24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

PSI: Na výletě s Imíčkem

Vzpomínková cesta Podyjím s Imaginárním Timíčkem, německým vlčím špicem.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Maw 8.9.2017 19:45

jj, byl...

E. Šusová 8.9.2017 10:54

Re: Maw, to je moc krásné vzpomínka na Timíka

Trixie je úžasná povaha a hodně, hodně si "váží" toho, že má u vás zázemí a lásku. Nevyměnila by vás. Jo kámošila by se, třeba i byla ráda za psího parťáka, ale to by nezpůsobilo to, že by vás dva za to vyměnila. Ježíš, kočička s touhle povahou, to by byl můj sen. Zrzavá, miloučká, pusinka moje. Úplně to vidím. Jenže........... dostala bych zas dračicu :D :D Pohlazení vyřídím.

M. Crossette 8.9.2017 2:18

Re: Maw, to je moc krásné vzpomínka na Timíka

Petro, taky mi to moje "meditování nad Trixie" vyjde, že by zůstala miloučká :). Jedna moje zdejší kamarádka kdysi měla kočku přítulku jako tvůj Rumíček. Od kotěte se na ní lepila jak suchý zip a tak jí podle toho dala jméno - "Velcro"(pod tímhle názvem se tu suchý zip prodává):) Posílám psimu duo pohlazení.

E. Šusová 7.9.2017 23:23

Re: Maw, to je moc krásné vzpomínka na Timíka

Maričko - já myslím, že by byla stejně kontaktní. Rumíček je sucháček- neboli malý suchý zip, milující lidskou společnost a mudlání a tělesný kontakt. Ani po příchodu Fleků ho to neopustilo a je pořád stejný. Jen má ještě příležitost bitkařit, po čemž do ščenátka prahnul, ale Bubi už to pak pochopitelně nebavilo, když ho dovychovala. Když byl malinkej, dávala mu lekce psích bojů, když povyrostl, přestala s tím, protože on, ač je jinak něžný, tak s Bubinkou se chtěl rasit do plnejch. Tak si to teď vynahrazuje s Talismankou.

E. Šusová 7.9.2017 23:15

Mawe

zas mám mokrý oči, nebo spís zase už bulim. Nechávají v nás hodně silnou stopu. Myslím, že to byl báječnej a taky hodně důležitej výlet.

Z. Maw 7.9.2017 22:15

Re: Hezký článek

to je jasny, ze jak je to dedecek s mladochem tak ten vztah maji jinej

Z. Maw 7.9.2017 21:52

Re:

Pro nektere pejsky je samota obtizna... je to jako s lidmi. nekomu zivot o samote vyhovuje a nekdo je parovej :)

Z. Lika 7.9.2017 21:33

Re:

Maw :DDD

Z. Maw 7.9.2017 21:32

Re:

pravda:D vsichni jsou blazni, jen ja jsem letadlo :)

Z. Maw 7.9.2017 21:30

Re: Maw, děkuju,

Myslim, ze to je castecne i dar :)

Z. Vave 7.9.2017 20:37

Re: Maw, děkuju,

Určitě! :) ... Musím přiznat, že se občas procházím a mluvím se svými blízkými, kteří mě předešli za Duhový most. Mám dva, kteří mi dělávají společnost,tátu a dobrého přítele, který odešel před pár lety. A někdy se objevují obě babičky.

Z. Maw 7.9.2017 19:42

Re: Maw, to je moc krásné vzpomínka na Timíka

Tohle asi hodně těžko říct a hodně záleží na povaze psa. Kdo nezkusí, jistotu nemá nikdy. Timíček byl vždy velmi hravé zvíře, ale s Feri si hrávali málo a většinou ona byla první, kdo přestal. Tulili se k sobě - v kufru auta nebo venku na dvoře. Jak byli vevnitř - s náma, vždy dávala přednost spíš lidem... Timíček viděl psa a hned se šel družit, to jeho nadšení - a my lidi jsme byli jakože fajn, drbete, super, mám vás hrozně rád a rád se s váma budu mazlit, ale psí honičky jsme mu nikdy nenahradili. Tim byl veselej spokojenej pes, ale myslím, že konkrétní lidi vlastně vůbec nikdy nepotřeboval. Samozřejmě že na nás jako majitele byl navázanější, ale byl to typ psa, co by za salám šel do jakékoli postele :)

Jinak teda je uzasne, ze fenka Trixie prede, to mate takovou vetsi kocicku ;)

Z. Maw 7.9.2017 19:34

Re: Maw, děkuju,

Děkuju:) urcite si ho nalezite uzil :)

M. Crossette 7.9.2017 18:55

Re: Maw, to je moc krásné vzpomínka na Timíka

naše kočička Dixie, byla dva roky zcela spokojený jedináček. A jsme přesvědčeni, že by byla určitě dala přednost jím i zůstat. Na druhou kočičku Smoky (která se naopak chtěla s D. moc kamarádit) si zvykala hodně těžce a dlouho a až teprve poslední tak dva roky jejího života jsem si říkali, že se konečně shodnou. Fenka Trixie je myslím také velmi spokojený jedináček a v našem případě to ani jinak nejde. Pokud po ní přijde další pes asi také zůstane "sám". Trixie do přímého kontaktu s jinými psy moc nepřijde(a i tehdy je vždy na vodítku). Jedině v parku, kde po krátkém vzájemném očuchání a kroužení kolem sebe (kdy my jsem na pozoru) většinou sama od sebe "má dost" a buď jde dál, nebo strčí hlavu mezi manželova lýtka(tak si žadoní o pohlazení, podrbání, pozronost). Takže někdy přemýšlím nad tím, jestli by k nám byla stejně kontaktní, kdyby měla psí kamarádku(kamaráda)? Ta její úžasná radost, když si k ní jeden z nás lehne a mazlíme se, ona pomalu štěstím přede!!! Chovala by se stejně "ve dvou" - nevím? Je to náš první pes,vyrůstala jsem jen s kočkou.

Z. Vave 7.9.2017 18:39

Maw, děkuju,

bylo to sladkobolné čtení. Imíček-Timíček byl nádherný pes s úžasným úsměvem. A ten poslední výlet si rozhodně zasloužil, je to krásný pomníček.

Z. Maw 7.9.2017 18:21

Re: Maw, to je moc krásné vzpomínka na Timíka

Ten citát je moc hezký a je vidět, že vzniknul se zkušeností :)

Některá zvířata (a nakonec u lidí je to stejné) to nesou hůř a jiná líp... jsem jednopsí vlastně poprvé za posledních 16 let... šelmička číslo 1 byla dlouho v mém dětství jediným psem v domácnosti, pak přišla šelmička č.2, šelmička č.3, šelmička č.4, šelmička č.5. Nějak se vzájemně prolínaly, čtyři kusy nebo dva... Ale jednopsí vlastně tak nějak pořádně jsem poprvé.

A poprvé mám pocit, že mám psa, který je sám fakt rád. Ne že by byl v pohodě tak i tak. On je prostě spokojenej solitér :) Před prázdninami jsme učinili dva seznamovací pokusy, leč oba pro zmíněné psy dopadli dobře - nezbyly na nás :D a postupem času jsme si s mužem dali dohromady, že takhle je to teď správně a má to tak být. A moc mě povzbudilo právě i vědomí, že Ferinka je nejspokojenější jedináček široko daleko, protože je pravda, že vidět chřadnoucí duši je hrozné. Jedno zda lidskou nebo zvířecí... a na člověka to klade hodně povinností a starostí navíc, na které většinou nemá vůbec kapacity.

M. Crossette 7.9.2017 17:21

Maw, to je moc krásné vzpomínka na Timíka

Já taky stále všude vidím "stíny" našich zemřelých koček. Stačí abych si na chvilku sedla na zahradě a před očima je téměř živě vidím na tolika místech! Mám je sále v živé paměti a určitě i proto současné kočky často oslovím právě jmény těch, co už tu nejsou.

Já mám moc ráda známý angl. citát (spisovatel J.M. Barrie, který napsal "Peter Pan"). ""God gave us Memories so that we may have Roses in December" (Bůh nám dal vzpomínky, abychom mohli mít růže i v prosinci". A tys krásně zavzpomínala při procházce s milovaným "Imíčkem" (a přidala krásné fotky). A je dobře, že Feri nesmutní, stačí, že Timík chybí vám dvěma. Vidět navíc smutkem chřadnoucího psa (jako u Dede) by váš žal ještě prohloubilo.

Z. Maw 7.9.2017 16:17

Re:

někdy to je prostě potřeba, nějak tu komunikaci mít a udržovat... nebo si takhle popovídat, jako kdyby se nic nezměnilo... přece jen máme všechny naše blízké hlavně v srdci a ve vzpomínkách a jsme s nimi vlastně pořád. Cíleně s nimi být určitě uvolní hromadu vzpomínek:)

T. Zana 7.9.2017 13:40

Re:

Taky mám občas pocit, že si musím sesumírovat, jak budu našim vyprávět, kde jsme byli a jaké to bylo.

A. Lex 7.9.2017 13:38

Re: Milá Mawenzi

Hi, hi, mohu potvrdit, zažila jsem Toyenku a její averzi k průzračné vodě potůčku v Jeseníkách, na cestě k Vřesové studánce. Bylo teplo, Klérka ten potok málem vypila, ale Toya byla lákána na mističku :-).

Z. Maw 7.9.2017 13:22

taky to tam stoji za to :) pekne levne prespani je v cizove a da se na vikend krasne prosmejdit vse zajinave. ale hrad hardegg (vevnitr) neznam...

O. Joklová 7.9.2017 13:21

Re:

já už mám oba rodiče za duhou, ale když odešla máma a táta přijel do Prahy, automaticky jsem se ho zeptala, jestli jí nechce zavolat - vždycky to dělával

Z. Maw 7.9.2017 13:19

je to nemecky vlci spic a rozhodne to jsou fesaci :)

nekdy je to hodne tezke se s tim "smirit", ale ja na vylet sla sama a uplne me napadlo si tam Imicka vzit... najednou to byla realita, ze jsem si ho predstavovala jak cucha, nejednou jsem na nej i zavolala, upozornila... stejne jako mamince posilam vzdy virtualni esemesky, vzdycky jsem byla zvykla psat kde jsem a zda ziju a tak nejak ji je "posilam" porad

T. Zana 7.9.2017 13:10

Krásný výlet!

Krásnější o tu vzpomínku na Timíčka. Špicové jsou príma :-)

Na Dyji to skoro vůbec neznám, teda ve Znojmě jsem byla a v Hardeggu, ale to je tak všecko, pěší túra podle vody je jiné kafe. Moc jsem si výšlap užila.

O. Joklová 7.9.2017 12:42

Re:

proč???? já na svoje kočky taky mluvím :-)))))

O. Joklová 7.9.2017 12:41

Maw, krásná vzpomínka

a ti tvoji špicové se mi opravdu moooooooc líbí - už zas přesně nevím, které že to plemeno máš, omlouvám se... ale je krásně chlupatý a vysmátý - teda oba :-)))))

já jsem pořád ještě vzpomínku na Nynyšku napsat nedokázala :-((((

Z. Maw 7.9.2017 12:12

timicek byl nejusmevavejsi pes, co znam :)

a kdyby me nekdo slysel, jak na nej mluvim, tak by si tukal na celo:D

Z. Maw 7.9.2017 11:30

oni si na sebe casem vzdy zvyknou:) nekdy starsimu psu chvilo trva si na noveho partaka zvyknout, ale jak si to sedne:)

me by se dva psi libily hned, ale neni ted moc prostor na druheho psa, hlavne casove moznosti, ale rada bych casem zas dvoupsi byla, nevhci zazit prijit o partaka a nemit vzpruhu v podobe druheho...

Z. Maw 7.9.2017 11:19

taky to na me pri cteni padlo...

ferinka je specificka a navic chci zase vlciho spice tak to zatim nehrotime a je dobre, ze kvuli ni to neni potreba uspechat

Z. Maw 7.9.2017 11:13

taky jsem mela potiz to docist, i kdyz to znam...

nase fena je specificka a neni jednoduchy k ni vzit partaka a zase bych chtela navic vlciho spice...