22.7.2019 | Svátek má Magdaléna



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


ŠUMAVA: B2B - od Bursíka k Brabcovi



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 63, poslední: 19.1.2017 17:27, přehled diskusí

Mlha:
Autor: L. Němec Datum: 19.1.2017 17:27

A já furt proč je na Šumavě tolik mlhy, a von za to může nějakej Mánek, protože mlží. Že mě to nenapadlo dřív.

O co jde?:
Autor: Karelkarel Datum: 18.1.2017 14:19

O co tady vůbec jde? O tu smrkovou plantáž, kterou na Šumavě vysázel jeden ze Schwarzenberků, tak z té nikdy žádný plnohodnotný národní park nebude, každý silnější vítr vždy zlikviduje 10-20 procent porostů. Dokud tam nebude původní les, nebude o čem mluvit!

Re: O co jde?:
Autor: M. Prokop Datum: 18.1.2017 15:17

Původní les už je pryč.

Mohl by tam být les jemu podobný, ovšem otázka je za jak dlouho a jak.

Cesta nechat kůrovce sežrat současný les a čekat co bude dál se nezdá být příliš perspektivní.

Re: O co jde?:
Autor: P. Rada Datum: 18.1.2017 16:33

Kůrovec by ten les nežral - kdyby ten les nebyl nemocný podobně jak se u Vás pane Prokope množí bílé krvinky když máte někde i třeba skrytý zdravotní problém - zánět...

Dělat s kůrovce viníka je tedy pravidelně o zavádění od problému k jeho důsledku ale příčina zůstává nepojmenována - natož léčena.

Les se může každopádně udržet jen tam, kde bude dost vláhy a naopak step převáží už tam kde se ta hranice zlomí a přitom jde o jevy s hysterezí. Na horách je to o trochu komplikovanější ale i tam to rámcově platí.

Může se tedy spíše stát, že tam kde se les uměle odtěží a jednou už vznikne větrem dál erodovaná holina se les už nevrátí i kdyby byl nakrásně vysázen a zbudou skaliska s travinami ve škvírách. Právě proto je vzlášt ve vrholových partiích náchylných k erozi lepší nechat porost postupné přeměně.

Těžaři však o takové dřevo přijdou a protože tam nahoře bývá zvlášt kvalitní - jdou po něm a o zisk s toho mnohdy jde.

Re: O co jde?:
Autor: Z. Čábelka Datum: 18.1.2017 16:55

S tou vláhou a erozí to máte nějakou mediální inovaci "o). To už jste v tichosti započítali výsledky své práce, že :o). A lidi vám to furt žerou? Vy se dnes opravdu překonáváte. Ještě chvíli a přiznáte všechny přímé důsledky zelené politiky v ČR :o). Je to ale pokrok. To se cení.

Re: O co jde?:
Autor: V. Kain Datum: 18.1.2017 18:12

Vytěžit,zplundrovat a namastit si kapsy toť program ANO.

Re: O co jde?:
Autor: Z. Čábelka Datum: 18.1.2017 16:30

Další zelený profesionál :o). Těm šlo vždy jen o židli a pak už jen o hounou.

To by mě zajímalo:
Autor: R. Gramblička Datum: 18.1.2017 11:36

možná to pan Rada bude vědět, jak se promítla kůrovcová kalamita v Bavorské části pohoří.

Původně jsem byl kritikem ekoinženýrství na Šumavě, ale po pravdě už je mi to jedno. Šumava bude na 20-30 let bez vzrostlých lesů, postupně tam ale vyroste divočejší a pestřejší les. Akurát, že ho budou obdivovat až budoucí generace

Re: To by mě zajímalo:
Autor: P. Rada Datum: 18.1.2017 11:52

Bavorská strana má/měla oproti té naší výhodu v četnějších srážkách na návětrných pohořích a tak se po kůrovcových polomech tradičně lépe regenerovala. Tato situace bude pokračovat ale se sníženým rozdílem úměrným tomu jak bude klesat četnost převládajících západních větrů v celém středoevropském regionu jako důůsledek odtávání Arktidy.

Celkové vysučování krajiny se také týká i Německa i když trochu méně než nás a naopak východněji a jižněji od nás bude pravděpodobně sucho ještě dominantnějším faktorem pro biosféru.

Za 20-30 let se tolik situace s kůrovcem v nových smrčinách zřejmě opravdu neprojeví. Ten totiž běžně napadá až smrky 40 a více let staré se silnou kůrovou vrstvou kde se může namnožit. Jen při přemnožení dochází i k poškození těch mladších. Stoletého smrkového porostu se ale na Šumavě už znovu zřejmě nedočkáme a tento otazník visí i nad Bavorslou stranou. Změna klimatu totiž probíhá příliš rychle vzhledem k až několikaset leté životnosti smrkových velikánů kteří se tak stávají jen pamětníky zašlých časů.

Za století se totiž naše planeta klimaticky změní do stavu který zde panoval před více jak 3 miliony let!!!

Re: To by mě zajímalo:
Autor: Z. Čábelka Datum: 18.1.2017 12:24

Vaše drzost a lhaní nemá strop! Tak nevýhody té české Šumavy proti rakouské je v množství srážek, vysoušení krajiny, převládajících větrech a dominantním vlivu biosféry? Už se musíte i blbě vymlouvat? Tak už je i vám jasno, že jste vše jen zničili? To co píšete dál, má být vlastně omluvou toho co se díky vám stalo? Takže máme bez zásahový NP bez stromů s tím, že už nepočítáte s obnovením vzrostlého lesního porostu, protože proto? Pane dvorní rado Rado, běžte už i se svými fašounskými soudruhy do pryč! Fakt máte být na co pyšní. Jste sprostý zločinci!

Re: To by mě zajímalo:
Autor: M. Prokop Datum: 18.1.2017 12:46

Jasno mu to možná je (můj odhad je, že spíše ne), ale i kdyby, nikdy to nepřizná. Klasický "pachatel dobra".

Re: To by mě zajímalo:
Autor: P. Rada Datum: 18.1.2017 14:03

Nevím o jakém "páchání dobra" mluvíte. Fakta o změně planetární teploty jsou třeba zde:

http://www.ncdc.noaa.gov/cag/time-series/global/globe/ocean/ytd/12/1880-2015

Takto geohistoricky anomálně rychá změna teplot nutně navozuje nestabilitu klimatu a tím biosféry. Pro koho je to "dobré" je otázkou suběktivity lidského pohledu. S hlediska úživnosti planety však optimum leží v oblasti ustálení poslední doby meziledové. Právě proto se také naše civilizace mohla tolik rozvinout. Ta doba stablity ale právě končí se všemi důsledky a nezávisle na pojetí "dobra" od pana Prokopa.

Re: To by mě zajímalo:
Autor: M. Prokop Datum: 18.1.2017 15:19

Že vás přetáhnu Mannovou hokejkou, vy jeden "fakte"!

Země nikdy nebyla v "době stability". To je jen sen zelených vyděračů.

Re: To by mě zajímalo:
Autor: P. Rada Datum: 18.1.2017 13:53

To co nazýváte "drzostí" odpovídá sdělení ověřitelných faktům o tomto světě. Ilustuje to jak změna teploty povrchu planety tak změna složení ovzduší, oceánú atd.

Za komunistické totality se o ničení přírodního bohatství např. emisemi s elektráren.... psát nesmělo a jak vidím ta doba některým učarovala. V 80tých letech kdy dosáhly i imise síry maxim lesy doslova kolabovaly pod kyselými dešti. Všechny vrcholové toky Šumavy jsou od té doby mrtvé od překyselení včetně Černého jezera. Toto tamní dřeviny dál nehledě na deklarace o bezzásahovosti spolu s gradující změnou klimatu stresuje. Úhrnná kyselá depozice přitom dodnes poklesla nen na čtvrtinu tehdejších hodnot. Imise oxydů uhlíku přitom celosvětově dál rostou s až nevratnými dopady na biosféru.

