Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRONOMIE: Včera, dnes nebo zítra?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
D. Kolben-Kolář 23.3.2017 16:02Dobrým úvodem do problematiky kalendáře je Marie Bláhová: Historická chronologie. Tam by se mohl autor poučit o počítání času v historii u nás i jinde. Úspora času potřebného k práci na polích asi nebyla tou hlavní příčinou. V 16. století bylo v katolických zemích tolik zasvěcených svátků s pevným datem, že posun velikonočního týdne a dalších čtyř pohyblivých svátků na ně navázaných nehrál takovou roli. Jindy se také obdělávají pole v Itálii a na sever od Alp, že ano. Toto hledisko se může uplatnit jen lokálně, u nás při přesunu svátku Cyrila a Metoděje z března na počátek července (na horách na severu už mají seno pod střechou a v rovině na jihu ještě nezačínají žně), aby mohli vyrazit na Velehrad. Důvodem byl už velmi znatelný rozpor mezi vypočteným datem Velikonoc a astronomickými požadavky, podle nichž se měl svátek slavit po jarní rovnodennosti a co nejblíže úplňku. Už v 8. století si Beda Ctihodný všiml, že tu něco neštymuje, r. 1122 na chybu upozorňuje i pražský kronikář Kosmas. Od poloviny 13. století se vážně diskutovalo o naléhavé opravě a v 16. století už bylo 10 dnů nepřehlédnutelných. |
|
|
J. David 23.3.2017 11:29Ono tam bude astronomických vlivů asi více Kalendář je jakousi smluvní normou, tabulkově korelující a kovergující k stavům "kolotající vesmírné soustavy". Země rotuje, je "bramboroid" s precesním "čochtáním" (jako osa nevyváženého setrvačníku/káči), obíhá okolo slunce po elipse, kdy se mohou ohniska gravitačně "nano" šoupnout díky konjunkci velkých exoplanet, měsíc má také vliv (zkuste v lavoru s vodou dělat příliv a odliv, zajisté jisté síly setrvačnosti v pazourech ucítíte). Kalendář je pouze matematicko-heuristickým stanovením, co nejpřesnějšího "časoměru", ve smyslu "dne a noci" a "intervalu 4. období" s korekcemi přesného matematického určení, ke stavu deterministickému, pomocí přestupných a nepřestupných časových korekcí v době oběhu Země okolo Slunce v co nekratším rozměru času. Proto jsou tvořeny kalendáře. Proboha, nekamenujte mne, ale za největší zhůvěřilost považuji administrativní alternaci časových pásem (2x za rok). Jako haluzák ve výslužbě a myslivec, to mohu posoudit na zvěři a svém loveckém psu. SEČ a "letní čas". Němá tvář to má zakodováno ve svých biologických hodinách, tedy časový biorytmus v závislosti na astronomickém čase v daném ročním období, vylejzá a zalejzá podle východu a západu slunce, tedy astronomicky. Proč mi ale goverment, jako živočichovi, administrativně przní čas a tím i biorytmy, které ladím na novou frekvenci min.14 dní (kalendářních) a jinou časovou frekvenci s fázovým posunem? Lov, hlad, krmení, peristaltika (s*aní), jízdní řády, děti do školy, etc., nu nevím, zdali je toto jebání s časem zdraví prospěšné, ve smyslu daného dienstreglamá. Malá otázečka, k čemu tato "vyfikundace" vůbec slouží (jako prduch jezdící s komoditami, již jezdím část rajonu za světla, za tejden zase budu jezdit za tmy) a čubina bude na mne čumět, jak na debila, že jí o hodinu dříve tahám z pelechu na vyvenčení. Asi nepochopí, že páníček musí administrativně o hodinu dříve jít fedrovat na berně blba, který čas zmermomocnil. Krapánek jsem bývalý matematik, na penzi prduch. Nekamenujte staříka. |
|
|
J. Hruška 23.3.2017 13:30Re: Ono tam bude astronomických vlivů asi více Jene, souzním s Vámi, v neděli nás to dostane, snad to přežiju. Zatím největší vliv na kalendář měl Mojžíš a jeho Bůh. "Šest dní budeš konat veškerou svou práci, sedmý den si povinně odpočineš", žádná astronomie, ale prokletí člověka, práce. |
|
|
V. Vaclavik 23.3.2017 8:35Civilizaci typu jedna budeme az budeme odvozovat nas kalendar od neceho pravidelneho ve vesmiru, treba obeh kolem galaxie, nebo podle nejakych presnych hodin. Anebo prijde nejaky novy spasitel lidstva a na ty nase stare zvyky se vykali a zapocne novy kalendar. |
|
M. Šejna 23.3.2017 9:51pane Václavíku Oběh Sluneční soustavy kolem Galaxie není pravidelný. Pravidelný není ani pohyb Země kolem Slunce. Pravidelná není ani délka pozemského dne. Dokonce není pravidelná ani doba rotace Země kolem vlastní osy (tato rotace se pomalu prodlužuje). Takže podle čeho chcete určovat kalendář? |
|
|
V. Vaclavik 23.3.2017 10:07Re: pane Václavíku No jo, ale snad je to pravidelnejsi, nez ten nas soucasny slepovany kalendar. Proto jsem zminil ty atomove, treba cesiove, ci jake, hodiny, podle kterych zacit ten ubehly cas zapisovat. Bohuzel vesmir neni zadnym bohem navrzeny, je to nahodna zalezitost, a tak nic neni tak uplne pravidelne, aby se toho dalo chytit pri tom mereni uplynuleho casu. Galakticky cas by ovsem nebyl realisticky z duvodu jeho 'pomalosti', kdyz pred jednim otoceni galaxie se tu plazili trilobiti. |
|
|
V. Novák 23.3.2017 15:10Re: pane Václavíku Problém není v tom, od čeho se kalendář odvozuje, ale v tom, že jsme přejali římský - a Římani byli kalendářní zmatkáři. Do C.I.Caesara v tom měli takový zmatek, nikdy nevěděli, jak dlouhý bude současný rok, o budoucím nemluvě. S délkou měsíců šoupali semtam, přestupný měsíc klidně vkládali do jiného měsíce, který po tom přestupném pokračoval,... prostě bo.del... A když to Caesar spravil, tak mu to taky zvojtili, prý neúmyslně - Bes tomu věř... |
|
|
J. Hruška 23.3.2017 11:17Re: pane Václavíku a Šejno. Revoluce Země kolem Slunce je natolik pravidelná, že z ní byla definována základní jednotka času - sekunda - a v současnosti z ní odvozená tzv. atomová sekunda. Nemotejte čtenářům hlavu svými smyšlenkami, kalendář je dokonalé lidské dílo sloužící lidstvu nenahraditelně již několik století. Před rokem 1952 byla sekunda 1/86 400 část středního slunečního dne Od roku 52 byla sekunda 1/31 556 935,9747 část tropického roku a roku 1970 je sekunda dlouhá 9 192 631 770 kmitů elmag. záření z cesia 133 , stručně řečeno. Ta čísílka není radno česky číst, lépe je spolehnout se na mobilní telefon, ten Vám sdělí, kdy přišla výplata na konto, asi! Nazdar Josef. |
|
|
M. Šejna 23.3.2017 11:40pane Hruško zklidněte laskavě hormony. Já nikde nezpochybňuji kalendář. Jen polemizuji s názorem pana Václavíka, že by se měl kalendář odvíjet od něčeho pravidelného ve vesmíru. Tak jsem ho upozornil, že ve vesmíru toho moc pravidelného není. |
