Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Katolíky sužuje krize identity
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
D. Polanský 17.4.2017 8:45Ono po jakési náboženské euforii po roce 1989, došlo k druhému extrému: Já vše sám. Vše chce čas, sto let žádná míra. Prý jsme naprogramování věřit. Někdo v sebe, někdo v osud a někdo v Boha. Ať se každý rozhodne sám, ale má na výběr jenom jednu možnost! |
|
J. Jurax 17.4.2017 23:57Re: Ono po jakési náboženské euforii po roce Ovšem volbu možno podle okolností a stavu mysli měnit. Lidé nezřídka časem moudří. |
|
|
P. Lenc 17.4.2017 8:33Krátce řečeno, papež František je kryptokomunista. |
|
|
J. Fridrich 17.4.2017 9:31Re: Krátce řečeno, Ano, bohužel je to tak.. On křest'anství rozmělňuje a rozmělňuje - až ho rozvrátí.... |
|
|
J. Fridrich 17.4.2017 6:55Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši absolventi škol různého stupně dodat, ale zcela nevědět jaké kořeny má náš Evropský, civilizovaný, křest'anský svět je zcela nepochopitelné.. Nebýt křest'anství, tak bychom se tady ještě " houpali na stromech " - trochu nadneseno, ale opravdu jen trochu. Pohled na Vesmír a jeho zkoumání a projevy v něm probíhající zaměstnával a zaměstnává ty nejlepší lidské mozky od úsvitu lidských dějin. Mnoho těch nejlepších došlo a dochází k tomu, že organizovanost hmoty, času a prostoru v mikrosvětě - až po " Božskou částici " - Higgsův Boson a na druhé straně makrosvět se svými propastnými hlubinami Vesmíru prostě nemohl vzniknou jen zcela náhodně.. Používá se přirovnání, že je to jako dát do pytlíku stovky ozubených koleček a dalších součástek - pytlíkem zatřepat a z pytlíku vyndat kvalitní Švýcarské hodinky... Ve světě se tomu, že toto nevypadá jako možné, říká, že existoval " Inteligentní plán " - a mysleli si to i ti největší.... |
|
|
D. Polanský 17.4.2017 8:47O to vůbec nejde Vůbec nejde o to, zda Bůh fyzicky je, nebo není, to je konec konců nedokazatelné, ale o to, že víra ve fyzickou existenci Boha a víra v Boha jsou dosti rozdílné názory. Také mnozí věří, že světská spravedlnost jednou konečně zvítězí, ale za celý svůj život jsem si nevšimnul, že by světská spravedlnost málem existovala. Ale může slušný člověk žít bez víry v spravedlnost? Kdyby ji neměl, nedokázal by za ni ani bojovat. |
|
J. Anděl 17.4.2017 9:52Re: O to vůbec nejde To je zajímavé - může Bůh fyzicky existovat, když fyzično stvořil? |
|
J. Sova 17.4.2017 10:23Re: O to vůbec nejde Ve Starém zákoně přece Bůh fyzicky existuje. Chodí, mluví, dokonce jí. Zde je opatření, aby Bůh nešlápnul do exkrementu: Dt 23,13 Vně za táborem budeš mít vyhrazené místo, kam budeš chodit na stranu. Mezi svým nářadím budeš mít kolík. Než si venku dřepneš, vyhrabeš jím důlek a své výkaly zase přikryješ. Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, chodí po tvém táboře, aby tě vysvobodil a aby ti vydal tvé nepřátele. Ať je tedy tvůj tábor svatý, aby u tebe nespatřil nic mrzkého a neodvrátil se od tebe. |
|
|
J. Vintr 17.4.2017 12:09Re: O to vůbec nejde Vám přijde něco špatného na tom, když jsou lidé nabádáni k tomu, aby se chovali hygienicky? Židé v tomhle byli napřed o několik tisíciletí před jinými kulturami ... |
|
Č. Berka 17.4.2017 12:31Re: O to vůbec nejde tady nejde o lidi, ale o to, aby Hospodin nešlápl do ho..a :-D Jsou i jiná doporučení: Deuteronomium 14:21 Nesmíte jíst žádnou zdechlinu. Buď ji dáš bezdomovci, který žije v tvých branách, aby ji jedl, nebo ji prodáš cizinci. Vždyť jsi svatý lid Hospodina, svého Boha. Co dělají dnes se zdechlinami křesťané? |
|
|
J. Sova 17.4.2017 14:00Re: O to vůbec nejde Mt 15,1 Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: „Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“ |
|
|
J. Jurax 18.4.2017 0:29Re: O to vůbec nejde No, stručně řečeno, pro nevědomý lid bylo potřebné zkušenostmi ověřené výhodné chování podšprajcovat božími příkazy, aby ono žádoucí chování respektovali, pamatovali si je a předávali potomkům. Nakonec o čem je desatero - tedy kromě prvních dvou přikázání? Nakonec v náboženstvím promořené společnosti i dodržování prvních dvou přikázání zvyšovalo možnost přežití. |
|
|
J. Fridrich 17.4.2017 14:01Re: O to vůbec nejde Pane Sova, nespletl jste to náhodou ? Nepopletl jste si Syna s Otcem - tedy Ježíše Krista s jeho Otcem Stvořitelem ??? |
|
|
