Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Glover 11.4.2017 7:36Šikovná Bubi i Petra Petro, website máš moc pěkný, to si dneska přečtu. Ale nějak toho na tebe muselo být opravdu dost za posledních několik let, někdy se to tak nahromadí a člověku se zdá, že se z toho dna už nahoru nedostane. Tak je dobře, že už na Bubi vzpomínáš s láskou a úsměvem. Já myslím, že hodně záleží na tom jak kdo umře, nakolik to člověk čeká nebo jestli je to velký šok se kterým se nedá smířit. Pro mě, mámu a ségru, ze všech našich pejsků se nemůžeme smířit se smrtí Billíčka před několika lety. Byl mamky a částečně můj, český terriér, a posledních devět měsíců než umřel byl často nemocný, nechtěl chodit, na veterině mu vždycky diagnozovali nějakou infekci a dali antibiotika. Potom dva měsíce před smrtí si ho vzala ségra k sobě, mamka byla hodně nemocná tehdy, a asi měsíc potom začal zvracet, mít průjmy. Teprve tehdy mu diagnostikovali agresivní rakovinu. Doktorka se snažila to ještě nějak ulehčit, dávat léky na bolesti, ale ségra říkala, že jednou ráno k ní přišel a zase všechno vyzvracel, a tak smutně a vysíleně se na ni díval, že už věděla, že nemůže dál. Ale hrozně nás to vzalo. Nevíme jak dlouho tu rakovinu vlastně měl, vyčítáme si jak jsme ho tahali na vycházky a obviňovali z lenivosti, mamka si nemůže odpustit, že ho poslední měsíce života neměla u sebe, já jsem se tenkrát se ségrou pohádala, že u ní tak zhubnul, protože krmí její psy granulema a Billy byl zvyklý na vařené jídlo, prostě nás ta nečekaná a bolestivá smrt hrozně vzala. |
|
E. Šusová 11.4.2017 10:46Re: Šikovná Bubi i Petra Ach jo, vím jak to v člověku sedí. Vždycky bude něco, co si člověk vyčítá, že udělal, neudělal, měl udělat, mohl udělat :-(. U zvířátek je ta nevýhoda, že se s nimi člověk navíc nedomluví, a oni ještě k tomu "zatloukají" do poslední chvíle. V těchhle souvislostech mi často na mysli vytane situace s Murphym. Byl už hodně starý, byli jsme na chalupě, kterou jsme tehdy měli nově-uklízelo se, vyklízelo se, čistilo, a tak. A já tam pro něj, aby neležel na studeném měla matraci. Normálně bych to neřešila, ale byl už to starý pán, měl dlouhou páteř, nechtěla jsem aby si přivodil nějakou potíž a furt jsem ho honila zpátky na tu matraci, a on si s tvrdohlavostí teroše furt lezl na ty opravdu ledový dlaždice (byl 28. říjen, v chalupě se netopilo) Pak už mi došla trpělivost, jednu jsem mu pleskla na kejtu a jel zase na tu matraci a pak najednou koukám - on byl opravdu hodně zasrstěný,. záclony až na zem - měl jedno varle obrovský,a le fakt veliký. jak se pak ukázalo jednalo se o nějaký progresivní nádor, nejsem člověk, který si psů nevšímá. Okamžitě se jelo domů a na veterinu, následovala obratem operace, která dopadla dobře. Ale já si pak fakt vyčítala, že jsem na něj byla přísná- on sám věděl, co potřebuje, potřeboval se chladit, protože ho trápilo. Člověk to bohužel někdy neví, neví a nemá šanci to úplně zjistit v ten správný moment. |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 21:35Ptíca já to sem hodím už teď, kdyby někdo náhodou věděl, páč takhle se budu odkopávat v noci zvědavostí http://zrzavec.rajce.idnes.cz/darecky#VID_20170410_212215.jpg a pak to sem hodím ještě zítra přes den |
|
|
V. Glover 11.4.2017 7:56Re: Ptíca Nejde mi přehrát na smartphonu, a laptop si zapnu až odpoledne. Ale, najdi si na Facebooku stránku "Ptáci na zahradě" a zeptej se pána, on zná opravdu všechny ptáky v Česku i Evropě |
|
|
E. Šusová 11.4.2017 10:47Re: Ptíca díky moc za tip. Já na Facebooku nejsem (zatvrzele bojkotuju :D ), ale AP se stavila u mě na stránkách a odhalila, že to bude sýček, projela jsem si tuhle stránku: http://www.prirodainfo.cz/domains/prirodainfo.cz/zvuky.php?rad=P%ECvci&celed=Krkavcovit%ED#strom což mi přijde prima stránka, a jo, Peťa měla pravdu je to sýček - varovné volání u hnízda. |
|
|
V. Glover 11.4.2017 20:34Re: Ptíca Kdybys přestala bojkotovat facebook, tak si mě můžeš přidat do přátel. A jak nechávají lidí komentáře na tvojem blogu? Vůbec mi to nejde. |
|
|
E. Šusová 11.4.2017 22:02Re: Ptíca já vím , ale když mě ten Facebook nějak vnitřně to... nesedí. Jsem stará struktura. Komentáře jsou po přihlášení - nejde se přihlásit? |
|
|
V. Glover 11.4.2017 22:49Re: Ptíca Určitě jde, já jsem totiž blbě koukala a né že to nende |
|
|
V. Glover 11.4.2017 22:55Re: Ptíca Mě se na facebooku líbí, vidím mamku každý den, tak vím, že je v pořádku pro ten den, můžu sledovat stránky co se mi líbí, jako Ptáci na zahradě, a srandovní nebo roztomilý videa a fotky zvižátek a psů, což mě rozveselí když je mi smutno, a vidím o co se zajímají přátelé, třeba yi ze zvířetníku a fotky co sdílí, a tak dále. Už se mi povedlo zapsat do blogu. |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 21:26Zvláštní ptáček, nebo spíš podle síly hlasu pták Podařilo se mi to teď na balkoně nahrát, nikdy jsem ho tu neslyšela, tipuju sovu-když je ta skorem noční hodina? Myslíte, že se tu najde nějakej erudovanej ornitolog? Že bych to sem během zítřka, až tu bude víc lidijůch, hodila? |
|
D. Ruščáková 10.4.2017 21:04A upřímnou soustrast ke ztrátě maminky... ...taky už nemám maminku a dobře vím, jak moc to bolí. Moc na tebe myslím. |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 21:09Re: A upřímnou soustrast ke ztrátě maminky... Děkuju Dede. Já jsem měla hrozný štěstí, že jsem mohla u mamky být až do úplně poslední chvíle, držet jí za ruku, mluvit na ní, pomoct jí v klidu odejít. A ač to bude znít pro někoho ošklivě, já si přála - kvůli ní, aby odešla, nechtěla jsem ani minutu navíc, aby tu byla, tak tohle a Bubi dárek mi to strašně usnadnilo. |
|
Z. Yga 11.4.2017 0:07Re: A upřímnou soustrast ke ztrátě maminky... Petro, jak tě chápu. Je mi to líto ... Mamka odešla vloni na konci prázdnin. Posledních deset dnů už musela být v hospici, protože bolesti jsme doma už nezvládali. Ale každý den měla jednu, dvě návštěvy, opravdu tam nebyla "odložená" - poctivě jsme se střídali a snad ji ke konci bolesti nesužovali. Aspoň tak nám to říkala sociální pracovnice, že na každý náznak personál reaguje. Je pravda, že jsme ji nechtěli pustit, doufali jsme, že si počká na vnoučka, ale ona cítila, že už nemá sily - Samuelek se narodil týden po jejím odchodu. Je krásný a "konečně" vypadá tak, jak by dle jejího názoru miminko mělo vypadat - samý faldíček (ostatní vnučky a pravnoučátka byli "chuderky chudokrevné, už v povijanu anorektické" (rofl) ) --- mami, mami, jak mi chybí tvůj pohled na svět. P.s. taťka se se mnou doopravdy rozloučil až v době mamčiné nemoci. Stáli jsme ve vývozku u Maleňákovýho a on mi říkal něco o zděděné zemi - pak mne pevně chytil za ruku a usmíval se a já ten stisk cítila a bylo mi jasné, že odchází - on věděl, že musí jít čekat před nebeskou bránu na mamku. On v tom nebi byl totiž ztracený, byl zvyklý, že jsou stále spolu, proto na ni trpělivě čekal, až tam půjdou dohromady - mamka všechno na úřadech vyřizovala, takže taťka si určitě neuměl podat u svatýho Petra ten správný nebeský formulář ... |
|
|
E. Šusová 11.4.2017 10:58Re: A upřímnou soustrast ke ztrátě maminky... Ygo - sedím tu a usmívám se - představuju si tatínka, jak žmoulá pero, sedí nad formulářem, který je navíc úplně nesprávný, mastí tam nějaké ne úplně adekvátní údaje, a řiká si sakra, co já budu dělat, než ona přijde? A já mu hrozně moc rozumím, mám to podobně jako on, jen u nás je to má drahá půle, kdo dlěá správce domácnosti, já jsem ten nepraktickej člen. Je dobře, že jsi tohle rozloučení dostala. |
|
|
D. Ruščáková 10.4.2017 21:02Milá Petro, to je moc krásnej památníček - nejen pro Bubi!:)) Psí šarm je těžko uchopitelnej, ale jednoznačně existující - a člověk vůči němu bývá dost těžko imunní:)) Bubitku znám jen z tvého vyprávění, ale psalas o ní tak, že mám dojem, že jsem ji drbala za ušima. Taky jsem zatím nenapsala o Kazanovi, takže chápu... A na tvé stránky se těším - určitě se tam podívám! |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 21:05Re: Milá Petro, Je to zvláštní, jak to někdy nejde, že jo? Prostě každý nechá jinou stopu, stejně silnou, ale jinou a člověk to neovlivní. Bubi prostě byla kouzelnice. |
|
Z. Vave 10.4.2017 20:28Krásné vzpomínání na milou Bubišku. Netruchlivé, prosvětlené, láskyplné - jak to má být. Blahopřeju k novému webu, Petro. Jedním očkem jsem tam nakoukla - dnes nebyl ten správný den na radovánky, tak se pořádně podívám až jindy. :) |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 21:03Re: Krásné vzpomínání Díky za pochvalu vzpomínání Vave, já si to takhle nikdy neuměla představit, že bych to takhle někdy měla. A díky za pochvalu webu a návštěvu, není to moje zásluha, já tam enem hospodařím. Tak snad se tam bude líbit i ostatním. |
|
|
Z. Vave 10.4.2017 21:10Re: Krásné vzpomínání Je skvělé, že je další místo, kam budu moct utéct, až mi bude ouvej. :) |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 21:24Re: Krásné vzpomínání Bolí duše? Nebo "jen" den blbec, kterej ovšem stojí za to? |
|
|
Z. Vave 10.4.2017 21:35Re: Krásné vzpomínání Nějak se nakupily starosti, jistoty se najednou rozpadají na vícero frontách. Není to bohužel něco, nad čím se dá mávnou rukou nebo počkat, až to přejde, jsou věci k vážnému řešení. A je s tím problém. |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 21:40Re: Krásné vzpomínání ACh jo, Vave, to mě mrzí. Opravdu Vím, že to člověka někdy hodně skřípne. Mně je vždycky líto, že člověk nějak vážněji nemůže kolikrát pomoct, jen prostě být s tím, kdo ty starosti má. A někdy to prostě nestačí. Já budu aspoň držet palce, moc, aby se to utřepalo co nejdřív a hlavně co nejlíp to půjde. A když bude fakt smutno, tak nakoukni. Zrovna dneska by tě docentka aspoň trošku pobavila. Myslím, že je první pes, který vytekl z tašky. Byla ondynoj v noci naprostou zoufalá, že v ní nemůže být, ale bohužel není pudlik nebo jorkšír, tak se tam prostě nevende. |
|
|
Z. Vave 10.4.2017 22:10Re: Krásné vzpomínání Děkuju Ti, Petro. Věřím, že se nakonec vše vyřeší tak, jak je to správné. |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 22:14Re: Krásné vzpomínání Určitě jo, určitě. A ty jsi silný člověk. A já budu držet ty palce. ať se to srovnává a srovnává, až bude zase líp na duši. |
|
|
Z. Vave 10.4.2017 22:20Re: Krásné vzpomínání Děkuju Ti moc. A nápodobně - pro všechny případy. :) |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 22:31Re: Krásné vzpomínání Taky díky. Já se začínám nadechovat - teď momentálně mám "tvořivou". Lakýrnickou. Furt něco šmrdlám barvama. Teď jsem si v rámci jarního zdobení (Já nedělám velikonoce, já dělám jaro ) malovala větývky odstřihaný ze stromů na barevno. Oranžový, zelený, žlutý. A natřela jsem si dřevěný kolíčky a ty na to nacvakala. A vyrobila si Kolíčkovník barevný. Taky jsem si trochu hrála s ubrouskama, zkoušela jsem drátkovat, leč drátek je tlusťoch, s tím to nejde, musím si opatřit nový, nějakej twiggi drát, aby se líp ohýbal. |
|
|
Z. Vave 10.4.2017 22:34Re: Krásné vzpomínání :) Tě živě vidím, chichi. ... a nakonec se dostaneš až k paličkování krajek. Pochopitelně růžovejch. :) |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 22:37Re: Krásné vzpomínání Ne!! Víš jak bych dopadla? Zamotaná do růžovýho kokonu? Ne! Nechci bejt úchylnej Spiderman! Tohle je činnost, která žádá značnou dávku trpělivosti. a tou já bohužel neoplývám, stejně jako neoplývám zručností. Můžu dělat jenom věci, kde na ničem nezáleží. |
|
|
Z. Vave 10.4.2017 22:41Re: Krásné vzpomínání Teď jsi mě dostala! Alespoň co se týče psů, neznám trpělivějšího člověka, než jsi Ty. |
|
|
E. Šusová 10.4.2017 22:47Re: Krásné vzpomínání no tam jo, ale to je jediný. Bude-li mě chtít pánbůh jednou potrestat, dostanu za úkol třebas vyskládat obří hromadu polínek do vrstev. Jak je něčeho hromada a mám to srovnat a neubývá to a ani to nepřibývá a navíc mi to třeba uprostřed spadne......... nastává nejdřív frustrace, po třetím pokusu to srovnat už nastává rovnou erupce. Žádný... spadlo ti, to seberto, asi vítr..... Není už co sbírat, páč to rozkopu do širýho světa :D . Nene, můj muž by mohl vyprávěti, jak netrpělivej člověk já jsem. |
