20.4.2024 | Svátek má Marcela


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Na dráze učitele

Dávný myslitel pravil „kdo chce, toho osud vede, kdo nechce, toho vleče“. Dokončil jsem vysokoškolské studium jako fysikální chemik, psal se rok 1966, a stál jsem před rozhodnutím – co dál?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Alda 19.4.2017 12:56

Kdo má co říci, slova najde.

A kdo hoří, zapaluje.

Není třeba studovat k tomu pedagogiku.

D. Polanský 19.4.2017 10:47

Nostalgie k životu jaksi patří

U učitelů je to navíc umocněno tím, že jsou to na celý život odrostlí studenti, kteří se nedokážou odpoutat od školy. Často se motají na škole i po odchodu do důchodu. To nemám z mé hlavy, ale od C. G. Junga. Nakonec musí být docela stresující učit jenom to, co někdo vymyslel a přitom sám nic nového nevymyslet. A takový je osud většiny učitelů.

M. Drašner 19.4.2017 8:36

Jsou to léta

ale rád na ty osmdesátky vzpomínám a i když jsem byl ze zkoušky u vás "vyklepaný", zvládl jsem ji - já, nematematicky (a tudíž i ne-fyzikálně-chemicky) založený biochemik (1979-1985) - tuším, že za dvě. Takže děkuji za milou vzpomínku a přeji krásné jaro. Mimochodem, ty předválečné aparáty jsme u doc.Šípala též.