24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

USA: Dumání o velkovrahounovi

Problematika se nám košatící mnohými směry už aspoň půl století. Vzpomeňme si na olympiádu v Mexiku a tehdejší události v naší rodné zemi, kam se dostavily armády lidodemo spojenců, aby s tanky potlačily neexistující kontrarevoluci.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Farda 10.10.2017 17:39

Při vší úctě,

pane Ulči, i při všech sympatiích ke Kataláncům a vědomí eklhaftností španělské policie je nutno konstatovat, že když se 9 z 10ti hlasujících vyslovilo pro nezávislost, bylo to 9 desetin ze 43% hlasujících, čiže 38,7% Katalánců. A to ani nepouštím ze zřetele nedávno zde na Psu proběhlou informaci, že za vlády gaudila Franca bylo do Katalánska přesídleno cca 1 milion etnických Španělů ředících etnicitu Katalánců.

P. Bolec 10.10.2017 19:33

Re: Při vší úctě,

A kolik těch případných voličů odradila ta mírumilovná španělská policie. Ta účast 43 % se stala hlavním argumentem našich presstitutů. To by jeden zvracel !

J. Farda 10.10.2017 19:49

Re: Při vší úctě,

O eklhaftnosti policie píši. Nezvracejte, schovejte pro jindy, příležitostí bude jistě ještě dost!

J. Anděl 10.10.2017 15:48

Jak se tu tak níže píše o vlivu kultury

Mně to hned připomnělo knížku Nadaný žák od S.Kinga....

V. Němec 10.10.2017 13:17

A to řekl kdo?

Naši předkové se setkávali s násilím a smrtí mnohem častěji než my. A na tom utrpení se vyvinul soucit.

Soucit je jen vlastností několika málo jedinců, ale svět se tím nedá zachraňovat ani napravovat.

Příroda a náš svět jak je stvořený soucit nezná.

Má v sobě zabudované "ničítko," které každou snahu o nápravu poničí.

V. Klepetko 10.10.2017 12:36

Článek je zajímavější, než by se mohlo zdát…

Nejen motivace toho šíleného amerického střelce je nejasná – ale i kořeny a zdroje našich vlastních myšlenkových pochodů... Autor to možná neví, ale Jean-Paul Sartre nebyl moc pozorný čtenář Dostojevského. Ivan Karamazov sice ve slavném románu Bratři Karamazovi sice na dotaz starce Zosimy přizvukuje Miusovovi na něco podobného, nikdy a nikde ale přímo neříká, že

"Jestliže Bůh je mrtev, vše je dovoleno"!

To je výmysl Jean-Paula. Ivan jen poznamenává, že když nesmrtelnost (duše) není, tak bez ní neexistuje ani ctnost. Na což Zosima opáčí, že nositelům podobného názoru musí být cizí pocit štěstí a žijí ve velkém smutku...

Jean-Paul Sartre, který se mylně domníval, že existencialismus - to je humanismus, se s tím s smutkem bez Boha naučil žít. Prohlásil, že člověk je ODSOUZEN být svobodným! Frederick Charles Copleston k tomu řekl, že dle Jean-Paula je ČLOVĚK jediným zdrojem všech hodnot, a každému z nás nezbývá než si vybrat svou vlastní škálu hodnot a ideál, nebo si něco podobného tvůrčím způsobem – stvořit. A že v té nevyhnutelnosti volby je pramálo štěstí!

S tím by se dalo i souhlasit. Odsouzenci šťastní obvykle nebývají. Bývají dost nešťastní! A někdy třeba popadnou pušku a začnou pálit do davů. Což dává za pravdu spíše tomu Zosimovi, než Sartrovi! Tolik snad k tomu dumání autora...

J. Anděl 10.10.2017 15:06

Re: Článek je zajímavější, než by se mohlo zdát…

Rozdíl mezi formulací J-P.S. a IK je dost podstatný a s formulací IK (jak jí tu uvádíte, nečetl jsem, bohužel) plně souhlasím. Ovšem "jestliže" nebo "když" jsou podstatná slova.

Pro můj rozum je neuchopitelná a nepochopitelná mravní výbava materialistického ateisty, přesvědčeného o konečnosti existence s okamžikem smrti (tím netvrdím, že je špatná či falešná, jen jí nerozumím). Pro můj cit je existence pocitu zodpovědnosti za chování k druhým svým způsobem důkazem (nikoliv ovšem racionálním), že duše je omezená méně, než prostorem a trváním těla.

I v případě nesmrtelné duše je člověk "odsouzen" být svobodným, být si zdrojem všech hodnot a nezbývá mu než vybrat si či tvůrčím způsobem stvořit. Chybí mu jen osvobození se od následků svých činů okamžikem smrti.

Postava Boha, požadujícího ctnosti, není pro toto pojetí nezbytná. A čím je postava Boha lidštější (žárlivý, milující, rozlobený, požadující, trestající a odměňující atd.), tím se (mi) jeho dílo jeví nedokonalejší. Při dotažení do extrému může takový Bůh být nakonec i mrtev, ale to pak není Bůh, nýbrž úplný patlal :-). A víra v patlala na pocitu štěstí taky nepřidá, což ostatně můžeme skoro denně sledovat ve zprávách.

Můj Bůh je doopravdy veliký, žádný malicherný nimral :-)

V. Klepetko 10.10.2017 18:23

Re: Článek je zajímavější, než by se mohlo zdát…

Řekl bych, že ta antropomorfní představa žárlivého starozákonního Boha, dožadujícího se cnostní, byla jíž překonána před dvěma tisíci let. Když říkáme, že Bůh je láska - neznamená to že je v našich představách "lidštější". To spíše my se mu začínáme více podobat :-))

Na té vizi J-P.S. mně vždy vadilo to slovo "odsouzen". Evokuje představu jakehosi procesu ze kterého člověk vyvázne se svobodou jako "podmínkou", podmíněným trestem. A to je zdroj toho smutku, o kterém J-P.S. píše, a možná i té střelby...Zdrojem toho všeho bude asi právě ta časově ohraničená odpovědnost za následky.

Když do Vašeho textu dosadím místo člověk je "odsouzen ke svobodě" něco jako "člověk si může vybrat svobodu, protože jen s ní může stvořit vlastní nesmrtelnost k obrazu Božímu", tak smutek náhle neni. Ni zoufalství! :-)

J. Anděl 10.10.2017 22:33

Re: Článek je zajímavější, než by se mohlo zdát…

Taky mě dneska napadlo, když jsem o tom přemýšlel, že příchod monoteismu vůbec znamenal (alespoň potenciálně mohl znamenat) jakési oproštění Boha od lidských představ. Ale pořád máme tendenci si ho připodobňovat, zlidšťovat, tu žárlivost a pomstychtivost mu připisovat (my, muslimové, i jiná monoteistická náboženství, prostě lidi obecně, snad lidem chybí bůžci a duchové s vlastnosti ohraničenějšími)...

Ano, odsouzen se nehodí, použil jsem ho, že to bylo v té citaci či zmínce, co jste uvedl... může být někdo vůbec "odsouzen" k svým jedinečným vlastnostem, možnostem, schopnostem?

Samosebou i já to vnímám nějak subjektivně a nutně omezeně, mám svou představu. V té je ta láska čímsi nepopsatelným, čeho v běhu času zažíváme jen vzdálené odlesky, co hledáme jako podstatu elektronovými mikroskopy, v zákonitostech genetiky či vlastnostech světla či času... je v teple a světle našeho Slunce, i v temnotě a jiskřivém chladu nekonečného - nebo alespoň obrovského vesmíru, tak jako v podané ruce nebo letmém úsměvu...

Ni zoufalství :-)

Omlouvám se, v devět jsem nebyl. A teď je čas jít spát.

V. Klepetko 10.10.2017 22:42

Re: Článek je zajímavější, než by se mohlo zdát…

Neva. Díky a dobrou! Vrátím se sem ještě zítra...

A. Alda 10.10.2017 11:16

Středověk nebyl až tak blbý.

Místo, aby tito šílení vrahové byli zastřeleni na místě, bylo by lepší je zajmout, zbavit končetin a nechat přemítat o jejich zločinech do konce jejich života, udržovaného a prodlužovaného na samotce přiměřenou výživou a zdravotní péčí.

J. Mrázek 10.10.2017 10:59

Sním, či bdím? Infantilní, či geniální? P

rotiproud.cz/politika/3397-na-prahu-rijnove-revoluce-c-2-bude-se-po-100-letech-opakovat-bolsevicky-prevrat-tentokrat-v-usa-pripravy-na-plosny-teror-devianti-a-zkazena-mladez-v-roli-proletariatu-svrhnou-trumpa-mrazive-proroctvi-trockeho.htm

S. Netzer 10.10.2017 9:32

Prof. Tessa Winkelman (žena) NEŘEKLA:

„President Trump routinely encourages violence and is therefore responsible for the shooting that left 58 dead and hundreds wounded.“

nýbrž

„he has rhetorical powers every president has to encourage or to discourage (violence). So far all he’s done is to encourage violence.“

https://www.youtube.com/watch?v=eoyJQWmRBPQ

R. Tesařík 10.10.2017 11:33

Re: Prof. Tessa Winkelman (žena) NEŘEKLA:

To samé jinými slovy..

J. Farda 10.10.2017 12:06

Re: Prof. Tessa Winkelman (žena) NEŘEKLA:

Woman? Coloured, probably ... you know all better. :-)

P. Han 10.10.2017 13:07

Re: Prof. Tessa Winkelman (žena) NEŘEKLA:

Ano, těmi druhými slovy to interpretoval komentátor Townhall.

https://townhall.com/tipsheet/timothymeads/2017/10/07/unlv-n2392051

A tady si můžete přečíst názory studentů, komentáře a také kvalifikaci oné profesorky...

http://www.dailymail.co.uk/news/article-4957478/Las-Vegas-professor-partly-blamed-Trump-massacre.html

V. Student 10.10.2017 8:44

Možná by už konečně někdo měl

vytahat za ucho teoretiky žvanící o tom, že pomocí agresivity v televizi si odreagujeme tu skutečnou agresivitu v nás, takže jen houšť s drsnými kriminálkami. Je hrozné, co si televize kvůli sledovanosti dovolí!

M. Krátký 10.10.2017 9:43

Re: Možná by už konečně někdo měl

souhlas - jen doplním : pokud se přímo nekoukám na TV ale vím, že někdo z mé široké rodiny ano, tak raděli pod TV přístroj umisťuji velké umyvadlo na tu všechnu krev, která zaručeně poteče - a to i ve vyloženě dětských programech - mám tři nádherné pravnučky 3-5-9 let a stále se bojím o jejich příští vývoj - i když se snažím je od TV odhánět, pokud tam takové kraviny převládají.

V. Student 10.10.2017 10:20

Re: Možná by už konečně někdo měl

Taky se snažím, ale právě nám se stalo, že jsme přišli z nějaké procházky, bylo kolem páté odpoledne, děti zapnuly televizi, a střílečka. K tomu ty rádoby drsné kecy mafiánů... prostě se do té nedělní pohody tohle vůbec nehodilo. Jasně že jsme to vypnuli, ale i tak...

R. Tesařík 10.10.2017 12:33

Re: Možná by už konečně někdo měl

Chlapci neblbněte. Pan Alda níže to napsal přesně.

A. Alda 10.10.2017 11:18

Pane Studente a pane Krátký,

já to vidím úplně jinak.

Naši předkové se setkávali s násilím a smrtí mnohem častěji než my. A na tom utrpení se vyvinul soucit.

V. Student 10.10.2017 13:07

Re: Pane Studente a pane Krátký,

Možná máte pravdu, pane Aldo. Jak to tak vypadá, přichází doba, kdy budeme mít vynikající příležitost nechat v sobě opět vyvinout soucit. Ale štve mě to kvůli mým dětem, víte?

A. Alda 10.10.2017 13:15

Ano, i mne to bolí a děsí.

Jenomže když k výuce lidskosti nestačily dosavadní lekce, přijde lekce další.

(Také mám děti a už i vnoučata.)

J. Anděl 10.10.2017 15:35

Re: Možná by už konečně někdo měl

Nebude to tak jednoduché. Těch detektivek či hororů, adekvátně tomu i stejných počítačových her, jsem za život již shlédl/hrál hodně. Proč to na mě nepůsobí? Ani by mě nenapadlo spáchat něco takového.

Dovedu si ale představit hypotetickou situaci, kdy bych to udělat mohl, například ve stavu skutečně hluboké deprese a beznaděje. A jo - je možné, že bych v něčem z toho, co jsem viděl, četl nebo hrál, nalezl inspiraci.

Závěr? Kultura násilí není příčinou násilí. Depresi lidských jedinců asi jen tak neodstraníme. Kulturu můžeme kultivovat. Pokud je v tom ale něco problematického (já bych to ale necenzuroval, to je na lidstvu a jeho vývoji), pak spíš právě beznaděj a deprese hrdinů. Jinak jsou to většinou pohádky o vítězství dobra nad zlem. I v severských detektivkách tomu tak je. Nedávno jsem viděl Vzkaz v láhvi a to je dokonce pohádka o překonání deprese a nalezení víry v život. A jistě, cesta vede přes úplné dno.

Když má ta pohádka účinkovat, nemůže v ní drak vypadat jak od Zdeňka Trošky. Skuteční draci jsou mnohem děsivější.

F. Houžňák 10.10.2017 8:33

Akorát teda že Tess Winkelmann je baba, aspoň

tomu nasvědčují zájmena "her" a "she" v textech tuto osobu zmiňujících. Tomu by nasvědčovalo i jméno Tess, známé z literatury jako jméno ženské (Tess Brock). I když se to dneska neví, třeba je to chlap prohlašující se za babu, nebo tvor typu "Ženomuž podivný", zmiňovaný v knize Řeka jménem červánky.

S. Netzer 10.10.2017 8:18

Nejvíce

se mezi sebou střílejí a většina usmrcení je mezi černochy, zatímco běloch Paddock byl postižen určitou formou šílenství .

Poznámka: Angličané s brexitem v loňském roce 2016 NEUSPĚLI, jelikož k ukončení členství v EU dojde až po skončení vyjednávání.

J. Tachovský 10.10.2017 10:41

Re: Nejvíce

Kdepak Britove (nejen Anglicane) uspeli a k faktickemu ukonceni clenstvi dojde 2 roky po zahajeni vujednavani at uz se neco vyjedna nebo ne.

J. Plzák 10.10.2017 11:15

Re: Nejvíce - co se to té ženské děje?

..."Poznámka: Angličané s brexitem v loňském roce 2016 NEUSPĚLI, jelikož k ukončení členství v EU dojde až po skončení vyjednávání."

Copak je to podstatné. A i kdyby, co to dokazuje. Kde bere Netzer to sebevědomí, hodnotit co si Britové přejí a co ne?

Ta Netzer je opravdu, ale opravdu na hlavu a patří na psychiatrii.

S. Netzer 10.10.2017 11:22

Re: Nejvíce - co se to té ženské děje?

Nevím, kdo z nás dvou je "na hlavu", Plzáku, když jste schopen z mého příspěvku vyčíst, že "hodnotím, co si Britové přejí a co ne".

R. Tesařík 10.10.2017 11:34

Re: Nejvíce - co se to té ženské děje?

Vy určitě.