20.4.2024 | Svátek má Marcela


Diskuse k článku

ČÍNA: Obchod s Říší středu

Začnu přiznáním: Nedokážu posoudit, zda je obchod s Čínskou lidovou republikou ekonomicky přínosný, a pokud ano, tak jak. Nebudu tedy snášet argumenty pro a proti, respektive nebudu snášet argumenty ekonomické.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Schwarz 24.11.2016 21:57

Tentokrát

jednoznačný souhlas. Navíc mám dojem, že Čína má z nás daleko větší profit než my z Číny. Jediné, co by ve vztahu s číňany mohlo být pro nás přínosem by bylo vybudování a financování výzkumných center. Nakupování zdejších nemovitostí, ba ani stavba fabriky pro nás žádnou výhodou není - vždyť už teď do nich nemáme lidi! Že by nám tu číňani postavili fabriku a my v ní zaměstnali "uprchlíky"? No to by teda bylo terno!

J. Fleiszner 24.11.2016 19:34

Jedeme dál

Křesťany z Iráku se do ČR dotáhnout nepovedlo (Nadace 21), tak sem budeme tahat ty z Číny. Oni ty z Iráku možná ani nebyli křesťnané, možná ani ohrožení a možná si dokonce zaplatili za to, že je vybrali, ale co na tom? Jedeme dál.

P. Rudolf 24.11.2016 14:42

Totální souhlas

Podepisuji snad každé slovo. Jen to "pronásledovaní čínští křesťané" bych nahradil prostým "Číňané".

D. Polanský 24.11.2016 13:13

Křesťané azyl,

to již začíná cítit nesmyslem. Jak jistě jako kněz víte, Kristus nekompromisně požadoval šíření křesťanství -- ne západního stylu života -- do světa. Na tohle právě křesťanský svět, který se prudce sekularizuje rezignoval.

Pokud mohu, jedna rada. Nesnažte se psát o všem možném. Soustřeďte se na jenu problematiku, tu máte šanci zvládnout. Co vy můžete, podobně jako já, či někdo jiný, kdo se o problematiku hlouběji nezajímá, vědět o čínském obchodě a ekonomice? V podstatě kulové.

J. Zaorálek 24.11.2016 10:02

Souhlas, pochopitelně. Kdo nakonec umožnil Číně stát se takovou velmocí jakou je teď? Beztak my, tedy západní svět. S vidinou mamonu získaného z dřiny levné pracovní síly se do Činy cpaly snad všechny velké i menší firmy a to i přes jasná rizika ukradení know-how, nemluvě o morálním dilematu plynoucího z faktu totalitního zřízení v CLR. Kdyby k tomu nedošlo, mám za to, ze by Čína rozhodně nebyla tak daleko. Jenže nam jde jen o zisk, o okamžitý zisk, a málokdo se ptá, k cemu povedou naše nynější rozhodnutí v horizontu treba deseti let.

Existuje něco, co si neumíme sami vyrobit a proto to musime dovážet z Číny? Nic mně nenapadá. Jak p. Drapal píše - obchodujme s Čínou, ale bez nějakých požadavků z její strany. Obchod s totalitním státem je možný, ale jeho mantinely jsou mnohem užší.

J. Jurax 25.11.2016 21:33

Re:

Hm, "Existuje něco, co si neumíme sami vyrobit a proto to musime dovážet z Číny?". No, nejspíš ne; ale Vaše otázka je špatně položena.

Má být "Existuje něco, co si neumíme sami TAK LEVNĚ vyrobit a proto to musime dovážet z Číny?" A tady se obávám, že toho bude dost. Od oceli po textilní výrobky. Protože my musíme kromě nesmyslných dodržovat i rozumné předpisy (bezpečnost práce třeba), kdežto Číňané nemusí; a jsou ochotni pilně pracovat za peníze, za něž by český či moravskoslezský pracovník ani neuvažoval o tom, že se převlékne do montérek, natož aby dělal.

P. Hlosta 24.11.2016 9:11

D.Drápalovi doporučuji knihu "Globální válka o blahobyt"

Ono jde totiž o to, že realita se nesmí zkreslovat. Jaký je historický vývoj ve světě od časů industrializace po současnost a výhled do budoucna? Jaké řešení problému s dříve rozvojovým světem s dopadem na Evropu, potažmo EU, se dá nabídnout, aby bylo reálné a úspěšné? Odpověď nabízí kniha Gabora Steingarta 'Globální válka o blahobyt'.

