25.11.2017 | Svátek má Kateřina



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


VESMÍR: Cirkumbinární planety



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 5, poslední: 19.4.2017 13:21, přehled diskusí

to jsme se:
Autor: R. Gramblička Datum: 19.4.2017 13:21

toho z článku moc nedověděli

Re: Země je také tak trochu planeta se dvěma slunci:
Autor: P. Rada Datum: 19.4.2017 12:43

Ano precizně pojato máte pravdu. Jupiter složený dominantně s vodíku by ale k zapálení fůze potřeboval ještě jen asi 80x větší hmotnost ale i při rostoucí hmotnosti by se pro gravitační kolaps jen zmenšil a tak se už rozměrem těm nejmenším hvězdám blíží.

Rozpad radionuklidů jako zdroj energie jsem v úvaze skutečně zanedbal. Na Zemi to činí asi 50mw/m2 a oproti dopadajícímu cca 1KW/m2 je to okolí planety nevýznamné.

Naproti tomu ale J. vyzařuje sám tolik enrgie kolik od Slunce dostává (aniž by na něj svítilo) a proto jsem to uvedl.

Re: Země je také tak trochu planeta se dvěma slunci:
Autor: J. Tachovský Datum: 19.4.2017 11:31

Jupiter neni jako Slunce, protoze je studeny. Jinak i Zeme vyzaruje trochu vic energie nez dostava.

no toto?:
Autor: V. Bartl Datum: 19.4.2017 11:19

a to jste študoval na VUMLu?

Země je také tak trochu planeta se dvěma slunci:
Autor: P. Rada Datum: 19.4.2017 8:20

Podmínkou života je ale nejen teplota ale i voda a další. Vodní aspekt - anomálii proč má Země tolik vody ačkoliv v pradávnu byla žhavou koulí - autor nediskutuje.

Na Zem se ta voda ale asi právě dostala díky mechanismu gravitačního praku od našeho druhého skoro-slunce kterým je proti ostatním planetám velmi hmotný Jupiter. Ten právě pro svou hmotnost dokonce vyzařuje trochu více energie jak dostává s okolí a v tomto smyslu své aktivnosti už je skoro-zárodkem našeho druhého slunce.

S přítomností druhé už ale termojaderně zozsvícené hvězdy však naopak prudce klesá pravděpodobnost vhodných podmínek pro život na terestrické planetě. Zmrzlé kousíčky kometek ... by totiž vodu při průletu kolem takového "žhavého praku" postrácely odparem, nehledě na to, že by se vnitřní planetě mnohonásobně vzdálila oblast, odkud by vodu třeba mohla získat jiným prostředníkem a poklesla by i možnost průběžně vodu doplnovat.

Naše planeta tedy měla va smyslu podmínek pro život ve své druhé skoro hvězdě veliké štěstí na míru její hmotnosti. Málo hmotný Jupiter by totiž naopak zřejmě nenapumpoval dostatek zmražené vody z vnějších sfér soustavy do oblasti terestrických planet.