Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Máme se bát mikroplastů v pitné vodě?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Zeman 19.9.2017 11:51Mikroplasty jsou problémem spíše v mořských rybách Tam už může být podle studií koncentrace i celkem značná. |
J. Lepka 19.9.2017 13:51Re: Mikroplasty jsou problémem spíše v mořských rybách Mohou proniknou i do svaloviny? Pokud ano, v jaké míře? No v každém případě to vypadá, že lidstvo trochu zaspalo a v nadšení z doby plastové zapomnělo upozornit, na fakta užívání plastů provázející. Horší ale je, že doposud neexistuje páka na přímořské státy třetího světa, kde veškeré odpadové hospodářství spočívá ve vyklopení skládkovaného sajrajtu do moře. |
P. Rada 19.9.2017 19:05Re: Mikroplasty jsou problémem spíše v mořských rybách Taková "páka" chybí i v česku: https://www.stream.cz/adost/10019123-otravena-voda-alarmujici-vysledky-testu-vody-v-cesku |
J. Lepka 19.9.2017 20:57Re: Mikroplasty jsou problémem spíše v mořských rybách Má to celkem dvě chybičky. Za 1) za bolševika se nesmělo o předávkování dusičnany ani ceknout, dokonce se o zamoření spodních vod nikdo nedozvěděl. Za 2) pláčete hezky, ale na špatném hrobě, toto jsou důsledky nesmyslné akce zelených šílenců a jejich zcestné představy o "úspoře" a "ekologičnosti biopaliv". Skoro aby jste se chytil za nos, milý Rado! |
P. Rada 19.9.2017 22:18Re: Mikroplasty jsou problémem spíše v mořských rybách Číst asi umíte, mluvenému slovu rozumíte ...tak si laskavěprojděte odkaz znovu. "Zelené šílence" totiž pokládám na rozdíl od Vás za podobně postižené jako jakékoliv jiné. V tom odkazu je konkrétně jmenován AGROFERT jako hlavní znečištovatel a ministr zemědělství jako spoluzodpovědný. Je to přitom odkaz na naše domácí problémy které kdosi i s Vaší pomocí zametá pod stůl. |
J. Zeman 20.9.2017 20:15Re: Mikroplasty jsou problémem spíše v mořských rybách Přímo svalovina nevím, ale co se týče různých škeblí, krevet, škamp, langust a malých ryb apod., které se jí celé, tak tam ani ve svalovině být nemusí a stejně se ty plasty sní. |
P. Rada 19.9.2017 7:56Relativně pěkně popsáno - ale... ... vzhledem k těm volbám a dalšímu to má řadu zásadních háčků. Pravidelně totiž chtějí politici veřejnosti předkládat jednoduchá lokální řešení a co možná na na jednu pětiletku. Jak ale ukazují zkušenosti s působení člověka na planetu tak dopady jsou pravidelně globální daleko dlouhodobější jak pětiletkové až úplně nevratné. Na takové nemá taktování a zpětnovazební vlivy jak politiky tak nálad voličů žádný reálný dopad. Tak se tématu ovlivnování až devastace životního prostředí kdekdo ráději vyhýbá a když to už to někdo udělá je mu spíláno do alarmistů a hůře. Tací volby nevyhrávají a říkajíli moc nahlas vzlášt výživnou pravdu - společnost jim uchystá osud Kassandry a to i kdyby na to mela jako celek fatálně doplatit. |
O. Dvořák 19.9.2017 7:38Pitná voda? "zrovna pitná voda, alespoň v podmínkách naší země, představuje ze všech verzí vody nejnižší, fakticky v praxi žádné riziko" - to je teda opravdu pozoruhodné. Tak mě napadá, že kdyby představovala riziko, tak by už asi nebyla pitná, ne ... ? |
P. Rada 19.9.2017 8:23Re: Pitná voda? Uvedu Vám běžný už zažitý příklad ohrožení pitnosti vody pro člověka. Už století lidé používají umělá hnojiva prostě proto, že by se bez nich na současné populační úrovni lidstvo neuživilo. Do biosféry se takto s hnojiv i ze spalovacích vysokotlakých procesů (i mitorizace) dostal už dvojnásobek aktivního dusíku jak za celou geohistorii planety. Důsledek tkví také v eutrofizaci vod. V letních měsících kdy se toky a rybníky oteplí pak znečištění fosforem a dusíkem i laikovi signalizují až povlaky zelených a jedovatých sinic. Hygienik (i rozum) proto leckde koupání nedoporučuje až zakazuje. V běžné vodě kdejaké studny, potůčku ... lze ale i celoročně dohledat zvýšené množství dusíkatých látek. Dospělým dnešní v řekách běžné koncentrace dusičnanů tolik nevadí. Daleko horší dopad však může mít celoplošné promoření dusíkatými látkami na kojence - mohou se po nalokání takové vody až začít dusit. https://www.vitalia.cz/clanky/kohoutkova-nebo-kojenecka-voda-rozdil-tkvi-v-dusicnanech/ Toto už vážné riziko si společnost zvykla řešit tzv kojeneckou vodou se kterou proto žijeme celé desítky let. Ještě před několika stoletími byl ale obsah dusičnanů, fodforečnanů v okolí člověka zhruba na řádově nižší úrovni (fosfor sám v pitné vodě prakticky nevadí). Dnes začínáme přemýšlet jaký vliv na co/koho budou mít dopady plastů a dalších látek které přírodní procesy nedokáží běžně metabolizovat a leckdy to má dopady ještě daleko více ošemetné. |
J. Lepka 19.9.2017 13:45Re: Pitná voda? Jen malá technická poznámečka, pane Rado : Před několika stoletímí nikdo ani netušil, že v pitné vodě mohou být dusičnany a fosforečnany, natož aby je dokázal analyzovat, takže váš příměr trochu kulhá a nejen na levou zadní. Nicméně zkuse si položit otázku, kam se asi dusičnany vysublimovaly, když na každé druhém dvorečku byla studna na dohled od hnojiště ( a možná ani nemusím popisovat, jak sanytrníci dobývali dusičnany z prosáklých nánosů ve sklepech a krechtech a že by se sanytr uvědoměle vyhýbal studnám?). |
P. Rada 19.9.2017 15:39Re: Pitná voda? Pane Lepko byl bych rád pokud by jste měl poznámečky opravdu technické. Takové mívají jako náležitosti ověřitelná data na nikoliv "kulhající příměry" o které se opíráte. http://casopis.vesmir.cz/clanek/novy-problem-globalni-cyklus-dusiku |
J. Lepka 19.9.2017 21:0719. století Máte snad nějaký problém s historickými fakty? Pokuste si zjistit, kolik tisíc tun černého prachu bylo spotřebováno za cca půl tisíciletí jeho používání ve všech tehdejších válečných konfliktech, ovšem i v lovectví a trhacích pracích, ony jiné trhaviny neexistovaly a chilský ledek se začal používat až v 18. století. Že neexistují ověřitelná fakta? Asi jste přesvědčen, že v minulosti bylo vše v pořádku, když neexistují důkazy z pravidelných rozborů vody, že. K tomu lze jen uvést, že ještě v polovině 19. století zasedal londýnský parlament za záclonami máčenými ve vápně, jako ochranou před cholerou. Příště používejte mozek. |