16.4.2024 | Svátek má Irena


Diskuse k článku

POLEMIKA: Hyperaktivita není zlobení - výprask to nevyřeší!

Nedávno (konkrétně 25.3.2017) vyšel v této sekci článek pana Frýborta s názvem Hyperaktivita, porucha nemocného času. Neříkám, že nemá pravdu v ničem, jistě se shoduji v tom, že fyzický trest úměrný věku dítěte a konkrétní situaci je zcela jistě na místě víc, než 100x opakované vysvětlování, které nepřineslo žádné ovoce. Ale to je tak všechno.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 19.4.2017 0:13

Ehm

"Řada lidí (zejména ze starší generace) má potřebu tuto tematiku okomentovat, aniž by s ní měli osobní zkušenost či o ní věděli více" ... ehm, tihle lidé zejména ze starší generace zpravidla nějaké děti už vychovali do dospělosti, někteří navíc participují na výchově vnoučat.

Takže tihle lidé k tomu mají co říct, neboť osobních zkušeností mají neporovnatelně víc než mladá obchodní manažerka se synky čtyřletým a jedenapůlletým.

P. Portwyn 19.4.2017 15:49

Re: Ehm

Nemluvě o tom, že objektivně posoudit vlastní dítě je nemožné.

J. Jurax 19.4.2017 17:29

Re: Ehm

Souhlas.

J. Kanioková 18.4.2017 22:49

Paní autorko,

moc s vámi nesouhlasím. Ono se dnes svádí na "hyperaktivitu" kdeco. Usuzuji, že jste svůj článek napsala z vlastní zkušenosti, která je ale zkušeností jen s jediným dítětem.

Takovou zkušenost mám i já. A věřím, že kdybychom se setkali všichni rodiče, jejichž dítěti takovou dg. přisoudili, budeme mluvit všichni o různých zkušenostech. Každý o nějak jiném průběhu.. i když o "stejné" dg.

J. Kanioková 18.4.2017 23:02

Jo, a ještě bych zmínila,

jak se vám to může zvrtnout, vymstít. Až budou ty děti dospělé, může vám to jedno "normální" vyčítat, jak to občas slyším já, - že on byl oběť, kdežto tomu druhému zlobivému prošlo všechno. To bývalé dítě si to v sobě zafixovalo navždy, bohužel.. a používá vůči mě takový faul v čase, kdy je mu 46 let..

I když to nebyla pravda ... nebo jen absolutně minimálně..

O. Zuckerová 18.4.2017 15:26

Velmi důležité je asi

NEZBAVOVAT dítě vědomí o následcích toho, co koná. Jestliže zjistí, že mu všechno projde, nezastaví se. To ale není "výchova ke svobodné osobnosti", probůh! Může to pak vyústit do šikany, zločinu apod. Dnes je oproti době před 50-60 lety enormní množství dětí-zločinců včetně vrahů a také mladých lidí kolem 20 let, kteří jsou "pány silnic" a vůbec nepomyslí na následky svého chování. Protože jim nikdo nikdy neukázal, že dělají chyby, nemají vůbec mozek způsobilý vlastní chyby poznat. Druhotným důsledkem takové nevýchovy může být i nerozeznávání případných "špatných kamarádů".

M. Moravcová 18.4.2017 15:13

jak slyším slovo

asertivita, tak nějak už si dělám obrázek o nevychovaném, drzém jájínkovi, který nevidí, než sebe. Vychování, slušnost, ohleduplnost k druhému, mantinely - to je rodičích. Svoji neschopnost omlouvají vrozenými výjimečnostmi dítěte. Ale děti nejsou pokusní králíci. A staletími prověřené "Ohýbaj ma mamko, dokud já som Janko, až já budem Jano, neohneš ma, mamo" nevyvrátí žádné psychologické teorie.

J. Kanioková 18.4.2017 22:51

:)))))))))))))

E. Erat 18.4.2017 15:10

Nějak si nepamatuji, že

by můj nějáký spolužák, kamarád atd. byl hyperaktivní. Prostě byly hodné děti a zlobivé - mimochodem po mé letité zkušenosti se štěnátky, tomu tak bývá i u nich. A to i u psích sourozenců -musíte tomu přizpůsobit výchovu. Výraz hypeaktivní v té době zřejmě neexistoval (jsem ročník 1958), nebo se nepoužíval. Ale, jistě je lepší říct o svém dítěti, že je hyperaktivní, než že je to zlobivý harant. Zní to tak vědecky, a vlastně to vyviňuje rodiče z nedostaktu řádné výchovy. Je to taková diagnóza, to ditě ani jeho rodiče za jeho excesy vlastně nemohou, dítě trpí hyperaktivitou, tedy něco podobného jako když má alergii na cokoliv. Prostě je chudák nemocné. No, naši předci říkali, škoda každé rány která padne vedle. A vyrostly za ty tisíce let miliardy slušných lidí, kteří si nenesli žádné stigma z toho, že v dětství dostali párkrát přes zadek, když si to zasloužili. Jenže v těch starých dobrých časech nebyly feministky, genderové bojovnice a i těch matek tzv. samoživitelek, které dnešní děti ve velké míře utváří bylo minimum.

P. Portwyn 18.4.2017 15:04

Ještě k té přirozenosti

Autorka píše: "U hyperaktivních dětí nebo dětí s poruchou pozornosti (...) je třeba si uvědomit, že dítě se vyjadřuje tak, jak je mu přirozené, a od přírody bývá šťastné." ... atd.

Copak o to, tohle je pravda. Jenže zase by tu měla být ta druhá půlka pravdy: např. vychovatel zodpovídá stejně za normální jako za hyperaktivní dítě. Pokud máte "respektovat osobnost" hyperaktivního dítěte a dovolit mu ve škole o přestávce skákat po lavicích, jak "je mu to přirozené", tak by se taky mělo respektovat, že si při tom skákání možná "přirozeně" srazí vaz. Nebo (což je horší) srazí vaz někomu jinému.

Jenže to zákon samozřejmě neumožňuje. Předpokládám, že paní autorka si to představuje trochu jednostranně - moje dítě si bude dělat, co chce, ale zodpovědnost za to ponesou jiní.

M. Krátký 18.4.2017 12:33

Chodil jsem do školy 1949 - 1957

8 roků v Kladské 1 - na Vinohradech. Občas jsem to doma od mámy schytal s rákoskou na klepání koberců - zcela zaslouženě - ve škole nás pan řídící učitel - Josef Lampa vychovával uchopením za pejzy a vstyk a byl klid - taky zcela zaslouženě. Současná t.zv. "dětská práva" nás ( a hlavně naše následníky ) vedou do pekel - hezký den - i autorce - snad to pochopí ?

J. Jurax 19.4.2017 0:19

Re: Chodil jsem do školy 1949 - 1957

Nepochopí ...

Dítě se prostě musí dozvědět, že toto a toto se prostě nedělá, a respektovat to. A k tomu musí být včas a vhodně vedeno a donuceno.

P. Aron 18.4.2017 11:58

Každé dítě je jiné

Ano a také každý člověk je jiný. A proto máme zákony a další pravidla, aby ti různí jedinci mohli koexistovat ba i spolupracovat.

Dítě nemá trestní odpovědnost a proto mu pravidla tlumočí rodiče. Ti mu dávají mantinely, které dítěti umožní fungovat ve společnosti. Paní autorka je zcela mimo a patří k těm, které "vychovávají" jednice, kteří budou v dospělosti frustrování zjištěním, že i to ostatní mají svá práva a individualitu.

P. Maleček 18.4.2017 11:37

Fackou k rozkvětu společnosti.

On se skutečně svět posunul, zvlášť ten západní. Poté co se děti přestaly řezat a vznikla dětská práva se to s ním sune pěkně z kopce. A na expanzním koni jsou civilizace, které se s dětmi nikterak nemažou a tvrdě, tj. i řežbou je připravují na nemilosrdný život.

