P. Rada 8.2.2017 9:08

Re: No,

Někteří možná ano ale primitivní postoje kolektivní viny uplatnované bez schopnosti věcně argumentovat i rozlišovat ukazují na ty, kteří nejspíše patří mezi konkrétní "zemské škůdce".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.2.2017 17:55

Re: No,

Ne někteří, nýbrž prakticky všichni ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.2.2017 10:05

Re: Děkuji

Ten důvod proč často sklízím nevraživost mě také zajímá a je to možná otázka dost zásadní. Z části za to může už fakt, že oponuji autorovi na serveru kde má hodně příznivců ultrapravice tam zainteresovaná těžbou, pozemky a pod. Považuji za příznačné, že cena pozemků je v oblasti Š. blízká okraji Prahy. Navíc přináším zprávy až krajně nepříjemné a to vyžaduje ještě více diplomacie než asi zvládám. Notoricky také dělám i gramatické chyby které se v zdejším diskusním formátu nedají opravovat/editovat a tím své myšlenky sám znevažuji... Ten fenomén proč lidé obecně nechtěji poznat nepříjemné pravdy a to i když by je to fatálně dlouhodobě ohrožuje popsal nedávno např. Koukolík nebo Cílek:

http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne

Pak jsou asi i důvody ryze osobní jako např níže uvedené reakce pana Frauknechta (7.2.2017 12:21) který argumentuje jen s částí článku ...."No Němci prostě "bezzásahově" těžili :-)).".... - ale souvstažnosti a jeho závěr nevnímá ale mě obvinuje, že smysl úplně převracím. Pročtěte a posudte sám proč jsem asi u některých "ekoterorista".:

http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-91-2012/lesnicka-prace-c-7-12/narodni-park-bavorsky-les-lesy-lesy-stare-lesy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.2.2017 14:17

Re: Stačí se podívat?

Pomlouváte, mýlíte se nebo dokonce lžete s řady důvodů.

Předně ve spojení "aktivistů" a zdravotního stavu našich lesů. "Aktivisté" byli totiž právě ti kteří zahájili "sametovou revoluci" která vedla k odstavení nebo jen odsíření řady provozů jež způsobovaly za socialismu extrémě silné imisní dopady po kterých dokonce náhle odumřely vrcholové lesy Krušných hor, Krkonoš, Beskyd... Šumava byla dál od velkýchzdrojů a tak přežila ale na vše doposud doplácí mrtvými vrcholovými toky od překyselení depozicemi trvajícími už od 80tých let. Dodnes úhrná kyselá depozice totiž klasla jen 4x.

Dalším důvodem je fakt, že devastace světových lesů pokračuje dnes ještě větším tempem kdežro "aktivní" protesty proti ničení životního prostředí stagnují. "Podívejte" se co se děje s lesy v Kanadě nebo dokonce s deštnými pralesy Amazonie nebo Bornea.

Zásadním problémem je ale už samo používání pojmu "aktivista" bez další konkretizace činů příslušných osob.

Obecně je však druh homo sapiens sapiens naprosto ojediněle "aktivní" ve své zcela anomální schopnosti nepřímo ale přesto využívat k získávání své energie čistý uhlík. Toto nedokáže v živé přírodě žádný jiný organismus. Právě s toho však vyplývá dnešní mimořádná "aktivita" tohoto druhu. V tomto smyslu máte možná kus pravdy, že kdesi mohlo být kdysi docela dobře a to v době kdy lesy neohospodařoval ještě člověk a zejména ten který zneužívá fosilní zásoby planety na dluh vůči životnímu prostředí. "Stačí se podívat" na korelaci jeho expanzivity ve vazbě na fosilní zdroje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 7.2.2017 19:38

Re: Mám zato, že

To by zde muselo existovat vězení pro dlužníky. Protože ty škody, co v posledních 25letech nikdy nemohou zaplatit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 7.2.2017 19:40

Re: Mám zato, že

co v posledních 25letech způsobili

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2017 19:52

Re: Mám zato, že

Podobně ja Vy uvažovala středověká církev a dávala kde jakého vědění chtivého do kladby nebo až na hranici. Slyšel jsteněkdy výrok ..."A přeci se točí"?

Přesto můžete mít v něčem kousek pravdy. Věda totiž třeba umožnila výrobu jaderné pumy a vědec jako Heisenberg - kterého si s čistě vědního hlediska vážím jako genia - lidsky spoluprací s nacisty selhal. Morální hlediska tedy zřejmě mají své opodstatnění i ve vědě.

Je proto i dost možné, že podobně dnes selhávají i někteří "ekologové". Nikoho ale nejmenujete a to je příznakem primitivního postoje kolektivní viny - nikoli kritického myšlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2017 19:02

Re: O erudici pana Rady

Tak sem s těmi příběhy - jsouli "ověřitelné".

Pokud vím tak o Bursíkově počínání dokonce rozhodoval soud a dal mu zapravdu. Podobně poté dal zapravdu postoji hnutí Duha a odsoudil počínání plicie která nevyhodnotila společenské dopady ale vláčela aktivisty blátem... jak za totality. Máte tedy na mysli některý takto zdokumentovaný příběh?

Pokud ale jde o mou neústupnost tak v té vám dávám zapravdu. Není ale dána ideologicky. Naopak je odvozena od fyzikálního poznání skleníkového efektu vedoucího až k geologicky anomálně rychlé klimatické změně kterou biosféra nedokáže kompenzovat.

Výsledkem v konci století proto velmi pravděpodobně bude odlesněná křovinatá krajina kterou dnes můžeme vidět někde na Balkáně či v severním Španělsku. Stoleté smrkové velikány a jejich krásu už následníci nejspíše nezažijí. Dnešní těžaři to asi také vědí a chtějí urvat s potápějícího se systému co se ještě dá - ale tím proces jen dál urychlují a následky zhoršují.

V prezentování pravdy o tomto nastupujícím trendu jsem opravdu neústupný a kdo nevěří slovům necht si dohledá sám zdoje informací o všech dopadech sucha - leckde jsou to nejen ztracené lesy ale až ničivé války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Pavlis 7.2.2017 20:24

Re: O erudici pana Rady

Pane Rado, jezdím na Šumavu řadu let do soukromí k rodině , kde oba pracují v lesnictví na dost významných pozicích. Osobně se znám z řadou lidí, kteří jsou na Šumavě angažovaní a byli u oněch "finančních" problémů také osobně. Třeba k propůjčování chalup aktivistům za nemalý peníz. Nemám to tedy z druhé pusy. Připomínka soudu je ovšem úsměvná. Zejména při pojhledu na celý hřeben Šumavy. A takových příkladů práce naší justice si doplňte sám. A pokud jde o nevládní organisace a jejich působení, nečiním si iluse. Potíž je opravdu v tom, že argumenty jedněch jsou zpochybňovány jinými. Ovšem fakta mluví proti vám. Louky se nesmějí sekat, prože to vadí jednomu druhu hlodavců. Podruhé se zase seká, protože se musí obnovit semenná banka jistého druhu rostlin. Inu, pokus, omyl, pokus. Především ovšem až neskutečná militantnost , nesnášející kritiku. Přeji vám váš názor, se kterým ovšem nesouhlasím už proto ne, že řadu údajů z článku prostě ignorujete. Přesně to je podstatou ideologizované víry. Nad to obhajovat holiny na Šumavě připomenutím toho, že se stejně smrkmové porosty posouvají severněji, je tak trochu cynismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2017 20:58

Re: O erudici pana Rady

Pane Pavlisi nevím na co konkrétněji reagujete. Pochopitelně jsem pro omezenost prostoru diskutujících nekomentoval úplně celý článek - jen postupně některé teze.

Příznačně pro nedorozumění naopak Vy komentujete sekání na loukách nebo Vaše setkání s údajnými aktivisty ... o kterém se nikde nezminuji já.

Chápu, že ti co pracují v lesnictví s cílem tvorby dřevní hmoty mají docela jiný pohled než kteří pracují pro funkčnost NP s cílem ochrany biodiverzity všeho živého - tedy i kůrovce.

Pak jsou zde i ti, kteří pro nikoho nepracují ale problém je přesto dlouhodobě zajímá - k těm se řadím a troufám si tvrdit, že nezávislá pozice má své výhody v naději na větší objektivnost.

Jen k závěru. Holiny na Šumavě rozhodně neobhajuji. Fakt, že hrozí ztráta smrkových porostů víc jak celostátně a dokonce právě rozvoj holin a s tím změna krajiny z lesní na křovinatou jak je tomu dnes o stovky kilometrů jižněji je pro mě mementem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2017 17:55

Re: Dotaz

Kůrovec rozeznává především oslabené a zdravé stromy ale i klimatické pásma která totiž mimo jiné determinují počet generací v kterých se vůbec může pomnožit. Je přitom latentně přítomen v celé ČR (psal jsem o tom dnes dříve).

Prvotně jsou kůrovcem podle terpentenovách stop vytypovány ty nejslabší smrky na které se selektivně slétávají další aby zvýšili svou šanci náhle přetnout proud mízy. V suchém a teplém prostředí pak zvláště oslabený strom nezvládne obranu a podléhá. Jeli déle teplo nastupuje týž rok další generace vyhledávající další oslabené stromy v okruhu stovek metrů. Takto kůrovec zbavuje les geneticky nekvalitních a jinak poškozených.

Pokud do tohoto zasáhne člověk výsadbou stejnověké monokultury kterou navíc oslabí kyselými dešti, pak hlavně při polomové situaci může následovat až explozivní přemnožení při kterém už kůrovec přestává být "vybíravý" a jedná se o kalamitní situaci. Tu v přírodě utlumí až geografie či počasí a další vlivy. V produkčním lese zprvu pomáhají lapače později včasné lokální zásahy ale v kalamitním stavu pravidelně až vytěžení pásu lesa až několik set metrů širokého.

Paradoxem a zásadní chybou Sráského působení z hlediska lesnického na Šumavě na které naráží i autor bylo, že chemii i těžbu dotyční alokovali do prvých zon - kde se tehdy střetli s aktivisty - namísto ochrany produkčních lesů jejich oddělením pasekami. Pravděpodobným důvodem tehdy bylo získat vzácné tvrdé "hudební" dřevo v prvých zonách, ke kterému se takto záminkou chtěli těžaři dostat. Tato motivace dnes pokračuje. Trestuhodné navíc bylo, že těžba proběhla plošně včetně odolných stromů - tedy s důsledkem ztráty i genofondu nejodolnějších v relativně panenském prostředí prvých zon.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 7.2.2017 18:14

Re: Dotaz

Jo, vn takovej od kůrovce sežranej strom poskytuje vzácné tvrdé "hudební" dřevo.

Tedy v Radově hlavě - každý, kdo o dřevě ví o něco víc, než běžýá městský zeleňoch, ví, že takové dřevo se nehodí ani na stavební...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2017 18:46

Re: Dotaz

Vaše tvrzení je výplod Vaší hlavy - já psal o něčem jiném - ale možná málo polopaticky.

Tak znovu. Ve vyšší nadmořské výšce stromy pomaleji rostou, mají trochu jinou genetiku a proto i jinou dřevní strukturu.

Oklepáváním / ozvěnou je dokáží znalci vyhledat - ale musí jim pak ještě někdo takovou těžbu povolit. To je - či mělo by být - v prvých zonách NP tabu = zákonem zakázáno. Tak dotyční hledají záminku v nutnosti kůrovcové těžby. Sejmou přitom co možná plošně vše a ty extrémě dobré a cenné kmeny si potom v klídku skládek přeberou. Většina končí jak stavební dřevo.