Takovéto počiny strop mají! Někdy se tomu říká "limity růstu" - jindy "meze planetární stability". Strop naopak zřejmě nemá lidská pýcha a ignorace faktů. Papír prostě snese všechno - biosféra nikoliv a šlověk je na ní ekonomicky závislejší než si připouští. Měl by jste se proto alespon pokusit si připustit, že si mě s někým jaksi "soudružsky zločinecky" pletete.

Re: To by mě zajímalo:
Autor: Z. Čábelka Datum: 18.1.2017 16:21

No pane Rado, taky byste si to po sobě mohl přečíst stejně jako já :o))).

Psát se o tom, to je pravda, opravdu nesmělo, protože komunismus..... Není pravda, že lesy Krušných hor začaly kolabovat až v osmdesátých letech. Katastrofální průser to byl již v polovině lét sedmdesátých. Bohužel nikdo na světě si s tím učině neuměl poradit. Jediné co by možná ještě pomohlo, bylo zastavit veškerý chemický průmysl, energetiku severočeského kraje. Ústav krajinné ekologie AV v Mostě se skromnými prostředky hledal řešení proti hrozící erozi a i těžbou hrozícímu sesuvu úbočí Krušných Hor nouzovou výsatbou dřevin. Hledal ji ve výsatbě i v kandadské Vejmutovky nakonec nejodolnější se ukázal jako z nouze cnost akát. Do severních Čech se sjížděli vědci zabývající se ekologií jako vědou z celého světa. Nevěřili ani na vlastní oči, jak může příroda vlivem emisí dopadnout. Na vás a výsledky vaši práce se už jezdí dívat taky.

Můžete my vysvětlit naznačovanou souvislost asi kyselých dešťů a překyselení vrcholových vod Šumavy a Černého jezera? Lesy Šumavy devadesátých lét byly devastovány kyselými dešti více než Krkonoše o roky dříve? Čím to, že Krkonoše přežily i s tou cizáckou monokulturou? Odkud se ty deště vzaly? Z JET? Z Rakouska :o)? Kde jste to vzal vy? Víte, jak vypadaly lesy na vrcholcích Krušných hor po kyselých deštích?

Re: To by mě zajímalo:
Autor: P. Han Datum: 18.1.2017 17:58

Nejen akát. Smrk pichlák se velmi dobře chytil.

Re: To by mě zajímalo:
Autor: Z. Čábelka Datum: 18.1.2017 18:46

Díky :o), tak ten je alespoň i hezký :o) a dokáže vytvořit les a ne jen hnusnou a špinavou listnatou neprostupnou džungli, kde mrtvolu nenajde nikdo ani za léta :o)

Re: To by mě zajímalo:
Autor: L. Němec Datum: 18.1.2017 19:06

Piánko, pane Čábelka, piánko, rozčilování škodí zdraví. Já jsem se tady z diskuze dozvěděl, že během 20-30 let budou smrkové lesy na Šumavě zničené. Nemohl bych si tam teda příští vánoce grátis ufiknout vánoční stromeček, když to tak jako tak půjde do hajzlu ?

Re: To by mě zajímalo:
Autor: Z. Čábelka Datum: 19.1.2017 8:47

Mě se neptejte :o). Šumava patří zeleným a já je jen tady prudím na jejich cestě do zeleného ráje pro všechny. Jen aby bylo mezi námi jasno, tak s tím, že v ČR nebudou lesy přišel zelený p. Rada, protože prý za to mohou globální změny a ne oni :o).

Re: To by mě zajímalo:
Autor: Z. Čábelka Datum: 18.1.2017 12:04

Prý to mělo průběh a dopad stejný jako unás :o/. Já jen nevím, jak a kam ten zmar a tu spoušť před všemi ukryli. Já tu zelenými Pol Potovci spáchanou ekologickou katastrofu nikde za čárou nenašel. Lžou jak RP stále stejně, furt dokola! Je to pomník zdokumentované ekologistické prasárny na padesát let!

Re: To by mě zajímalo:
Autor: K. Frauknecht Datum: 18.1.2017 12:08

No Němci prostě "bezzásahově" těžili :-)).

http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-91-2012/lesnicka-prace-c-7-12/narodni-park-bavorsky-les-lesy-lesy-stare-lesy

Re: To by mě zajímalo:
Autor: P. Rada Datum: 18.1.2017 14:09

Četl jste vůbec odkaz který jste přiložil???

...V létě roku 1983 způsobily letní bouře několik skupin vývratů o celkovém

objemu 31 000 m3, dvě třetiny z toho ležely v nově vyhlášených

„rezervacích“. Po poradách s odborníky učinil opět Hans Eisenmann

přelomové rozhodnutí nezasahovat do přirozených procesů."....

Re: Trdlo zelené!:
Autor: K. Frauknecht Datum: 19.1.2017 7:20

Bavíme se o kůrovcové kalamitě!!

Ráčej číst. Těžili, těžili a zase těžili. Dokonce i "potenciálně rizikovou" hmotu - sněhové zlomy, polomy a pod.

:
Autor: T. Kočí Datum: 18.1.2017 10:22

Se šumavou si nevime rady, co ji prodat Němcům?

Re: :
Autor: V. Kotas Datum: 18.1.2017 11:30

Ono by stačilo, vrátit jí původním vlastníkům, jejich dědicům ( pokud už z nich nejsou panelákoví zelený ). Aby se tam začalo hospodařit jako to bylo před r.1938.

Re: :
Autor: M. Prokop Datum: 18.1.2017 12:47

No, nevím ....

Německo je dnes podstatně "zelenější" než Česko.

U nás se ta zelená verbež dostala do PS jen jednou (naštěstí a i tak napáchali spoustu škod), v Německu tam jsou poslední dobou stále.

Pane autore,:
Autor: J. Hanzal Datum: 18.1.2017 9:59

chtít po poslancích rozhodovat zdravým rozumem? To tedy chcete příliž, oni jsou vázáni stanickými, lobistyckými a hlavně ekoteroristickými (v tomto případě) zadáními, a takto musí hlasovat. Jinak by přišli o prebendy.

Re: Pane autore,:
Autor: P. Rada Datum: 18.1.2017 11:23

Poslanci mají "rozum" vymezený legislativně - tedy např. pětiletkově - s vazbami na ty kteří se o jejich zvolení v kampaních zasadili. Takto jsme si to dnes delegováním svých pravomocí až zbavováním se zodpovědnosti zavedli v tzv moderní demokracii. Ta je totiž už velmi vzdálená té původní kdy každý svobodný občan rozhodoval sám za sebe ze svých vlastních prostředků a to jako rolník, i voják + ... v jedné osobě.

Dnes už naopak většinově žijeme nad poměry na fosilní dluh který nehodláme splácet.

"Zdravý rozum" je proto pojem daleko širší, hlubší a na rozdíl od STUPIDITY daleko vzácnější (https://www.youtube.com/watch?v=Cvy5lJSHE5Q)

Dobrý vladař či alespon správce svého kousku země... by měl o jejím "zdraví" rozumě uvažovat celoživotně a to je nelehký úděl zvláště v období, kdy se svět velmi proměnuje a stereotypy přestávají platit. Jeví se proto snažší delegovat svá práva na někoho .... a poté nad ním lámat hůl.

Je těžké žít ve státě:
Autor: M. Frank Datum: 18.1.2017 9:17

kde ekoterorismus a neomarxismus je tolerován a diskutován. Současný režim začíná být horší, než byla komunistická totalita. Jak dlouho asi bude trvat lidem, než se zase pořádně nase..u?

Re: Je těžké žít ve státě:
Autor: Š. Hašek Datum: 18.1.2017 9:22

Spory mezi výrobcem překližky a správcem národního parku bych nenazýval ekoterorismem ani neomarxismem. Od toho tady máme ty lidskoprávníky, rovnostáře kolem Halíka.

Kůrovec, hodující na smrkovém, průmyslovém, překližkovém, plánovaném lese, jest ekoterorista či neomarxista????