Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Žijeme v bublině na prasknutí
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 21.5.2017 15:30V rovině jaksi privátní jsme furt bombardováni reklamou na výhodnou a nejvýhodnější půjčku úplně zadarmo a hned. Není divu, že ti blbější z nás na to naletí a pak sočí na exekuce. Jediný ospravedlnitelný dluh je půjčka či hypotéka na bydlení. A i ta budiž nadmíru střízlivá. Na co nemám, to nepotřebuju. |
|
|
L. Novák 21.5.2017 12:32Státy přece žádné dluhy neplatí. Platí je daňoví poplatníci, které stát systematicky okrádá (a jiné, ne-poplatníky zase zahrnuje blahobytem), a to jak přímo (daně a poplatky ze všeho, co vás napadne), tak nepřímo - znehodnocováním měny, jak to předvádějí státy po celém světě, Česko nevyjímaje. Viz uměle zavedená devalvace české koruny a chrlení namnožených peněz do oběhu, které udržovali tak dlouho, až se inflačně "konečně" i podle zmanipulovaných statistik ČSÚ přehoupla přes "plánovanou" hodnotu. Průměrný občan o těchto manipulacích s měnou a vytváření dluhů a jejich přiznávání veřejnosti ví velmi málo, pro něj je důležité, aby dostal co nejvíc. Že si pak za víc peněz koupí to samé nebo míň jako před lety, si při plíživé inflaci nevšimne. A tak to naši politici a bankéři chtějí... |
|
P. Rada 21.5.2017 15:38Re: Státy přece žádné dluhy neplatí. Platí je daňoví poplatníci, Na tom něco je. Jen pochybuji, že tím okrádajícím musí být stát - spíše jsou to jedinci na společnosti parazitující pro nedokonalost až pokřivenost zákonodárství. Fakt, že se prostí lidé mají materiálně vesměs lépe jak dřív pak umožnuje s masou lépe manipulovat - alespon tedy ještě po nějakou dobu. Jak dlouho to ale může vydržet kapacita surovinových zdrojů a biosféry? Vždyt např úlovky s volného oceánu už stagnují zruba od roku 2000 a v roce 2050 bude v oceánech při dnešním trendu plavat asi tolik ryb co plastů. Zároven s nedořešenou recyklací proto už klesá stabilita celého systému. V tom společenském se dál rozevírají ekonomické nůžky a mnozí jsou reklamou a půjčkami opět hnáni do fakticky otrocké práce a tak se lidstvo krátkodobou fosilní půjčkou sice na čas pozvedlo ale za cenu nesplacrených dluhů a podstatné okolnosti přitom nevyřešilo.: https://www.novinky.cz/domaci/407165-cesi-patri-v-praci-k-nejsikanovanejsim-evropanum.html https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/401347-doba-bezstarostne-spotreby-skoncila-rekl-tajemnik-osn-pri-podpisu-klimaticke-dohody.html https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/techto-osm-miliardaru-nashromazdilo-vic-bohatstvi-nez-chudsi-polovina-lidstva-12129 |
|
|
L. Novák 21.5.2017 23:12Re: Státy přece žádné dluhy neplatí. Platí je daňoví poplatníci, Strč si ty tvoje s*ačky za klobouk! |
|
|
P. Rada 22.5.2017 5:50Re: Státy přece žádné dluhy neplatí. Platí je daňoví poplatníci, Dávám za pravdu, že lidstvo svůj momentílní blahobyt směnilo s životním prostředím kolem sebe jaksi za "s*ačky". Tedy i Vaše! Tak velký klobouk, sílu a um abych zde uklidil i externality po L.M, autorovi a podobných ale sám opravdu nemám. Dost na tom, že je na jejich hloupost, aroganci ba trestuhodnost jednání trpělivě upozornuji. |
|
|
P. Rada 21.5.2017 10:20"V životě jsem si žádné peníze nepůjčil..." - Opravdu? Mám za to, že hed zprvu své úvahy se autor zásadně mýlí ve smyslu, že si žádné peníze nepůjčil. Možná proto, že podobě jako on se chová značná část společnosti která přes nenápadné ale o to spíše nesplácené půjčky už dlouho žije na dluh. Autorovi bych proto připoměl pojem ekostopa...... https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa Pokud jde o ČR tak zde by průměrný obyvatel k udržitelnému životu potřeboval víc jak 3.5X větší rozlohu a tak se vlasně nesplácením dopadů na životní prostředí doposud několikanásobně průběžně zadlužuje. Podobně tak ale činí naprostá většina tzv rozvinutého světa a pokud se udělá i celosvětová bilance pak se ukazuje, že v dluzích - a nejen finančně- bublinových tone už celé lidstvo: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/411333-lidstvo-od-pondeli-zije-na-ekologicky-dluh.html Můžeme se sice utěšovat dogmaty o technologickém pokroku, který už brzy údajně přijde a odvrátí hrozící katastrofu - ale to je tak vše. Faktický dluh lidstva je i geohistricky enormní a už nyní proto deformuje nejen naše peněžnictví ale i stabilitu celé biosféry kde jsme však falticky jen nadstavbou. Takové dluhy jsou na rozdíl od těch virtuálních realitou neodpustitelné i pro ty, kteří "strkají hlavu do písku". https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne |
|
|
L. Novák 21.5.2017 12:23Re: "V životě jsem si žádné peníze nepůjčil..." - Opravdu? Už zase tyhle zelenomagoří bláboly? 8-O |
|
|
P. Rada 21.5.2017 15:46Re: "V životě jsem si žádné peníze nepůjčil..." - Opravdu? Mohu jen konstatovat, že věcné námitky nemáte a tak svou afektivní reakcí jen dáváte na jevo osobní nelibost s nepříjemnou pravdou. Já s té situace nadšen také nejsem ale dokážu ji alespon nějak pojmenovat, popsat. Nacházíme se v geohistoricky anomální situaci celospolečenského dluhu vůči životnímu prostředí a s důvodů už celé žady překročených mezí planetární stability nám začíná "zvonit hrana". Předpokládaný vývoj je třeba zde: http://sustainable.unimelb.edu.au/sites/default/files/docs/MSSI-ResearchPaper-4_Turner_2014.pdf |
|
|
L. Novák 21.5.2017 23:10Re: "V životě jsem si žádné peníze nepůjčil..." - Opravdu? Vy jste profláknutý lhář, byl jste nachytán při lži a "dokazování" nesmyslnými netovými odkazy, které byly svým obsahem o něčem úplně jiném. Druhá možnost je, že to nemáte v hlavě úplně v pořádku... |
|
|
V. Vaclavik 21.5.2017 9:57Geneze menoveho socialismu, centralne rizene ekonomiky Autor: J. Schwarz pise nize v diskuzi: "... co se týce emise penez, tak ta, pokud by byla garantována zodpovednými státy by mohla fungoval líp než zlato, protože zlata muže být moc nebo málo, ale to pro danou ekonomiku pravé množství jen cirou náhodou." Tohle je presne sneni vsech socialistu, ze nekym, nejlepe nami, rizena ekonomika bude presne davkovat vsechno podle planu, presne podle potreby dane chvile, takze vse bude efektivni, protoze centralne planovane... a predhoni se tak kapitalismus, ktery pomylene spoleha na trzni mechanismy, ktere 'naordinuji' "pro danou ekonomiku pravé množství jen cirou náhodou. Presne tohle je zarny priklad jak je v nas lidech zazrany princip socialismu, ac navenek muzeme byt pravicaky. Kdyz totiz prijde na vec, kazdy pravicak vposledku zvoli levicove reseni veci dle sveho nejniternejsiho zalozeni. |
|
|
J. Chaloupka 20.5.2017 12:25Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, že VB splatila USA dluhy z druhé světové války, které si půjčila, vzhledem k tomu, že USA schválili zákon o půjčce a pronájmu. Tím pomohly VB zvítězit v druhé světové. Ale pravda, byla to jen taková noticka. A také jsme prý zaplatili vše do posledního knoflíku, co potřebovali naši letci, kteří bojovali v druhé světové. Také prý Haiti (na rozdíl od Dominikánské republiky, která je na druhé půlce ostrova) je chudé proto, že se cca 180 let vykupovalo z francouzského otroctví. Tak jak to s těmi dluhy je, platí se nebo neplatí? |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 14:13Re: Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, Popisujete jen ty uspesne pujcky, o tech ostatnich se asi takticky nezminujete a je jich hodne. |
|
|
K. Novák 20.5.2017 17:41Re: Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, Nedávno jsem se dočetl v jednom článku v německých novinách, že VB dluhy nesplatila. Splatil je SSSR, a to zlatem a surovinami, částečně ještě v průběhu války. VB se po válce s USA dohodla na snížení a splatila jen 10%. My jsme naše jednotky ve válce z velké části zaplatili z našeho zlatého pokladu, který se před válkou podařilo dostat do Británie. |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 19:49Je třeba vědět, že SSSR za dodávku zbraní nezaplatil USA NIC Američané pouze chtěli, aby zaplatili za dodávky, mající i mírové použití, např. buldozery. Tuto částku vyčíslili na 10 miliard dolarů a SSSR nezaplatil až do 70 let NIC. Pak se postupně dohodli na snížení požadované částky až na 300 milionů dolarů a splátky byly rozpočítány do r. 2000 nebo tak nějak, TEHDY se to jevilo jako nikdy. Kolik Rusko reálně zaplatilo nevím, ale v reálu to může být 1% dluhu, či méně (počítáme li inflaci, tak skoro nic). |
|
|
V. Kain 20.5.2017 20:08Re: Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, Britové si nechali od nás zaplatit i tkaničky do bot našich pilotů kteří chránili Vekou Británii.Zadarmo nám nám nedali ani lejno. |
|
M. Prokop 20.5.2017 21:26Re: Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, Jo, vy byste určitě bojoval za cizí peníze .... |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 19:51S tím Haiti je to pitomost, něco naposledy zaplatili počátkem 19 století a to ještě pod nátlakem. |
|
M. Šejna 20.5.2017 11:35pitomý fejeton skoro každá úspěšná firma využívá provozní úvěr, bez kterého by mnohokrát nemohla investovat do nových technologií. Hromada lidí si bere úvěr na nákup nemovistí. Je to špatně? V čem je splácení hypotéky špatnější, než bydlení v nájmu? Státy se mnohdy zadlužují proto, aby vybudovaly lepší infrastrukturu (dálnice, železnice a dnes už i kabely datových sítí). Co je na tom špatněho? A je zvláštní, že mnoho kritiků zadlužování, kteří tvrdí, že nikdy si nic nepůjčili, tuhle státní infrastrukturu "na dluh" používají a nepřipadá jim to nemravné. Auro článku by se měl jít vzdělávat a neposlouchat svého finančního poradce. Český státní dluh se pohybuje okolo 35% ročního HDP, což je realitvně málo, a hlavně podíl dluhu na HDP už několik let klesá. Tak co se autor fejetonu plaší? |
|
|
P. Rada 20.5.2017 12:19Re: pitomý fejeton? Mě spíš pitomé přijde, že společnost nemá systém s dostatečně pružnou úrokovou sazbou a i tím dlouhodobě rizkuje kolaps. Ten systém peněžních úvěrů je sice sám o sobě ideálně motivační. Pokud fakticky má kam se extenzivně rozvíjet a také k rozvoji dojde a přitom je výše úroku všech průvodních transakcí korektně stanovená - pak může být vše relativně v pořádku ba dokonce lze zažít nebývalý progres. Problém začíná pokud se do výčtů hodnot např. nezapočítávají negativní dopady investičních akcí. Stát např vybuduje dálnici která posléze nikam nevede (jen se třeba dlouhodobě stane neprůjezdnou z důvodů sesuvu...). Přitom u všeho asistují kladné úroky. Celek pak může vykázat nízkou hodnotu - zatímco peněz je v objehu neobyčejně hodně - až bublina praskne. Příkladnou oblastí kterou zřejmě i s dat dobře znáte ale která v diskusích často irituje emoce je rozvoj společnosti na fosilní dluh. Nezapočítávané dlouhodobé dopady externalit mohou způsobit celosvětově pokles výkonu ekosystémových služeb které však násobně překračují celosvětové HDP. Výsledkem dlouhodobě může být celkově hluboký ekonomický propad za situace extrémě vysokého objemu peněz provázející faktickou recesi. Konflikt následně může znehodnotit jak měnu tak životní úroven. |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 14:23Re: pitomý fejeton? Pokud spolecnosti myslite stat tak centralni banky maji system s dostatecne pruznou urokovou sazbou . |
|
|
P. Rada 20.5.2017 14:52Re: pitomý fejeton? Za nedostatečné považuji to, že prakticky žádný bankovní systém není projektován na zápornou úrokovou sazbu. Za takové situace prakticky hned končí a soukromý sektor zvlášt. Banka prostě zavře dveře. Vyjímkou bývají intervence centálních bank, měnové reformy, finanční krize ... a další neblaze proslulé jevy. Přírodní systémy naopak od prakticky jen rozvojových trendů na které slyší banky pravidelně vykazůjí jak růst, tak běžně stagnaci a i pokles jako relativně běžné jevy. Směna v přírodě probíhá totiž přes nikoli fiktivní ale naopak nezničitelné hodnoty surovin a energií a to dává přírodním systémům daleko vyšší odolnost. Pro dnešní fiktivní bankovní systémy se však pokles stává ponětem nikoli jen zůžení služeb ale dokonce až kolapsu který se jak lavina může pro ztrátu podstaty finančního metabolismu fatálně přenést na celou společnost. Pokud např. banka nemá zajištěn kladný úrok - nedá úvěr obchodníkovi - ten nenakoupí - spořebitel nemá co koupit... přestane produkovat.. - a vše se zhroutí i když nezanedbatelné hodnoty ještě ze setrvačnosti také existují. Prostě proto, že na přímou směnu hodnot společnost už prakticky zcela odvykla/rezignovala. |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 16:37Re: pitomý fejeton? Papirove penize jsou dost nestatny pripad. Pokud nebude tvrda statni intervence tak banka na namesti meho rodneho mesta bude pujcovat na kladny urok. S nepapirovymi penezi se muze stat kde co. Ve vetsine dalsich pripadu zaporny nebo nulovy urok samozrejme existuje. Doporucena cetba: Egyptan Sinuhet. No nevim kde zijete, ale ja jsem pouzival vymenny obchod dost casto (ted kdyz jsem v duchodu uz to tak moc nedelam). No ale jeste stale mne kamarad za podnajem nasi chaty plati ve whisky (presneji mne dava whisky - no holt antibabisak). |
|
|
P. Rada 20.5.2017 20:31Re: pitomý fejeton? O samozřejmosti záporného úroku ve většině případů na rozdí od Vás pochybuji a to i když Mika Valtari popsal válečný a poválečný svět na motivech minulosti velice mistrně. Vznik hypoteční krize (https://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%A1_hypote%C4%8Dn%C3%AD_krize_2007) ze které se svět nevzpamatoval do dřívěššího rozvojového tempa dodnes je snad dost výmluvný fenomén. Je otázkou co by na svém díle změnil Valtari při dnešní úrovni poznání. Obávám se, že by pak vyznělolo ještě chmurněji. Zachovat si třeba i jen částečnou schopnost směnného obchodu považji za vklad do osobní stability a svébytnosti. Na alkoholu bych ji ale nestavěl - to vede spíše k závislosti. Na vesnicích je směna zboží za zboží, sousedská pomoc... fenomén přeci jen obvyklejší ale to neznamená, že by dnes logistika a supermarkering neválcoval smýšlení mas proti minulosti nebývale hodně. |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 20:41Re: pitomý fejeton? S tou hypotecni krizi v USA opatrne. Postavit paradni dum pro bezdomovce, prodat jeho hypoteku nejake pitome bance v Evrope a nechat to pojistit od jeste pitomnejsi banky v USA nepokladam zrovna za ten nejlepsi dukaz pro cokoliv. Pokud jde o zaporny urok - pujcte si od meho souseda na podzim seno a na jare je muzete vratit jen 80%. |
|
|
M. Prokop 20.5.2017 21:27Re: pitomý fejeton? Záporný úrok se může líbit jedině zelenáčům a podobným trotlům. Jinak je to nesmysl. |
|
|
P. Rada 21.5.2017 18:43Re: pitomý fejeton? Nesmyslem záporné úročení nazývají ti, co nechtějí vidět/uznat, že přírodní prostředí je neoblomné jak na míru zisku tak odolné na míru ztrát. To už raději pan Prokop bude akceptovatk opakování krizí ktré znamenají pro mnohé náhlý a zbytečně krutý konec. |
|
|
M. Těhanová 20.5.2017 13:07Re: pitomý fejeton Jde o to, že to jsou virtuální peníze, čili: komu se co dluží? Dále - to, jak využíváte infrastrukturu, to si každý z nás zaplatí ze všech možných daní. To znamená, že nikdo nic nevyužívá zadarmo, jediný, kdo se na tom vlastně nepodílí finančně, je přebujelý administrativní aparát, který většina z nás ke svému životu nepotřebuje. Zkuste se občas zamyslet, než začnete dělat chytráka. |
|
|
P. Rada 20.5.2017 14:25Re: pitomý fejeton? K tézi .."přebujelý administrativní aparát"... Bankovnictví je svým aparátem skutečné ve zvláštní pozici a to je znát už s toho, že platy bankovího úředníka bývají i násobné oproti stejně graduovanému ale např. ve školství zaměstnanému. Počty úředníků v souromé bankovní sféře přitom však pravděpodobně mnohanásobně převyšují státní sektor. Pokud už bych měl hodnotit přebujelost administrativního aparátu na většinu - pak ale spíše toho státně srávního - než soukromého. K "zamyšlení" pak předkládám, že málo kdo s občanů vůbec kdy o úvěrech jednal s úředníky nějaké státní/centrální banky. Její úroková sazba je navíc dnes blízská nule. |
|
|
M. Těhanová 20.5.2017 14:37Re: pitomý fejeton Reagovala jsem na to, co psal pan Šejna. S administrativou bank to nesouvisí a to, že mají bankovní úředníci vysoce nadstandardní platy jenom ukazuje, jak vysoké úroky platí všichni za úvěry. Z poplatků by těžko byly miliardové zisky bank a na ničem jiném nevydělávají. Nesouvisí to ale s tím, co psal pan Šejna a ani moc s tím, co psal autor. Problém je s tím nesmyslným "růstem" za každou cenu. |
|
|
M. Prokop 20.5.2017 16:46:-P "Problém je s tím nesmyslným "růstem" za každou cenu." Růst znamená jen to, že se zítra budeme mít o trochu lépe než dnes. Vy se chcete mít hůře? |
