18.4.2024 | Svátek má Valérie


Diskuse k článku

JAZYK: Dej si bacha, ať nedostaneš kvinde

Čeština je jazyk neuvěřitelně barvitý a mnohovrstevný. Existují v něm mnohá rčení, která používáme dnes a denně, i když už přesně nevíme, co vlastně znamenají.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Řezák 15.1.2017 14:43

Re: Ano, máme krásný jazyk.

"Libuji" si v češtině, mém mateřském jazyku" - germanismus jako prase. Libujte si, jak chcete, ale ve SVÉM mateřském jazyku. :-)

J. Řezák 15.1.2017 14:41

Re: Celé mi to poněkud připomíná Čapkovo vysvětlování

Jan Werich vysvětluje, proč má někdo "z pr..e kliku."

D. Stirský 15.1.2017 14:35

K češtině toto - Jan Alois Hanké, konec 18. stol.

Především se prokazovalo cizím jazykům tolik cti, že se zapomínalo na svůj vlastní, mateřský. Všemi jinými se mluví ještě dnes obratněji než mateřštinou. Ta se jen breptá, zato je slyšet miliony Francouzů, Angličanů a Sasů. A když se ještě tu a tam mluví česky, jaký to slyšet ubohý žargon! V jediné promluvě najdeš často tři čtyři cizí slova. A tak i nejmenší spisy a články nabubřelé a plné ukořistěných slov. I venkovští statkáři cpou všude francouzská slova. Říkají: Par Dieu! To jsou krásný fychsle! To je galantský švimer. Náš hercog nemá krásnější ekvipážu. Čí je ten vizaví, co se v něm ta dáma veze? To je komtesa ze štiftu - par bleu! To je šarmantská dáma. Jak má krásněnou frizuru a vysokej šup! Páni mniši a kněží házejí kolem sebe latinskými drobky: Vivat! Náš pan reverendissimus archiepiscopus - ten jeho sekretář má suadam něco fajn, a je hroznej komplementista. A pan přednosta zase trousí: Ten člověk je kriminalista, fort s ním do areštu! Hej, audiat amtšrajber! Udělat stran toho kriminalisty relací do krajsamtu! A tak to jde od pána dolů až po selskou chatrč, kde slyšíme ne zřídka žalostivá slova: Ó, nešťastná exekucia! Ó, nešťastný foršpan! Nuž přestaňte, krajané, přestaňte už konečně rabovat cizí řeči! Vždyť ta naše má ne malou zásobu vlastních, ba co dím, má jich přebytek. Což to není pošetilost a marnivost vyhnaná do nejvyšší míry, chtít se chlubit cizími věcmi a domácí své vlastní tím kazit a hyzdit? Jakou to řečí budeme nakonec mluvit, potrvá-li tak dále? Hatmatilkou, jíž nebude brzy nikdo rozumět a která bude znít hůř než hotentotské kdákání. A konečně: Jakýma očima se na nás budou dívat naši předkové, až se před nimi jednou objevíme tak zvrhlí, tak zohavení. Proměnili jste čistý citlivý jazyk mateřský na ubohý, neduživý, nevkusný žargon, pokažené, nesrozumitelné nářečí. Pokryli jste prostý, jednobarevný kabát, v němž jsme my získali čest a slávu, tolika strakatými záplatami, že se podobá víc šaškovské haleně než starému důstojnému kabátci.

J. Milota 15.1.2017 10:24

A vytáčí mě,

když v TV slyším výraz DVĚMI. To ve spisovném jazyce neexistuje. To si osvojili rádoby vzdělanci, možná hlavně v Praze. Dvěma je správně. Krásný český DUÁL!

Míč proběhl brankáři mezi nohama (ne nohami). Držela dítě oběma rukama...Snad mě vážení diskutující podpoříte.

A ještě: V jakési TV s oblibou používají výrazu "jednou tolik" a míní tím dvojnásobek. Nikoliv, buď dvakrát tolik, nebo JEŠTĚ jednou tolik.. Tož tak od starého (80) člověka se základním (školním) vzděláním.

J. Milota 15.1.2017 10:16

kniha

od Pavla Eisnera - Chrám i tvrz je o češtině. Nádherné čtení... Tuším, že autor byl Němec a psal také česky. V některých pasážích obdivuje češtinu. Vřele doporučuji.

J. Horáček 15.1.2017 9:09

Re: I mně se článek líbil. Vzpomínám na toto:

Jak sám píšete o něco níže, v rozhlase lze slyšet leccos ... :-)

D. Stirský 15.1.2017 8:11

Re: I mně se článek líbil. Vzpomínám na toto:

Je to možné, já slyšel v rozhlase o "aus".

J. Horáček 15.1.2017 7:48

Re: I mně se článek líbil. Vzpomínám na toto:

Ta názvoslovná změna se, pane Stirský, odehrála spíše ve směru -> in Nausedlitz -> in Ausedlitz -> Austerlitz. Původní výslovnost byla totiž spíše NAUsedlitz.

M. Prokop 14.1.2017 23:51

Re: A na lodi nejsou provazy

Ano.

Stejně je zajímavé, kolika lidem lodi jezdí místo plují.

J. Skála 14.1.2017 22:32

Také byste měl začít u sbe!

Nainstalovat si na počítač českou klávesnici není taková práce. Pak by nemusela ta Vaše kárka správné češtiny mít zabržděné jedno kolo.

J. Jurax 14.1.2017 21:09

A na lodi nejsou provazy

nýbrž lana, do nichž byla vpletena ona červená nit, aby je někdo nepřesměroval.

J. Jurax 14.1.2017 20:59

Poustevník a medvěd

od Krylova nebyla báseň, nýbrž bajka.

Neznat rozdíl mezi těmito slovesnými útvary, před půlstoletím bych neodmaturoval. :-)

F. Houžňák 14.1.2017 20:35

Celé mi to poněkud připomíná Čapkovo vysvětlování

úslovi "mít kliku", tedy z čeho vzniklo. Uvádí nejrůznější ptákoviny, ale to nejjednodušší vysvětlení ho nenapadlo, i když studoval v Berlíně.

P. Khail 14.1.2017 17:04

Re: Já slyšel

Stejný názor je i zde:

http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/ivan-stern-dej-si-bacha-na-bacha--1461084

P. Khail 14.1.2017 16:57

Já slyšel

o výrazu "dávat si bacha", že vznikl podle jména rakouského ministra vnitra Alexandra Bacha, původce tzv. Bachova absolutizmu zavedeného silvestrovskými patenty z 31. prosince 1851, čímž byla zrušena dosavadní oktrojovaná ústava. Přijde mi to docela věrohodné, prý se tak občané varovali před různými špicly a udavači.

D. Stirský 14.1.2017 14:08

I mně se článek líbil. Vzpomínám na toto:

Na Slavkovsku bývala údajně víska Novosedlice. A protože tam žilo hodně Němců, Francouzi často dostávali odpověď "Ich bin aus Neusedlitz". Moc jim nerozuměli, a tak vznikl Austerlitz čili náš Slavkov. Nebo Němci říkávali: Ich gehe zu Aachen = Cáchy.

V. Vaclavik 14.1.2017 13:24

Re: Naše řeč je krásná a bohatá. Otázka zní : co děláme pro to,

To jste me vzal primo z ust - ze je treba zacit kazdy u sebe, nikoli se spolehat, ze to verejna media potahnou za nas, tedy tu karku spravne Cestiny.

Bohuzel lide, kteri by umeli mluvit lepe, podlehaji zbabele tlaku okoli, vrstevniku, aby do neho, ci mezi ne, zapadli.

V. Kotas 14.1.2017 12:54

Re: Naše řeč je krásná a bohatá.

ČT, ČRo, jako veřejnoprávní média, by měla být těmi, kteří se o krásu českého jazyka starají. Což se, i kromě jiných věcí, neděje, bohužel !

Š. Hašek 14.1.2017 11:27

Re: Naše řeč je krásná a bohatá. Otázka zní : co děláme pro to,

Každý musí začít u sebe, mluvením s dětmi, vnoučaty, na veřejnosti.

A dát neznalcům najevo, že podle jazyka, kterým něco napíšeme/mluvíme jest možno poznat kam patříme. Je to stejné jako vyčištěné boty ráno v tramvaji. A přestat (bohužel) považovat běžného redaktora TV za etalon "vysoké/dvorní češtiny". To je z němčiny. Kdeže loňské sněhy jsou!

Lenoch/neznalec chtěl vždy jazyk zjednodušovat/modernizovat (viz "za Husáka") - ovšem podle své jazykové úrovně či podle svého vzdělání. Nevěnuji se tady přejímání cizích slov, to je jiná kapitola.

L. Severa 14.1.2017 11:26

Hezký příspěvek,

který se čte daleko lépe, než nějaké úvahy nad hádkami v parlamentu. Hodně jsme se dověděli, ale jsou i zajímavá rčení používaná i tam kde nemají původ. Když se město Brno rozšířilo o okolní obce, vznikl termín velké Brno. Odtud to rčení, což je celkem logické. Ovšem, že je něco velké jak Brno se používá třeba i v Praze. Když se zmiňuji o Brnu, tak některý výrok se může úplně ztratit. Ještě asi tak před padesáti léty bylo(v Brně) obvyklé rčení : "Stál tam jak pikot", což údajně vzniklo od vojenského sběha Picota, který zůstal "stát" v Brně při Napoleonově tažení na Slavkov.

Š. Hašek 14.1.2017 11:17

Re: Ano, máme krásný jazyk.

Souhlas. A zajímavý článek.

Souhlas s výhradou - každý jazyk jest krásný. Pokud se budete zabývat dostatečně do hloubky jiným jazykem, dostane se Vám do ruky literatura, zjistíte to.

"Libuji" si v češtině, mém mateřském jazyku. Ale nebrání mi to objevovat "zajímavosti" - třeba v němčině. Bude možná nepochopitelné (pro někoho), ale i Němec se dokáže "mazlit s výrazy/slovy/větami/spojeními" svého jazyka.

M. Drašner 14.1.2017 9:46

Re: Ano, máme krásný jazyk.

Zkuste jim občas přečíst něco od pana Frýborta... ;-)

D. Stirský 14.1.2017 8:46

Ano, máme krásný jazyk.

Bohužel, často slýcháme či čteme to, čemu říkám politicko-novinářsko-manažersko-celebritní jazyk, což jsou 4 skupiny lidí, kteří naši mateřštinu przní nejčastěji. Dávat studentům za vzor novinářskou češtinu, byť jistě existují výjimky, bych se neodvážil. Floskule, módní anglicismy,...

V. Kotas 14.1.2017 8:30

Re: Naše řeč je krásná a bohatá. Otázka zní :

nezmizela ze světa

V. Kotas 14.1.2017 8:27

Naše řeč je krásná a bohatá. Otázka zní : co děláme pro to,

především však média, aby nemizela ze světa ? Téměř nic, navíc média tuto řeč przní takovým způsobem, že by to mělo být snad trestné.

Z. Rychlý 14.1.2017 8:22

Tohle pátrání

miluju. Svého času vycházelo podobné pátrání po kořenech slov v časopise Věda a technika mládeži a bylo to skvělé.

Děkuji !

T. Pansky 14.1.2017 2:54

Prijemne a uzitecne cteni ...

Dekuji.