16.8.2018 | Svátek má Jáchym



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


EKOLOGIE: Nedivme se, že je sucho



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 89, poslední: 1.7.2017 22:51, přehled diskusí

Nezaměňuje autor příčinu a následek ?:
Autor: P. Klíma Datum: 1.7.2017 22:51

Staré civilizace mohly přece zmizet také proto, že přišla sucha, že?

Že by konec Doby ledové před cca 8 tisíci lety vyvolal člověk? Průměrná teplota tehdy několika málo let vzrostla o více než 6 stupňů - jak to mohli zapříčinit lidé, žijící tehdy v malých tlupách, neschopní kácet dřevo průmyslově?

Navíc:

Těžko dnes prokážeme příčiny změn v Mezopotámii, když ani dnes v této oblasti nepanuje jednota a vědecká pravda je obětí politické propagandy, ideologie údajně člověkem způsobeného tzv. globálního oteplování.

s tou balkanskou krajinou se to má tak, :
Autor: A. Pakosta Datum: 1.7.2017 8:43

...źe celé dalmatské pobřeží bývalo zelené a zalesněné. Jeho dnešní stav způsobili Féničané. Když v prvním tisíciletí před Kristem začali své zámořské výboje, bezohledně káceli cedrové lesy na stavbu lodí. Odlesněná krajina rychle vyschla, a jak je vidět, ani tři tisíce let k přirozené obnově lesa nestačily. Ekologické systémy jsou totiž v labilní rovnováze, a přirozené zalesněni Evropy netrvalo tisíce, nýbrž milióny let.

Re: polopravdy:
Autor: J. Pospíšil 402 Datum: 1.7.2017 0:58

No jo, pánové, ale pak si člověk přečte články taky od vědců, kteří říkají, jak obrovský význam má jemný písek ze Sahary pro život mikroorganismů produkujících kyslík a deponujících uhlík ve svých schránkách klesajících ke dnu a také o tom, jak potřebný je tento minerální prach dokonce pro deštné lesy v Amazonii a řekne si, že ty vztahy jsou asi sakra složitější, než nám říkají přivrženci jen jednofaktorového snižování lidské produkce CO2.

Víme, jak si žily ty mikroorganismy, když ještě byla Sahara zelená a odkud tehdy braly minerály, když píseček ze Sahary ve vzduchu nebyl? A pak si přečtem, že Sahara je vlastně pouští z důvodu cyklického "okruhu" ve srážkovém stínu Indie a Himalájí, což je dobře pro srážky v Indonesii a pro v Bangladéši, a děště v Indočíně, ale nad Afriku a Arabský poloostrov z tohoto cyklu vodou neoplývá a ono je to ještě složitější, než nás napadá. A pak nás napadne, kolik toho vlastně ještě nevíme. A ten vlastně jednoduchý model pana Rady, který má jen hokejku podporující zpětné vazby, nám začne připadat až moc jednoduchý.

Co je pravdy na tom, že jen výbuch sopky sv Heleny vypustil do ovzduší množství CO2 srovnatelné s produkcí lidstva za celou dobu existence lidí? To taky tvrdili vědci. Co je pravdy na tom, co tvrdí geologové, že v oběhu CO2 se značné množství tohoto plynu ztrácí, že když se započítá produkce sopek, veškerého kyslík spotřebovávajícího života, od mikroorganismů až po člověka, tak by mělo být CO2 volně v ovzduší mnohonásobně víc než je? Pak si člověk přečte, že les produkuje kyslík, jen když roste, že jakmile je dorostlý, tak je jeho produkce kyslíku rovna jeho spotřebě a tedy nepřínosná a redukce CO2 také, protože když jeho hmotnost neroste, tak depozice CO2 taky neroste. A že les do půdy vlastně nic moc uhlíku nedeponuje, to prý dovedou akorát rašeliniště a vlastně to prý umí i step. Po ní zbývají černozemě. Po lese nezůstává prý žádná významná vrstva uhlíkem dobře zásobené zeminy a po deštných pralesích prý vůbec.

Re: Na suchou zem, nerado prší.:
Autor: P. Rada Datum: 30.6.2017 21:51

Ano vesměs souhlas ale s připomínkou, že příliš snadno nabytá výživa vede nikoli ke zdraví ale naopak ke změkčilosti.

Re: Já bych to udělal jinak.:
Autor: P. Rada Datum: 30.6.2017 21:48

Posmíváním se skrze příjmení sucho nezakážete a hlasováním mezi chtivými okamžitých požitků podobně. Jen takto ztrácíte čas.

Pokud by jste si chtěl opravdu nechat poradit pak doporučuji PŘIDUSIT LIDSKOU CHTIVOST.

Re: Pravdou je, že špatně na půdě hospodaříme:
Autor: P. Rada Datum: 30.6.2017 21:38

Typuji, že ještě více jak na velikosti záleží na plodině, typu hnojení a hlavně vztahu vlastnickém a to do důsledků.

Na jižní Moravě takto erozí leckde zmizela půlmetrová vrstva ještě z počátků totality relativně úrodné půdy. Dnes se totiž sice proklamuje, že půdu už mají konkrétní vlastníci - to je i pravda - ale na 80% všech rozloh se přitom příznačně hospodaří nájemě systémem po nás potopa.

Oblast která nepaří nikomu a přitom všem ale leží i nad půdou. To, že byla už nasycena skleníkovými plyny tak jak naposled před 10miliony let a tím bylo navozeno oteplování, vyšší odpar... považuji s hlediska rizika vysychání krajiny za velmi důležité.

Kdyby nebyli soudruzi:
Autor: D. Polanský Datum: 30.6.2017 21:32

stavební boom by byl ještě rozsáhlejší. Udělat z počasí ideologickou otázku, nevím, nevím. Izraelci také postavili přehradu, pak ji zbourali. Pochopili.

K drenážím:
Autor: D. Polanský Datum: 30.6.2017 21:29

Otázkou je, kolik jich je ještě funkčních. Kdysi (cca 1970)jsem jako brigádník čistil drenážní odvodňovací kanály na Slovensku mezi Malackami a Kostolištěm. Letos jsem se byl na drenáže ze zajímavosti s rýčem podívat. Jsou nefunkční, jednoduše se ucpaly. Drenážní odvodňovací kanály nikdo nečistí, jsou zarostlé, stavidla rovněž nefungují. Zákon růstu entropie funguje všude.

Re: Vypracovaný článek?:
Autor: P. Rada Datum: 30.6.2017 21:18

No mě to naopak dobré nepřijde - spíše argumentačně podivné. To už proto, že stat o narušování půdy člověkem autor převzal od jiných a ta se navíc vztahuje k jinému období jinde a před rokem 1948 od kterého naopak začíná argumentovat autor.

Mikroklimaticky na té úvaze něco sice je ale vůbec už mi nesedí historická situace před obdobím, kdy se v čechách prudce rozvíjelo sklářství a hutnictví a ještě se jako palivo nevyužívalo uhlí či dokoce plyn.

Naši předkové tehdy pro velkou potřebu dřevěného uhlí skrze milíře zuhelnatěli lesy v celé české kotlině a i na pohraničních horách.... Kupodivu to ale k vysušování krajiny tak jak jej pozorujeme dnes nepřineslo. Příznačně se ale také neoteplilo. Krajině té doby vévodily strniště, sesuvy, zabahnění... tak jak to ukazují dobové malby.

Tak je mi divné, že toto vše není divné autorovi.

Re: :
Autor: P. Zinga Datum: 30.6.2017 20:56

Pane Zaorálku, Al Gore a Suzan Solomon (býv. ved. prac. IPCC) poté, co vystrašili lid stoupáním moře a zaplavením New Yorku, investovali značné peníze do nemovitostí na pobřeží.

Nedávno se vzbouřili lidé jednoho města na vých. pobřeži (želbohu, jméno vypadlo, ale dalo by se najít) proti vedení města, které kvůli předpovědím drastického stoupání hladiny moří vyňalo pobřeží z územního plánu, tudíž by se tam nedalo stavět. Radnice ustoupila.

Re: jo aha, pane Zingo, takže nám stoupá tlak?:
Autor: P. Zinga Datum: 30.6.2017 20:46

Pane Lejno, blábolíte nesmysly. Kam na to chodíte? Navíc to není podle pana "Zinky", ale podle dvou PhDr, to jest fyziků s doktorátem.

Stoupají teploty nebo výstupy z měření? Stanic, které byly vybrány, aby dodávaly "správné hodnoty"? A i ty se falšují?

Dnes jsem četl varování "vědců" před dvojnásobným stoupáním hladin vody oproti normálu. Kde? V jejich sklenicích či hlavách? Jak jste na tom Vy?

Pravdou je, že špatně na půdě hospodaříme:
Autor: F. Žůrek Datum: 30.6.2017 20:30

Velké, souvislé lány jsou pohromou. Dnes máme na polích těžké stroje a provádíme velké zásahy do krajiny atd. Zkrátka: člověk chce být pánem. Tak jím je...

Re: Díky za článek?:
Autor: J. Krásenský Datum: 30.6.2017 19:58

Páro, jste krásná ukázka fachidiotizmu. Ano, nad mořem je větší odpar než nad pouští, to jsou tvrdá fyzikální data. A přesto smrkový les zadrží vodu, ochladí prostředí a i při zmíněné expiraci je pro "vodní hospodářství" a spodní vodu přínosnější než pole, louky a pouště. I reálným, stalinským, leninským a dnešním trockistickým socialistům (levicoví liberálové,... až enviromentálové) se rozcházela jejich teorie (ideologie) s praxí. Vy jste tentýž případ.

Jo:
Autor: V. Pavelka 263 Datum: 30.6.2017 19:07

Díky , Konečně se někdo zmínil o drenážích , které se desetiletí rvali do země a odvodnují krajinu pořád , Na Pálavě , byl drenážní systém protizáplavový jenž místní zemědelci udržovali a když přišly jarní záplavy , rozlily se do krajiny a ztratily sílu povodně , přinesli živiny na pole a louky , Ti zemědělci byli Němci !, Noví zemědělci Už na nějakou ůdržbu káleli , Tak se to zaneslo a zničilo , Proto přišli Soudruzi a postavili Přehrady Nové mlýny"..

jo aha, pane Zingo, takže nám stoupá tlak?:
Autor: M. Šejna Datum: 30.6.2017 18:57

takže skleníkový efekt podle pana Zinky nefunguje a funguje jen atmosferický tlak a sluneční aktivita.

A vzhledem k tomu, že sluneční aktivita už několik desítek let klesá, zatímco teploty několik desítek let stoupají, pak z toho plyne následující:

Atmosferický tlak globálně roste.

:-D

Re: Do kamene tesat:
Autor: J. Lepka Datum: 30.6.2017 17:52

To je docela kontroverzní řešení, pokud nádrž není dost hluboká nebo zastíněná, hodně se přehřívá a rybičky trpí. V zimě obvykle zamrzne a rybky se dusí nedostatkem kyslíku. V podstatě jsou obojživelníci vhodnější.

vypracovaný článek!:
Autor: V. Student Datum: 30.6.2017 17:50

Na tomhle článku si dal autor hodně práce a je to vidět. Díky. Už dlouho jsem něco tak dobrého nečetl. Díky.

Uvědomte si např., že jako pitná voda se u nás často používá:
Autor: P. Vaňura Datum: 30.6.2017 16:41

povrchová voda, viz vodní dílo Želivka. A upravit vodu ze Želivky na kvalitu "pitná voda" není o moc dražší, než ji upravit na úroveň "technická voda." Takže instalovat dvojí potrubí místo jednoho, abyste mohl využít výhod technické vody se většinou nevyplatí.

Mimochodem, v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice, se tak, jako v každé parní elektrárně, používá pro napájení parogenerátorů a i primáru reaktoru deionizovaná voda. To je v podstatě superčistá voda, jakou nakupujete v drogérii v kanistrech. A protože tu vodu získávají ve velkém a levně, používají ji například v závodní prádelně k praní prádla. Je ideální, měkká, ale normálněby se to nevyplatilo.

Já bych to udělal tak nějak po soudružsku...:
Autor: J. Dusitko Datum: 30.6.2017 15:47

Tak jak nám radí pan Rada. Prostě a jednoduše bych to sucho zakázal...

tak jo, pane Tachovský:
Autor: M. Šejna Datum: 30.6.2017 14:52

zde je graf aktivity Slunce:

https://i2.wp.com/www.leif.org/research/SN-1700-2015.png

Téměř 70.let už sluneční aktivita klesá. Jak je tedy možné, že po dobu těchto 70 let globální teploty rostou?

Re: Díky za článek?:
Autor: P. Selinger Datum: 30.6.2017 14:46

Kdo věří na lidský faktor v globálním oteplování, tomu není pomoci...

Re: Do kamene tesat:
Autor: P. Selinger Datum: 30.6.2017 14:43

nebo si do ní nasaďte drobné rybky, které larvy komárů sežerou.....

Na suchou zem, nerado prší.:
Autor: J. Kulheim Datum: 30.6.2017 14:33

To říkali sedláci, kteří byli bytostně s půdou srostlí. Genocida sedláků v padesátých letech a nástup podnikatelů v zemědělství jsou hlavní příčinou současných problémů. Jak kvalitní půda, tak kvalitní jsou potraviny na ní vypěstované. Půda je základním článkem potravního řetězce. Zdravá půda – zdravé potraviny- zdravý člověk. Zdravá výživa je klíčová pro zdraví lidí a úzce souvisí s životním prostředím.

Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje a proces tvorby půdy je velmi pomalý, 1cm půdy se tvoří přes sto let; přitom její degradace je velmi rychlá a nezvratná. Hlavní příčinou poklesu úrodnosti půdy je zcelování pozemků v padesátých letech minulého století, kdy byly rozorány meze, jež právě vodní erozi zamezoval. Soudruzi udělali meliorace, zrušili záplavová území a lužní lesy.

V důsledku vodní eroze se ztrácí humus, bez humusu půda dobře nepoutá vodu a ztrácí se ornice. Tím půda ztrácí schopnost zadržovat vodu a poutat živiny. V padesátých letech obsahovala půda průměrně cca 3% humusu. V současnosti to není ani 1%.Další příčnou degradace půdy je její zhutnění v důsledku těžké mechanizace. Zhutnění výrazně ovlivňuje mimoprodukční (ekologické) i produkční funkce půdy:• Zpomaluje a omezuje infiltraci vody; tím urychluje povrchový odtok, snižuje retenční schopnost půdy pro vodu a výrazně zvyšuje vodní erozi.• Urychluje vysychání půdy, omezuje koloběh živin a plynů a omezuje biologický život v půdě.

Dalším nebezpečím je intoxikace půdy, tj. hromadění toxických látek v půdě a z toho vyplývající jejich možné přenášení do potravního řetězce. Absence humusu a organické hmoty v půdě ovlivňuje vysychání krajiny ale i povodně. Pokud se voda nemá kde zachytit, z půdy odtéká a půda ztrácí vlhkost.

Je provázanost mezi půdou a zdravotním stavem člověka. Rychle klesá obsah biogenních prvků. Podzemní vody - jsou znečišťovány z přehnojené půdy (dusičnany, nitrosaminy), Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím zdravotní stav lidí je výživa.

pane Rado:
Autor: M. Šejna Datum: 30.6.2017 14:28

jedna z nejpotřebnějších přehrad, kterou střední Čechy potřebují, je přehrada na Berounce. Toto vodní dílo je pro melouny nestravitelné a díky nim se ani nezačalo stavět.

Další akcí melounů je boj proti zdymadlům na Labi. Každé zdymadlo zadržuje v krajině vodu, takže by mělo význam nejen pro vodní dopravu, ale i pro stav spodních vod. A to nemluvím o tom, že melouni sice oprávněně preferují vodní dopravu, ale o úpravách vodních toků pro lodě nechtějí ani slyšet.

Na nadměrný odpar vody z vodních děl si musíme zvyknout, protože to bude jeden z průvodních jevů globálního oteplování. Ale to neznamená, že ta vodní díla nebudeme budovat. Právě ta vodní díla (přehrady) jsou jednou z forem adaptace lidstva na globální oteplování.

Re: K rozšíření obzoru ...:
Autor: P. Zinga Datum: 30.6.2017 14:16

Nepročetl, pane Rado, pouze pár vybraných statí a shrnutí: Autoři tvrdí (na základě analýzy dlouhodobého pozorování slunečního systému), že tzv. skleníkový efekt není fenoménem, který vzniká absorpcí a odrazem vyzařovaných dlouhých vln skrze atmosféru, nýbrž slunečním zářením řízenou termodynamickou teplotou a atmosférického tlaku.Dlouhodobá globální teplotní rovnováha povrchů planet slunečního systému je dána pouze dvěma podmínkami: středním odstupem od Slunce a absolutním atmosférickým tlakem na povrch planety.

To by potvrzovalo ty, co tvrdí, že Slunce je hlavním aktérem teplotních změn: vzdálenost a tlak jsou více-méně konstantní, mění se aktivita Slunce. Až to přečtete, napište o tom.

Re: polopravdy:
Autor: P. Rada Datum: 30.6.2017 14:16

Jen k té funkci lesů. Les má oproti savaně zvláštní schopnost chovat se vůci množství srážek s projevy hystereze. Dlouho totiž vzdoruje vysoušení - a pak rozpadem po požáru náhle přejde do stavu kdy opětovná míra vláhy jej už neobnoví.

Traviny mají totiž tu obrovskou přednost, že jim ohen nepoškodí podzemní podstatu ze které rostou - stromy rostou naopak nahoře - a tak traviny dlouho vyhrávají na jednou obsazeném území i s pomocí ohně.

Autor proto mají kousek prady v tézi, že více stromoví udržuje větší retenční schopnost ... a ta zpětně navozuje využitelnost dostupné vody.

Něco jiného ale nastává tam, kde už jednou poklesne dostatek vláhy a stromový porost se rozpadne. Muselo by opět totiž začít pršet nebývale dlouho aby se les znovu vůči travinám podstatně lépe vzdorujícím požárům vymezil. Roli přitom hraje navíc rozdílná délka generační i dlouhodobost růstu půdní vrstvy a naopak její náhlá potenciální zranitelnost erozí.

Re: K rozšíření obzoru ...:
Autor: P. Rada Datum: 30.6.2017 14:03

Děkuji. Nechám si to na večer až slunce zapadne za "obzor".

Jestli jste to ale opravdu důsledně sám pročetl - rád bych do té doby pro porovnání znal i Vaši interpretaci a tedy důvod proč pochybujete o mém rozhledu.

Přiznávám se, že už úvodní tvrzení, že síla skleníkového efektu je 90C namísto 33C a že tak docela neplatí Stefan-Boltznanův zákon ... je pro mě dost silné kafe.

Nestravitelné by to vše ale spíš mohlo být pro ty, kteří o skleníkovém efektu už s principu pochybují. Mě takový odkaz opravdu možná rozšíří obzor - a nebyl bych zdaleka sám :D

Zdravím.

polopravdy:
Autor: P. Joch Datum: 30.6.2017 13:54

Článek obsahuje několik věcí, které jej devalvují na úroveň bulváru.

1. Zanikly stará civilizace proto, že si zničili ekosystém, nebo se změnilo klima natolik, že další pokračování civilizace nebylo možné? Odpověď není jednoduchá a existují vědecká zdůvodnění obou verzí. Jen lapidárně dodám, že největší a nejrozežranější civilizace musela existovat na Sahaře, když po ní zbyla taková poušť.

2. Vychvalování lesů a rybníků. Je pravda, že les vodu zadrží a uvolňuje, nicméně jen to co do lesa spadne, z něj zas může odtéct. Přívalové srážky les nezadrží, takže při změně klimatu na dlouhá sucha přerušovaná náhlým deštěm není les univerzální řešení.

Re: Konkrétní příklad s plýtváním vodou je na :
Autor: P. Rada Datum: 30.6.2017 13:42

Cévka mi při čtení "neprdla". Mám s toho spíš čím dál větší depku. "Prd" to totiž vysvětluje důsledky změny klimatu. "Zatemněno" ohledně důsledků má v tomto ohledu kde kdo včetně autora.:

https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne

Jsem s Vámi přitom navíc dokonce zajedno, že dnešní konzumní člověk, přestal o krajinu pečovat a dodávám, že proto, že se mu přestala jevit jako podstatný zdroj obživy. Žijeme přeci především na rostoucí fosilní dluh a množství CO2 v atmosféře je indikátorem jeho nesplácení. Mnohým by bylo příjemné v tom pokračovat a jen třeba tu a tanm něco vysadit, postavit přehradu ... jen nedopustit téma nezbytnosti poklesu osobní spotřeby. (jdu se ted projet na kole a udělat něco konkrétního právě pro recyklaci cca 5000kubíků vody v jedné koupací nádrži, nad kterou na kopci naopak beznadějně schne les.... - tak mě nemějte za ignoranta připomímek)

https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/wp-content/plugins/sio-bluemoon/graphs/mlo_two_years.png

http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/pecho-klima-se-meni-kvuli-nasi-spotrebe-musime-se-naucit-zit-skromneji

Re: Zajímavý článek, leč obávám se,:
Autor: J. Lepka Datum: 30.6.2017 13:34

Milý pane Rado, i v rámci této zcela nevědecké diskuze je nedůstojné uchylovat se ke zkratkovitým postupům. Jistě i vy přiznáte, že termín "ne úplně chápeme" je v důsledku odlišný od vašeho "úplně nechápeme". To ovšem není jediný nonsens ve vašem vnímání světa. Příkladně není zrovna košer reagovat jen na část výroku, ergo překrouceného. Takže vás vyzývám: postavte se jako chlap k problému středověkého klimatického optima a přineste důkaz : jak středověká populace dokázala vychýlit klima na severní polokouli a čím dokázala ovlivnit skleníkový efekt atmosféry.