25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Divočina na Šumavě

Při prosazování Zákona č. 123/2017 (platného od 1.6.2017) ze strany Ministerstva životního prostředí (MŽP), managementu Šumavského národního parku (ŠUNAP) a ekologistů byla divočina prezentována jako přírodní proces, ve kterém si sama příroda poradí s obnovou cca 22.000 ha odumřelých lesů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Rada 12.6.2017 9:36

Re: A co voda?

Paní Vozábalová v něčem pravdu máte. Na Šumavě totiž člověk doposud velmi intenzívně celoploěně zasahuje a to zejména klimatickou změnou a kyselými dešti.

Ona diskutovaná "bezzásahovost" se však prakticky týká jen zákazu těžby dřeva v prvých zonách NPŠ které tvoří jen malé procento parku. Na naprosté většině jeho území a zejména v sousedství s produkčními lesy tak striktní bezzásahovost vůbec neplatí.

Pokud by se ale v prvých zonách - tj vrcholových partiích těžilo jak si to asi představuje autor- nutně vznikle tuplovaně překyselená holina. Je tam totiž pravidelně relativně tenká půdní vrstva náchylná na stres od kyselých depozic které od neblaze proslulých let 80tých fakticky poklesly jen na čtvrtinu. Černé jezero a všechny jeho přítoky jsou proto doposud mrtvé - také dílko člověka.

Při rozkladu dřeva na místě se ale naakumulované živiny zpětně postupně uvolnují potřebám následného porostu. Holiny po těžbě navíc pravidelně trpí prudkým oteplením půdy přes den a podchlazením v noci. Větrná a vodní eroze pak s takovýchto ploch může nenahraditelně odstranit půdu s rizikem rozrůstání hlavně vodní eroze směrem do údolí. Za takových podmínek se uchytí tak akorát traviny. Za takové sitace se pak ani sazenice s velkým kořenovýn balem pravidelně neuchytí.

To, že česko vysychá postihuje nejvíce smrkové lesy nížin. Naopak právě ve vrcholových partiích hor má tato dřevina daleko větší šance na přežití. Jádrem tam jsou tzv klimaxové smrčiny. Ty ale mohou být velice vyhledávané např pro houževnatost pomalu rostoucího tzv rezonančního dřeva. Běžné dřevní hmoty je dnes pro velkoplošné usychání porostů nížin kde se navíc relativně snadno těží a přesto nestíhá neobvyklý nadbytek.

P. Lenc 12.6.2017 9:34

Re: Zelení lháři a podvodníci

Rado, vy jste opravdu nebetyčný vůl.Jinak se to napsat nedá.

M. Valenta 12.6.2017 9:34

Je úžasné sledovat,

jak se příroda po staletích lidské "péče" osamostatňuje.

P. Rada 12.6.2017 9:07

Re: Zelení lháři a podvodníci

Mte pravdu autor lže a lže a lže!

V. Braun 12.6.2017 8:23

Re: Výše škody?

Za prvé, do jaké skupiny mne to řadíte? Na Šumavě jsem pravda několikrát byl, i na místě postižené Kyrilem, ale nijak jsem se ve sporech o koncepci neangažoval.

Za druhé, stále nějak postrádám odpověď na otázku o škodách. Máte k tomu nějaké věcné informace nebo ne?

Z. Čábelka 12.6.2017 5:57

Zelení lháři a podvodníci

nepatří do slušné společnosti!

Z. Čábelka 12.6.2017 5:55

Re: Výše škody?

Odlesnilo se tímto způsobem někde v ČR takovým způsobem a na takové ploše? Dále, co sanace této katastrofy na které tak rádi parazitujete?

Vy stále nevíte, nechcete vědět jakou prasárnu jste způsobili.

J. Babička 12.6.2017 4:09

helemese

To sem nevěděl, že za to mohou katolíci

V. Braun 12.6.2017 2:24

Výše škody?

Ještě jedna otázka pane Autore, a to jak jste dospěl k výši škody?

"Rozsah škod na životním prostředí je možné dle soudních znalců v současné době odhadnout na 100 miliard Kč."

Podíval jsem se do výroční zprávy Lesů ČR, které hospodaří v cca polovině všech lesů v republice, a za rok 2015 je výnos z provozní činnosti mírně nad 12 miliard. Podotýkám, že je to výnos, nikoli zisk. Že by se škoda na životním prostředí díky netěžení stromů v bezzásahových zónách v NP Šumava blížila veškerému výnosu Lesů ČR za cca 8 let?

V. Braun 12.6.2017 1:56

Doložte důkazy, autore

Žádám tímto autora, aby doložil důkazy toho najímání a dobrého placení lidí za přivazování ke stromům dle jeho tvrzení z článku. Kolik jim za jedno přivázání platili a kdo? Z tak sebevědomého tvrzení usuzuji, že máte přinejmenším kopie podepsaných výplatních listin a jste schopen dokázat i uvedený úmysl. "Při prosazování bezzásahovosti docházelo po r. 1991 k ekoteroristickým

zásahům, kdy například najatí a dobře zaplacení lidé se přivazovali ke

stromům, aby se nemohly vytěžit kůrovcem napadené stromy a tím došlo k

neustálému zvyšování rozlohy porostů s odumřelými stromy po žíru kůrovce

lýkožrouta smrkového.!

J. Vozábalová 12.6.2017 1:52

A co voda?

Vážený pane autore, Váš článek plně vystihuje i mé přesvědčení, děkuji.

A navíc:

Před několika dny zde v jednom článku zněl nářek (mám dojem, že samotného ministra životního prostředí, ale fakt nevím jistě) "Česko vysychá" - já bych k tomu dodala "a lze se divit?"

Ano - zásoba spodní vody je na nízké úrovni, někde je stav zcela alarmující. V takové situaci opravdu není lepší řešení, než nechat Šumavu - jeden z největších přírodních rezervoárů vody - sežrat kůrovcem - to nám jistě pomůže.

Ale vážně - bezzásahovost na Šumavě je jeden z největších zločinů ekoteroristických organizací - ať již za nimi stojí kdokoli. Je ale neoddiskutovatelným faktem, že důsledky toho všeho ponesou následující generace a ti, kteří to dopustili, již budou mimo dosah lidské spravedlnosti.