Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Objev jak Kolumbův
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Vaclavik 1.3.2017 16:21Obyvatelnost Obyvatelnosti planety neni oznaceni pro nasi lidskou obyvatelnost, ale pro zivot jako takovy. A dovedu se lehce predstavit zivot na nektere z tech sedmi chladnych planet obihajicich tak rychle kolem toho cerveneho trpaslika. A pokud by se tam zivot vyvinul, zvirata a potazmo tamni 'lide' by meli oci citlivejsi a na jine frekvence nez v pripade naseho pozemskeho zivota a videli by urcite dobre i v tamnich podminkach, rovnez se organismus vyvine pro chladnejsi podminky, nemusi to byt jako tady na Zemi. Ovsem ty tamni kratke 'roky'(maximum nasich 20 dni na nejvzdalenejsi planete) by prakticky znamenaly, ze tam zadna rocni obdobi nejsou, ale ani to by nemuselo byt zivotu na prekazku. Prijde me to cele jako zaryti si do medialni sceny, radoby stouchnuti novinarum pod zebra. |
|
|
V. Vaclavik 1.3.2017 18:22Re: Obyvatelnost Rocni obdobi samozrejme zavisi na nakloneni osy rotace vuci rovine obehu a to zjistit nemuzeme, ani nemuzeme zjistit rychlost rotace tech planet. Ale ta blizkost a s tim spojene veci, nemuze byt pro zivot z ruznych duvodu dobra, aspon ne pro nejaky vyvinuty (zvirata, nejen zivot na mikrobialni urovni). |
|
|
M. Valenta 1.3.2017 13:12Z článku je patrné, že o vesmírném výzkumu by jste psát raději neměl. |
|
|
P. Hlosta 1.3.2017 9:27Proč shazuje autor vědecký pokrok? Autor shazuje současný vědecký pokrok na úroveň poklesu v něm. Není tomu tak a je jen autorova vina, že o tom nic neví. Souběžně s kosmickým průzkumem, co stojí miliardy dolarů, běží i vědecký výzkum v oblasti kvantové fyziky a též stojí miliardy dolarů. Součty financí ve světě vložených do vědeckého průzkumu a tím i objevů, jsou gigantické. Je určitá inflace v oblasti objevů a tím se může zdát i objev exoplanet jako nevýznamný. Právě ale stoupající množství vědeckých objevů je důkazem vzestupu vědeckého pokroku. Laik vnímá jen zveřejněné mediálně a popularizované televizí ve filmových animacích útržky vědeckých úspěchů. Nemůže logicky obsáhnout to obrovské množství poznatků lidstva a je mu podáváno zkratkovitě. Nelze měřit úspěchy vědeckého poznání jen z toho, zda se člověk už dostal na nějakou planetu osobně a je to i nesmyslný požadavek, když namísto člověka může víc obstát robotický stroj. Hlupák neví proč tolik humbuku kolem exoplanet. Prostě protože je to člověk omezený v informovanosti, nemůže docenit význam objevů. Neinformovanost v čemkoliv a snaha se o tom vyjádřit záporně, je neomylným znakem hlouposti. Možná by autor měl věnovat svou pozornost oblasti módy, nebo jinému oboru lidské činnosti, co je mu informačně blízká. Možná také ne a je dobře že se vyjádřil, protože to aspoň člověku dodá chuť se vědeckých úspěchů zastat. |
|
B. Carina 1.3.2017 1:25Je-li kosmickĂ ̋ vĂ ̋zkum dĹŻkazem Ăşpadku civilizace, tak pak jiĹľ nevĂm, co by mÄ›lo bĂ ̋t jejĂm vzrĹŻstem. |
|
|
B. Carina 1.3.2017 1:25Je-li kosmický výzkum důkazem úpadku civilizace, tak pak již nevím, co by mělo být jejím vzrůstem. |
|
|
P. Sulc 1.3.2017 3:36Re: Trochu nelogicke, ne? Je-li v upadku, pak nemuze ukazovat vrust, ten uz ma davno za sebou. |
|
R. Gramblička 1.3.2017 8:28Re: to autor ale netvrdí, jen poznamenal, že současný pokrok není takový, jaký by bylo možné očekávat po úspěších v 60 a 70 letech. Vědecko-technologický pokrok pokračuje zdárně dál, jen změna priorit a náhodné proměnné způsobili jeho zaměření do jiných oblastí lidského života. Jako fanda sci-fi jsem si všiml, že v tvorbě 30-70 let dominuje vesmír s nejúžasnějšími variacemi, ale ani největší borci v žánru nebyli tehdy schopni představit si digitální svět dneška. |
|
|
V. Vaclavik 1.3.2017 16:11Re: Autor smesuje dohromady lidske dobyvani vesmiru s jeho vedeckym poznavanim. Uspechy letu na mesic opravdu nepokracovaly a tenhle objev planet s tim nema co delat, to je vedecky (astronomicky) vyzkum, ktery jsme meli uz davno pred temi lety na Mesic a ktery uspesne pokracoval a pokracuje neustale az dodnes. Ale s letanim nekam to nema temer nic spolecneho, zakladni vedu potrebnou pro let na Mesic nam dodal uz Newton v sedmnactem stoleti, vse ostatni bylo jen veci vyvoje technologii. |