Nejhorší dopad je na další potenciální gerneraci lesa - pravidelně tzv klimaxové smrčiny - kde už se jiné dřeviny ani neuchytí, kde bývá nízký a proto snadno překyselitelný půdní profil, na holinách to fouká - pak pere slunce a v noci na holém tuplovaně mráz ..nebo náhle příval vody co strhne zbytek půdy... S novám lesem je prakticky konec za vzniku jen trochu zatravněné holiny kde mepomůže ani výsadba a ze které stékají přívalové deště tuplovaně rychle a která je tak zárodkem další ještě širší devastace a to právě za stravu dloudodobě klimaticky i kyselými dešti přetěžované krajiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 7.2.2017 19:23

Re: Dotaz

To virus chřipky nebo parazit způsobující malárii taky rozeznává oslabené a silné jedince. Půjdete se v případě epidemie projít do lesa nebo do tramvaje plné kýchajících a chrchlajících lidí? A na dovolené v tropech si hrdě sednete na terasu za soumraku, kdy vyletí miliony komárů v místě, kde má z domorodců malárii každý druhý? Takový pitomec snad nejste, že.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2017 20:09

Re: Dotaz

Pane Schwarz pletete si "pitomě" parazita se simbiotickým organismem a zřejmě jste i přehlédl paralelu kterou jsem ucvedl níže o bílé krvince a kůrovci. Tak opakuji.

Viry či paraziti kteří jsou obvykle průběžně patogenní se od symbiotických odlišují trvalostí účinku - kdežto bílé krvinky má každý u sebe běžně - a běda pokud by neměl - a jsou mu tedy pravidelně prospěšné.

Vyjímky ale existují v obou případech. Např alergická reakce imunitního systému může být tak přehnaná, že dotyčného nositele až zabije. Jindy třeba pro evropana běžně nebezpečnou malárii... organismus afričana toleruje.

Podobně vyjímečné bylo dříve patologické působení kůrovce - ale jen do té doby, než celý systém začal zásadně ovlivnovat člověk. V dřevo-produkčních lesích je proto postrachem co lesníci monokultúry zavedli. Dnešní vliv GW má pak ještě s řádově dramatičtější dohru v působení tohoto původně spolehlivého mechanismu vylučování oslabeného, neduživého a tím v rozvoji odolnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 7.2.2017 17:58

Re: Dotaz

Rozezná tak, že po jeho činění jsou obě zony suché.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2017 18:27

Re: Dotaz

Pane Prokope zkuste se někdy projít po smrkovém lese s hlavou vzhůru. U některých smrků možná uvidíte čůrky mízy která s milimertrové írky stéká po kmenu. Pravidelně to bývají stromy starší 40let u kterých je navíc patrná defoliace - opad jehličí - jako příznak zhoršeného zdraví/stresu. Takové většinou nerostou jak solitery či na oktajích leasa kde mají dost světla a tedy s větvemi až k zemi ale najdete je spíše v hustším uměle vysazeném stejnověkém porostu. Většinou přesto takový ojedinělý atak kůrovce přežijí.

Když to zavčas zjistí lesník a hrozí delší teplé suché počasí, tak by měl takto označkované stomy přesto nechat rychle a selektivně odtěžit. Mohlo by tím být po hrozícím problému.

Háček je v tom, že lokální těžba je násobně drahá - obvykle ruční - než ta kdy se strojně dají za den odlesnit hektary. Hektary lesa je také těžké už jen ohlídat. Ledacos ale napoví feromonové lapače.

To těžení ve velkém bez ohledu na další dopady - vznik holin, větrná eroze.... - je příkladem právě Vaší peněženkové mentality. Faktem prostě je, že kdo chce na lesích co možná těžbou vydělat víc jak jiný, musí na to použít moderní hromadnou techniku a nikoliv kasické dřevorubce pečlivě pracující jen s napadenými stromy atd. Vznikneli proto polom, tak se v Produkčním lese musí raději odtěžit preventivně.

Dojdeli na dlouhodobý vliv suchého a teplého počasí - u nás převládá vláhový deficit posledních 20let - nezachrání smrkové porosty asi už nic. Musejí se prostě zkusit "odstěhovat" k severu a to se právě dnes celoplanetárně s nastupujícím GW děje - viz i požáry a kalamity v Kanadě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Němec 7.2.2017 16:31

Re: Nejlepší řešení

Nesmí se zapomenout na minigolf a zoologickou zahradu, bez toho by to opět ztrácelo smysl, pane Trick.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 7.2.2017 18:08

Re: Nejlepší řešení

Ještě musíte přidat pravidelné sportovní parky, olympijským počínaje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek