16.4.2024 | Svátek má Irena


Diskuse k článku

KLIMA: Agung kontra klimahujeři

Tentokrát to asi budeme mít jednodušší. Alespoň s výslovností. Jméno jedné z největších indonéských sopek Agung půjde jistě snadněji vyřknout, než název islandského sopečného trpaslíčka Eyjafjallajökull. Ale i on nám relativně nedávno svou v podstatě nepa­trnou erupcí dokázal pěkně „zatopit“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Š. Hašek 6.10.2017 10:09

Re: Autor

Aha, tak Vám se nelíbí moje snaha - pouze a jenom mezi obecenstvem šířit hmotnosti na dějích zúčastněných vesmírných těles ve vztahu k váze uhlí jednoho přiložení do neekologických kamen? A plynů, vzniklých spálením za jednotku času? Já to nebudu rozepisovat na stránku.

Uznávám, že matematika/fyzika/chemie není silnou stránkou Kateřiny. Proč Vy s nima můžete táhnout za jeden provaz? Nějak mám dojem, že věci rozumíte víc než ona.

P. Rada 6.10.2017 10:07

Re: Bravo?

"Zkráceně" - zimy mohou být právě u nás v nejbližších desetiletích v extrémech chladnější jak v minulosti. To jako důsledek změněné cirkulace vzdušných mas v návaznosti na odtávání polární čepičky.

Tak praví fyzika při popisu globálního modelu proudění atmosféry a ta k popisu jevů na rozdíl od pana Haška nepotřebuje "Boha".

Š. Hašek 6.10.2017 10:03

Re: Co si neuvědomuje "hujer" Husák.

Tak jinak.

Kolik Vám vychází peněz nutných pro ideu, "že v roce 2217 bude klima podle tabulky brusele". Vůbec se Vás neptám, jak to uděláte s tou populací na Zemi ani jak to vlastně prakticky uděláte, a jak ten Váš slib natlučete do hlav daně platících občanů, kteří chodili do školy a ne na politické zelenopřednášky.

Tak jsem zvědav. Kolik, aby vůbec něco zbylo "na cyklostezky a máslo". Po tom štelování klimatu. Mám dojem, že mnozí voliči Zelených nerozumí ani termostatu na topení a teplotě v místnosti, natož Zemi/Slunci/atmosféře/oceánům.

J. Pražák 6.10.2017 10:02

Re: Chránit je třeba především půdu?

Vraťte se na Zem. Klimatické změny jsou pomalé a neví se vůbec, kterým směrem se dále budou vyvíjet. V tzv. malé době ledové v 16. století zamrzalo moře u Benátek....

Otrávení půdy jedy je ale prokazatelné a způsobuje zdravotní problémy už nyní. Že je klima zatím příznivé je vidět i na tom, jak nekontrolovaně dochází k exponenciálnímu množení lidí v Africe a jižní Asii.

P. Rada 6.10.2017 9:59

Re: Autor

Pen Hašku přestante na minutku dýchat ....

Třeba Vám to napoví, co je v životě člověka nejpodstatnější ... a co spíše jen politikum opírající se líbivě o váhu Země - vůči CO2.

P. Rada 6.10.2017 9:55

Re: Chránit je třeba především půdu?

Tvrzení na přivykání k nějakému typu prostředí je vágní. Některé druhy na změnu reagují adaptací , jiní migrací - většinově ale degradací. Zlomy v četnosti druhů v přelomech geo-epoch jsou toho dokladem.

Naopak maximální biodiverzita nastává v období relativně ustáleného klimatu.

O zamoření životního prostředí přitom vůbec nepochybuji a jsem v tom s Vámi zajedno. Navíc podotýkám, že souhrn takových tlaků vede ke komplokovanějším a obtížněji zvládnutelným situacím.

O tom jaké jsou/budou klimatické dopady na naši půdu vyšly právě dva články v čísle 10/2017 časopisu Vesmír.

P. Rada 6.10.2017 9:47

Re: Co si neuvědomuje "hujer" Husák.

"Zkráceně" článek připomíná rizika sopečné činnosti a bagatelizuje činnost antropogenní.

P. Rada 6.10.2017 9:45

Re: Co si neuvědomuje "hujer" Husák.

Pane Lenci "Ježíšem" nejsem, odkazy v textu máte a k nim i navazující ... jen je ale asi nechcete číst, ověřovat míru jejich pravdivosti atd.

Nezpochybnuji výše žádnou s prací vulkanologů - jen konstatuji, že sopečná činnost v geohistorii planety byla pravidelně součástí koloběhu přírodních prvků včetně uhlíku - ba byla součástí mechanismu udržující planetu živou. Přitom minimálně celé deseti-miliony let dozadu neměla sopečná činnost na svědomí hromadné vymírání druhů. To má naopak dnes na svědomí - které si nechce ale paradoxně uvědomovat - převážná většina příslušníků druhu homo s.s. kterých jste i Vy pěkným příkladem. Dnes už totiž mizí i bez sopek s planety země druhy 1000 až 10000x rychleji jak před antropocénem.

https://www.kosmas.cz/knihy/206959/podmanena-planeta/

Š. Hašek 6.10.2017 9:35

Re: Autor

A Vy si ujasněte, kolik váží Země, Slunce, atmosféra nad Zemí, kolik váží ten CO2, kolik ho tam je/politicky má být. Jsou to numera s více jak desítkovým exponenentem a v tunách. JauJau počítá do čtyřech let volebního období.

Pak si zvažte váhu hlíny v lopatce co budete mít (spolu s Bursíkem) v ruce na zahradě.

Pochopil jsem totiž, že chcete občansky aktivisticky vstoupit do dějů ve Sluneční soustavě. Přeji úspěchy mravence, co chtěl sám přestěhovat Alpy do Polska. Pro začátek ale můžete prodat automobil a nelétat furt letadlem, nedělám si legraci, to jde spočítat a pomůže to.

J. Pražák 6.10.2017 9:17

Re: Chránit je třeba především půdu

Ty tzv. "úsporky" (krátké, které nahradily klasické žárovky před cca 25 lety) obsahují od 3,5 do 12,5 mg. rtuti. Recyklace nebyla vyřešena, zato EUro/vůdci/hlupáci zakázali klasické žárovky. Ani nyní nenahrazují LEDky plnohodnotně "úsporky". Svítivost je pořád značně nižší, pokud nechcete zaplatit neúměrně vysokou cenu. Takže se rtutí na příkaz EU zamořovalo životní prostředí "pouhých" 25 let....

S. Netzer 6.10.2017 9:14

Autor

by si měl nejprve ujasnit, jestli se Gunug Agung nachází na Bali nabo Borneu.

Š. Hašek 6.10.2017 9:11

Re: Co si neuvědomuje "hujer" Husák.

Pane Rado,

článek jen jemně upozorňuje, že starat se o to, aby naše děti nežily na smetišti je úplně něco jiného, než politicky oblíbené (protože stejně nekontrolovatelné a okecatelné, prachy jisté) hlídání/regulace klimatu na Zemi.

Předpokládám, že Vy to víte také, že víte, co se událo tady na severní polokouli za posledních jen (!!!) 15 000 let. Snad budete souhlasit, že tehdá nebyl žádný vznětový motor mezi populací a zubrům to v žaludcích kvasilo stejně jako Bursíkovi dnes.

Nejpitomnější je, že neznalci stále extrapolují, něco jako ta obava z vrstvy koňských koblih v Londýně mezi "učenci" na konci devatenáctého stol., nějak si neuměli představit, že koně zakrátko půjdou hlavně na jatka. Zkráceno.

J. Kavalír 6.10.2017 9:09

Re: Oprava

Jenže ony se ty "nepatrné" změny (v současnosti okolo 2,5 ppm/rok) sčítají a od počátku využívání fosilů se zvedla koncentrace CO2 v atmosféře o 40 %.

P. Lenc 6.10.2017 9:07

Re: Co si neuvědomuje "hujer" Husák.

Ježíši Rado, kde vy na ty bláboly chodíte...O sopečné činnosti a jejich vlivu na atmosféru, nemluvě o nebezpečí výbuchu supervulkánu a následující katastrofě pro celou planetu existuje celá řada studií opravdových odborníků-vulkanologů, nikoliv opisovačů nesmyslů od profláknutých ekoalarmistů jako jste vy.Nedej pánbůh, aby bouchlo to, co se skrývá pod Neapolským zálivem, máme to za humny.

J. Kavalír 6.10.2017 9:04

Re: Chránit je třeba především půdu

Rtuťové výbojky (takové ty dlouhé trubice) se používaly co pamatuji, a to je dost dlouho. Byla vyřešena i jejich recyklace, pokud je nějaké "prase" nerozbilo. Jako "úsporné žárovky" se používaly jen několik let, než byly nahrazeny ještě úspornějšími LED. Pokud je stále používáte, nemáte se čeho bát a až doslouží, odevzdejte je nepoškozené na patřičném sběrném místě.

Š. Hašek 6.10.2017 9:01

Bravo.

Já ostatně očekávám, že každý (neplánovaný) déšť, vichr, letní, krásný, horký den s modrou oblohou (slovo tropický pod Řípem mi připadá dost dětinské), bude vyhlášen jako důkaz toho, že to zkrátka Země nestíhá. Dáme to politikům.

A konečně to vezme do ruky Bursík.

Nedej Bože, aby byla zima roku 1929, to by chtěl na tu záchranu klimatu celý rozpočet po dobu deseti let. Zkráceno.

J. Pražák 6.10.2017 8:58

Re: Chránit je třeba především půdu

Na pomalý nárůst CO2 během mnoha let si organismus zvykne, stejně jako na méně kyslíku v řidším vzduchu v Himálajích - místní s tím nemají problém, turisté mají.

Z úsporných "žárovek", které skončí ve spalovně nebo na skládce se rtuť uvolní do životního prostředí, pokud tak neučinila již v místnosti, když došlo k prasknutí "usporky". Byly případy otravy malých dětí v Německu.

A ty další polutanty, např. DDT, dále z chemiček- např. zamořené území kolem Spolany, které bylo zaplaveno v r. 2002 za povodní.

P. Rada 6.10.2017 8:45

Re: Chránit je třeba především půdu

Nevím které polutanty v ovzduší máte na mysli? Typuji ale, že CO2 za polutant nepovažujete ačkoli jde o tématickou souvislost s článkem kdežto u rtuti naopak - leda, že by ji vychrlila sopka.

Zkuste ale na chvíli přestat dýchat. Přestože kyslíku budete mít v organismu oproti CO2 ještě několika-řádově více - CO2 přesto organismus záhy "přiotráví". Při nadcházejícím zimním období, kdy se s cílem mít doma teploučko přestává intenzivně větrat pak už dnešní nárůst CO2 o 40% proti minulosti může začít spolupůsobit jako polutant vedoucí k ůnavě.... a to i autoři v následujícím zřejmě opoměli, že 350ppm bylo ve venkovním prostředí spíše někdy před stoletím a dnešních 400.

http://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/7132-oxid-uhlicity-utajeny-nepritel

P. Rada 6.10.2017 8:29

Co si neuvědomuje "hujer" Husák.

Autor zřejmě nic nechce vědět o cyklech biogenních prvků na planetě a přitom právě toto téma komentuje v případě porušeného cyklu uhlíku....... https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku ..... http://www.esrl.noaa.gov/gmd/webdata/ccgg/trends/co2_weekly_mlo_since1800.png

Množství uhlíku sice stále zůstává stejné ale dnes se antropogenně mění bilance zrjména mezi fosilním uhlíkovým zásobníkem a atmosférou. Navíc na vazbě sycení oceánů dusíkem a jejich ohřevů v důsledku GW klesá množství uhlíku vázaného v oceánech. ..... http://climatemap.blogspot.cz/2013/03/klimaticka-zmena-v-arktide-prebieha.html) .... Výsledkem je a hlavně zřejmě bude zvýšení dlouhodobě (staletí) působícího gradientu GW... (https://ac.blog.sme.sk/c/402152/ako-bude-vyzerat-svet-o-10-000-rokov-zalezi-na-dnesnych-rozhodnutiach.html)

Oproti tomuto relativně nenápadnému trendu působí výbuch sopky náhle a tím s lidského pohledu impozantně avšak s dopady na planetární klima v rozsahu jednotek až desítek let. I supervulkýny typu Toba nebo Yelowstone které by mohli náhle zpustošit civilizaci přitom nemají na vývoj plametárního klimatu zdaleka tak velký vliv jako už století pokračující sycení atmosférického rezervoáru uhlíkem.

V geohistorii přeci ale jen k jedné dlouhodobě významné geoklimatické události došlo. Dnes se toto období před 55 miliony let nazývá PETM ale přesto proběhlo s intenzitou zhruba řádově menší jak je intenzivní dnešní antropogenní činnost.....(http://climatemap.blogspot.cz/2013/03/posledne-velke-oteplovanie.html)..... Jednou uvolněného uhlíkového džina přitom příroda - kde jsme jen nadstavbou v uzavřeném systému - nedokáže už dnes spoutat protože nová ložiska uhlí už pro existenci plísní a bakterií rozkládajíccích lignin nemohou vzniknout. Dnes jsme zřejmě nezávisle i na co stotisíciletí hrozící supervulkány na počátku nové geoplogické epochy a je otázkou co živého se opět na desetitisíciletí ustáleného klimatu dožije.

P. Boublíková 6.10.2017 8:10

Re: Borneo?

V článku je však opakovaně uvedeno, že Agung se nachází na ostrově Bali. "Výbuch sopky na Borneu" je jen příklad vymyšleného titulku v novinách.

J. Pražák 6.10.2017 7:29

Chránit je třeba především půdu

Z ovzduší se polutanty za nějakou dobu dostanou. Ale jedy, které se dostanou jako insekticidy, pesticidy, nebo produkty chemické výroby do půdy, jsou tam natrvalo a pomalu lidi otravují. Jako např. prudce jedovatá rtuť. Hloupí EUrovůdci zvládli dostat do životního prostředí rtuť v ohromném množství nedořešenou likvidací rozbitých „úsporných“ žárovek. Ta otravuje naše zdraví (zejména mozek dětí), protože jedovatá rtuť je v každé "úsporné žárovce".

R. Gramblička 6.10.2017 7:11

Re: Borneo?

krom toho státisíce tun hornina a aerosolů jsou jen špetka. Hora svaté Heleny vyhodila do luftu odhadem 520 megatun popílku + 0,3 megatuny H2SO4, na globální klima to nemělo žádný efekt. Pinatubo vyvrhl cca 27 gigatun hornin a z aerosolů vzniklo 30 megatun H2SO4, což způsobilo ochlazení o cca 0,6°C

R. Gramblička 6.10.2017 6:44

Re: Borneo?

koukám, že už kecám i já :-) nejvyšším vrcholem Indonésie je Puncak Jaya a Kinabalu leží v Malajsií. Na novou Guineu jsem jaksi zapomněl :-)

R. Gramblička 6.10.2017 6:37

Borneo?

Na Borneu hrozí výbuch sopky? Tohle mně praštilo do očí po prvním přečtení, tož jsem zjišťoval, odkud to autor převzal a článek se nachází na tuze mejnstrímovém plátku Aktuálne.sk, kde se dočteme mimo jiné, že Agung je nejvyšší horou Bornea. Sranda je, že v článku mají tweet, uvádějící správnou verzi. Tady se mejnstrím opět ukázal jako fejkový. A pan Husák to tak nějak domotal

Dnes je na Borneu jediná malá sopečka Bombalai, na SV okraji, nejvyšším vrchem ostrova a celé Indonézie je žulový masiv Kinabalu, 4095mnm, tož tak.

P. Boublíková 6.10.2017 5:35

Re: Pane autore,

Ale vždyť to pan Husák psal. Dbali by o dostatečnou produkci skleníkových plynů. Eventuelně by mohli zametat sopečný popel :-)

L. Písařík 6.10.2017 5:18

Pane autore,

dokážete si představit, kolik ústavů, organizací a výborů by se stalo zbytečnými, kdyby skutečně zavládl zdravý rozum? Kolik lidí by přišlo o zbytečnou práci? Čím by se asi živili, když nic jiného neumí?

P. Boublíková 6.10.2017 2:27

Oprava

Nejde o desetiny procenta skleníkových plynů v atmosféře, nýbrž o změny v řádu jednotek ppm. Tedy místo 0,001 z celku o 0,000 001 z celku, tzn. o změny koncentrace 1000 x nižší.