Ale je v tom háček. Takovým pohledům na řešení celé problematiky se nedává ani prostor, krom možnosti vydat tiskem. Rozhodně je takový pohled na problematiku nechtěný. Ona by totiž musela nastat snaha o reformy a to zejména danění a volný trh. A to v celé EU, aby to mělo skutečně účinný dopad. Já rozhodně zde nemám možnost popsat to, co Steingart v knize jasně a srozumitelně podává. Ale rozhodně bych doporuči autoru, aby se tu knihu snažil si sehat, protože s jistotou na trhu už nebude, tak je dobrá, až nebezpečná moci, která EU ovládá.

Klíčem k řešení není zrušení EU. Naopak, její posílení a upevnění její přednosti a v dnešku by v takové EU ani nebyla snaha o nějaké exity, natož Británie. A o tom to celé je, že reformy by způsobily totální oslabení současných politických špiček a nechtěných samozvaných držitelů moci nad občany, co zvou se ochránci humanity a záchranci planety. Následkem realizace v knize uvedeného by EU získala zpět ztracené pozice moderní ekonomie - moderního hospodaření i zpět pracovní trh, který ji byl Asií doslova ukraden pro jeho příšerně levnou pracovní sílu. Ne že by z toho receptu vyplynulo zničení toho, co Asie vybudovala a má do budoucna zvýhodněné. Právě naopak by nastalo sociální povýšení jejich obyvatel, snížilo by se napětí mezi mocnostmi a byly by mantinely tak potřebné pro další úspěšnost ve spolupráci napříč kontinenty.

Tak je to dobrá kniha!!!! Žel, myslím ji ani D.Drápal nečet. Proto píše takové koniny!

A. Alda 24.11.2016 8:59

Nesouhlasím, pane Drápale.

1. Čína není totalitní stát. Totalitním státem bylo socialistické Československo, to zcela jistě. Ale není jím dnešní postmaovská Čína. To tedy ani náhodou. Račte se znovu zaměřit na termín totalitní stát, co to vlastně znamená.

2. Počet křesťanů v Číně prudce roste. Každým rokem. Už dnes je v Číně více křesťanů než členů komunistické strany. Je to vlastně JEDINÝ komunistický stát v historii, v němž počet křesťanů neklesá, ale naopak roste. To je mnohem zajímavější a zkoumáníhodnější jev než to, zda a proč se Čína chce vlastnicky zmocnit kusu moře.

3. Česká policie nepracuje pro občany, to přece víme. A nejvíc je to zjevné vždy, když v televizi ukazují záběry, jak ve prospěch velkých cizích nadnárodních firem zabavují zboží na tržnicích, ačkoli ve prospěch českých výrobců nikdy nic takového nedělají.

J. Fridrich 24.11.2016 9:30

Re: Nesouhlasím, pane Drápale.

Už zase, pane Alda ?

Dneska jste VYHRÁL !!! Takovou pitomost už nemůže nikdo překonat - i když tady máme skvělé adepty. Ale nebojte se - máte zlato za prokazatelnou, krásnou větu " Čína není totalitní stát. Totalitním státem bylo socialistické Československo, to zcela jistě. Ale není jím dnešní postmaovská Čína. To tedy ani náhodou." Pokud takových vět máte v zásobě vícero, stálo by to za výzkum. Asi k vám pošleme docenta Chocholouška s Cimickým a Höschlem. Na Silvestra by z toho vašeho blábolu byla dobrá scénka.

A. Alda 24.11.2016 9:37

Samozřejmě, že Čína není totalitní stát.

Totalitní (z latinského totus - celý, úplný) je takový stát, který je jediným vlastníkem, jediným zaměstnavatelem, jediným obchodníkem, jediným mecenášem, jediným vychovatelem a učitelem, jediným výrobcem atd. atd.

To přesně bylo socialistické Československo (ale nikoli již socialistické Polsko). Vše patřilo státu, o všem rozhodoval stát. Jediný nestátní zaměstnavatel byly zastoupení cizích leteckých společností na Ruzyni.

To v Číně není. V Číně existuje mohutný soukromý sektor vlastní (čínský) a ohromné množství podniků cizích firem. Čínský stát není jediným zaměstnavatelem Číňanů, ani jediným výrobcem, ani jediným obchodníkem ... ba dokonce ani nemá monopol na produkci kultury, jak filmu, tak tisku a hudby...

Z. Lapil 24.11.2016 10:40

Re: Samozřejmě, že Čína není totalitní stát.

Myslím, že jste si definici totalitního státu (nevědomky?) upravil. Na první nástřel mi sdělil google skrz wikipedii: "Totalitarismus je politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totalitarismu jsou autokratická vláda a prosazování politické ideologie v oblasti veřejného i osobního života. ...". Řekl bych, že Čína této definici dost odpovídá. Možná, že se soustředí víc na politiku než na ekonomiku, ale zadáte-li do vyhledávače "Čína Města duchů", moc podpory pro takové tvrzení nenajdete.

Každopádně: pro označení Čína = totalitní stát platí totéž, co o růži: nazvěte to jinak, podstatu nezměníte.

A. Alda 24.11.2016 11:22

Nikoli.

Totalitní stát je terminus technicus právnický. Co o tom kdo píše na wikipedii, to není podstatné. Z wikipedie lze přebírat faktografické údaje, nikoli však názory.

Ne každý totalitní stát musí být hrůzovláda, ne každá diktatura je totalitní. Totalitní stát je právě ta situace, kdy stát je všechno a rozhoduje o všem. A to v Číně dnes už neplatí. Soukromé firmy v Číně dokonce ani nejsou svázány státním plánem (jako tomu bylo v nacistickém Německu). Komunistický režim v Číně sice provádí cenzuru, je krutý, uplatňuje drakonické tresty, neumožňuje politickou soutěž - ale přesto není totalitní, neboť neovládá a neřídí veškeré dění ve státě.

Odborné termíny je třeba užívat správně, jinak dochází k matení pojmů, což znemožňuje pochopit a uchopit realitu a tak brání rozumnému a cílevědomému jednání. Matení pojmů je specifikum "pravdoláskařů", pseudoliberálů kryptomarxistické Frankfurtské školy. My konzervativci se snažíme o přesné vyjadřování (snažit se neznamená umět).

Z. Lapil 24.11.2016 11:41

Re: Nikoli.

Nejsa politologem, nehádám se. S potřebou přesného vyjadřování dokonce naprostý souhlas, kvůli tomu jsem vlastně i reagoval. Jen si pořád myslím, že problémy s Čínou nesouvisí s tím, jak moc odpovídá (právnické) definici totalitního státu.

Napadá mě dokonce, že šťouráním v definicích bychom mohli dospět k tomu, že EU je totalitnější, než celá Čína. Přinejmenším v případě, že vezmeme v úvahu všemožné unijní regulace a granty a dotace "ve státním zájmu", porovnáme je s neexistujícím čínským státním plánem a přistoupíme dostatečně volně k pojmu cenzura.

A. Alda 24.11.2016 15:11

EU není totalita.

Není to dokonce ani stát.

A ani nebude, ač se o to mnozí nepřátelé lidské svobody vší silou snaží.

B. Rameš 24.11.2016 12:33

Re: Nikoli.

"Totalitní stát je právě ta situace, kdy stát je všechno a rozhoduje o všem". To mně nějak nesedí. Nikdy stát nerozhodoval o všem a nebyl všechno - to by musel každého občana čtyřiadvacet hodin denně hlídat státní biřic a diktovat mu, co má dělat. Všechny do koncentráků nebo gulagů zavřít nelze.

R. Langer 24.11.2016 14:05

Re: Nikoli.

Jakto, že nelze? Tak si pozvěte někoho na návštěvu třeba ze Severní Koreje. Tím gulagem je totiž celý stát, a vy mu celý a absolutně patříte, vašnosto. Asi jste na to už zapomněl, nebo to nepamatujete, jsa příliš mlád. :-P

R. Langer 24.11.2016 14:08

Re: Nikoli.

... a to, že se konkrétně zrovna o vás ten stát v tenhle okamžik nezajímá neznamená, že za hodinu či týden to nemůže být úplně jinak, a budete se zatraceně divit.

B. Rameš 24.11.2016 15:03

Re: Nikoli.

Je mi dvaapadesát, ale Vaše zmínka o mládí mi lichotí.

Ne, absolutně nikoho nekontrolují ani v té KLDR. Vždycky může zalézt doma na záchod, obalit hlavu dekou a říci "Milovaný Vůdce je kochot", vybrat si, jestli doma zapne telku nebo rádio atd. Já neříkám, že to není totalita, jen že definice, jakou prosazuje pan Alda je chybná.

A. Alda 24.11.2016 15:21

Poslech rozhlasu byl v určitých dobách povinný.

A za jeho vypnutí byl občas i někdo potrestán. I v socialistickém Československu. Bylo to považováno za veřejný projev nepřátelství a útoku na zřízení.

Ale určujícím hlediskem toho, zda je stát totalitní nebo ne, není ideologie. Určujícím hlediskem je skutečné naprosté ovládnutí ekonomiky (to je vždy na prvním místě) a ekonomického života země, dále pak obchodu, školství, zdravotnictví, kultury, sdělovacích prostředků ... je-li stát jediným zaměstnavatelem, žádný zaměstnanec se mu nemůže postavit. Je-li jediným předavatelem vzdělání, nikdo se mu nemůže vymanit. Je-li jediným mecenášem (platičem kultury), nikdo nemůže tvořit proti němu. Je-li jediným poskytovatelem zdravotní péče, všichni si před ním dříve či později kleknou na kolena. Atd.

Proto bylo prvním úkolem po pádu komunistů osvobození obcí, uvolnění školství, zdravotnictví, privatisace výroby a obchodu... Já jsem se na tom, díky Bohu Všemohoucímu, mohl podílet. A jsem tomu velmi rád. Přes všechny problémy naší současné politiky jsem stále velmi velmi rád, že totalitní stát u nás před 27 lety skončil. A vrátit se do té doby s dnešními vědomostmi - znovu bych se do toho zapojil. A asi ještě odhodlaněji. (Ovšem teď už jsem starý dědek a moc toho nezmůžu. A vnoučata mně dělají větší radost než politika - čemuž se sám divím.)

A. Alda 24.11.2016 15:09

Pane Rameši,

je velmi zajímavé a poučné sledovat, jak se Československo stalo totalitním státem. Začalo to 17. prosince 1944. Poslední pokus zabránit tomu provedli někteří (velmi hloupí) členové vlády v únoru 1948, ale to už bylo o několik let pozdě, neměli vůbec žádnou šanci.

Ten nástup totality u nás začal likvidací svobody obcí. Tedy Benešovým dekretem o tom, že na osvobozeném území se nebudou obnovovat obecní zastupitelstva, ale obce že budou spravovány národními výbory. Ale již v roce 1848 ve Svatováclavských lázních hlásal Brauner, že bez svobodné obce není svobodného státu - a takto se to dostalo i do Kroměřížské ústavy. A po likvidaci pokusu Františka Josefa o obnovení absolutismu to bylo uvedeno i v předlitavské ústavě: základem svobodného státu je svobodná obec.

V Číně nikdy v historii nebyly svobodné obce. Proto také Čína nikdy nebyla svobodným státem. A zda někdy bude, to je sporné - osobně o tom pochybuji, protože právě ta touha po svobodné obci tam zcela chybí.

Totalitní stát u nás začal likvidací územní samosprávy. Následovalo masivní převzetí ekonomické moci (také dávno před "únorem"). A masivní ovládnutí sdělovacích prostředků. A udržování státní regulace obchodu prostřednictvím přídělového systému. Ale hlavně to, že stát se stal největším podnikatelem a zaměstnavatelem umožnilo, aby se stal dominantním ideologem (ostatně i Barandovské ateliéry byly znárodněny již dávno před "únorem"). Po tom slavném únoru pak už jen docházelo k dočišťování terénu - znárodnění majetku obcí (které se už ale dlouho nesměly spravovat samy), znárodnění posledních podniků (podstřední velikosti - ostatní bylo znárodněno už před tím), zrušení profesní samosprávy (advokátní komory, notářské komory, lékařské komory, stomatologické komory etc.), zrušení občanství (domovského práva v obcích), zestátnění všecho školství a zdravotnictví... Fakt je zajímavé otevřít si sbírku zákonů a sledovat, jak to postupovalo krok za krokem.

B. Rameš 24.11.2016 17:54

Re: Pane Aldo,

to je hezký historický exkurs a v mnohém pravdivý. Já bych ovšem jako základ svobodného státu viděl svobodného občana, obce jsou konec konců lidským konstruktem a představa svobodné obce bez svobodných občanů mně nedává smysl. Nicméně, podle mého názoru je tato argumentace v rozporu s Vaší definicí "Totalitní stát je právě ta situace, kdy stát je všechno a rozhoduje o všem". Nevím, je-li někde v mezinárodním právu pojem "totalitní stát" definován, rád se poučím, pokud máte nějaký zdroj.

R. Langer 24.11.2016 14:00

Re: Nikoli.

Čína je totalitní stát absolutně ovládaný Komunistickou stranou Číny. Že vy jste si vytvořil nějaké svoje teorie o tom, že je to nějak jinak je zcela nepodstatné. :-P

A. Alda 24.11.2016 15:27

Systém jedné strany

není pojmovým znakem totalitního státu.

Na světě je více států s jednou stranou. V Africe i v Asii (ale hlavně v Africe).

Dřív politické strany ani neexistovaly - a státy, v nichž neexistovaly, vůbec nebyly totalitními.

Politické strany uvádí v život právě síla státu, snažícího stát se totalitním. Strany vznikaji jak proto, aby ovládly ten stát, podaří-li se mu stát totalitním státem, tak i proto, aby zabránily tomu, aby se stát stal státem totalitním. Dokud je stát slabý a možnost totálního ovládnutí společnosti státem se zdá být absurdní, politické strany nevznikají.

A. Alda 24.11.2016 15:33

A v socialistickém Československu

existovalo více stran a přesto šlo o stát totalitní. V socialistickém Československu existovaly a svou politickou činnost vyvíjely tyto strany: Komunistická strana Československa a její kolektivní člen Komunistická strana Slovenská, Československá strana socialistická (původně Československá strana národně sociální), Československá strana lidová, Strana slobody (původně Křesťanskorepublikánská strana), Strana slovenskej obrody (původně Demokratická strana).

V počtu a názvech stran to prostě není. Jako vždy je především o ekonomickou moc, od níž se odvíjí to ostatní.

K. Janyška 24.11.2016 8:59

Ćína je v DHP na hlavu až na skoro stém místě na světě.

Jen co tam praskne totalitní režim, umožňující nerhorázným způsovem vykořisťovat občanstvo, bude s ní zle... Dzp.

P. Hlosta 24.11.2016 9:23

Re: Ćína je v DHP na hlavu až na skoro stém místě na světě.

Patrně máte na mysli HDP a ne DPH ;-)))

P. Götze 24.11.2016 9:38

Re: Ćína je v DHP na hlavu až na skoro stém místě na světě.

Patrne mate na mysli DHP a ne DPH ;-)))

P. Götze 24.11.2016 8:55

Uvidime, treba amerika prehodnoti vztah s cinou a to se teprve ukaze kdo je kdo. Cina je geopoliticky problem. Akt nasich cinitelu je neomluvitelny. Duvod byl pouze prazdna kasa cssd, nic jineho.

J. Fridrich 24.11.2016 7:40

Souhlas s článkem, hlavě s částí - " Obchodujme,

Souhlas s článkem, hlavě s částí - " Obchodujme, buďme slušní, ale nepřistupujme na plnění nějakých podmínek, které s obchodem nijak nesouvisí. Když s námi uzavírají dohodu Spojené státy, nežádají od nás, abychom jim vyjádřili, že ctíme jejich územní celistvost nebo něco podobného."

24.11.2016 3:59

Těžko může být obchod s Čínou hodně efektivní,

když s ní většinou obchodujeme jen jako subdodavatelé zahraničních firem ( německých především ).Přitom jsme měli a pořád máme na to, obchodovat přímo, jen odstranit ty " žáby na prameni ". Jak u nás, tak v EU.