

P. Remeš 12.10.2017 9:44

Je to myslím trochu jinak

Autor se poněkud mýlí, když hovoří o konfliktu racionality s iracionalitou. Ve skutečnosti i v jím uváděných příkladech jde spíše o konflikt mezi racionalitou a empiričností. Moderní věda stojí na empiričnosti a k racionalitě se odvolávají spíše její kritici. Konec konců aristotelismus a z něj vycházející scholastika velmi dbali na logiku a vypracovávali dokonalé postupy, jak v myšlenkových úvahách držet bezrozpornou racionalitu. Proto také aristotelismus a scholastika se řadí do proudu tzv. racionalistické filozofie. Co se ale týče konfliktu mezi empiričností a racionalitou, jde o věčný konflikt a někdy je pravda na straně logiky a racionality proti vší empiričnosti (tak třeba musela být vnímána teorie relativity, když s ní přišel Einstein), někdy na straně právě té empiričnosti (a zdravého rozumu), což se asi spíš týká oblasti společenských věd ...

V. Novák 12.10.2017 9:48

Re: Je to myslím trochu jinak

Nejsem si jistý, co míníte svou poznámkou o Teorii relativity. Z přece byla postavena na empirii - na Michelsonově-Morleyově pokusu.

P. Remeš 12.10.2017 13:15

Ten pokus sám nic o sobě netvrdil. Teorie relativity byla pokusem ho vysvětlit, ale její důsledky týkající se času a prostoru působily značně iracionálně. Sama teorie byla deduktivní matematickým konstruktem a do dnešní doby se matematici přou, zda matematika není pouhou myšlenkovou hrou ...

P. Princ 12.10.2017 10:38

Re: Je to myslím trochu jinak

Moderní věda nestojí toliko na empiričnosti. Metodologie vědy praví, že k poznání vede buď induktivní, nebo deduktivní směr myšlení. Za vědecký úspěch lze považovat stav, kdy je teoretická předpověď potvrzena soustavnými testy (falzifikací), pozorováním, nebo experimentem. Mezi racionalitou a empiričností není konflikt.

P. Remeš 12.10.2017 13:19

Jistě, jde ale právě o akcentací metody. Scholastika zdůrazňovala deduktivní racionalitu, vznikající moderní přírodověda stavěla více na empirické indukci. Viz třeba proces s Galileem, to je velmi názorná ilustrace.

J. Sova 12.10.2017 9:32

Víra vědu zcela poráží.

Mt 10,7 "Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očisťujte, démony vymítejte.“ Již 500 mrtvých bylo vzkříšeno ve jménu Ježíše Krista:

https://siander.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=627051

Taky přirostla amputované noha.

http://web.katolik.cz/feeling/noha.htm

A tisíce dalších zázraků.

R. Langer 12.10.2017 9:58

Re: Víra vědu zcela poráží.

Ano, pro spoustu jedinců je mnohem snadnější věřit na zázraky, než se snažit o racionální pochopení čehokoliv. Je to snadný život v jistotě.

J. Sova 12.10.2017 10:04

Re: Víra vědu zcela poráží.

Kdo tomu nevěří má VUML, PŠM a je komunista.

R. Langer 12.10.2017 10:15

Re: Víra vědu zcela poráží.

Ano, avšak pouze pro "pravé věřící", kteří na tom ovšem nejsou o nic lépe než byl například běžný politruk. Je to víra úplně stejného kalibru. ;-)

P. Zinga 12.10.2017 8:42

Vysvětlení lze hledat

v "preambuli" křesťanství:"Mé království není z tohoto světa", z čehož lze dovodit, že pozemská existence je přechodná a nedůležitá. Ne nadarmo se stoletím po zániku Říma říká "doba temna". A když o křesťanských klášterech slyším, že to byly nositeli vědění, tak se otvírá kudla v kapse. Exkluzivně opisovaly staré a bádaly, kolik much potřebuje ďábel k obživě...

M. Drašner 12.10.2017 9:13

Re: Vysvětlení lze hledat

Mluvíte o něčem, o čem zjevně víte jako Marx o klasické řečtině. Jména jako Ockham, Buridan, Nicolas d ́Oresme vám zjevně nic neříkají. Albertus Magnus či Roger Bacon rovněž ne. Takže bych si poznámky nechal na témata, o nichž něco víte, protože tady opravdu slyším ohlasy PŠM.

R. Langer 12.10.2017 10:02

Re: Vysvětlení lze hledat

Hm, až na to, že ta Církev Svatá si s Marxem a PŠM dvakrát nezadala. Mám pocit, že toho od ní dost převzal. :-D

P. Zinga 12.10.2017 12:32

Re: Vysvětlení lze hledat

Za prvé: žádný z nich nežil v době "temna", za druhé žádný z nich nepřesáhl význam Řeků.

V. Novák 12.10.2017 9:44

Re: Vysvětlení lze hledat

Velmi často hlavně likvidovaly staré vědění.

Někdy (naštěstí) nedokonale - např. Archimedovy Metody zachoval byzantský mnich jen díky své lenosti - vzal pro něj nesrozumitelný a tedy nedůležitý spisek, odstranil původní text (naštěstí špatně) a přepsal ho sbírkou modliteb - tedy věcí zajisté velmi podstatnou.

