24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Divočina na Šumavě

Při prosazování Zákona č. 123/2017 (platného od 1.6.2017) ze strany Ministerstva životního prostředí (MŽP), managementu Šumavského národního parku (ŠUNAP) a ekologistů byla divočina prezentována jako přírodní proces, ve kterém si sama příroda poradí s obnovou cca 22.000 ha odumřelých lesů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Stanovský 12.6.2017 22:29

Chceme vlastně tu džungli?

Celá naše republika má pěstované lesy (dokonce i většina Finska a Skandinávie, ač to tak kolikrát nevypadá). Obhospodařovávaná krajina je i v Krkonoších, na Šumavě či v Beskydech. Pouze blázen si může myslet, že když se na tuhle krajinu nebude sahat, bude báječná a lepší. Mě se líbí pastviny v Beskydech (ale ovečky tam už nikdo nechová, takže se louky musí kosit), mě se líbí louky v Krkonoších (jenomže budní hospodářství tam už nikdo neprovozuje), mě se líbí Šumava, jaká byla dřív (neříkám že zrovna za Klostermana), jenomže to se tam musí les pěstovat, kácet a sázet.

Když uděláme všude první nedotnutelné zóny, tak tam možná bude jednou džungle, jenomže pro přírodu je stovka let plivnutím do větru. Ale chceme tam vůbec mít tu džungli? Nebo tam chceme mít krásnou krajinu jak za našich pradědečků? Von i ten tetřívek tam za pradědečků bydlel a nikdo ho nemusel proti jeho vůli chránit.

Kde je ta míra, kam se ještě vracet?

Nebo chceme tady z té naší matičky mít praotcovu Čechovu zemi sice mlékem a strdím oplývající, ale kde nikdo nebydlel a každé políčko museli novousedlí Čechové vyrvat přírodě kamennou motykou?

P. Rada 13.6.2017 0:36

Re: Chceme vlastně tu džungli?

Lesy byly kdysy podstatou vzniku lidské civilizace. Tam kde zanikly měli pravidelně problém i ty civilizace. Vypalování těch deštných je očividným mementem dneška. Problém totiž tkví ve vysoké náročnosti lidí na spotřebu. Teprve několik tisíc let starý les totiž může vytvořit tak velkou zásobu půdních živin aby člověka dlouhodobě uživlo zemědělství a mohl se proto usadit a tak přejít od kočovného k civilizovanému světu. Dnešní pralesy proto zbyly tam, kde byli lidem málo dostupné. Zbytky takových jsou třeba i na vrcholech Šumavy. Dnes však celosvětová degradace lesů nevěstí rozhodně nic dobrého pro celou civilizaci.

Pokud se ptáte na míru kam se "vracet" - tak takový stav se dá popsat jako tzv trvalá udržitelnost. Dá se to popsat i jako meze planetární stability. Ke stabilitě je třeba se vrátit - nechcemeli rizkovat nutný kolaps s růstu v uzavřeném systému.

http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html

Dnes např překračujeme jako ČR ekostopu planety 3.5x a naše celková spotřeba dosud přes veškerý technologický pokrok ještě roste a to má dopady i na zdravotní stav lesů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa