24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

KNIHA: Pan Voskovec z Manhattanu

Jiří Voskovec si byli s Janem Werichem navzájem “nejlepšími chlapy svých životů”, takže není divu, že po nedávné společné knížce Pan Werich z Kampy se bratři Jiří a Ondřej Suší sešli nad druhou částí dvojice, která ovlivnila moderní českou kulturu jako málokdo jiný.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Adler 18.1.2017 20:41

Re: No, neobdivuju přespříliš ani V., ani W.

pane urbane, mate pravdu v tom, ze bylo naivni spojovat pojem pocestnosti s levicovym smyslenim ... zminovbal jsem to pred peti lety v recenzi (na techto strankach) predchudce zde rozebirane knihy o panu voskovcovi, jmenem pan werich z kampy ... bratri susi se o tom sice nijak nezminuji, ale voskovec zustal privrzencem levice i v americe (jeho prikra slova odsouzeni, kuprikladu, ronalda reagana jako by padala z hub dnesnich protivniku donalda trumpa) ... bolsevici vytloukli panu werichovi tu levicovost z hlavy, voskovcovi ji nemel kdo vytloukat ...

J. Kyselková 18.1.2017 17:24

Podepisuji.

Humor a poezie bratrů Suchých je ve tříbených mezích, které potěší, pobaví i udiví. V+W švanda i moudro je jadrnější.

P. Harabaska 18.1.2017 16:19

Aniž bych chtěl přespříliš chválit J. Suchého i jeho

bratra a porovnávat ho s Voskovcem, přece jen po Suchém zůstane pro české publikum daleko více než po Voskovcovi. U toho se rozvinul až příliš ten komplex provázející "Čecha -prý- úspěšného za velkou louží", byť toho úspěchu tam zase až tak moc nebylo. On to byl opravdu spíše jen sem tam nějaký ten štěk nežli strhující příběh o českém herci, který dobyl Ameriku.

J. Urban 18.1.2017 14:24

No, neobdivuju přespříliš ani V., ani W.

Sranda ano, ale politické postoje... V nejlepším případě naivkové, z čehož jeden (V.) vyrostl více, ten druhý (W.) méně.

A. Alda 18.1.2017 10:23

Mám doma Voskovcovu knihu

Klobouk v křoví, která vyšla asi v roce 1967 nebo tak nějak. Než texty písní Osvobozeného divadla mne mnohem více zaujalo Voskovcovo vyprávění mezi nimi. Vlastně teprve díky této knize jsem se o hry V&W začal zajímat.

J. Huml 18.1.2017 4:35

No tohle je vyborne,

moc jste me potesil, pane Adlere; poesie a sranda, to je neco, co lidi dobre opravdu spojuje.