Kdyby byl spisek dostupný odborníkům a kdyby nebyla zlikvidována i matematika na úroveň počtů, tedy kdyby nějací odborníci byli, mohla se věda vyvíjet úplně jiným směrem - Archimedés předběhl Newtona a Leibnitze s infinitesimálním počtem cca o 2000 let...

P. Dvořák 12.10.2017 10:31

Re: Vysvětlení lze hledat

Velice zajímavé a poučné. Díky.

M. Drašner 13.10.2017 8:34

Re: Vysvětlení lze hledat

a kde by se ti odborníci měli nacházet? Tupá šlechta, která neuměla číst a psát (viz výše, sice do jisté míry lživě, leč)? Těch pár kupců či právníků? Nebo nějaký ten prapředek bratří Veverků? Možná byste měl vzít v úvahu, že až do Renesance (myslím tu reálnou od cca 13.stol.) se vzdělanci rekrutovali buď z řad církve nebo prošli církevním školstvím (doporučuji přečíst si něco o původu evropských univerzit, nejlépe pokud to bylo napsáno před 2.světovou válkou a ne v Sovětském svazu). Zdar!

P. Remeš 12.10.2017 14:55

Re: Vysvětlení lze hledat

Jejda, to jsou ideologické bláboly. Staletí po zániku Říma byla staletí totálního společenského rozvratu daného stěhováním národů. Vraždění, války, morové epidemie, rozpad všech společenských struktur, to byla doba raného středověku. Nikdo neměl energii ani prostředky zabývat se něčím jiným než prostým přežitím. K čemu byly komu knihy, když stejně čtení bylo považováno za mnišskou zbytečnost. Ano, pouze v klášterech se uchovávaly za obrovských potíží zbytky vzdělanosti staré římské civilizace ... s tím aní kudla ve vaší kapse nic nenadělá

J. Sova 12.10.2017 15:04

Re: Vysvětlení lze hledat

Neměl prostředky?

t 21,22 A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit.

J. Sova 12.10.2017 15:20

Re: Vysvětlení lze hledat

Tedy po celou dobu křesťanství bylo a je neobyčejně snadné dosáhnou jakýchkoliv změn. Přesto k nim nedocházelo. Čím si to vysvětlujete?

P. Remeš 12.10.2017 15:43

Re: Vysvětlení lze hledat

Nevím, co máte na mysli, o jakých změnách mluvíte. Každopádně o raném středověku máte velmi naivní představy. Byla to ale ilustrace toho, co dokáže masová imigrační vlna udělat s vcelku velmi rozkvetlou civilizací. Tváří v tvář této historické zkušenosti není se co divit strachu, který současná imigrační vlna budí v mnoha lidech.

Byla to doba válek a násilí, až do vrcholného středověku bylo vzděláním opovrhováno. Správný muž měl být válečník. Učit se číst a psát, to bylo pohrdáno jako mnišská záležitost. Dokonce ještě český král. Václav II. neuměl číst a psát, a to už šlo o konec 13. století ...

F. Houžňák 12.10.2017 8:36

Jo, zase jedna agitka, co má "dokázat", jací

jsou ti "křesťanští náboženští tmáři" hlupci a všichni ostatní vzory vědění. Třeba muslimové, že ano, u muslimů panuje všude blahobyt a svoboda. Otrokovi v pokrokovém antickém Řecku byla trigonometrie taky docela na houby. A autor agitky požívá blahobytu a svobody, který pro něj vytvořila KŘESŤANSKÁ evropská civilizace, a žádná jiná.

J. Kavalír 12.10.2017 9:05

Re: Jo, zase jedna agitka, co má "dokázat", jací

Přečtěte si článek ještě lednou. Ta evropská civilizace se začala rozvíjet "k blahobytu" až poté, co se vymanila z 1000 let křesťanského tmářství. A nyní nám hrozí nástup nové náboženské totality od muslimů. Jako kesťan jistě věříte v jediného boha, tedy toho, který "ústy proroků" vyzýval Izraelity aby vavražďovali původní obyvatelstvo v "zaslíbené zemi". Který slibem "rajských slastí" držel na uzdě římské (a později i středověké) otroky a chudinu aby se nebouřili proti vrchnosti. Boha, který nadrženým muslimům slibuje 72 panen v ráji, když "v boji za víru" položí život.

F. Houžňák 12.10.2017 9:36

No, k "vyvražďování původního obyvatelstva"

vyzývali všichni bohové všech národů na Středním Východě té doby, a Adonai byl holt ten nejsilnější, takže Židi vyhráli, zaplať pámbu. To je stará protikřesťanská písnička, za to se nemají Židi potažmo my křesťané co stydět. O tom ostatním škoda mluvit, vy děláte, jako byste tam byl, ale argumentujete pouze propagandistickými, tisíckrát přežvýkanými a změněnými výroky. Vy jste historik specializovaný na starý Řím, že jste se tak rozjel?

J. Kavalír 12.10.2017 11:29

Re: No, k "vyvražďování původního obyvatelstva"

V kolik že "bohů na Středním východě" věříte? To jako že jich bylo několik a bojovali proti sobě "pažemi svých věřících? Asi se moc díváte na seriál Hvězdná brána". :-)))

A nebylo to náhodou tak, že proti sobě bojovali vládci a ty "bohy" měli jen jako zástěrku pro oblbnutí těch, kteří byli ochopni se spíš nechat zabít pro víru, což v případě muslimů trvá dosud?