Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Jak jsem poprvé nevstoupil
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Čermák 21.8.2017 18:10Tak sláva, pan Brixi to přežil ve zdraví, protože mátl stopy.....No tehdy komouši nabízeli pár stovek a strach, když člověk odmítne. Ale hlavy netrhali. Dnes je to jinak a je to vidět všude. Nabízejí tisíce a miliony. Tisíce ve firmách, když budeš dělat toho zlého...A miliony v politice, když budš dělat toho zlého.... Nyní se tomu říká: Nabídka, která se neodmítá....Pak máme Schulze a Evropany, ale i Teličku, Jourovou, Roučka, a taky neziskovky s Jandou a dalšími ideology, novináře a pracovníky ČT.... |
|
|
F. Navrátil 21.8.2017 13:07Zákruty života Život má různé peripetie. Moje příbuzná, učitelka v mateřské školce, odmítla v roce 1972 vstup do SČSP. Byla i na pohovoru na okresním školském odboru, ale svoje odmítnutí odůvodnila tím, že předsedou se stal člověk, který si potřeboval funkcí zamazat stíhání kvůli poškozování majetku v socialistickém vlastnictví. Druhý nátlak byl o pár let později, kdy ji ředitelka nutila studovat VUML, ale i tomu se vyhnula poukazem na nedostatek času při péči o své děti. Největší nátlak na ni vykonávala po roce 1989 ředitelka (právě ta, co ji posílala studovat VUML). Nutila ji podat výpověď pod záminkou, že školka bude přeměněna na křesťanskou školku a nevěřící učitelka (byť pokřtěná) bude stejně vyhozena. Nakonec to dopadlo tak, že ředitelka neobstála před revoluční prověrkovou komisí a příbuzná na svém místě zústala až do odchodu do důchodu. |
|
|
J. Kanioková 21.8.2017 13:06Ano, je 21. srpna. Proto je potřeba upozorňovat a varovat. Totalita nepřichází ani zleva, ani zprava. Prostě najednou je zde a my se nestačíme divit... Historia magistra - http://publius.cz/glosy/historia-magistra/ |
|
F. Pavlis 21.8.2017 19:15Re: Ano, je 21. srpna. Ano, už je to dávno. Koho nějaký srpen zajímá. Mnozí opět hledí k východu slunce a jeden z bývalých kancléřů si tam udělal dobré jméno i bydlo. Tíhne tam prezident a v Karlových Varech se mluví nikoli po sudetsku, ale jinak. Březen 1938 je už také datem zaprášeným a kdo vzpomene na popravu české šlechty na Staroměstském náměstí. I ten Hus se krčí ve stínu Velehradu. Lokajský národ, říkával TGM. Za 30 Kč prodá soudnost a za koblihu i svobodu a důstojnost. Je trvale "na prodej" či ke koupi. Někdy se říká PODVOLENÍ. K životu to prostě stačí. Bouří se jen tehdy, když dojde "chléb a hry". Rád bych se mýlil. Možná je to dobrá strategie, ale špatně se to snáší s tím, čemu se po věky říká hrdost a sebeúcta. Žel. |
|
|
J. Řezák 21.8.2017 12:02Jo tak, .... ... já jsem doufal, že šlko o "vstup" někam dál. Tenhle kroužek zostřeného přátelství byl pro mnoho lidí jakýmsi štítkem před vynuceným vstupem do organizeca mnohem horší. Dalo se (někdy) říci, že už jsem v SČSP a na více si zatím (!) netroufám. Tak jsem se stal "organizovaným přítelem" - a činnost? Jednou za půl roku společná návštěva sovětského filmu (v pokladně vydávali "potvrzení návštěvě sovětského filmu - neuvěřitelné), samozřejmě pokud možno nějakou tu klasiku (Hamlet, Anna Karenina, Čajkovského Piková dáma atd.), po shlédnutí společná hospoda do pozdních nočních hodin, do zápisu jako beseda o shlédnutém představení. Jednou za půl roku autobusový nákupní zájezd do Drážďan (autobusák měl pochopení, to byste nevěřili, kolik má taková KArosa skrytých míst). Ale byli jsme angažovaní a soudruzi dali víceméně pokoj. Já bych tenhle kroužek tak úplně nezatracoval. |
