22.9.2017 | Svátek má Darina



DISKUSE K ČLÁNKU

Nejste přihlášen/a. Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři.

Formát tel. čísla "+420 xxx xxx xxx"

VZPOMÍNKA: Outfity mého mládí



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 11, poslední: 14.9.2017 23:55, přehled diskusí

Bejvávalo ...:
Autor: I. Procházková Datum: 14.9.2017 23:55

... křusky jsem taky nosila, ale někdy v polovině 50. let už jaksi přestaly být in, jelikož přišly do módy galoše a tatranky. Galoše pro menší děti byly většinou červené nebo bílé, starší a dospělí nosili šedé - říkalo se jim šedý mor (s kožešinkou nebo bez). Tatranky byly kotníkové šedé filcové zimní boty na tkaničky a s podrážkou, lemovanou po stranách vroubkovanou světle šedou hmotou. Krásně to v nich klouzalo (skoro jako v křuskách), vyráběli jsme v nich na sněhu klouzačky (v Praze-Břevnově).

Akorát, že oděvy, látky a obuv (a další výrobky, např. hračky) byly na "body" (ty vypadaly trochu jinak, než potravinové lístky). Mě máma s tetou kupovaly panenku (1952), chtěla jsem plaváčka, ale neměly dostatečný počet bodů, tak mi koupily hadrovou s celuloidovou hlavou, byla oblečená do krásných červených šatů a čepečku. Dneska by to byla paráda, stála by fůru peněz.

Hnědé "řádkové" punčocháče, věčně štupované - to byla taky "pěkná" paráda! Dnešní děti by je na sebe nevzaly snad ani pod trestem smrti. Hubertusy, montgomeráky - taky děs! Pamatuju, že hubertus se musel nazývat "Dukla" plášť, jelikož název hubertus prý příliš připomínal staré kapitalistické časy. Mojí mámě ho jednou nutili v oděvech, nakonec musela zbaběle prchnout.

Jako děti jsme se kvůli kvalitě oblečení nebo módě vzájemně neposmívaly (socky jsme byli téměř všichni), ale zato kdo byl příliš teple oblečený (třeba na jaře ještě nosil punčocháče místo podkolenek/ponožek), tak ten to slíznul - obvyklá věta byla "jééé, von/vona se paří"! No a v teplákách jsme chodili do školy běžně, ani záplata nebývala na závadu. Byly pohodlné, akorát v zimě ve sněhu se brzo promáčely. Jak říkám - bejvávalo!

Musím se přiznat, že netuším,:
Autor: A. Alda Datum: 14.9.2017 13:18

co znamená slovo outfit. Ani outlet. A spousta dalších divných slov, které se dnes v novinách a na reklamních plakátech vystkytují.

Ale vím, co je to outloň. To je druh primáta..

Re: Musím se přiznat, že netuším,:
Autor: R. Mayer Datum: 14.9.2017 16:38

A což teprve ouklej...

Jsem poněkud mladší,:
Autor: J. Lepka Datum: 14.9.2017 11:53

přesto mám děsivou vzpomínku na dobu normalizační, kdy jsem, tuším, že v dvaasedmdesátém, venčil bratránka a na pískovišti byli jeho vrstevníci v jednotné uniformičce jakéhosi kabátku s molitanovou vložkou a s kloboučkem, jediným to modelem, které dokázal socialistický průmysl vyprodukovat. Nechybělo moc a rodičům jsem vrátil jiné dítě, naštěstí už se ke mně hlásil sám.

Jo a dospělí měli tenkrát na výběr buď fasované montérky nebo tesilky cca za 4oo-500 Kčs nebo tuzexoví džíny, bratru za 1200 až 2000 / v přepočtu, samozřejmě/. To vše při běžné mzdě 1800-2500.

Jo jo, plánovitá ekonomika! A blbci je furt volí!!!

Re: Jsem poněkud mladší,:
Autor: I. Novák 763 Datum: 14.9.2017 15:24

No jo. Ale zase naši platili nájem 1 400 Kčs /v přepočtu samozřejmě/. Nejste náhodou redaktor z ČT?

Re: Jsem poněkud mladší,:
Autor: J. Lepka Datum: 14.9.2017 16:24

No vidíte, naši by rádi platili za větší byt, jenže ten jaksi měli šanci získat jen rudí bratři.

A přiznám se vám, že souvislost s ČT nechápu, jelikož to propagační prolhanou bednu nesleduju.

Hezká vzpomínka.:
Autor: F. Svoboda Datum: 14.9.2017 10:30

Z mého ranného dětství mám některé také hrůzostrašné vzpomínky. Dodnes mám v paměti pestrobarevnou košili, která byla zřejmě s kopřiv, neboť příšerně škrábala a její oblékání vždy ze mne vypudilo mnoho slz. Od té doby vůbec nesnáším vzor PEPITO, z kterého jsem měl ušitý - přešitý "slušivý " obléček. Zdravím všechny a přeji jim ̈, aby podobné zkušenosti nezažili, i když možná, že by byly i jim dobré k porovnání jak se nám dnes výborně ( ale pouze materiálně ) žije.

holá pravda:
Autor: K. Bečka Datum: 14.9.2017 9:42

Holá pravda, pane Karpenko, pamatujete si dobře, i textil a boty byly na lístky, můj tatínek byl vyučený krejčí, leccos mi přešil nebo upravil, ale pumpky, huberťák a montgomerák patřily k mému dětství a mládí jako samozřejmost. Ale nejhorší bylo období, kdy jsme neměli nárok na dlouhé kalhoty. V těch štupovaých punčocháčích jsem se nejvíc styděl.

Někdy je dobré vzpomenout na ty idylické časy. Jen si nevzpomínám, kdy jsem si poprvé směl vzít do školy hodinky.

Re: holá pravda:
Autor: T. Kočí Datum: 14.9.2017 10:36

Podobné vzpomínky máme všichni starší(1949). Přešívané kalhoty byly zcela obvyklé. Jednou se mně kantor na průmce zeptal : to sis šil sám? První kalhoty na mě , z konfekce jsem dostal po maturitě.Co by tomu řekli dnešní?

První hodinky jsem dostal k prvnímu svatému příjmání.:
Autor: A. Alda Datum: 14.9.2017 13:21

Od té doby jsem je nosil, i do školy. Nosil jsem je ještě i na vojně a mám je dodnes, byť jen v šuplíku. Ale kdybych je natáhl, zase by asi šly dobře. Byly značky Prim.

Re: První hodinky jsem dostal k prvnímu svatému příjmání.:
Autor: I. Novák 763 Datum: 14.9.2017 15:19

Tak, tak. V r.1962 když jsem šel do učení. Prim, a jdou dodnes provozované, když ty made in PRC jsou po měsíci na vyhození.