25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

HISTORIE: Charta a Anticharta po sto letech

V těchto dnech si připomínáme kulaté výročí prohlášení Charty 77, ale také veřejného shromáždění výkvětu československých herců, zpěváků a jiných populárních umělců v Národním divadle, kde soudružka Švorcová přečetla text nazvaný později Anticharta.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Matousek 11.1.2017 19:08

jak to vlastne bylo ?

Jak to vlastne bylo s temi podpisy anticharty ?! Nekde jsem cetl,

( snad pan Werich prohlásil ), ze podepsal pouze nejakou prezencní listinu,

vyslechl ty kydy okolo, a slo se domú....nebo na panáka ?

Ono by neprijmout to pozvání do Národního asi nebylo jen tak ? Tak se vlk nazral .....

P. Vaňura 11.1.2017 16:33

Toto je naprosto nesrovnatelné

Dobu normalizace lze srovnat s pobělohorskou násilnou rekatolizací ale ne se státem, jehož občané se mu postupně! odcizili.

Š. Šafránek 11.1.2017 11:23

Je to srovnatelné?

Nestojí za to vzít v potaz myšlenka, že podepsaní poslanci rakouského sněmu o rozbití Rakouska zkrátka opravdu nestáli??

A. Alda 11.1.2017 14:01

No tak Kramář o to určitě stál.

Řada z nich si ovšem nedovedla představit, co by pak s osvobozeným státem dělali, co by bylo dál. Kramář to hodlal řešit zachováním monarchie (království) s intronisací nějakého vedlejšího Romanovce. Ti ostatní ale velmi tápali. Přeci jen ti Habsburkové byli na trůně 400 let a spojení s Uhry a Rakousy trvalo ještě déle. Bylo to psychologicky určitě velmi obtížné.

Ovšem již po necelém roce podepsali Tříkrálovou deklaraci! A na konci jara 1918 založili Národní výbor, který připravil potřebné dokumenty a opatření pro start svobodného státu. I když jeho vyhlášení bylo poněkud živelné a plány Národního výboru s tím tak brzy nepočítaly, přesto právě letní práce Národního výboru osvobozený stát konsolidovala a rychle upevnila. Mezinárodní uznání zajistitili Štefánik, Masaryk a Beneš, ale vznik a udržení svobodného státu zajistil Národní výbor a "muži 28. října". A samzřejmě také České srdce. Tento charitativní spolek se velmi, převelmi zasloužil o nový stát v myslích prostých poddaných "Jeho apoštolského císařského a královského veličenstva Karla /1. rakousko-uherského/).

A. Alda 11.1.2017 10:13

Dík za připomínku.

Ovšem stálo by za to připomenout i "disidentské" spolky v českých zemích v letech před svržením Habsburků.

Z. Rychlý 11.1.2017 8:33

Jsem přesvědčený, že

národy v Evropě mají totožné procentuální rozdělení hlouposti a inteligence, hrdinství a zbabělosti, kulturnosti a buranství a i všeho ostatního.

Lišíme se snad jen ve vnímání našich dějin, které se může promítat do našeho posuzování současného stavu společnosti. Jinak se bude vidět člen bývalé imperiální velmoci a jinak se bude vidět člen malého národa v nárazníkovém pásmu mezi dvěma velmocemi. Jistou (eufemisticky řečeno) pragmatičnost v našem národě nelze nevidět. Má to však i pozitivní stránku, protože v prostředí soukolí docela dobře a úspěšně žijeme a ohrožuje nás pouze naše vlastní ješitnost a neschopnost spolupráce mezi sebou. Což jsou přesně atributy lokajského (pardon pragmatického) postavení. Ale opravdu jde jen o nepatrné odlišnosti od jiných národů.

B. Rameš 11.1.2017 9:18

Re: Jsem přesvědčený, že

Jo jo, holt silnější (početnější) se vždycky kasá na slabšího. Zábavným myšlenkovým experimentem je třeba představit si, že je Čechů 300 milionů a Rusů deset.

P. Rudolf 11.1.2017 8:28

Servilita

je vlastnost veskrze odporná, na čemž nic nemění ani fakt, že je to něco u lidí běžného. Za servilitu svou či druhých je tudíž vždy nutno se stydět.

Něco jiného je chápat, proč se ji někdo konkrétní v krizové situaci dopustil. A tady je zpětná velkorysost jistě na místě.

P. Zinga 11.1.2017 8:48

Re: Servilita

Souhlasím, Rudolfe a odpouštím Vám.

I. Hil 11.1.2017 5:53

Stydět se není za co

Byla to taková hra. My jsme dělali, že tomu věříme a ti co nám to dávali podepisovat dělali, že věří tomu, že my tomu věříme... :-) Ostatně tak to bylo v 70-80. letech se vším. Naprostá většina už věděla jak to je. Málokdo ale věřil že to praskne tak brzo a tak úplně.

V. Kotas 11.1.2017 6:57

Re: Stydět se není za co

Jak se ukazuje, tak obojí bylo jenom pro vybranou společnost. Vidláci by tam překáželi.

I. Hil 11.1.2017 7:10

Re: Stydět se není za co

?