|
|
J. Hruška 23.3.2017 10:49Re: Civilizaci typu jedna budeme Václavíku, bez současného kalendáře byste nedostal ani penzi, v chudobinci CZ naštěstí pro vás kalendář mají. Nazdar. Mám návrh: Rok má 52 týdnů a jeden den,(přestupný + 2). Tento den číslo 0 by se do kalendáře nepočítal, stejně jsou po Silvestru skoro všichni nalitý, a každý rok by začínal v pondělí 1.týden. Každý čtvrtý týden by byla výplata mzdy a penze, to je pravidelně 13x do roka, konec roku by připadl vždy na neděli 52. týdne s následným dnem 0 Nový Rok státní svátek, každý čtvrtý rok (podobně jako dosud) by se do kalendáře nezapočítaly dva dny, ještě jeden Silvestr a Nový rok. Pravidelně rok co rok začátek pondělí 1. týden roku 2020. Počítání měsíců je na draka a děti se to špatně učí. Nazdar, Josef. |
|
|
M. Šejna 23.3.2017 8:00a ještě k tomu máme precesi zamské osy Autorův popis je velmi poučný a zajímavý. Zapomněl ale na precesi zemské osy. Díky precesi se jarní bod neustále posouvá směrem k lednu, a to zhruba o 1 den za 72 let. I tento posun je korigován popisovanými úpravami přestupného roku. |
|
|
M. Šejna 23.3.2017 8:33Re: a ještě k tomu máme precesi zamské osy http://www.beda.cz/~jirkaj/seasons/seasons.pdf |
|
|
J. Hruška 23.3.2017 13:39Re: a ještě k tomu máme precesi zamské osy A na počátku bylo slovo. Kalendář je týdenní. Přikázání Boží:- "Sedmý den světiti budeš"! ne, že budeš hrabat zahrádku, člověče. Žádná precese nebo revoluce!, ale šábes, a basta. Amen. |
|
|
V. Novák 23.3.2017 15:05Re: a ještě k tomu máme precesi zamské osy Nejlepší je být v pátek muslim, v sobotu žid a v neděli křesťan... |
|
|
J. Jurax 23.3.2017 22:33Re: a ještě k tomu máme precesi zamské osy Které víře přičtete modré pondělí? |
|
|
I. Polák 23.3.2017 6:22Ať žijí Velikonoce! Před cca 8mi lety jsem se, zcela okrajově, zabýval stanovením data Velikonoc, coby programátor. I kouknul jsem se i do zákona o státníh svátcích a tam (tehdy) byl pouhý výčet dní kdy je státní svátek a mezi nimi prosté "... a velikonoční pondělí". Žádné katolické/pravoslavné/ gerogoriánský/juliánský. Takže máme vůbec ten (ty) státní svátek/svátky na správné datum? Ale pšt, raději o tom nikomu neříkejte... |
|
|
A. Reček 23.3.2017 8:24Re: Ať žijí Velikonoce! Jen krátce dodám k tomu velikonočnímu pondělí. Tento den je nepracovním u nás proto, že za R.-U. mocnářství Habsburkové chtěli mít ve své říši po velikonoční neděli, tedy po vzkříšení, ještě jeden den volna. Podobné to je i o vánocích s volným dnem 26.12. na svátek sv.Štěpána. Pro církve tyto dny nejsou už sváteční. Proto jinde už tyto dny jsou pracovní. |
|
|
V. Novák 23.3.2017 8:42Re: Ať žijí Velikonoce! Vůbec by mi nevadilo mít volno na Velikonoce a Vánoce i podle pravoslavného ritu, klidně i Chanuku - ale Ramadán, ten tedy ne... Na ten jsem moc žravej. Ty svátky máme na katolické, tedy gregoriánské Velikonoce Vánoce. Jako programátora by vás mohlo zajímat, že existuje algoritmus na výpočet obojích Velikonoc a vymyslel ho Gauss. Ostatně vymyslel i algoritmus na mnohem složitější výpočet Pesachu. |
