M. Prokop 14.5.2017 15:28

Re: Kolik % lidí dokáže ovlivnit vývoj?

To je ovšem věc investora a ne ideologů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 13.5.2017 18:10

A to je kterej, že jsem tak

smělý?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 13.5.2017 18:15

Buďme smělí obousměrně

A že já jsem já tak smělý:

za co že jste vy získal vysokoškolský diplom?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 13.5.2017 19:50

Za diplomku v oboru modelování chemických

reaktorů, proč vás to zajímá? Taky mám ještě doktorát, z biologie. Chcete vědět ještě něco? A teď vy, kterej že to měl být?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 13.5.2017 20:00

O chemii to sice moc není ale, ...

Video 40 minut v jazyce anglickém.

https://www.youtube.com/watch?time_continue=1693&v=GPaYrhUZSYQ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 13.5.2017 20:02

Video sem, video tam,

kterej že to měl být? Nebo jste jenom tak plácal? To mi připadá nejpravděpodobnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 13.5.2017 20:11

Video je nejpřesvědčivější

V tom videu je právě rozhovor s tím zmíněným člověkem-supermanem. Můžete ho vidět a slyšet naživo. To je to nejpřesvědčivější sdělení, které vám mohu nabídnout.

Anglicky vás samozřejmě učit nebudu, ale jsem ochotem uspořádat i kurz INOVACE pro důchodce. Bude gratis.

Pokud jste skutečně dotáhl své studium až do doktorské úrovně, jistě víte, že některé složité věci nelze vyřešit v internetové diskuzi. Takže to video je jen taková záloha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 13.5.2017 20:15

Ale že vám to jméno nějak neleze z huby,

nebo ho neznáte? Takových Wundermenšů, co slibovali, že za 20 let vybudují ráj, už tady bylo hodně. Hlavní je přesvědčit lidi, aby mu to kupovali. Hlavně ty baterky mě pobavily. Už vidím úplně plasticky, jak baterky ženou po čtyři zatažené zimní dny aluminiový smelter.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 13.5.2017 20:33

Arogantní studenty do kurzu INOVACE neberu

Nabídl jsem vám argumentaci autoritou (viz 40 minut video), protože jinak by naše povídání zde byla jen ztráta času.

Nenechám se vtáhnout do zbytečné internetové diskuze, kde nelze nic podstatného vyřešit. Nemohu si dovolit ztrácet tolik drahocenného životního času.

Amen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 13.5.2017 20:35

No ale už půl hodiny nic jiného neděláte

než že se věnujete pitomostem. Asi ten váš životní čas není až zas tak drahocenný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 13.5.2017 12:35

málá lebka pro pana Lepku

jistě nebude pro pana Lepku, jakož další "klimaskeptici", problém dokázat, že když se otepluje nebo ochlazuje z důvodu solárních změn, tak se už z jiných důvodů měnit globální teploty nemohou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.5.2017 14:45

Re: Malá rada pro pana Radu, jakož i další klimaalarmisti :

Mám pane Lepko za to, že si dostatečně nevážíte své možnosti mít na klima planety vliv.

Nejste ale zdaleka sám a proto to vypadá jak to vypadá. Politici takovým do krátkodostmi zaujatým pětiletkově pochlebují a celek se doposud nezadržitelně sune do situace, kdy posléze už na nikom záležet prakticky nebude.

Problém je v relativní skokovosti té změny která může mít podobné geologické i biosférické dopady jak onen asteroid který jste zmínil. Asteroid uzavřel epochu třetihor - my nástupem Antropocénu zřejmě uzavíráme tu čtvrtohorní. Doby ledové se totiž už nejspíče nebudou se svou dřívější periodicitou opakovat - a "po nás potopa" - resp nárůst hladin oceánů min o 6m v konci století a možná i více.

Ohledně ohrožení života na planetě i od asteroidů, supersopek ... je to nakonec v něčem podobné jak od změn klimatických. Zatím se totiž ve všech aspektech situace prakticky jen monitoruje ale nikdo žádné zásadní kroky nedělá, prostředky nepřipravuje. Právě to se mi jeví až jako osudová a paradoxní chyba ve chvíli, kdy lidstvo disponuje relativně největšími vědomostmi i možnostmi za celou dobu své existence. Vzhledem k tomu, že právě informatika doposud výrazně roste kdežto energetika už století vykazuje pokles efektivit těžby - roste jen masivnost - se dá čekat, že listvu zbudou sice informace ale už bez možnosti konat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 13.5.2017 17:27

Re: Malá rada pro pana Radu, jakož i další klimaalarmisti :

Já si hlavně nevážím toho, že zelení šílenci utrácí mé peníze na nesmyslné projekty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.5.2017 18:27

Re: Malá rada pro pana Radu, jakož i další klimaalarmisti :

Ano nesmyslných projektů máme kolem sebe opravdu plno. Stačí se podívat na míru HDP a s toho průměrné procentuální doposud rostoucí výdaje na reklamu. Jen na velikost reklamy ženoucí spotřebu pro spotřebu se dnes celosvětově utratí až 600bilionů dolarů.

http://mediahub.cz/komunikace/949507-vydaje-na-reklamu-do-brezna-vzrostly-o-desetinu-na-16-6-miliardy

Globální dluh přitom přektračuje celosvětové HDP už o 300%. Toto vše a další tolerujeme jako údajně normální ekonomické chování - ale už prakticky bez ohledu na jeho externality i v podobě změn klimatu. Uhlíková dan totiž celosvětově neplatí, povolenkový systém je celosvětově také nefunkční a jiné typy vymahatelných závazků prakticky neexistují.

Vládní prohlášení pak jen konstatují rizika... - a občane postarej se jak umíš.

Jak asi tak takováto jednostranné organizovaná honba za ziskem pro zisk dál rozevírající ekonomickou propast při obecném ignorování fyzikálních zákonitostí vývoje planetárního klimatu může dopadnout?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 13.5.2017 20:34

Re: Malá rada pro pana Radu, jakož i další klimaalarmisti :

Jak může dopadnout? Jedině průserem, pokud je přednostně a dráže vykupována energie z nestálých a neefektivních zdrojů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 13.5.2017 14:25

Pokud by v článku byla tato otázka vůbec nastolena,

žádný odborník nebude popírat vliv stylu jízdy na spotřebu pohonných hmot!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.5.2017 15:04

Re: Pokud ...

Žádný odborník?

Kdyby šlo o pohled OPRAVDU odborníka na míru spotřeby v dopravě - tak typuji, že by se nejprve zeptal na okrajové podmínky řešení.

Např jeli cesta vůbec nutná případně zda existuje k automobilu ... dopravní alternativa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 13.5.2017 10:03

pane Zingo

pauzu v oteplování v letech 1998 až 2013 není nutné potvrzovat. Tuhle pauzu ukazují všechny globální teplotní řady (HadCRUT4, NOAA, GISS, JMA). Takže to není nic nového.

Vy jste ale jaksi zapomněl dodat, že od roku 2014 se globální oteplování prudce zrychlilo a dohnalo předchozí stagnaci. Klimaskeptikům totiž dodnes nedošlo, že globální oteplování neprobíhá plynule, protože do toho zasahují různé krátkodobé přírodní oscilace.

Průměrná teplotní odchylka od průměru 20.století v období "stagnace" (hiatu) byla +0,57°C. Průměrná teplotní odchylka let 2014-2017 je +0,82°C

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 13.5.2017 11:56

Re: pane Zingo

Pane Šejno, zrovna tak jako v předchozí špičce to má na svědomí El Niňo. Ale doposavad mi nikdo neodpověděl na otázku, kde berou zachránci Zeměkoule jistotu, že to, co bylo meteorology označeno za normál, skutečně normálem je.

A i přes momentální nárůst je skutečnost o hodně nižší než modelové předpovědi. Žádný meteorolog nedá ruku do ohně za předpověď na příští den a tady se nám snaží někdo tvrdit, že ví, co bude za sto let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 13.5.2017 12:26

pane Zingo

možná by Vám prospělo, kdybyste si nastudoval ve statistice pojem "normál". Stejně tak by Vám prospělo, kdybyste si zjistil, co považují za "normál" jednotlivé instuituce, které se zabývají ecvidencí globální teplotní řady. Zjistil byste, že s pojmem normál vůbec nepracují. Pracují s pojmem průměr.

HadCRUT4 vychází z průměru let 1961-1990, NASA-GISS vychází z průměru 1951-1980, NOAA vychází z průměru 1900-1999. JMA vychází dokonce ze dvou průměrů - z průměru 1900-1999 nebo z průměru 1981-2010. A od těchto průměru počítají své odchylky. Proto také mají každý jinou odchylku, protože ji počítají od jiného průměru:

http://ds.data.jma.go.jp/tcc/tcc/products/gwp/temp/ann_wld.html

Leda, že by anglický pojem "average" znamenal "normál" a nikoli "průměr". Pojem normál používají novináři, protože to je kratší a "údernější". Jenže oni netuší, že tenhle "normál" má každá instituce jiný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 13.5.2017 14:57

Re: pane Zingo

No řekl bych, že průměr = mean (arithemetic mean) a average je spíše střed. Ale pro přírodu průměr není moc důležitý. Např na Sibiři jsou místa kde je v zimě -40 a v létě +40 oC což dává průměr 0. Někde v Evropě by se jistě našlo místo, kde je ten rozdíl -5 a +5 čili průměr opět 0, příroda ale tam bude jistě naprosto odlišná. Pokud se v ČR oteplí o 0,2 nebo (nedej Bože) o 2 oC tak budeme mít klima jako v Rakousku či severní Itálii. Nic víc, nic míň. Kdysi se ve středních Čechách dosti běžně pěstovalo víno a u řady vesnic dosud se říká "Na vinici". Takže nic nového, budeme mít 2 úrody do roka, ale bude se k nám tlačit malárie, kdysi dosti častá. Příroda se s tím popasuje a člověk také - neb bude muset.

J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 13.5.2017 15:51

pane Lukavský

zkuste vnímat, o čem je vlákno. Pan Zinga píše cosi o normálu. Já píšu, že normál neexistuje, ale že teplotní řady uvádějí odchylku od průměru. Ten průměr si stanovují sami.

Vaše exkurze do různých klimatických oblastí je úplně o něčem jiném

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 13.5.2017 12:32

El Niňo

to jste mě potěšil, žpane Zingo, že jste se zmínil o ElNiňo. A je komické, jak najednou klimaskeptici upozorňují na ElNIňo, zatímco dříve na ElNIňo 1997/98 zapomínali.

Každopádně byste, pane Zingo měl vědět, že globální odchylka v roce 1998 od průměru 20.století byla +0,62°C, zatímco v roce 2016 byla +0,91°C. Takže byste nám zde mohl vysvětlit, jak je možně, že dva roky, které byly ovlivněné stejně silným ElNiňo, se od sebe liší rozdílem skoro 0,3°C. Pokud by oba roky byly ovlivněny jen epizodou ElNiňo, tak by měla být globální teplota obou roků stejná.

Mohl byste nám sdělit, proč není?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kremla 13.5.2017 7:47

Už jste neskutečně otravný. Nevím komu olizujete řitní otvor, zkuste ale někdy místo neustálého napadání p. Kremlíka napsat k dané problematice svůj vlastní a původní článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 13.5.2017 7:56

Re:

Na to Rada nemá, on je pouze velký opisovač.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.5.2017 8:52

Re:

Na velké články nemám - úvahu ale předložím třeba obratem. Tu a tam si totiž troufnu stoupnout si na ramena velikánů a udělat s tohoto pohledu trochu novou syntézu. Tou je třeba nepříjemné a demprimující poznání, že transformační procesy základních biogenních prvků jako je uhlík, dusík a fosfor člověk svými skutky v uzavřeném systému planety zásadně změnil o výskytu anomálních sloučenin jako jsou freony nemluvě. Např. uhlíku je v atmosféře za poslední století už o 40% více, aktivního dusíku je na planetě za celou její historii dokonce dvojnásobek a fosforu jako základu zabezpečení intenzivní zemědělské produkce stačí lidem zásoby v dolech sotva do konce století.

Biosféra planety která doposud dává lidstvu násobek hodnot jek celosvětové DPH v podobě ekosystémových služeb se pro nestabilitu začíná radikálně měnit, posouvat až odumírat a přitom jsme jen její součástí až nadstavbou. Probíhá to tempem s lidského hlediska skoro neznatelným ale s geohistorického už závratným. Změnu doktesluje např tento graf:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

Na maximu produkce biosféry vázané právě na stabilitu je přitom vázáno i maximum lidké obživy. To má sice dnes dominantní odchylkou ve faktu čerpání surovin - ale trvale neudržitelníhu. Tedy života s jakýchsi ekvivalentních konzerv za minulé miliony let nastřádaných které otevíráme milionkrát rychleji než vznilaly. Recyklaci tedy lidstvo doposud evidentně nezvládá.

Jednou s nestabilit je klimatická změna a nebýt celé řady dalších, nemusela by být až fatálně nebezpečná. Stupidita až demagogie kterou Kremlík opakovaně předkládá publiku vede možná k pohodlí, ovlivnění voličů... ale fakticky jen k oddálení opatření a tím k prohloubení dopadů. Fermiho paradox může i s přispěním takovýchto lidí urychleně najít své fatální vysvětlení. Zdali lidstvo přežije tatkto extrémní výzvy záleží i na poměru kolik takvých "kremlíků" bude procentuelně obsahovat a jak velkou obec v demokratickém systému zaujmou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek