19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: 8. květen

Dnes je státní svátek

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Jitur 9.5.2017 16:06

filmů, co mne v souvislosti s 2. světovou válkou...

...dojmou je víc, ale jmenovala bych za všechny nejspíš dva, z těch starších Vyšší princip, nověji pak Svěrákův Tmavomodrý svět

Š. Matyášová 9.5.2017 6:53

nemusím sahat do cizích proviniencí....

naše české filmy stačí: Atentát, Vyšší princip, Lidice, Ležáky 42, Přežil jsem svou smrt, Práče, Želary, Návrat domů...

Válka a boje byly děsivé, ale osudy lidí po válce ? Všechny to poznamenalo... zkuste si někde stáhnout mnou zmíněný poslední: Návrat domů....s Karlem Hogerem v hlavní roli.

Nechci oběti válek nijak znevažovat,ale byť to natočil Tarantino, tak i Hanebný parchanti vypovídají o zvěrstvech války a co vše s lidmi dokáže udělat....

Z. Vave 8.5.2017 19:05

Chodili jsme

se školou na sovětské válečné filmy. Ale jeden na mě zapůsobil opravdu silně, jmenoval se ... a jitra jsou zde tichá. Byl to příběh několika děvčat, jedna byla už maminkou, a jejich velitele. Vůbec si nevybavuji, proč a kde zůstali v té malé skupince, jen to, jak děvčata postupně umírala ... až na jednu a toho velitele, tuším. Oproti těm masově pojímaným filmům to bylo intimní a silné a nutilo to člověka zamýšlet se nad odvahou, vlastenectvím a vůlí.

Hájili jsme hrad, to jde také hluboko pod kůži.

Š. Matyášová 9.5.2017 6:25

Re: Chodili jsme

http://www.csfd.cz/film/105768-a-jitra-jsou-zde-ticha/prehled/

Z. Vave 9.5.2017 9:21

Re: Chodili jsme

Děkuju, Šárko. Docela by mě zajímalo, jak by na mě působil film dnes. :o)

O. Joklová 9.5.2017 11:46

Re: Chodili jsme

já tady nad tím teď uvažuji, jestli si ho mám stáhnout (protože jsem ho neviděla), jestli mám na to, shlédnout více než tříhodinový válečný film....

Z. Vave 9.5.2017 12:05

Re: Chodili jsme

Tak to jsme dvě. :)

Š. Matyášová 10.5.2017 7:12

Re: Chodili jsme

Oslovily by tě momenty,které jsi zapomněl a nebo nevnímala....myslím, že by si to občas měl připomenout každý, že dlužíme těm, co vybojovali mír, stále hodně....

M. Crossette 8.5.2017 17:17

nevzpomenu si

na konkrétní válečný film, ale vím, že se mi pak o nich jako školačce zdálo ještě dlouho. Pravda, historie se tenkrát zkreslovala, ale ona se teď začína zase zkreslovat jiným směrem. Alex to napsala přesně v první větě svého příspěvku!

Ale z oslav osvobození mi naskočila jiná vzpomínka. V těch květnových dnech jsme ve škola vždy na toto téma museli v hodině kreslení něco malovat (a bývaly ty kresby pak nalepené buď na nástěnce, nebo na oknech. A jak jsem byla pyšná, když se můj barevný výtvor pak skvěl mezi ostatními vybranými, buď na okně, nebo na chodbě :). Muselo to být podobné téma, jako tehdejší plakáty ve výkladných skříních, prostě všude - s daty 1.-5-9.květen. Ta tak jsme malovali šeříky, vlajky, hvězdy apod. Srp a kladivo mi docela šly, ale problém jsem měla s pěticípou hvězdou. Prostě nikdy jsem mi neměla pravidelnou, měla vždy takové opilé cípy. Až později jsem se ji naučila (už nevím jak, od koho, možná nás to naučila úča) dělat jedním tahem, kdy jsem pak vnitřní čárky vygumovala a rudá hvězda byla perfektní.

A Bedo máš pravdu, tahle píseň má sílu.

M. Crossette 8.5.2017 17:25

Re: nevzpomenu si

A ptáci? U nás na zahradě teď zrovně nejvíce vyzpěvuje drozd - catbird, ten co umí i mňoukat. Máme tu snad tři páry, tak se možná "předvádějí" jeden druhého "přezpěvuje", či co, ale je to krása poslouchat. Snažím se jít vždy po hlase, abych zpěváka viděla, ale bývá skvěle ukrytý. Zajímavé je, že naopak drozd mnohohlasný (mockingbird) vyzpěvuje vždy někde na špici, nebo okraji větve, takže je snadné ho najít, zatímco tenhle kočičí se většinou někde skromě schová, jakoby se za svůj skvělý hlas styděl :)