Inu naši moudří předci věděli, že strom i člověk, pokud má v dospělosti nésti úrodu se musí v mládí nekompromisně řezat. Jinak z něj vznikne zjevem i úrodou divoce hyperaktivní, ale nepoživatelné pláně.

P. Portwyn 18.4.2017 10:38

Jednoduchá otázka

Obtěžuje dítě (ať už hyperaktivní nebo jinak speciální) ostatní? Dostane se jim menšího pocitu bezpečí a horší péče pedagoga?

NE - pak není co řešit.

ANO - pak je třeba zasáhnout. I normální děti mají svá práva.

M. Prokop 18.4.2017 10:48

Re: Jednoduchá otázka

Ale jistě, otázka je jen způsob zásahu.

P. Portwyn 18.4.2017 14:55

Re: Jednoduchá otázka

Ano, záleží na situaci a osobnosti konkrétního dítěte.

E. Erat 18.4.2017 16:48

Re: Jednoduchá otázka

Nejen normální děti, ale i ostatní lidé mají svá práva. Ono když takové "hyperaktivní" tedy většinou zlobivé dítě začne vyvádět někde v restauraci, kině, letadle, obchodě atd. tak dokáže znepříjemnit život hodně lidem. Leč, taková uvědomělá maminka (moje manželka jim vtipně říká matky krá..) jako je autorka článku ho neplácne přes zadeček. Nechá ho vztekle řvát, kopat až někdy hrozí, že se tento jedinec zalkne.

P. Portwyn 18.4.2017 19:18

Re: Jednoduchá otázka

Ano, máte pravdu - práva mají i dospělí.

Pořád je to ta samá otázka. Ustupujeme těm, kdo nějak vybočují nebo se prostě jen chovají jako hovada, ale o většinu, na které stojí společnost, se nestará nikdo.

J. Jurax 19.4.2017 0:24

Re: Jednoduchá otázka

No, ono je to dnes nastaveno tak, že kdo se chová jako hovado, má na to nějakou diagnózu, je excentrický či co a je tudíž z toho důvodu specielní osobnost, kterou je nutno respektovat - a nechat ji se chovat jako hovado, protože jinak by to byla diskriminace a omezování práv a takové fuj věci.

A nedejbžbohové, aby se ta hovada ještě prohlásila za nějakou menšinu, co má taky práva ...

P. Lenc 18.4.2017 9:44

Zvláštní.

Za mých školních časů, nevím proč, si nepamatuji a ve třídách nás bylo běžně 34-36 žáků, že by byl někdo "hyperaktivní".A také nepamatuji, že by nás rodiče třískali napotkání.Ale pamatuji, že starší lidé se pouštěli v tramvaji sednout, že drzost se nezamněňovala za "hyperaktivitu" a někdy se trestala "nevýchovnou" fackou, že naší běžnou starostí bylo postarat se o mladší sourozence protože oba rodiče většinou pracovali a když to máma potřebovala, tak se ji bez nějakého většího nucení pomáhalo.Když dnes vidím, nechci tvrdi že jsou všichni stejní, drzé sprosté spratky, jejichž chování se omlouvá vším možným, jenom ne výchovou, tak mně takový článek přijde opravdu zvláštní.

M. Malovec 18.4.2017 9:52

Re: Zvláštní.

Měli jsme Pana učitele na kreslení. Byl tak hodný, že nemohl mít ve třídě klid. Až do té doby, než pohár přetekl a on udělil jednomu z nás spratků takovou facku, že byla vidět týden na tváři. Kamarád spratek se bál jít domů, protože čekal z druhé strany druhou. Nikdo si nestěžoval a od té doby byl ve třídě klid. Facka nás vychovala. Dnes by ten hodný pan učitel dostal pět let natvrdo, škola by byla zavřená, a pokud by doma dostal druhou bylo by rodině dítě odebráno. A to teprve by byla výchova.

P. Lenc 18.4.2017 10:05

Re: Zvláštní.

