P. Švejnoch 2.10.2017 8:09

Re: Kolik hodně?

A oni pane Wágner, mají nějakou povinnost kupovat máslo? Nebo jak to přijde, že "jim nic jiného nezbývá"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 2.10.2017 8:14

Re: Kolik hodně?

Když bude stát opravdu hodně, bude se méně prodávat. Nepřestane se prodávat úplně, méně však ano. A když to méně bude tak málo, že obchodníkům zůstanou neprodané zásoby, dna se zase sníží, klidně i pod hranici nákladů. Tehdy zemědělci budou nárokovat dotace. A tak dál :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 2.10.2017 8:24

Re: Kolik hodně?

máslo není žádná nepostradatelná potravina, lze jej bez problémů nahradit sádlem, ztuženým rostl. tukem či olejem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Procházková 2.10.2017 15:24

Re: Kolik hodně?

Není to tak docela pravda, na jíšku, bez které polévku nebo omáčku neuděláte, je nejlepší máslo. Třeba moje teta dělala jíšku ze sádla nebo ztuženého tuku, ale to bylo po válce nebo v 50. letech, kdy byla bída a máslo nebylo k dostání. Sama kupuju máslo právě jen na vaření (mimo jíšku ho dávám ještě malý kousek do bramborové kaše). K namazání chleba nebo pečiva ho nepoužívám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 2.10.2017 7:27

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

"Máslo za socialismu vždy bylo." Pravda, stály se na něj fronty a občas se vydávalo (pardon) prodávalo 1 ks na rodinu. Ale i maso bude v Brzku souzi!.... Zatím ale u nás není zřetelný marker pokročilého socializmu - nedostatek toaletního papíru! To tady chybí!

J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 2.10.2017 8:14

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Možná byste měl upřesnit, o kterém časovém období hovoříte, když popisujete "fronty a přídělový systém na máslo".

Já mám vzpomínky od pozdních šedesátých let (možná časných sedmdesátých), a ani jednu z Vámi zmíněných situací si nepamatuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 2.10.2017 9:42

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Alzheimer to jistí.... :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 2.10.2017 10:04

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Docela by mě zajímaly Vaše vzpomínky na období, které jsem zmínil, Alzheimerem jistě nepoznamenané.

Předpokládám, že jsou plné front a přídělů na máslo.

... samozřejmě za předpokladu, že jste v té době byl už na světě, a nějakými vzpomínkami tedy vůbec disponujete... ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 2.10.2017 10:37

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

No, to bylo jenom takové popíchnutí k formulaci, kterou jste použil. :-) V konečném období socialistického budování (80. léta) bylo másla skutečně dostatek a obchody měly problém s jeho rychlým stárnutím v nedostatečně vybavených prodejnách.

Pamatuju ale skutečný nedostatek másla ještě v 60. letech minulého století, máma musela v sobotu do fronty na mlíko a máslo bylo často jenom jako směs s medem pro děti v malém kelímku. Pak, když jsem trochu vyrostl, už jsem do té fronty na základní potraviny musel chodit sám. Mám z toho ještě dnes alergické pupínky a před pár dny, když jsem se musel v Lidlu postavit do fronty na pokladnu asi s dvaceti nakupujícími, tak se mi z toho dělalo šoufl. Měl jsem chuť jim tam ten svůj nákup nechat a jít pryč.

Když vidím v Kauflandu důchodce - frontové bojovníky, co tam vyvádějí v den změny "akčních nabídek" (drahota "Z lásky k Česku"), tak mi to vždycky připomene totalitní svět. Nebo že by se nám to už zase vracelo se vším všudy přes EU? ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Procházková 2.10.2017 15:34

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Pamatuju to od začátku 50. let, na všechno se stály fronty a máslo bylo občas taky na příděl (nedostatkové ovoce bylo na příděl ještě v 80. letech).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 2.10.2017 11:21

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Moje vzpomínky z pozdních 70. let pozdější jsou rozhodně plné front a plné radostných výkřiků "Sehnala jsem!". Rozhodně se nechodilo nakupovat, ale shánět.

Konkrétně o másle vím, že spíš výjimečně nebylo "Čerstvé", ale jen "Stolní". Máte ale pravdu, že konkrétně máslo problém nebýval. Naopak se dopouštíte demagogie odkazem na přídělový systém. Ten samozřejmě oficiálně neexistoval, ale v situaci kdy něco zrovna nebylo, se v tom daném krámě prodávalo omezené množství; toho se občas skrze výraznou slevu dopouštějí i dnešní supermarkety.

Zcela jistě vím, že pro lepší dojem byl vydán zákaz vyvěšovat ceduli, že "něco" není. Od kdy a jak dlouho fungoval, netuším.

S frontami mám podobný problém, jako tuším pan Novák. Ledaže se neosypu, ale kroutí se mi žaludek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 2.10.2017 12:17

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Řeč byla o másle, o frontách na máslo a o "přídělu" 1 ks másla na rodinu. Proto jsem nekomentoval jiné fronty a jiné "příděly" (a ty, např. u oříšků či kakaa před vánoci, či u cukru v době zavařování, pamatuji - na rozdíl od "přídělů" u másla). Nevidím tedy v použití slova "příděl" žádnou demagogii.

Jediné, co jsem tím chtěl říct, je to, že už mě irituje, jak kdejaký bambula - ve snaze dokázat, že dnešní socialismus v podání EU je lepší, než ten někdejší v podání RVHP - fabuluje, ba žvaní a bájí, o věcech, které se za éry ČSSR odehrály, či naopak neodehrály.

Jinak máte částečně pravdu - v té době se spousta věcí sháněla nikoli kupovala. Ale zcela jistě se to netýkalo všech komodit, ba troufám si tvrdit, že ani většiny komodit denní potřeby. Takže jako demagogii bych spíš ocejchoval Vaše zevšeobecňující tvrzení "nechodilo se nakupovat, ale shánět".

Co se týče onoho "Stolního" másla - jednalo se o máslo ze strategických potravinových zásob státu (nebo jaký je správný terminus technicus pro tyto zásoby /které dnes nejspíš nedržíme/), kterému končila trvanlivost. Ale nejednalo se o žádnou náhražku másla čerstvého - obě másla mohla být (a zhusta byla) na pultě současně. Jen po tom "Stolním" se vždy jen zaprášilo - anžto v době, kdy čtvrtka "Čerstvého" másla stála 10,- Kč, stejné balení "Stolního" stálo 8,- Kč.

Co se týče front jsem na tom stejně jako Vy či pan Novák - tedy i já jsem ve frontě disgustovaný a nevrlý. To ale nijak nesouvisí s aktuálním společenským zřízením, protože stejné pocity ve mně vzbouzí i stání v koloně či čekání před lékařovou ordinací... ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 2.10.2017 12:33

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Pravda, stolní máslo šlo do obchodů obvykle před svátky, kdy se hodně peklo, a jeho nižší cena byla (při tehdejší hodinové mzdě 6-10 Kč) zajímavá.

Pokud se nedostatkovosti týče, přikláním se k tvrzení, že prakticky všechno se muselo shánět, často i přes známé, kterým jsme zase my sehnali něco, co sháněli oni. Nejlíp se měli vedoucí prodejen, kteří byli posledním článkem socialistického distribučního systému v přímém kontaktu se zákazníkem a mohli svým známým něco prodat "pod pultem". "Pod pultem" (pro mladší, kteří to nepoznali :) znamenalo přesně to, že nedostatkové zboží, po němž poptávka výrazně přesahovala nabídku, se schovalo "pod pult", aby na ně nebylo vidět, a prodávalo se jenom okruhu známých...

Ostatně, jeden z charakteristických popisů tohoto stavu "reálného socialismu" zněl: "Komunismus bude nastolen, až všichni budou mít všude známé." :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 2.10.2017 13:43

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Takže vlastně nejsme až tak ve při. Snad jen že stolní máslo si pamatuju za 9,- Kč, ale to fakt není důležité. Dokonce bych se vsadil, že "závěrečná socialistická cena čerstvého másla" byla 16,- Kč, snad někdy od léta 1989.

Ohledně srovnatelnosti různých socialismů dokonce naprostý souhlas.

Shánět kontra nakupovat: nevyjádřil jsem se dost přesně. Nemluvil jsem totiž vysloveně o činnosti, ale o jazyku: "jdu sehnat něco k večeři" není totéž, jako "jdu koupit něco k večeři". Měl jsem a mám to za obecný jev, ale možná to byla nějaká sociální bublina, jak praví aktuální jazyková móda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 2.10.2017 23:29

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Ano, za komunistické totality se nenakupovalo, ale shánělo. Na knižní tituly, které byly čtenářsky zajímavé, se chodily stát fronty třeba už ve čtyři ráno. Podobně to bylo i s pořadníky na koupi automobilu apod.

Pamatuju si, jak byl vydán po dlouhé době nevydávání Ilustrovaný Encyklopedický Slovník (IES), Encyklopedie ve třísvazkovém provedení. Protože měla omezený náklad (nedostatek papíru nebo tiskárenských kapacit, to bylo běžné...), museli jsme na první díl jít brzy ráno do fronty. Byl jsem asi patnáctý v pořadí, a když na mě došla řada, řekla mi vedoucí obchodu, že už víc nemají. Tak jsem tehdy zvýšil intenzitu hlasu a začal argumentovat, jak je možné, že v tak velkém knihkupectví mají jenom čtrnáct výtisků v prodeji. Požádal jsem o Knihu přání a stížností s tím, že do ní napíšu zápis - stížnost, a popíšu stav věcí. Tím by samozřejmě vyšlo najevo, že podstatnou část dodaného množství mají pod pultem pro známé... Zafungovalo to, jeden výtisk pro mne se našel, z vedoucí obchodu sršely blesky a mlela cosi o tom, co jsem to za člověka... že jsem si vymohl takovým způsobem požadovanou knihu.

Na základě prvního dílu jsem pak mohl koupit později, až byly vydány, další dva díly encyklopedie. Ano, takto se nakupovalo za socialistického komunistického totalitního režimu. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.10.2017 11:20

Re: Ne trh, ale tisíce úředníků na ně,

Někdy pomohla fyzická zdatnost. Kolega potřeboval pračku. Nějakou konkrétní (úzkou?), "obyčejné" byly, abych nebyl někým osočen, že kecám. Měli ji v Máji, v 5. patře, 3kusy na den. Nebylo tedy nutné být první až třetí ve frontě u vchodu do obchoďáku, nýbrž v tom 5. patře.

Přišlo mi to šílené už tehdy, ale takhle zdůvodnil několikadenní sérii pozdních příchodů do práce a nikoho nenapadlo mu nevěřit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 2.10.2017 11:10

Re: Zajímavé ale

Ani ne lumpárna, je to prostý zmatek. Turbulence, řekli by tuším burziáni.

Cena másla stoupá. Výrobcům a prodejcům se to líbí a ústy ředitele Madety prohlašují, že cena stoupat bude ještě víc, protože - slyšte slyšte - MÁSLA JE MÁLO.

Což si poslechnou zákazníci a jednak před vánocemi a jednak skrze otřískanost dvěma světovými válkami, socialismem a přídělovým systémem začnou nakupovat do zásoby. Obchodníci neodhadnou zvýšený zájem - klidně věřím že krátkodobě na 300% čili místo jedné kostky koupí každý tři; je to něco divného? - a najednou máslo opravdu v tu chvíli v tom regálu není a je OPRAVDU drahé.

Lidé přestávají nakupovat - jsou zásobeni a je draho. Máslo přebývá (nákupčí hbitě zareagovali už včera, kdy nebylo), zlevňuje do původní "mírně" zdražovacího tempa, které se jednoho dne nenápadně přiblíží nule.

Protože všimněte se: ceny v regálech rostou skokem. Obchodníci skrze konkurenci drží cenu, dokud to při inflaci jde, až někde někdo vyměkne a všichni se přidají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek