28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KLIMA: Co řada našich poslanců neví

Ještě před parlamentními volbami se bude Parlament ČR zabývat ratifikací Pařížské dohody. Podle výsledků z prvního čtení je zřejmé, že většina českých poslanců věří, že schvalují projekt prospěšný Česku i celému světu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Šejna 4.9.2017 17:42

kontrolní otázka pro pana Zemana

jaká je průměrná teplota na povrchu Měsíce? Jaká je průměrná teplota na povrchu Země?

Kontrolní odpověď: na Měsíci je to okolo -23°C, zatímco na Zemi okolo +15°C. Přitom obě tělesa jsou stejně vzdálená od Slunce.

Kdyby náhodou pan Zeman netušil, kde se vzal ten rozdíl v průměrné teplotě Země a Měsíce, tak mu doporučuji nastudovat si něco o vlastnostech atmosfery a v ní obsažených skleníkových plynech.

J. Jurax 4.9.2017 18:30

Re: kontrolní otázka pro pana Zemana

Ano ... Vy jste z fyziky nematuroval nejspíš ... pročtěte si ještě jednou text páně Zemanův a zamyslet se.

P. Zinga 4.9.2017 18:52

Re: kontrolní otázka pro pana Zemana

Atmosféra je i bez skleníkových plynů akumulačním prostředím. Dalším akumulátorem Země jsou jeho oceány. Dalším důvodem je rozdílnost dnů Země a Měsíce: zatímco noční strana Země nestačí za noc vychladnout, noc Měsíce, jehož den trvá 29,5 zemských dní, je značně delší. Bylo by zajímavé znát teplotu míst noční strany Měsíce v závislosti na délce doby bez slunečního záření.

Toto samozřejmě nejsou všechny důvody chladu Měsíce.

P. Rada 4.9.2017 21:41

Re: kontrolní otázka pro pana Zemana

Pane Zingo jak jste přišel na to, že akumulace teplotu tělesa v průměru zvyšuje???

Slyšel jste někdy pojem termodynamické zákony či záření černého tělesa?....

Typuji, že možná slyšel ale jeví se mi to i tak, že doposud s těmi pojmy neumíte vůbec pracovat.

J. Zeman 4.9.2017 23:04

Re: kontrolní otázka pro pana Zemana

Jen prvních pár metrech povrchu oceánu je obsaženo více tepla, než v celé troposféře. ..A průměrná hloubka oceánu je kolem čtyř kilometrů... Nejpodstatnějším důvodem, proč je teplota povrchu Země vyšší než teplota povrchu Měsíce je ale nižší albedo Země (odrazí méně slunečního záření než povrch Měsíce) a to zejm. díky právě oceánu, který je extrémně dobrým "pohlcovačem" slunečního záření, podstatně lepším i než třeba nová asfaltová silnice - ta se sice zahřeje osluněním více na povrchu ale ne moc do hloubky. Zatímco v oceánu se stále více než polovina dopadajícího slunečního záření pohltí a změní na teplo hlouběji než 20!m. Další jeho vlastností je zvlnění, které způsobí pohlcení dopadajícího záření i v úhlech nad kritickým úhlem absolutního odrazu vody a k tomu se přidružuje další optická vlastnost a tím je vysoký index lomu mořské vody - tj. i ve větším úhlu dopadající sluneční záření se na rozhraní vody a vzduchu zlomí tak, že pak směřuje dolů ve větším úhlu vzhledem k hladině, než byl úhel dopadu onoho záření na hladinu. Obráceně je to ještě zajímavější, neboť IR záření, které se voda snaží vyzářit se v podstatné míře odráží zespodu od hladiny zpět do oné vody. To má se shora dopadajícím světlem ten výsledek, že úplný povrch oceánu se velmi výrazně zahřívá a dochází tam k masivnímu výparu, který pak odvádí teplo do vyšších poloh troposféry. Je to podstatně více tepla, než kolik je oceán schopen vyzářit v pásmu IR. Hlouběji (jen pár mikrometrů) už je ale voda výrazně chladnější, nicméně stále teplá a toto teplo pak v hloubce pod zvlněním se ale žádným způsobem nemůže dostat vertikálně na onen úplný povrch, protože tomu brání Newtonův gravitační zákon (chladnější voda je těžší) a 2. termodynamický zákon (teplo se nemůže pohybovat z chladnějšího místa na teplejší) - proto se musí pohybovat v oceánu horizontálními proudy k pólům a tam ono teplo po planetě rozvádět, teprve tam je povrch oceánu chladnější než tyto proudy a tak se teplo dostane na povrch. To ale trvá.

J. Zeman 4.9.2017 21:03

Re: kontrolní otázka pro pana Zemana

Jinak bych chtěl dodat, že nepopírám "izolační" funkci atmosféry, to, co popírám, je, že by zvýšení obsahu CO2 v atmosféře mělo na tuto "izolační" funkci vliv takový, že by způsobilo run-out zvýšování průměrné LTT. Hlavním tzv. skleníkovým plynem je totiž vodní pára. Její vlastnost je nicméně taková, že protože voda má velmi vysoké skupenské teplo a pára je podstatně lehčí než vzduch (0.8 denzity suchého vzduchu) stoupá poměrně rychle v atmosféře nahoru a s tím rychle odvádí ono velké skupenské teplo z povrchu Země a ve chvíli kdy tato pára zkondenzuje a předá tak toto teplo do vyšších vrstev troposféry, vytvoří zároveň oblačnost, která další přísun slunečního záření na povrch Země velmi účinně blokuje. Voda, která se vypařuje z povrchu, zejména vodní plochy oceánu, která je díky zvlnění navíc podstatně větší, než jeho geografická rozloha, se z něj vypařuje tím více, čím vyšší je teplota rozhraní této vody se vzduchem - tato závislost množství výparu na teplotě je navíc spolu s mraky vytvořeným zastíněním exponenciální, takže takto vzniká velmi silná záporná zpětná vazba regulující povrchovou teplotu Země. Průměrná teplota vody v oceánu je řádově 5°C, takže do Hansenovy halucinace vypaření oceánů po vzoru Venuše zbývá tyto oceány ohřát o více než 90!°C (-a stát by se to mohlo pouze velkým zvýšením TSI, skleníkový efekt sám o sobě by na to nikdy nestačil i kdyby naše atmosféra bylo čisté CO2), do té doby bude ona záporná zpětná vazba koloběhu vody - a s ním jednosměrné odstraňování tepla z povrchu Země stále fungovat. Nehrozí aktuálně ani opak (doba ledová) - díky poměrně příznivému souběhu period Milankovičových cyklů nejméně příštích 30 tisíc let - a tudíž klima není problémem, kterému by lidstvo mělo přikládat jakýkoli závažný význam - máme myslím mnohem aktuálnější a palčivější problémy než zvyšování nebo snižování průměrné teploty povrchu Země o řádově 1°C, které stejně nemůžeme nijak ovlivnit, protože je naprosto převážně způsobeno astronomickými faktory. ;)

F. Houžňák 4.9.2017 22:15

Plyny se nestratifikují, obzvláště ne v poměrně silně

míchané zemské atmosféře, a je jedno, jakou mají molekulovou váhu. I jen vlastní pohyb molekul plyny spolehlivě promíchá. To, že lehké plyny v atmosféře stoupají vzhůru a těžké klesají dolů, je myšlenka zajímavá, leč nepravdivá. I když si to spousta lidí, včetně vás, myslí. To platí až ve velmi zředěných plynech, jak se lze dočíst, na Zemi až někde od 100 km výšky, kde už je docela obstojné vakuum. Doleji panuje konvekce a míchání.

J. Zeman 6.9.2017 5:52

Re: Plyny se nestratifikují, obzvláště ne v poměrně silně

Vy jste dlouho chyběl na fyziku, jste slepec a ruka vám cuká v kroužcích?

Vodní pára se stratifikuje v atmosféře pro vidící lidi velmi viditelně, může za to svině teplota troposféry, která je víceméně po celé své výšce odporně nižší než místní teplota varu vody (-teplota nad níž je voda jako plyn stabilní a nekondenzuje na kapalinu případně nemrzne). Jinak když jsme u té vlády konvekce montgolfiéra je sice zajímavá a vpravdě často nadšenci užívaná hračka, ale profíci dávají přednost héliu a vodíku. A nemíchejte to tolik, vařečka není smysl života. ;)

F. Houžňák 6.9.2017 8:34

No, ani nechyběl, podle pana Zemana (který jinak

uvádí řadu správných věcí) by "nahoře" mělo být vody víc, protože je lehčí než vzduch (pomiňme změnu složení vzduchu s výškou). To je samo o sobě odvážné, leč nepravdivé tvrzení. Srovnejte si to sám s měřeným výškovým profilem koncentrace vody třeba tady: http://www.cosmic.ucar.edu/groupAct/references/FengATOMS.pdf - Fig. 9 (google: atmospheric water vapor profile), a za domácí úkol si to můžete přepočítat na hmotnost vody ve vrstvičce třeba 1 mm, integrováno přes plochu, v závislosti na výšce. Pochybuju, že vám to těch pět řádů vyrovná. Ve výšce 10 mil je tlak vzduchu 6% tlaku ve výšce 0, vody je tam ale jenom 0.005% ve srovnání s výškou 0. Pletete si stratifikaci plynu (koncentrace) s jeho viditelností (mraky, kvůli rosnému bodu vody a jejím speciálním fyzikálním vlastnostem). Montgolfiéra nemá s konvekcí nic společného, tady si zase pletete tyhlety termity. Prostě žvaníte bez znalosti věci a čísel. Nazdar.

J. Zeman 6.9.2017 15:44

Re: No, ani nechyběl, podle pana Zemana (který jinak

Plynná voda není při podmínkách troposféry stabilní a tenduje tedy ke změně skupenství zpět do kapalného, vydání skupenského tepla (získaného při výparu) a kondenzaci.

Jinak ten zub, snad alespoň na braillově obrazovce nahmatatelný vedle s popiskou "cloud layer" je přesně to, co ukazuje strmou stratifikaci vodní páry v troposféře a nad tím zubem je jí tam v onom cloud layeru až do těch dvou kilometrů a něco větší koncentrace než v onom kilometru a něco. ;)

Montgolfiéru jsem použil jako příměr, protože její princip je ohřátí vzduchu, který pak má z důvodu VYŠŠÍ teploty nižší hustotu, což způsobuje vztlak v okolním chladnějším vzduchu resp. že se vznese -podobný princip, jako je princip konvekce - narozdíl od balónu vodíkového nebo heliového, kde důvod vztlaku je nižší denzita onoho vodíku nebo hélia při STEJNÉ teplotě i tlaku jako má okolní vzduch.

Pára se směrem nahoru pohybuje proto, že má relativně vysokou termodynamickou teplotu -voda změnila díky tomu i skupenství a tím zásadně i hustotu a proto její buoyance je sama o sobě z definice konvekce (šíření tepla prouděním), tudíž je naprostý nesmysl snažit se argumentem "vládne konvekce" vyvrátit argument, že vodní pára transportuje z povrchu Země teplo do vyšších poloh troposféry, protože to je jaksi to, co z definice znamená slovo konvekce, či dokonce tvrdit, že lehčí plyny nestoupají v atmosféře nahoru (to vodík a helium dělají a proto je jejich koncentrace v atmosféře prakticky téměř nulová.) a popírat takto i tak základní fyzikální zákon jako je ten archimedův.

Takovéto způsoby "argumentace" pak jen v celé nahotě ukazují, jak tito amatérští (a velmi často i profesionální) klimatologové vašeho typu ze sebe dělají ignoranty sami a bylo by to i úsměvné jen kdyby svůj ignorantský groupthink neprosazovali nátlakovými metodami jako ve výsledku nesmyslné globální smlouvy OSN k čelení neexistujícímu problému, které mají ve skutečnosti sloužit k prosazení velmi podstatně jiné agendy, než je nějaká ochrana klimatu.

F. Houžňák 6.9.2017 17:12

Já nejsem klímatolog, chraň Pámbu, já jsem jenom

chemik a biolog. Schválně, zkuste si vzít nějaký větší kontejner (aspoň tak 10 metrů na výšku), nafoukejte do něho různé plyny od vodíku až po CO2 a nechte ho stát rok bez pohybu v koutě. Pak si naměřte koncentrace plynů v různých výškách kontejneru, třeba po metru, a uvidíte to vaše "rozvrstvení". Vodíku je v atmosféře málo, protože je v exosféře rychlejší než těžší plyny a uteče, a vyrovnáváním parciálního tlaku se tam pořád dostává, a tak furt dokola. Taky ho v té atmosféře pořád něco žere. Archimedův zákon platí pouze pro tělesa, nikoliv pro atomy nebo molekuly (valid for mesoscopic particles settling in a molecular fluid). Vy jste kouzelný, jak mícháte všecko dohromady, co jste vzděláním a povoláním? Chemik nebudete, a fyzik už vůbec ne. Je od vás pěkné, že mi vysvětlujete princip montgolfiéry, máte ještě něco v zásobě? Ať se poučím.

J. Zeman 6.9.2017 18:45

Re: Já nejsem klímatolog, chraň Pámbu, já jsem jenom

Přes kouzelné míchání jsem myslel, že jste tu vy :)

Podstaným je to, že důvodem stoupání páry z místa, kde se na povrchu Země ona kapalná voda změní v plynnou je přesně jev, který se nazývá konvekce a že jeho fyzikální podstatou je udělení momentu zrychlení takto vzniklému plynu s vektorem statisticky protiběžným k působení momentu gravitačního zrychlení, a to z důvodu buoyance takto vzniklého plynu, protože má nižší denzitu, než je denzita vzduchu, do kterého se ona voda vypařila. Úplně stejně je tomu ostatně u termické konvekce vzduchu samotného, který se tam ani nijak nevypařuje a která se obvykle s onou konvekcí páry kombinuje. -A čistě mimochodem: v těsné blízkosti například oné vodní hladiny osvětlené přímým sluncem se koncentrace vodní páry blíží místy absolutním 100% a proto - když už máme zůstat u vaší anglické citace - se obvykle jedná ne jen o mesoscopic ale obvykle už o makroscopic particle - jen je plynná, má tendenci se se vzduchem smíchat, protože jí v tom nic nebrání, ale to nijak neodstraní onen moment. (-A nezkoušejte nic takového tvrdit, protože popírání Newtonových zákonů obvykle již svědčí o patologickém šarlatánství..)

Jinak Archimédův zákon je jen poučka, přiléhavý příměr a jeho formulace se ostatně původně ani na plyny nevztahuje. Stratifikace páry v atmosféře, kterou jste si sám potvrdil vlastním odkazem a zároveň proti ní vehementně brojil, se projevuje na daleko větším výškovém rozmezí než je vašich 10m a to z důvodu teplotního a tlakového profilu této atmosféry a především: v onom vašem uzavřeném kontejneru se stabilní plyny promíchají z úplně jiného fyzikálního důvodu, takže váš příměr je řekněme třeba nepřiléhavý. Pokud se chcete něco dovědět o stratifikaci substabilních plynů, zapomeňte na výškové kontejnery a zkuste příště raději třeba destilační kolonu... :Q

Ano, chemik nejspíše nejste a fyzik už vůbec ne, tedy rozhodně ne ani průměrný, zjevně nechápete ani to, co normálně celkem běžně chápou i středoškoští učitelé fyziky. ;)

F. Houžňák 6.9.2017 20:14

Vy jste takový malý, ale hodně malý, český

Däniken, ten taky takhle blábolil a míchal všechno dohromady. Ale byla to větší sranda, vy byste ještě musel móc cvičit. "Vektor statisticky protiběžný", kam na to chodíte, na to máte nějaký generátor výrazů? S tím Archimédem jste to tvrdil vy, za to já nemůžu, že jste se do toho zamotal. Máte ještě nějakou jinou zajímavou fyziku? Nehodláte to vydat knižně? Třeba byste měl úspěch, víte, že Ajnštajn se nechal slyšet, že člověk má vždycky jít příkladem, a když to už jinak nejde, aspoň tím špatným? Zkuste to.

J. Zeman 7.9.2017 0:44

Re: Vy jste takový malý, ale hodně malý, český

Je zajímavé, že když se vědcům vyvrátí jejich nesprávné argumenty, jsou rádi, protože se jednak třeba něco poučí a je to ostatně podstata vědecké metody. Když se ale nesprávné argumenty opakovaně vyvrátí lidem, kterým nejde o poznání skutečnosti, ale o to manipulovat jiné lidi do nanejvýš pochybných názorů (- nejčastěji politického nebo náboženského charakteru, což obojí zdá se zahrnovat ona terórie o člověkem způsobovaném skleníkovém efektu v atmosféře a jeho údajných katastrofických důsledcích - s argumenty ber kde ber bez ohledu na to zda si protiřečí nebo urážejí zdravý rozum popíráním zcela základních principů, když se zrovna nehodí), které si zjevně osvojili účastí na fenoménu groupthinku, obvykle se čím dále tím více vzdalují tématu a naopak uchylují k agresi argumentu ad hominem, projikují na oponenta sebe sama - např. tvrdí že se do něčeho zamotal, ačkoli se evidentně odpočátku motají sami - jako vy s onou konvekcí - pokoušejí se ho zesměšňovat, slovíčkaří, povýšeně mentorují, srovnávají ho s pochybnými autory atd. ačkoli jediného koho pak už zesměšňují jsou oni sami.

Nebylo by možná na čase se zamýšlet už více nad sebou než nade mnou?

Přecejen popírání tak základních věcí jako transport skupenského tepla výparem a následnou konvekcí a s ním tak zároveň onen koloběh vody v přírodě, který ale údajně má zároveň onen zanedbatelný efekt marginálního atmosférického plynu teprve prý onou vodní párou zesilovat do oněch katastrofických rozměrů předpovídaných evidentně nefunkčními modely s neznámou matematickou strukturou ale končících údajně až peklem Venuše Hansenovy (který celá léta ve svém protiuhlíkovém zápalu v GISSu falšoval globální data o teplotě až se nakonec na důchod vydal na dráhu militantního ekodemagoga full time), na to je zřejmě třeba i podstatně blábolivějšího mozku, než ten Dänikenův... ;)

F. Houžňák 6.9.2017 8:39

A jo, to jste vy sám, tak si opravte, místo

"podle pana Zemana" tam má stát "podle vás". Ale té fyzice moc nerozumíte tak jako tak. Zkuste si něco o atmosférické fyzice a fyzikální chemii přečíst, mám pocit, že tam máte mezery. Značné. Jak jste proboha přišel na to, že plyny se v nějakém kontejneru nebo v atmosféře za víceméně normálních podmínek (tlak do řekněme 1000 Pa, teplota někde mezi -100 a 20 stupni) stratifikují podle své molekulární váhy (tedy v gravitačním poli)? Povězte mi, kde jste to četl, já se rád nechám poučit.

J. Hruška 4.9.2017 16:08

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

Děkuji pane Zemane. Píšete zvýrazněně "úplně a pouze". Řekl bych, že je to dost odvážné zdůraznění. Existují ještě další nezanedbatelné "faktory" jako např: Celkové albedo Země, korpuskulární záření Slunce, sluneční vítr a jeho směr a odstínění, ve vztahu k Zemi jejich absorpce v horních vrstvách atmosféry, tlak záření a pod. nelze zanedbat ani slapové vlivy. Zásadní vliv na rovnováhu tepelné bilance spodní vrstvy troposféry má její vertikální promíchávání a dále, z těch jednodušších, skupenské a specifické teplo vody.

Už jen okamžitý stav atmosféry je velkou záhadou a v podstatě zatím neuchopitelný natož pak jeho dlouhodobý vývoj. A tedy jakákoli předpověď je pouhá smyšlenka. Řídit podle toho politická rozhodnutí je zločinné. Zdař Bůh. Josef.

J. Hruška 4.9.2017 16:29

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

Mluvnický dodatek: Skutečně se píše ABSORPCE s "p" a tedy "absorpční" třeba schopnost, ale "absorbování" od "absorbovat" . Ach ta maturitní Čeština, Ahoj.

J. Zeman 4.9.2017 17:41

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

Ve příspěvku jsem shrnul faktory, které jsou pro klimatologii významné. Možná tomu nerozumíte, ale body 1-3 úplně zahrnují faktor celkového albeda, resp. jak jeho zásadní závislost na aktuálním emisním spektru Slunce v interakci s absorbčními spektry materiálů na povrchu Země, zejm. vody (která má ze všech obvyklých materiálů na povrchu Země nejextrémnější absobční spektrum a i jiné velmi extrémní optické vlastnosti, které hrají rovněž významnou roli -zejm. reflektivita a lom, a absorbuje cca 90% veškerého slunečního záření, které se na povrchu Země změní v ono teplo obecně - skupenské i specifické) tak jeho závislost na aspektu pevniny vs. oceánu -který podotýkám má díky hloubce a zvlnění celkové albedo nižší než černé uhlí :) v interakci s měnící se vzdáleností Země od Slunce (intenzita oslunění klesá s čtvercem vzdálenosti). Magnituda změn faktorů 1 a 3 je v řádu změn absorbce záření a zpětné emise jak IR záření tak přímo skupenského tepla do atmosféry v obou případech celé waty na průměrný metr čtvereční zemského povrchu -srovnatelná s údajným skleníkovým efektem CO2 i po údajné amplifikaci vodními parami a obvykle jej i významně převyšuje. Faktor 2 se projevuje jen v dlouhodobém horizontu celé periody precese slunovratu (jedná se o kombinaci dvou Milankovičových cyklů - sklonu a precese aspektu Zemské osy vůči periheliu, zatímco ten třetí, elipticita orbity je součástí faktoru 1)

Magnituda intenzity korpuskulárního "záření" Slunce pronikajícího do spodní troposféry a na povrch Země resp. absorbovatelné teplo z něj je v porovnání s magnitudou absorbovatelného elektromagnetického záření Slunce dopadajícího na zemský povrch víceméně nulová a co se týče změn teploty spodní troposféry nemá na ni podstatný vliv. :)

Drtivá většina tepla vznikajícího absorbcí elektromagnetického záření Slunce vzniká v oceánu a v pevných a kapalných látkách na povrchu pevniny, spodní troposféra v tom díky své nízké hustotě hraje minimální roli a tím méně marginální CO2 v ní.

M. Šejna 4.9.2017 17:48

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

To je tedy opravdu záhadou, jak je možné, že pevné látky na povrchu Měsíce nezahřívají Měsíc stejně, jako ty samé pevné látky na Zemi. Jak je možné, že povrch Měsíce má průměrnou teplotu -23°C, zatímco povrch Země +15°C.

Že by pan Zeman zapomněl na funkci atmosfery, o které se vůbec ve svých z Googlu okopírovaných statích nezmiňuje?

J. Jurax 4.9.2017 18:36

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

Přečtěte si to znovu, pomalu a pozorně.

Funkce atmosféry je zajisté důležitá, ale její vliv je zjednodušeně řečeno KONSTANTNÍ neboli neměnnnnný :-)

J. Zeman 4.9.2017 20:02

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

Na to jste si pane Šejna částečně odpověděl i sám -na Měsíci není atmosféra ani žádný oceán (90% tepla vznikající absorbcí slunečního záření na Zemi vzniká v oceánu - i díky jeho extrémně nízkému albedu) tj. Měsíc má vyšší albedo než povrch Země a zároveň žádnou "izolaci".

Jinak mé statě nejsou odnikud okopírované, a rozhodně ne onen příspěvek, protože to, co v něm tvrdím, je založeno na mé vlastní replikaci zcela určitých vědeckých výsledků (faktor 1 a 3), tj. vysoce podrobné replikaci nekeplerovského chování zemské orbity z dat systému Horizons resp. výpočtu, jaký je vliv proměnlivé délky anomalistického roku a proměnlivé průměrné vzdálenosti Země od Slunce na meziroční změny celkové tepelné bilance Země stejně jako podrobná replikace výsledků výzkumu spektrálních dat z družice SORCE, která nejen změřila podstatně jiný střed emisního spektra Slunce, než se dosud myslelo (489nm namísto 502nm -asronauti měli pravdu: je modré ne zelené), což má samo o sobě zásadní význam nejen pro klimatologii ale i astrofyziku, ale zjistila i to, že Slunce v době slunečních minim vyzařuje podstatně více ve viditelném a podstatně méně v IR a UV spektru než ve slunečním maximu a obráceně, což v důsledku vede k absorbci větší části slunečního záření podstatně hlouběji v oceánu než v době maxima, jakkoli průměrné TSI se víceméně nemění, a byla tak nejen konečně rozřešena záhada (ne)korelace TSI s LTT, ale bylo možno i na velice podrobném 1° grid modelu oslunění zeměkoule konečně spočítat jaká je magnituda změny tepelné bilance Země v souvislosti se změnami SSI v rámci slunečních cyklů a vyšlo řádově stejné číslo jako je předpokládaný efekt údajného AGE. ;) - A ačkoli existuje práce již z r. 2013 (napsaná renomovanými solárními vědci pod vedením I. Ermoli), která významné změny SSI v rámci slunečního cyklu poprvé implikovala, data ze SORCE aplikovaná v grid modelu oslunění povrchu Země zatím pokud vím nikde publikována nebyla, takže jaksi není ani odkud kopírovat. :)

J. Hruška 4.9.2017 21:50

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

Zeman šíří smyšlenky, nemusíte to být nutně Vy, Jene. Celkové albedo Měsíce je 7 % tedy něco jako asfaltové silnice. Albedo Země kolísá mezi 35 % až 45 % i více. Odráží tedy až polovinu dopadající energie ze Slunce podle množství bílé oblačnosti a bílého sněhu. Absorpce se píše s "p", žádná družice tomu nezabrání. Rostlinstvo je zelené aby odráželo hlavní podíl energie ze spektra slunečního světla a nepřehřívalo se. Opomenuté zůstává promíchávání studené svrchní troposféry s údajně oteplujícím se vzduchem nad povrchem Země, modré nikoli zelené planety. Legrace musí být, neberte všechno tak precizně vážně, dobrou noc, Josef.

F. Houžňák 4.9.2017 22:36

Rostlinstvo není "zelené proto, aby odráželo

hlavní podíl energie ze spektra slunečního světla a nepřehřívalo se", ale protože se v průběhu věků prosadil chlorofyl jako hlavní pigment k záchytu fotonů (alternativní teorie tvrdí, že chlorofyl vybral za tímto účelem svého času Pánbůh, ale nepraví, proč si vybral zrovna chlorofyl), nejspíš proto, že jeho spektrální charakteristiky a spolupráce s proteiny a syntéza jsou energeticky nejvýhodnější, a ten požírá hlavně červené světlo. Kytky by skákaly radostí, kdyby to zelené světlo dokázaly taky zpracovat, protože by bylo víc energie na růst, a vůbec by se nepřehřívaly, protože by ta extra energie šla do cukrů. Ostatně, tušíte, že rostliny zachytí do svých tkání jenom asi 1% sluneční energie? Zbytek se vyzáří ve viditelném (fluorescence chlorofylu) a IR světle, takže kdyby uměly zpracovat ještě to zelené světlo, zachytily by třeba 2%, to není moc velký rozdíl.

J. Hruška 5.9.2017 14:12

Re: Rostlinstvo není "zelené proto, aby odráželo

Sám to píšete, pane Houžňáku, Energeticky nejvýhodnější pro fotosyntézu je být zelený a neskákat radostí. Ach ta logika. Rostliny využijí jen 1% - (Vaše interpretace) sluneční energie právě tím, že jsou zelené, nemusí vypařovat tolik vody na ochlazování a použijí ji na fotosyntézu. Zelené světlo je nepoužitelné, příliš hřeje. Vypadá to, že rostliny mají víc rozumu než kdejaký mičurin. Nazdar. Josef.

F. Houžňák 5.9.2017 14:23

Nechápete to, tak ještě jednou,

kytky jsou zelené proto, že chlorofyl, vybraný evolucí z nejrůznějších, nám neznámých důvodů, požírá světlo červené (a modré). Kdyby evoluce dopustila a vybrala nějaký jiný pigment, požíral by ten i světlo zelené a kytky by byly šedivé nebo jaké. Kytky by měly radost, protože by měly víc energie, a nepřehřívaly by se, protože to řekněme jedno procento utilizace zářivé energie navíc (2% místo 1%, řekněme) nehraje v tepelné bilanci žádnou roli, a pohlcená energie by se proměnila v cukry. Už dneska se 99% dopadajícího záření (na sluníčku, ve stínu je to o něco míň) mění v teplo (IR záření, nakonec) a světlo jiných vlnových délek a vyzáří se od kytky pryč. Zelené světlo hřeje stejně jako jiná světla. Vy máte divné představy o fyzice. Kytky se musejí ochlazovat kvůli teplotě okolního vzduchu a ne kvůli záření. Zkuste trochu studovat.

J. Zeman 5.9.2017 19:44

Re: Korelace neimplikuje kauzalitu

Vážně to tu neberu -když tak koukám jak jste nám ve svých smyšlenkách pozapomněl na Stefan-Boltzmanův a Wienův zákon -a to je přesně, kde vaše měsíční asfaltová silnice selhává. Intenzita zpětného IR záření závisí na teplotě materiálu -v tomto případě pevného povrchu Měsíce, který se slun. zářením povrchově prohřívá na velmi výrazně vyšší teplotu (rozdíl průměrného maxima a minima teploty povrchu Měsíce se uvádí ~260K a ono průměrné maximum ~380K = 107°C), než je povrchová teplota pozemského oceánu, který absorbuje ~90% absorbovaného slun. záření, které dopadá na zemský povrch. Toto měsíční teplo se tak zpětně vyzáří s relativně mnohem vyšší intenzitou (roste se 4.! mocninou teploty) tj. dostane se prakticky mnohem rychleji zpět do kosmu. A nebrání mu v tom ani gravitační zákon ani 2. termodynamický zákon ani optické rozhraní vody a vzduchu (-které hrají zásadní roli v případě oceánu) a ani atmosféra s vlastní teplotou, tlakem a reflektivitou. Atmosféra, kterou Měsíc nemá a mít nemůže, protože má příliš malou gravitaci a mag. pole.

Jinak albedo oceánu v pásmu slunečního spektra je ještě více než dvakrát nižší než ono albedo měsíce a modrý se zdá, protože voda nejméně pohlcuje světlo v pásmu modré -což ovšem má paradoxní význam, protože tam sluneční světlo v pásmu modré barvy z totožného důvodu + lomu světla hladinou pronikne nejhlouběji (-i řádově desítky metrů a např. o řád hlouběji než v pásmu červené barvy, či o 6-9! řádů hlouběji než IR a UV), téměř uplně se vstřebá a to nejhlouběji a teplo vzniklé jeho pohlcením se tak zpět z oceánu pak dostává nejpomaleji. No a podle měření družice SORCE je vrchol emisního spektra Slunce právě nikoli v zelené ale modré oblasti a to na přibližně stejné vlnové délce jako je nejniží bod onoho extrémně strmého absorpčního spektra vody -a tato čirá koincidence je jedním důvodů, proč je na té naší převážně modré planetě převážně snesitelné klima, nicméně významně citlivé na změny emisního spektra Slunce v rámci změn jeho aktivity.

F. Houžňák 6.9.2017 20:22

Aby se vám ty fyzikální zákony, co je tady tak

zneužíváte a korumpujete, nakonec nespojily a nedaly vám jednu mastnou přes hubu. Já být Stefan-Boltzmannem, spojím se s Archimédem a už byste ji měl, jenom by to mlasklo. Tak si dávejte pozor, jestli už se některý ze zákonů nerozpřahuje, třeba ten akce a reakce.

J. Zeman 7.9.2017 0:49

Re: Aby se vám ty fyzikální zákony, co je tady tak

Už se mi stalo několikrát, že mi někdo vyhrožoval zákony, které dotyčný nepochopil, ale fyzikálními tedy ještě ne. :)))

M. Valenta 4.9.2017 10:28

Nový Kremlík se starou písničkou

...a že ten déšť někdy přijde, to máte pochopitelně pravdu, ale na jižní Moravě nebo v Římě bych s tímhle moudrem moc do hospody nelezl.

L. Novák 4.9.2017 11:01

Re: Nový Kremlík se starou písničkou

No jo, hospoda, to je pádný argument... :-P