Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: Havárie zákona o sociálním bydlení
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Alda 30.6.2017 11:34Jakkoli máte pravdu, zákonem to vyřešit nelze. Po válce byl u nás nedostatek bytů (navzdory vyhnání tisíců Němců). I vydal První Dělnický President (pro mlaďochy - to byl zvláštní druh čestného titulu) Klement Gottwald zákon o hospodaření s byty. Leč ten zákon jaxi bytovou nouzi neodstranil. A tak následující dělnický president Zápotocký vydal nový zákon o hospodaření s byty. Ale k podivení ostatků Marxe i Lenina se bytová nouze prohlubovala. A tedy následující dělnický president Antonín Novotný vydal další a "ještě lepší" zákon o hospodaření s byty, ale i to bylo na hov... pardon, na lejno. Teprve nedělnický intelektuálský "buržoasní nacionalista" JUDr. Gustáv Husák se na vydávání dalších zákonů o bytech vykašlal, ale nařídil stavět byty. A to v režii státních organizací včetně vojska a policie, v režii velkých kraji řízených podniků i v režii měst a obcí a JZD. A začal odměňovat lidi, kteří byli ochotni se k výstavbě bytů sdružit. Následující nedělnický a přes to vysokoškolsky nevzdělaný president Havel ty byty sice označil z králíkárny, ale dodnes se za ně platí miliony. Radši králíkárna než lavička v parku. Ale co je podstatné: v zákonech to není. Zákonem to nezměníte. Žádný zákon si lidi na krov místo střechy dát prostě nemůžou. |
|
|
P. Vaňura 30.6.2017 11:58Husák nikoho neodměňoval, kromě zasloužilých soudruhů Ale pravda je, že už za časů soudruha presidenta Novotného započala výstavba sídlišť, ač se i na družstevní byt ve velkých městech čekalo i v 80 letech 20 let bez záruky (byl jste sice v pořadníku, ale v tom se šoupalo podle údajné potřebnosti). |
|
|
J. Jurax 30.6.2017 23:18Re: Husák nikoho neodměňoval, kromě zasloužilých soudruhů Ale mohli jste si - po práci - družstevně svépomocně postavit bytovku, panelák, soukromě svépomocně rodinný domek. Zejména ve velkých městech to bylo oblíbenou kratochvílí pracující inteligence, co by ráda bydlela, ale na státní neměla nárok (nepreferovaná profese etc.), na družstevku se čekalo desetiletí a na černý trh (ano, ten i za bolševika byl) neměla peníze. Kdežto svépomocně se stavělo tři čtyři roky, pracovní povinnost byla od cca dubna do cca října - podle počasí sto i víc hodin měsíčně - samo se holt nepostaví, že ano. Prostě po práci tři hodinky denně dělat zedníka a všechny víkendy dvanáctky. Jo a vklad dvacet tisíc (to tehdy bylo - na počátku osmdesátých - tak třičtvrtě čistého ročního příjmu cca třicetiletého pracujícího inteligenta s VŠ vzděláním). |
