Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BERNSKÁ SMEČKA: Za Alabastrem...
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Jenny 5.4.2017 13:36Re: Tam na nás čekají Až tam jednou budu, klidně se nechám od Kačenky drápnout,chjo, už je jí dobře. Nám moc ne, že ? |
|
Š. Matyášová 5.4.2017 14:00Re: Tam na nás čekají mám už jen růžovoučké jizvičky ,poslední drápnutí se zahojilo..jak já bych se nechala drássssat.. |
|
M. Sedláková 5.4.2017 13:49Re: Tam na nás čekají Kačenka odešla, to je mi líto Šárko. To byla paní kočka. |
|
|
Š. Matyášová 5.4.2017 14:03Re: Tam na nás čekají napsala jsem to jen na Hady Míšo.Měla příznaky žloutenky,pak zvětšená játra..a nakonec to skončilo tekutinou v břiše a po punkci bylo jasné,že to je FIP..a Kačenka, moje divoká Kačečen, byla do 8 dnů pryč...Ani svých 7 let se nedožila. |
|
|
Z. Lika 5.4.2017 14:37Re: Tam na nás čekají Vetové jí určitě nakonec zasalutovali jako důstojnému protivníkovi. Užili si své, ale určitě ji měli rádi. A nadrásala nám sem pár moc pěkných článků, šikovná Kačenka kočenka. |
|
|
O. Joklová 5.4.2017 21:17Re: Tam na nás čekají Liko, tímhle komentářem jsi skoro vystavila Kačence pomníček - té divoké Kačečen, jak píše sharka... |
|
|
M. Sedláková 5.4.2017 12:02Krásný pejsek Bastík byl. Radano přestane to bolet, ale zapomenout se nedá. A scházet bude pořád. Ale bude lépe. Bude to na podzim 3 roky, co nás opustil kocourek Honásek. Dožil se krásného věku 18-ti let. I když máme doma jeho následovníka Fouska, tak chybí. Ale jsem ráda, že jsme se potkali. Míša z Plzně |
|
R. Menšíková 5.4.2017 16:46Re: Krásný pejsek Bastík byl. První bernský honič - taťka Bastíka - nám odešel před čtyřmi lety. Pořád ještě mám knedlík v krku, když o něm mluvím. A to měl ke konci trápení... |
|
|
Z. Janaba 5.4.2017 10:42No jo, život! Když se rozhodneme sdílet svůj život se zvířecím kamarádem, podvědomně víme, že nás pravděpodobně opustí dříve, než my jeho. Přesto do toho jdeme. Pak se to stane a náš zármutek je cena za ta sdílená léta, kdy jsme, mimo jiné, museli ven, do pohody i nepohody lesů, vod a strání, kdy nám teklo za krk, ale šli jsme, protože náš kamarád to potřeboval. A my jsme potřebovali jeho. Alabastr i vy jste byli spolu 10 let šťastní. To je výhra, které se nedostane každému. To bolavé posléze otupí a bude zase dobře. Ale to jistě víš. Přeju brzké "uzdravení". |
|
|
Z. Lída 5.4.2017 9:11Alabastr byl krásný pes! A takového si zachovej ve vzpomínkách, které časem přestanou bolet a začnou jen hřát. Vím, jak Ti je moc smutno, v lednu jsem poslala za Duhu moji Miunku. Včera by jí bylo 13 let, dožila se krásného věku, ale přesto odešla moc brzo. Vždycky je to brzo.... Drž se! |
|
Z. Yga 5.4.2017 8:38Nikdy nejsme na odchod připravení A je jedno, jestli odejdou náhle nebo pozvolna ... Alabastr byl krásný. Měl život, jaký si přál a to se počítá |
|
|
R. Menšíková 5.4.2017 8:48Re: Nikdy nejsme na odchod připravení To je velká pravda, nikdy na to nejsme připraveni a na okolnostech zas tak moc nezáleží... |
|
|
Z. Jenny 5.4.2017 12:27Re: Nikdy nejsme na odchod připravení Sem se přilípnu. Srdce bolí pořád ale u nás měli všichni psové dobrý život. Nelze zapomenout. |
|
Z. Matylda 5.4.2017 7:34Je jedno, kdy milovaný pes odejde. Vždycky je to moc brzo. |
|
|
R. Menšíková 5.4.2017 8:52Re: Je jedno, Lika mi poradila se z toho smutku vypsat. Ani při psaní, ani pak, když jsem to po sobě četla, se mi nijak zvlášť neulevilo... Ale to, že tolik nás ví, jaké to je, to společné sdílení, tu bolest přece jen trochu dělí. Přátelé, děkuji! |
|
|
A. Rgova 7.4.2017 12:13Re: Je jedno, jak píše Matylda, je to vždycky moc brzo, v únoru jsem si tím taky prošla a velmi nerada se připojila k těm co maj srdečko a duši natrhlý z odchodu chlupatýho kámoše. Nezáleží kolik jich se mnou zatím zůstává. To mi nijak neulevilo, jen mě teď víc straší každý Argovo klopytnutí nebo řidší bobek. Ale ta možnost napsat pocity a pročíst se chápavou reakcí to mi pomohlo. To jo. Už to po těch pár týdnech vnímám smířeně, ale u čtení o Alabastrovi si tím prošla znovu a brečela jak želva. Tolik Ti rozumím Ešusový radu kvituju, pár podobných pokusů učinila, zatím se mi to úplně nepodařilo, asi ještě není správný čas |
|
|
Z. Lika 8.4.2017 23:49Re: Je jedno, Rozumím tomu velmi dobře, ano. |
|
|
Z. Lika 5.4.2017 7:29Krásný pes Nad těmi fotkami, kde lítá a plácají mu ušiska, se musím smát. A je vidět, že byl opravdu velký, mohutný, pan pes. Podle "dálnice" se dá krásně poznat :-) A taky jsem se musela usmívat nad tím, jak ti psi uvolněně sedí :DD To je pohled pro bohy :-) Alabastr se povedl a moc děkuju, že jsi o něm napsala. |
|
|
R. Menšíková 5.4.2017 8:53Re: Krásný pes Liko, já děkuju Tobě, dobře jsi mi poradila, dnes je to poprvé lepší... |
|
|
Z. Lika 5.4.2017 9:34Re: Krásný pes Platí, že sdílený smutek je menší. Někdo by nad tím mohl mávnout rukou, ale objektivně je to pravda. Vždyť to jsou naši přátelé, vlastně členové rodin. Když o nich napíšeme, srovnáme si i své vzpomínky a vzdáme jim řádnou poctu. A i sobě. Rozloučíme se - to je velice důležité. Pustíme ho za Duhu. |
|
|
Z. Jenny 5.4.2017 12:29Re: Krásný pes Ano, tak to je. |
|
Z. Xerxová 5.4.2017 6:19hezký den hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp. Krásně napsané vyznání výjimečnému psisku... Myslím, že je jedno, jestli odchází první či desátý, jestli ze smečky či jedináček. Ten kus srdce, který nám "ukradli" , je prostě najednou děsivě prázdný... Fotodokumentace krásná - psisko šťastné, užívající si deset let v úžasné smečce |
|
Z. Inka 5.4.2017 7:42Re: hezký den sem se píchnu, protože jsi to napsala přesně - psisko šťastné, užívající si deset let v úžasné smečce. My co máme obříky dobře víme, že to rozloučení s našimi miláčky přijde dřív a alespoň já se snažím, abychom spolu ten čas prožili(ly). Teď asi hlavně prožily, protože Majda s věkem více a více novofudlandí a naše spojení se v poslední době velmi prohloubilo. Alabastr si prožil možná kratší život, ale prožil asi každý den v lásce a péči. |
|
|
R. Menšíková 5.4.2017 8:57Re: hezký den Zažila jsem kdysi odchod jedináčka, pak odchod štěňátka narozeného s vrozenou vadou (podařilo se nám ho vypiplat do půl roku a dodnes jsme šťastní, že svět aspoň okusil), teď jednoho ze smečky, a vždycky zbyde prázdno, správně to píšeš... |