Kdysi jsem jeho zpěv dala na rajče, tady

http://marickac.rajce.idnes.cz/mockingbird_catbird/#07_-_catbird_zpiva.jpg

Z. Jitur 9.5.2017 16:12

Re: nevzpomenu si

...nám v noci na sídlišti - jsme koncový dům před loukou a lesem, pěje slavík

A. Lex 8.5.2017 15:40

Ano, všichni ti lidé

kteří byli osudem nahnáni do války ... a zemřeli, ti všichni si zaslouží stále připomínat, co je to válečný konflikt! Jak jednoduše a lehce to zní .."padl za války...". Ale co bolesti, utrpení a hrůzy se za těmi třemi slovy skrývá. Bohužel naše generace válečné a poválečné, byly nucené povinně vzdávat hold JEN sovětským hrdinům. Jako by ti "ostatní" ani nebyli lidé.

Vzpomínám na jeden film, na který jsem se dívávala, už nevím název, byly to tři povídky o osvobození Prahy. Nejvíc mě "chytil" příběh, jak se někdo, v květnu, vrací z koncentráku domů a na jeho ulici jej zastřelí německý odstřelovač. Nebo tak nějak. Brrr.

Jinak celé dopoledne v lese, ptáci zpívají, po dešti se všechno zelená, tak jak to má v máji být. A začaly kvést šeříky.

A. Rgova 8.5.2017 16:14

Porad se to deje at lidi vzpominaji nebo ne,valky jsou po svete furt. Vzdycky se najde nejaky duvod a osobni hruzy strujce a aktery nezastavi.Vzdycky veri,ze oni se tomu vyhnou a trpet budou Ti druzi.

Z. Tečka 8.5.2017 16:57

Re: Ano, všichni ti lidé

Nebyly to Májové hvězdy?

Ale myslím že nezastřelili toho pána, ale ruského vojáka, který mu chtěl pomoct a šel zastřelit německého vojáka, který se ukrýval v domě, kde ten pán bydlel Ale fakt si to úplně přesně nepamatuju, je to prostě pomalu celý lidský věk.

Já vím, že se tehdy točily silně tendenční filmy, jednostranně zaměřené, což mě štvalo, a taky jsme na ně povinně museli, ale některé byly dost hluboce lidské, jako právě tenhle film, z něj bylo ještě cítit nadšení, že to všechno skončilo. A nebylo to zadarmo.

A. Lex 8.5.2017 18:45

Re: Ano, všichni ti lidé

Ano, ano, díky Tečko, to je ten film i ten příběh. Vím, že jsem jako děcko moc soucítila s tím pánem, co se vrátil domů.

T. Zana 8.5.2017 15:27

Podobně jako Matylda

Jsem dost těžko rozdýchávala zejména naučné filmy při civilní obraně, zejména různé ty mrtvoly a skoromrtvoly...

Nakonec se mi při jednom hodně povedeném představení povedlo omdlít a od té doby jsem měla klid - už ani nevím, jestli mě posílali za dveře nebo ubrali :P

Z filmů si pamatuju jen to, jak s náma (byl to tuším rok ́70) chtěla zapálená soudružka dějepisářka, kterou jsme utrpěli poté, co našeho skvělého dějepisáře vyhodili, chtěla rozebírat nějaký hodnotný sovětský film a my ji poslali do háje.

Ptáci v době naší nepřítomnosti dorazili na balkoně kouli :-)

Z. Nelina 8.5.2017 14:21

Sice bez kvete

jak se předpokládá v tyto dny ale kolem 13 h. nás zasypala ledová tříšť a prudce se ochladilo. Zmrzlá pohoda.

Pamatuji už dost z doby konce války i co následovalo, ale nechci se k těmto tématům ve vzpomínkách vracet ani náhodou.

T. Zana 8.5.2017 15:39

Re: Sice bez kvete

Nelino, to musela být nějaká lokální záležitost - my tou dobou přijížděli a čina byla teda náramná, ale fakt jen liják.

O. Joklová 8.5.2017 12:46

tak vzpomínky - plus hádanka

já mám pocit, že vzpomínky nemám žádné, že válečné filmy mě nějak "minuly", i když jsme na ně samozřejmě se školou chodili - buď jsem tak okoralá, nebo jsem to nějak odblokovala, nebo to jako nějaká "blbá povinnost" šlo prostě mimo mne

jinak jsem asi ty věci kolem války a jejího konce vnímala tak nějak poplatně době, tak jak to do nás nahustili, a moc jsem o tom nepřemýšlela - prostě pokřivené dítě začátku 70. let... a o válce vůbec spíše přemýšlím až jako opravdu starší, kdy by se to týkalo mých dětí a (případných) vnoučat

vlastně kecám, jednu vzpomínku mám, ale ta je vlastně svým způsobem krásná - určitě (aspoň většina z vás) znáte ten ruský (sovětský??) chorál "Vstavaj, strana ogromnaja"... tak ten na mě vždycky velmi silně působil v tom smyslu, že je prostě nádherný, ten mužský sbor když zněl ve velkém prostoru kina, to bylo velmi silné a působivé, až mi vždycky naskakovala husí kůže, jak to bylo krásné

https://www.youtube.com/watch?v=MAvgDhI01_A

a k těm ptáčkům - onehdy nám "cosi" přiletělo na okno a na rozdíl od holubů si prd dělalo z toho, když na něj za oknem skákala kočka... fotky jsou mizerné skrz okno, ale třeba někdo pozná, co je tato baculatá, kompaktní, načechraná ptíca zač => http://meda-beda.rajce.idnes.cz/ptacek/

Z. Lika 8.5.2017 13:18

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

To je načechraný holub, řekla bych :-) Asi rozpoznal, že kočka na něj nemůže, a hlavně nechtěl zmoknout.

O. Joklová 8.5.2017 13:35

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

já ti nevim, tady jsou hlavně holubi takže je mám i docela nakoukané a fakt to bylo o dost jiné, navíc holubi vždycky okamžitě frnknou, ale ok to brát jako směrodatné asi nelze

ale mělo "to" i takovou jinou barvu, jinou hlavu, jiné tělíčko buclaté a peříčka jakoby načechraná - no, asi škoda že nemám lepší fotky

ale hrozně jsem se chechtala, jak z toho byla Zuzanka celá vedle sebe, že "to" tam furt sedí, když ona skáče po okně :-DDDDDD

Z. Lika 8.5.2017 13:58

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

Třeba nakoukne zkušenější ptakopravce. Zuzanka si aspoň užila interaktivní televize - vlastně moc interaktivní nebyla, když nereagovala :-)

O. Joklová 8.5.2017 14:33

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

Liko, přidala jsem dvě fotky protažené photoshopem, aby byl pťák za tím (špinavým) oknem lépe vidět

on to možná opravdu holub je!!!! i kdy naživo okem se mi to fakt nezdálo - že by mládě, když je tak kulaťoučké???

Z. Xerxová 8.5.2017 15:03

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

spíš to vypadá jako zraněný nebo nemocný holub - nechce se mu létat (šetří energii), je načepýřený, není hladký...

O. Joklová 8.5.2017 16:00

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

aha... tak nemocná kočka má skoro vždy také špatnou srst, prostě nemá hladký přilehlý kožíšek, ale takový jakoby mastný a rozcuchaný

nikdy jsem neslyšela že by tomu tak bylo i u ptáků s peříčky... každopádně pták po chvíli normálně odletěl, tak snad byl přece jen v pořádku

Z. Tečka 8.5.2017 17:31

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

Ano, při téhle písni jde mráz po zádech.

Před X lety dávali v TV seriál Velká vlastenecká válka. Nenatočili to Rusové, a slovem prováděl americký herec Burt Lancaster.A tahle píseň to provázela. Byly tam autentické záběry z fronty od válečnýchzpravodajů, tak, jak se podařilo je uchovat

A mně přes všechnu nechuť k tomu, čím nás masírovali, bylo líto těch obyčejných vojáků, i jejich utrápených matek, které je aspoň kousek provázely, když jejich synové odcházeli. Možná na smrt? Vždyť tenhle národ to odnesl nejkrutěji. Nezamotat se do toho ta sviňská poválečná politika, byl by náš pohled na ty události úplně jiný. Vždyť to nebyli jen Rusové, kdo bojovali a umírali. Ale o tom se nesmělo psát ani mluvit..

Š. Matyášová 9.5.2017 6:29

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

alespoň název bys mohla napsat správně - Svatá válka ( Священная война ) se to Bedo jmenuje....

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%A1_v%C3%A1lka_(p%C3%ADse%C5%88)

O. Joklová 9.5.2017 11:53

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

ale no tak, sharko, já to snad ani nevydávala za "název", prostě s těmito úvodními slovy se mi to vybavuje - a i na YT to v některých verzích najdeš pod titulkem: to co jsem napsala já plus v závorce skutečný název

jak jsem to asi měla na internetu najít, když jsem ani nevěděla jak se to jmenuje? jak jsem asi tak měla vědět, jak se to jmenuje, když jsem to vždycky jen slyšela v kině??????

Š. Matyášová 10.5.2017 7:14

Re: tak vzpomínky - plus hádanka

Bedo, třeba že bys zadal akousek toho textu do googlu,ono by ti to vyjelo..ale výmluvy máš pěkný :-D

Z. Dalmi 8.5.2017 12:42

Hezký sváteční den,

měli jsme spoustu plánů, ale léčíme Ejsinku a tak budeme doma.