Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
MLSOTNÍK: Květákové nákypy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Svobodová 25.3.2017 0:21add květák Maričko, velmi často dělám podle tebe naplněnou upečenou celou květákovou hlavu a máme tohle jídlo všichni rádi.je s podivem, ze pečenou květákovou hlavu neodmítá ani naše mlsná pětiletá vnučka. netuším sice, jak se dělám květák po italsku, ale my s Jiřím máme rádí květák zapečený s vařenými těstovinami. do nákypu bych neměla sice rozmarýn, protože ten mi bohužel vždy zimování na chodbě panláku nepřežije.ne, že by tam zdechnul, ale pokaždé mi rozmarýn kdosi ukradne. Vypěstovala jsem si ho kdysi ze semínka, pak jsem dostala a zasadila větvičky od naší Věrky, které se rozmarýn skvěle v kuchyni na okně , ale nuikdy nepřežil zimu na okně panelákové chodby . Když se tohle stalo už potřetí, naštvala jem se a o rozmarýn jsem přestala usilovat. zkrátka někdo ze sousedů má lepivé zlodějské prsty. nedávno jsem zírala na cenu rozmarýnové rostlinky v obchodě a už je mi jasné, proč můj rozmarým nikdy na okně nedozazimoval místo rozmarýnu jsem začala používat trochu provensálských bylinek, dávám do nákypů spousty zelených natí, česneku a přidávám špaetku sušeného nebo pár strouhnutí čerstvého zázvoru. Do květákových jídel u mne od dětství patří muškátový květ. když není květ, klidně tam nožem nastrouhám muškátový oříšek.Ta žzapečená květáková hlava je vážně skvělá, ale ažteprve nyní mne napadlo, zda autorkou jsi opravdu ty nebo jsem to dostala od m Míly z Austrálie. K těm receptům:Mám už nyní zcela zaplněný takový tlustý červený sešit, jehož některé stránky jsou tak ohmatané, že kolikrát hodně luštím rébusy. |
|
|
Z. Svobodová 25.3.2017 0:41Re: add květák jJem tu ještě zpátk,protože se něco po.., takže jsem to nedopsala.na papírku napsaný recept při nejbližší příležitosti vyzkouším. Pokud chutná celé rodině, zapíšu si ho do svého červeného sešitu a vařím podle něj. kdysi jsem sestavila celou kuchařku z červeného sešitu. Byla hlavně pro starší dcerku, kterou vaření nikdy dřív nebavilo a vždy mne zlobila svými dotazy, kolik že přesně má čeho dát, jak co dlouhomíchat nebo vařit apod. Protože se dcera už dávno od nás odstěhovala a žije si sama v Plzni, dostala do samostatného života ode mne dárek: KLuchařku z červeného sešitu jsem jí nejen sepsala s podrobnými návody na přípravu ia s gramovým množstvím používaných surovin, ale taky jsem ji celou vytiskla, zandala jsem jednotlivé listy do eurofólií, pořídila jsem velké desky s kroužky a tuhle kinihu jsem jí darovala. Mám špatnou zkušenost, že když se vaří, m ůže se recept zničit nebo se papáír zapatlá ntěstem či mastnotou. taky jsem do té knihy dala obsah, i když však rejstřík pokrmů jsem ještě sestavit nedokázala. Dcerka si však můj dárek moc pochvaluje, jelikož si vyndá z kroužků jen potřebný recwpt i s eorofóliií a vaří klidně i se zapatlanýma či mastnýma rukama. A listovat se v receptech dá krásně taky.jswem v tomhle asi praštěný systematik, v receptech mám pořádek Mladší dcera málokdy mé recepty využívá, protože vař už dlouho, dobře a od oka. Jen naněktré věci chodí ke mně pro radu.Já vycházele z vlastní zkušenosti. Maminka sice učila vařit cizí děvčata, mne vša nenaučila nic. Byla jsem pro ni vždy nemožně pomalá a nešikovná, takže mne z kuchyně brzy vždy vyhnala.Vařit knedlíky mne naučila sestra, síčkovopu a jiné dobrůtky mně učila má skvělá kamarádka Vlastička.Jak se říká, kovářova kobyla chbodí bosa vždy. |