I u nás to tak probíhalo a dík za to, páni tehdejší učitelé.

I. Procházková 18.4.2017 15:26

Re: Zvláštní.

U nás to bylo podobné (1953-62). Na 1. stupni byly jako tresty facky, vytahání za uši, za vlasy, rána pravítkem nebo ukazovátkem přes prsty. Sice jsme taky zlobili, ale před dospělými (rodiči a učiteli) jsme si dávali bacha. Trest ve škole (ať to byla poznámka v žákajdě nebo něco jiného), míval totiž pokračování doma.

Nevím, kde se hyperaktivita bere, dneska ji má diagnostikovanou snad každé čtvrté dítě. Za našeho dětství se divoké a nespoutané děti umravnily pár fackami, v horším případě rákoskou a byl klid. Dnes mají děti jenom práva a žádné povinnosti a podle toho to vypadá.

J. Jurax 19.4.2017 0:32

Re: Zvláštní.

Ano, to byl Pan učitel ... a rodiče neměli tehdy ještě mozky vymyté módními teoriemi a věděli, že za lumpárnu patří pár facek a ne platit harantovi psychologa a učitele žalovat ... a mezi práva tehdejších dětí patřilo zejména poslouchat učitele i rodiče pokud možno na slovo. Taky jsem to zažil včetně těch facek a výprasků a necítím se tím být nějak frustrován a nemyslím, že by můj osobnostní vývoj byl fatálně narušen, když jsem za kouření cigaret Lípa uzmutých spolužákovu otci v deseti letech dostal na holou šňůrou od žehličky ... kouřit jsem, pamětliv poučení, začal až v šestnácti a čtyři roky jsem to doma úspěšně tajil ...

F. Svoboda 18.4.2017 9:19

Dnes děkuji

všem diskutujícím za správný postoj k výchově dětí i tzv. hyperaktivních spratků. Pisatelka článku si totiž na sebe plete bič a ještě se tím chlubí, zkrátka je to samice hovězího dobytka !!!

I. Procházková 18.4.2017 15:33

Re: Dnes děkuji

Souhlas, i já děkuju všem diskutujícím za správný a staletími ověřený postoj k výchově dětí.

M. Malovec 18.4.2017 9:10

Řečené

"...v dnešním světě by s ušlapaným sebevědomím, neprůbojností, přehnanou slušností a zakřiknutím naše děti neobstály," znamená, že máme rezignovat na slušnost, skromnost, pokoru? Kam to dojde? Skutečně mají mít přednost nevychovaní hulváti? Jsem vychovaný ke slušnosti, skromnosti a pokoře a jsem v životě spokojen, z vašich slov mne mrazí a jsem rád, že jsem starý.

P. Zinga 18.4.2017 8:27

Za mých časů

se obrušování genetických daností říkalo výchova. Včetně toho pohlavku. Pravda je, že řada našich lotrovin probíhala mimo dohled rodičů, protože jsme trávili většinu času venku. A jak takový dětský kolektiv dovede umravnit své členy, o tom asi autorka nemá ponětí.

Civilizace vznikla poté, co se lidé civilizovali. Nevychovaný spratek vyroste v nevychovaného, egoistického, arogantního dospělého. To už je lepší nacpat ho Ritalinem.

P. Švejnoch 18.4.2017 7:15

Co jsem si odnesl z článku

Náš syn je hyperaktivní génius, a my, jeho rodiče, jsme nalezli ten správný způsob výchovy.

Mein Gott...

Autorka mimo jiné zmiňuje zvyšující se rozvodovost (kterou pokládá za negativní jev), ale vůbec si neuvědomuje, že tato zvyšující se rozvodovost je nepochybně v korelaci se zvyšujícím se počtem "hyperaktivních" (či z jiných podobných "vědeckých" důvodů pardonovaných) dětí, z nichž posléze vyrostou nevychovaní spratci, neschopní stálejšího partnerského soužití.

Článek je dle mého soudu naprostá kravina, a navíc, ač nazván "polemika", je jeho argumentační hodnota nulová.