J. Hruška 17.4.2017 14:58Re: O to vůbec nejde Pan Sova to má načtený z vyhledávače, na toho si nepřijdete. V jednoho Boha věřiti budeš -- atd. v jednoho Boha, Boha Otce a Syna i Ducha svatého, Amen, Bůh je Bůh živých, ne mrtvých, velmi se mýlíte. Oba. Jeho milosrdenství je věčné, Jaromíre. Zdař Bůh, Josef. |
|
|
J. Sova 17.4.2017 15:41Re: O to vůbec nejde Jan 10,30 Já a Otec jsme jedno. |
|
|
V. Čermák 17.4.2017 19:04Re: O to vůbec nejde Ježíš Kristus a Otec jsou jedno, ale Mojžíš a Hospodin jedno nejsou, zato vy jste ale antiKristův slouha. |
|
|
J. Anděl 18.4.2017 11:11Starý zákon je knížka. V některých knížkách existují víly a draci. V některých knížkách se používají jako symboly. |
|
|
J. Lukavsky 17.4.2017 10:32Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši "je to jako dát do pytlíku stovky ozubených koleček a dalších součástek - pytlíkem zatřepat a z pytlíku vyndat kvalitní Švýcarské hodinky" No zkuste si to, dělejte to 3,5 miliardy let a skoro určitě je složíte. A určitě i mnohem rychleji když po každém zatřepání pytlík otevřete a ty 2 součástky co se náhodou spojily správně pak slepíte sekundovým lepidlem (to modeluje selekci funkčních kombinací). Skoro bych řekl, že je složíte mnohem rychleji. Skoro by stálo za to to zkusit jako cvičení studentů, ale kde dneska vzít kolečkové hodinky? J.L. |
|
|
S. Ševeček 17.4.2017 10:42Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši Stačí pytlík mužskej - zatřepete, vypadne takové nic a za tři čtvrtě roku je tu nový boží tvor. |
|
|
J. Vintr 17.4.2017 12:19Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši Kdyby bylo možné, aby život vznikl náhodným spojením atomů a molekul neživé hmoty, jak se už od základní školy tluče jako naprostá samozřejmost do hlav mládeži, tak by se to už dávno mělo podařit i lidem v laboratoři. Na rozdíl od přírody, která to údajně metodou pokus omyl zkoušela miliony let, dnes člověk zná výchozí suroviny i finální produkt a dovede nasimulovat všechny myslitelné fyzikální podmínky ... |
|
|
J. Jurax 18.4.2017 0:22Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši No, to co je možné, nemusí být ještě dokázané; a co není dokázané se mládeži do hlavy netluče, leda jako hypotéza nebo teorie. Nanejvýš se tam tluče to, co se za daného stavu poznání za dokázané má. No a mnohé, co příroda dokáže, se už povedlo opakovat v laboratoři i v praxi. Třeba létat nebo stvořit umělé diamanty nebo geneticky modifikovat kukuřici či rýži nebo rajčata. Nebo obšlehnout od přírody sonar. Mnohé se však dosud nepovedlo opakovat v ani v laboratoři. Umíme třeba uměle oplodnit lidské vajíčko ve zkumavce, ale vytvořit umělou dělohu dosud ne - furt je k odnošení plodu potřeba děloha přírodní, ženská. Nebo vytvořit ornitoptéru. |
|
|
J. Vintr 17.4.2017 12:46Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši Když pomineme fakt, že by už za nesrovnatelně kratší dobu třepání nezbylo z těch součástek nic než prach, tak vaše tvrzení, že by se ty hodinky určitě samy složily, nemá žádné opodstatnění. Statistika platí jen u věcí, které jsou možné. Ve skutečnosti by se správně nikdy nespojily ani ty dvě součástky. |
|
|
P. Princ 17.4.2017 11:11Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši Takových přirovnání vymyslíte za hodinu tucet a všechny budou pitomé, neboť půjdou proti druhému zákonu termodynamiky, proti entropii. Negovat entropii dokáže jenom život a to ještě dočasně. |
|
|
J. Sova 17.4.2017 11:29Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši Mohl byste nějaké ty "největší" vyjmenovat? |
|
|
J. Jurax 18.4.2017 0:07Re: Že jsou Velikonoce " svátky jara " mohou naši Ehm - "Nebýt křest'anství, tak bychom se tady ještě " houpali na stromech " - trochu nadneseno, ale opravdu jen trochu." Tak to je nadneseno hodně. Staré Řecko či Řím v dobách překřesťanských nebylo hájemstvím jedinců houpajících se na stromech v době, kdy žid Jozua později zvaný Christos neboli pomazaný byl jen jednou s možných větví budoucnosti. Navíc byly civilizace v Indii či Číně křesťanstvím nedotčené, přesto vyrovnávající se středověké křesťanské Evropě, ba v lecčems ji i předčící. Snad proto, že tam neměli jedno dogmaty prosáklou církev. Evropa se rozmáchla k rozvoji až v renesanci, kdy moc církve zeslábla a nesvazovala myšlenkový rozvoj a kvas. Ovšem - církve jsou jen nadstavbou nad vírou, z ní tyjící, jí ospravedlňující svou existenci a ji ku svému prospěchu ovládající. Druhý odstavec nekomentuji - ctím Váš názor, ale nesouhlasím s ním. |
